Štefan Havlík - rozhovor (II. část)

Štefan Havlík - rozhovor (II. část)

Pokračování rozhovoru s úspěšným slovenským reprezentantem ve sportovní kulturistice. Štefan Havlík napoví, kdy se bude ucházet o úspěch v profesionální kulturistice a mnoho dalšího ze své předsoutěžní přípravy.

Štefan Havlík - rozhovor (II. část)

První část rozhovoru naleznete zde: ŠTEFAN HAVLÍK - ROZHOVOR (I. ČÁST)

Takže tam bude ten týden na superkonpenzaci. Vím, že ty klasickou superkompenzaci nejedeš. Můžeš popsat tvůj postup. Štefan Havlík

To se nějak vykrystalizovalo, zkoušel jsem nové věci a v podstatě jsem se vždy snažil vyzkoušet něco nového, protože co působí na někoho, nemusí působit na mě, nakonec mi to vyšlo tak, že já nesladím, nedávám draslík, v podstatě jen nějakých 24 hodin před soutěží přestanu pít a vyhodím sůl a to všechno.  V podstatě žádné přejídání se sacharidy, jím normálně a v podstatě nestahuju cukry. Když dávám pryč  cukry, tak to na mě hned padne a jsem jak živá mrtvola.  Abych mohl normálně fungovat tak se musím najíst,  abych mohl cvičit normální tréninky, tak se musím najíst. Kdybych měl jít na stovku sacharidů, tak si tu dneska nepovídáme. Prostě to  není možné. Ani netuším, kolik těch sacharidů za den mám. Nepočítám to. Takže jestliže jsem hladový, tak se najím. Nemám rád ten pocit hladu, nedělá mi to dobře a člověk, když je hladový, vyplavují se kdejaké špatné hormony, jsem nervózní, prostě není to dobré. Takže já se radši najím a druhý den se na tréninku  nechám duši a jsem spokojený. Myslím si, že pak i ta výměna energií je lepší, nic nemůžeš odcvičit, když nejíš.

Je to tedy taková intuitivní strava.

Já říkám, dlouho to trvalo než jsem přišel na to jak se mám stravovat. Měl jsem hrozné ztráty svalů v přípravě, točil jsem ty sacharidy 300, 200 a při stovce jsem nevěděl, co dělám a tehdy jsem strašně ztrácel na hmotě. Od té doby co to nedělám, je to daleko lepší. Měl jsem rozdíl i 15 kg mezi objemovou a soutěžní váhou a když si vezmeš, že mám teď 103 kg,  to je reálná váha. V průběhu dne mám 104 - 105 kg a začal jsem na nějakých 108 - 109 kg, tak to je v porovnání 4 a 15 kg rozdíl a vypadá to daleko lépe.

Tvůj názor na klasickou superkompenzaci je tedy spíš negativní.

Nemůžu říct, že je to špatné, ale já jí nedělám…

Štefan HavlíkKdyž už jsi mluvil o té stravě tak běžná dietní strava v přípravě na soutěž, říkáš, že nepočítáš sacharidy, tak bílkoviny si nějakým způsobem hlídáš nebo ne?

To je tak, že někdy jsem to počítal a už nepočítám, už v podstatě mám ty jídla naplánované a nevím kolik sním bílkovin. Plus z doplňků výživy piju Extra Pep. Ten piji v kuse, před tréninkem, po tréninku, během dne, piju ho stále. Je  to takový největší zdroj aminokyselin pro mě, jedno balení má 600 g a já jsem  schopný ho vypít za 1 a půl dne. To znamená 400 g bílkovin v podobě aminokyselin a peptidů, které jdou přímo do krve. Je to „živá voda“.  

A ještě nějaké suplementy od AONE nebo od někoho jiného?

V podstatě beru jen od nich, spolupracujeme spolu. Před tréninkem používám kreatin s argininem od AONE. Potom jen běžné vitamíny, magnesium, ale taky nějaká BCAA, glutamin to je v podstatě zbytečné, jestliže používáš Extra PEp v takové množství, jako já.

