Michaela Podnecká - rozhovor

Rozhovor s úspěšnou juniorskou závodnicí v bodyfitness a objevem sezóny 2011. S Michaelou - mladičkou a okouzlující blondýnkou jsme měli možnost se setkat na focení pro Aktin.cz, které proběhlo tento pátek v Brně v nově otevřené posilovně MišMaš. Měla právě po vystoupení v televizi Nova a před sebou státní zkoušku z angličtiny. Ani to ji však nerozhodilo a dokázala se na focení v hotelovém pokoji i v posilovně uvolnit a příjemně prezentovat svoji současnou sportovní výkonnost. Michaela nám také prozradila, že v současné chvíli jsou již její povinnosti spojené se soutěžními úspěchy dokonány a v současné chvíli soustředí pozornost pouze na školu.

Micheala Podnecká - rozhovor

Jelikož to byla moje první sezóna, s přípravou – resp. dietou na jarní soutěže jsme začali brzy. Už někdy začátkem února. Ale ono není divu, ještě loni a vlastně celý život jsem byla trošku „baculatější“ než jsem teď. Přiznám se, že před rokem jsem měla o 15 kg víc, než jsem měla na soutěži.

V květnu už začínala být forma docela dobrá a já se rozhodla, že než půjdu na juniory tak si nejdřív vyzkouším, jaké to je stát na podiu a vůbec celý ten týden před soutěží. Na prvních závodech (M Čech žen) jsem vybojovala bronz. Měsíc na to jsem ve své kategorii vyhrála jak mistrovství Čech, tak České republiky juniorů. Vzhledem k těmto úspěchům jsem se nominovala na mistrovství Evropy, kde jsem získala bronz. A když k tomu přidám stříbro ze světa…Co dodat, nádherná sezóna. Snad to nezní jako vychloubání.

.

To určitě ne, kterého výsledku si tedy vážíš nejvíce?

Určitě toho posledního. Být juniorská vicemistryně světa v bodyfitness do 163 cm je úžasné.

Vrátím se k jarní sezóně, v té jsi startovala jak v ženách, tak i v juniorkách. V juniorské kategorii jsi získala zlato na Mistrovství Čech i zlato na Mistrovství České republiky. Lišily se jednotlivé závody nějak?

Na každých závodech byla jiná atmosféra, někdy jsem byla nervózní více, někdy méněJ. Jiná konkurence.  Ale v podstatě se nelišily.

Zaslechl jsem, že jsi na MČR neodvodňovala. Je to tvoje běžná praxe?

To je pravda. Nene, běžná praxe to není, ale vzhledem k tomu, že jsem 14 dní na to

odjížděla na ME tak jsme nechtěli riskovat a hrát si zase s vodou. Chtěli jsme, aby odvodňování perfektně zabralo právě na ME.

Na ME jsi opět odjížděla v roli reprezentačního nováčka, jak ses na soutěži cítila a jak jsi spokojená se svým umístěním?

Ano, nováček. To je trefné. Já si to tam vlastně jela jen tak zkusit. Okusit tu atmosféru a nasbírat nové zkušenosti. A nakonec z toho byl bronz, takže jsem velmi spokojená.

Podzimním vrcholem bylo MS juniorů a masters, které se konalo v Santa Susaně ve Španělsku. Zde jsi startovala v kategorii bodyfitness. Opět jsi zde zaznamenala velký úspěch, jak dlouhá příprava předcházela stříbrnému kovu z MS a jak vypadal tvůj trénink?

Po ME jsem si dala asi na měsíc trochu pauzu, ale v srpnu už jsem opět začala s dietou. Trénink byl tentokrát tvrdší. Kila šla dolů o něco hůře než na jaře. Ale to je, myslím, celkem logické, že se na zimu hubne hůře. Trénovala jsem proto 5x týdně a po každém tréninku zařazovala na 30 -45 min. kardio. Byla to dřina, ale vyplatila se J.

Po finále a zisku druhého místa jistě následovala oslava. Můžeš našim čtenářům popsat, jak se slaví v kulturistickém kruhu? Předpokládám, že jídlem?

