Lidské tělo je stvořeno proto, aby se hýbalo. V ideálním případě se jedná o jakýsi optimálně fungující stroj, za jehož funkci jste přímo zodpovědni svou péčí. Sem tam je potřeba něco opravit, ale pokud se staráte důkladně a s rozumem, poslouží vám dlouhou dobu. Pokud se o tělo adekvátně nestaráte, problémy se začnou kupit.
Přiměřená míra pohybové aktivity a správná výživa jsou nejlepší možnou prevencí vzniku obtíží. Co když ale dojde k opačné situaci a množství pohybu spolu s životosprávou nejsou dostatečné? Naštěstí se dá vypozorovat několik varovných signálů, které říkají “Hýbej se víc!“
Co se v článku dozvíte?
- Proč je nedostatek pohybu problém?
- Co se stane s mým tělem, pokud se nebudete pravidelně hýbat?
- Jaké jsou nejčastější příznaky nedostatku pohybu?
- Jak s pohybem začít?
Proč je nedostatek pohybu problém?
Nedostatek pohybu je celosvětovým problémem. Snižuje se míra přirozeného pohybu v průběhu dne a děti nemají motivaci hýbat se, pokud to není běžné ani u jejich rodičů. Pohyb je přitom přímo spjatý s prevencí civilizačních onemocnění typu obezita, vysoký tlak, bolesti zad a jiné. Náklady na léčbu těchto onemocnění dosahují astronomických cifer, přitom možné řešení nebo alespoň prevenci má každý ve svých rukou.
Co vám hrozí, pokud se nebudete pravidelně hýbat?
Pohyb představuje stimul. Takový, na jehož základě se adaptuje celá pohybová soustava. Pokud ale chybí podnět, tělo nemá důvod zachovat například množství svalové hmoty, ta je totiž energeticky náročná, není tedy důvod svaly držet, pokud nejsou využívány. Jako další hrozí například:
- Řídnutí kostní tkáně (osteoporóza)
- Snížení rozsahu pohybu
- Větší pravděpodobnost zranění (svaly, šlachy, vazy)
- Vznik některých civilizačních onemocnění
Jaké jsou nejčastější příznaky nedostatku pohybu?
Příznaků existuje mnoho, projevují se v různém pořadí a v odlišné míře – jsou individuální. Může se jich také kombinovat hned několik dohromady. Nejčastěji to jsou:
1. Potíže s vyprazdňováním
Pravidelná pohybová aktivita příznivě působí na motilitu (pohyby) střev. Bránice a břišní stěna také působí na pohyby střev, pro správnou funkci trávící soustavy je optimální napětí břišních svalů prostřednictvím pravidelného tréninku nezbytné. Tomuto tématu se podrobněji věnuje článek na téma Jak přirozeně podpořit správnou funkci trávení?
2. Zatuhlé klouby
Pokud se klouby pohybují, dochází k vyplavování takzvané synoviální tekutiny, která je jakýmsi mazivem. Pokud se nepohybují, není důvod vyplavovat takové množství synoviální tekutiny, klouby budou “ztuhlé“ a rozhýbat je dá mnohem více zabrat.
3. Bolavá záda
V tomto případě můžeme hledat viníka zejména v častém a dlouhém sezení. Máme tendenci hledat různé úlevové polohy, které však nejsou vhodné pro celkové držení těla. Jako první se obvykle ozvou bolavá záda v průběhu dne. Na tomto stavu se také mohou podílet ochablé zádové svaly (obvykle mezilopatkové svaly s tendencí právě k ochabnutí). Úprava sedu a pravidelná pohybová aktivita umí tento problém řešit.
4. Dechové obtíže
Vyjdete 10 schodů a nemůžete dýchat? Potom zbystřete. Aerobní trénink výrazně ovlivňuje také dechové parametry jako vitální kapacita nebo dechový objem. Udržování se v kondici je nejlepším způsobem, jak netrpět při sebemenším intenzivnějším pohybu pocitem, že vám vyskočí plíce.
5. Zvýšený krevní tlak
Pokud zjistíte, že máte vyšší tlak krve, než bylo zvykem, zařaďte pravidelný aerobní trénink. Posílíte jednak svalovou soustavu, ale i oběhovou a dýchací. Pravidelný trénink také pomáhá držet krevní tlak pod kontrolou.
6. Narušená kontrola nad jídlem
Do tohoto bodu můžeme zařadit záchvaty přejídání nebo časté chutě na sladké/slané verze junk food. Pravidelné aerobní cvičení drží lépe pod kontrolou hormony zodpovědné za tyto neřesti – například serotonin.
7. Vyšší náchylnost k onemocnění
Pravidelná přiměřená pohybová aktivita zlepšuje funkce imunitního systému. Pokud na vás skočí každá rýma, která projde okolo, začněte se hýbat víc a hlavně pravidelně.
8. Náladovost
S fyzickou aktivitou je spojeno vyplavování hormonů štěstí (endorfiny). Některé studie popisují, že lidé s nedostatečnou úrovní pohybové aktivity jsou náchylnější ke vzniku psychických problémů nebo depresí.
9. Potíže se spánkem
Pravidelné cvičení příznivě působí na kvalitu spánku a na cirkadiánní rytmy v průběhu dne. Chronická nespavost je bohužel obvykle řešena předpisem medikace, přitom může stačit pravidelně zařadit aerobní cvičení. Určitě jde o šetrnější způsob pro tělo a celkové zdraví.
10. Prediabetes
Potíže s kontrolou hladiny krevního cukru značí prvotní fázi diabetu mellitu 2. typu. Obvykle je na vině vznik inzulinové rezistence. Pravidelná pohybová aktivita hraje důležitou roli v prevenci vzniku inzulinové rezistence, případně může tento stav dokonce i zlepšit.
Jak s pohybem začít?
Je vhodné vytvořit si zdravé návyky k pohybu, pravidelně ho řadit mezi běžné denní aktivity. Pokud si vytvoříte takovýto pozitivní zvyk, vaše celkové zdraví a kondice vám poděkují. Podrobněji se tématu jak začít s pohybem a zdravým jídlem věnuje například tento článek 10 jednoduchých rad, jak začít zdravě jíst a cvičit.
Na závěr
Ve zdravém těle zdravý duch. Pokud na sobě pozorujete některý ze zmíněných příznaků, snažte se k němu najít ideální řešení, přemýšlejte nad tím, jak vytvořit optimální podmínky pro funkci vašeho těla. Snažte se dodržet alespoň 150 minut lehké aerobní aktivity, nebo alespoň 75 minut intenzivní aktivity v průběhu týdne proto, abyste zůstali pohybliví a zdraví. Není na škodu toto množství přesáhnout. Jedná se o jakousi minimální úroveň pohybové aktivity pro prevenci výše zmíněných příznaků.
Mnohdy se jedná o ne příliš složitou úpravu zažitých stereotypů. Důležité je uvědomovat si možný problém, který tělo naznačuje, začít ho řešit a pokusit se vytvořit z pravidelné pohybové aktivity příjemný zvyk.