Jedeš tedy jenom čistě na Extra Pep?

Vyhodil všechny proteiny, všechny ostatní doplňky a fičím jen na tom, opravdu s tím nešetřím. Je to drahý preparát, není levný, ale když si vezmeš, kolik dáš peněz za ty další preparáty tak to vyjde na stejno, ale není to to stejné.

Ještě se zeptám trochu k tomu tréninku, já jsem někde četl, že jezdíš heavy duty. Cvičíš takto ještě stále, nebo ho využíváš čistě v objemu?  

Je to takové spontánní, někdy jedu heavy duty, ale většinou ne. Bojím se zranění. Trénuji stejně jak před soutěží, tak v objemu. I ten kruhový trénink co jste viděli, to je takové moje kardio. Nejezdím na kole, ani neběhám na běhacím páse, toto je moje kardio, cítím se při tom dobře. Kruhový trénink dělám i v objemu. Ne stále, ale aspoň dvakrát do týdne a pak to není takový náraz. V objemu, ale jím všechno brynzové halušky, McDonadl. Fičím na tom úplně a nepřibírám do tuků, protože dělám ten kruhový trénink. Výdej energie je pak dostačující.

Ještě se k té stravě v objemu vrátím, ale mám otázku ohledně  heavy duty,  jak vypadá takový běžný týden,  nějaké rozdělení těch partií …

Cvičím systémem 1 +1, to znamená, že jeden den cvičím, druhý den mám volno a celý týden mám do čtyř dnů, takže ten cyklus se otočí až po nějakých osmi dnech. Celé tělo cvičím třikrát do měsíce, v podstatě mi to stačí. Nemám častější trénink a mezi to dávám ten kruhový trénink.

Takže ve dnech volna vždycky jedeš kruhový trénink?

V dietě úplně každý den cvičím, už asi půl roku cvičím v kuse. Mimo choroby co jsem měl, tak jsem měl jeden den volna. V objemovce ho zařadím aspoň dvakrát do týdne.

Štefan Havlík

Říkáš, že aerobní aktivity ani v dietě ani v objemu nejedeš?

Dělal jsem, ale už nedělám …

Vrátím se ještě ke zmíněné netradiční objemové stravě. Jak vypadá tvůj jídelníček v objemové fázi?

Mám oběd okolo jedenácté a ve dvanáct cvičím. Dám si ráno jen nějakou lehkou snídani jako mléčnou rýži, nikdy se ráno nepřejídám nějakými hemenexy. Nejím to, je mi z toho těžko. Abych mohl normálně trénovat, abych se u toho nepozvracel, takže jen něco lehkého plus zmíněná suplementace. Potom už jedu normálně, na oběd si dám, na co mám chuť. Maso, rýže brambory, pizza, všechno. V dietě žiju jen na hovězím, kuřecím mase a na rýži. Brambory výjimečně jen když mám chuť a těstoviny jsem si udělal jen jednou. Měl jsem na ně strašnou chuť tak, jsem si je udělal, ale většinou je to na rýži.

Štefan HavlíkNeplatí tedy klasické zavedené kuře s rýží i v objemu?

Já nejím kuře s rýží, nevydržel bych to jíst celý rok. Kuře s rýží a ještě potom držet dietu. Pokud mám být striktní v dietě, tak v objemovce se prostě musím najíst prostě, aby ta hlava čistá. Abych byl spokojený, že jsem si něco dal, nemám potom vůbec na nic chuť v dietě, prostě si nastavím mozek, že jdu na dietu. Nechybí mi to. Nemůžu prostě mít nějakou striktní stravu i v objemovce , když ti to stejně nepomůže a potom držet dietu, je jasné, že v dietě potom nastanou stavy, kdy to ty lidi nezvládají.