Přesně tak, člověk, který si tímto vším neprojde, nepochopí, jakou pak máme z toho jídla radost. Nebo alespoň já mám. Vychutnávám si pak každé sousto. Třeba obyčejné jablko je po závodech pro mě něco neuvěřitelného.

Po oslavě jídlem ale samozřejmě následoval i nějaký ten alkohol. Bouchlo se šampaňské a s ostatními juniory jsme si připili na naše úspěchy.

Věřím, že tento závod nebyl zdaleka poslední, jaké máte společně s tvým trenérem Vítkem Sahulou plány pro příští rok? Uvidíme tě opět na pódiu?

No, pro mě je teď hlavní prioritou škola. Za chvíli maturita a přijímací zkoušky na univerzitu, nejspíše na medicínu do Prahy nebo Brna. Nevím tedy, zda na podiu, ale určitě se na nějaké soutěži ukážu. Nyní jsme si s Vítkem tak trochu vyměnili role. Teď se chystá on, takže teď budu ten „tvrdej trenér“ já.

Každopádně bych chtěla i nadále cvičit a hlavně něco málo nabrat. Je to potřeba.

Pojďme již ale k reálnému životu. Po závodech jste se z teplého jihu vrátili do ČR, kde již vypukla Vánoční horečka. Jak se na Vánoce připravuješ a jak je prožíváš?

U mě vypukla nejen ta vánoční. Nějak jsem ve Španělsku nastydla a přivezla si pěknou chřipku. Na Vánoce se hrozně těším, asi se nebudeš divit, že se nejvíc těším na toho kapra se salátem. Ale jsem ráda, že jsi mi to připomněl. Nemám ještě vůbec žádné dárky, musím to co nejdříve napravit.

Jistě jako každá dívka nepohrneš sladkostmi všeho druhu, které jsou se zimními svátky spojeny, hlídáš se v tomto směru, a jak zastavuješ dietní chmury?

Sladké, to je můj nevětší hřích. Jsem ráda, že se u nás doma nepeče cukroví, protože by mě to jistě velmi lákalo. Určitě se ale letos budu hlídat. Je jasné, že se mi nepodaří odolat na 100%, ale tak co, druhý den si dám více kardia.

Když jsme u té stravy. Můžeš nám krátce představit svůj jídelníček v mimosoutěžním období?

Tak moje mimosoutěžní období vlastně začalo až teď. Raději vynechám to, jak vypadal jídelníček první dva tři dny po soutěži. To mi bylo pěkně špatně z toho všeho. Rýže, maso a vejce mi v stravě samozřejmě zůstaly, ale přidala jsem hodně mléčných výrobků – tvarohy, jogurty, sýry (ale všechny odtučněné nebo light). Pečivo – samozřejmě ne bílé rohlíky apod., ale celozrnné chleby a někdy nějaká ta tmavá houska. Ovoce a zelenina, müsli, šunka… Obědy mívám převážně na škole, takže sem tam nějaké ty omáčky, knedlík…

Předpokládám, že když vrcholově sportuješ, nezbývá ti na koníčky mnoho času, ale přesto. Čemu se věnuješ v době, kdy zrovna nejsi v posilovně?

Tak když nejsem v posilovně tak se buď učím anebo spím. Na nic jiného mi v přípravě čas nezbyl. Kamarádi a zábava šli stranou

.Poznámka autora: Michaela nám mimo záznam prozradila i svůj běžný předsoutěžní den. Kdy ráno o půl šestí vstává, aby se mohla učit, poté jde do školy odkud se vrací okolo čtvrté hodiny. Následuje trénink v posilovně. Domů se vrací okolo sedmé hodiny večerní, uvaří si jídlo na další den a do desáté hodiny večerní opět leží v učebnicích. Následuje zasloužený spánek. Je to opravdu práce na plný úvazek.

Chceš někomu poděkovat nebo někoho prostřednictvím našich stránek pozdravit?

Určitě. Chci moc poděkovat mým rodičům za podporu, jak finanční tak psychickou. Vítkovi Sahulovi, že to se mnou v přípravě na tréninkách vydržel. Jitce Papežové za pomoc s jídlem a tréninky. Báře Benešové za poskytnutí nezbytných doplňků. 

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho štěstí do dalších, jistě úspěšných sezón.