To se ti nestává?  

Ne, nemám s tím problém…

Takže já se ještě vrátím k rozhovoru z roku 2006, bylo zde, že spíš snad 15 nebo 14 hodin denně.

Už je to méně, protože mám dvě malé děti, pokud se mi v noci podaří 7 - 8 hodin spát v kuse, tak je to dobré, ale když dělají ti dva ródeo, tak v kuse nespím. Většinou je to na manželce, ale oni mě vzbudí, takže s tím spánkem v noci je to horší a po obědě už není takový prostor, abych mohl 3 hodiny spát, takže když se mi podaří hodinu nebo hodinu a půl spát tak jsem rád. Je to horší než to bylo, ale nějak se to dá vydržet.

Jak se tedy dá skloubit tenhle sport s rodinou?

Těžko, rodina je pro mě nejdůležitější. Z něčeho je potřeba žít, hypotéku je také potřeba platit, mě prostě živí kulturistika, takže se k tomu musí všichni přizpůsobit.

Tebe živí kulturistika, ale zároveň spadáš pod ten armádní oddíl.

Díky tomu dělám kulturistiku…

Štefan HavlíkJak to teda funguje, protože v Čechách tohle vůbec není v souvislosti s kulturistikou myslitelné…

Češi měli Duklu, Dukla je ještě přežitek Československa, nevím co se s tím stalo v České republice, u nás ta Dukla žije a je to vojenské sportovní centrum, které zastřešuje vrcholové sportovce. My jsme měli prostě štěstí, že jsme se tam dostali jako kulturisti jako neolympijský sport, protože neolympijské sporty jsou na periferii zájmu vlády. Díky tomu, že jsme měli výsledky a bývalého prezidenta, ten to dokázal vybavit, dostali jsme se tam i my.  Armádě působíme tři - Janka Purdiaková, Igor Kočiš. Oni jsou civilní zaměstnanci a já jsem jako voják z povolání, takže doma mi ve skříni visí uniforma, ale chodím běžně v civilu. Nebudu přece chodit do fitka v uniformě, to vůbec ode mě nevyžadují . Já si žiju tím svým životem, komunikujeme telefonicky a e-maily. V podstatě se starají o to, co potřebuju. Mám normální výplatu, která mi chodí každý měsíc na účet. Musím dělat výsledky, o tom to je, takže musím chodit na soutěže, nemůžu si dovolit dva roky vynechat soutěže, prostě musím soutěžit, abych si práci udržel.  

Takže máš i nějakou hodnost?

Hodnost mám, jsem rotmistr. Systém povyšování v armádě se změnil, takže kdyby to bylo po starém tak jsem kapitán za ty výsledky, které jsem udělal, ale teď je ten systém takový, že už se nepovyšuje, takže zůstanu na té hodnosti, co jsem až do důchodu.  Je tam potom doživotní výsluha.

O změně povolání jsi nikdy neuvažoval? 

Ty bys uvažoval na mém místě?

Určitě ne.  A změní se něco, kdybys byl profesionálním  kulturistou?

Když bych šel k profíkům tak o to zaměstnání přijdu, protože v armádních tabulkách výsledkových mají místo olympiáda, mistrovství světa, Evropy. To je to, co pro ně něco znamená, takže musím nosit výsledky z těchto soutěží, proto nejsem profesionál …

Takže když jsi říkal, že za ty 3- 4 roky bys šel k profíkům…

Budu v armádě, dokud budu potřebovat a do kdy taky vydržím, protože ty optimistické nálady jsou pryč. Nejdříve berou peníze sportovcům, aby bylo na zdravotnictví apod. Takže uvidíme, jak to v politice bude a jak to vydrží. Takže 4 roky jestli bude zdraví sloužit a potom bych zkusil profíky. V této době budu mít již důchod a o práci nemohu přijít.

Děkuji za rozhovor a přeji mnoho úspěchů.

Štefan Havlík

  •