Dalibor Hájek - rozhovor

Dalibora Hájka jsme vyzpovídali po Arnold Classic, jak si užíval vítězství ve své kategorii, uvažuje o profi a kde ho budeme moci opět vidět?

Dalibor Hájek - rozhovor

Hezké odpoledne Dalibore, jsi po tréninku, takže obligátní otázka, co jsi cvičil?

(pozn. autora: rozhovor je z druhého týdne po návratu z ACA)

Ramena, já jaksi teď improvizuji. Nemohu se z toho vzpamatovat.  Cesta od USA v pohodě, ale ta cesta zpátky, jsem teď jak praštěný.

Zpátky je to proti času ne?

Ano je to proti času, o to je to horší.

Štefan Havlík, když jsme byli u něj říkal, že tam jede 14 dní dopředu právě kvůli aklimatizaci.

Slováci tam byli o týden dřív než my. My jsme odlétali 26., přiletěli jsme tam 27., to bylo úterý. Přiletíš tam a je o 6 hodin dříve. Letěli jsme přes New York do Indianapolis. V Indianapolis jsme si půjčili auta na letišti a jeli jsme do Columbusu. Byli jsme navíc 4 hodiny v letadle z New Yorku do Indianapolis, a další 3 až 4 hodiny v autě do toho Columbusu. Ta cesta byla hrozná. Ve středu jsme šli cvičit. Čtvrtek a pátek jsme pak odpočívali.

Ta cesta samotná byla takové trošku dobrodružství…  

Bylo to hodně náročné.

Na formě se to nějak projevilo?

Měl jsem trošičku strach, ale ne, to spíš ta cesta zpátky, když jsme letěli tam tak jsem si akorát kontroloval nohy, jestli neotekly, ale ta cesta zpátky to jsem byl celý oteklý jak vodní meloun. Takže tam to je v pohodě zpátky je to horší…

Zpátky už to tak nevadilo.

Ještě mám nějaká focení v příštím týdnu, musím se teda ještě držet a navíc za dva měsíce je FIBO.

Říkal jsi, že vás jelo do USA víc, kdo všechno tam byl?

Ze závodníků já, Michal Sitter, Petr Března, Tomáš Kašpar- ten stahoval do stovky a potom tam byl do devadesátky Martin Rezek. Martin měl problém, že Američani si dělají, co chtějí. Oni zrušili pauzu po závodech, tam měla být hodina a půl pauza po závodech a oni to zrušili a posunuli, takže my když jsme přijeli do haly v jedenáct hodin. Já jsem koukal na chlapce v rozcvičovně, kde už byla těžká váha. Tomáš Kašpar do stovky jenom sundal tepláky a běžel na plac. Já jsem si dvakrát mávnul činkou, po cestě na pódium mě ještě natřeli olejem a už jsem tam stál. Martin Rezek chudák prošvihl svoji soutěž o hodinu. Měl výbornou formu, ale bohužel se tam jel jenom podívat.

 Má ještě možnost to někde napravit?

 Závody budou, ale držet formu to taky není nic moc, myslím si, že startovat nebude.

A z funkcionářů tam někdo byl?

Standa Pešát tam s námi jel. Domluvil nám svého kamaráda, který tam žije a ten se o nás staral. Je to nějaký profesor, který žije v USA 15 let, ale víc ti o něm neřeknu. V Columbusu jsme bydleli u něho. On chodil nakupovat a vařil nám. Byla to pro nás obrovská výhoda.

A pan Pešát tam má jakou pozic teďka? 

Standa tam je jako rozhodčí, byl tam jako mezinárodní rozhodčí.

Když se podívám na to semifinále, tak tam tě porazil Sabuniya myslím o tři body. Ve finále jsi ho už samozřejmě rozdrtil ty.

Tam byl problém s tím, že jsem nebyl vlastně rozcvičený a to udělá docela dost a je pravda, že jsme spolu bojovali už na mistrovství světa, tam jsem ho taky porazil ale je to prostě soutěž. On byl vždycky takový nedotažený, ale letos byl lepší. Problém je v tom, že Sabuniya je prostě takový měkký.  Nevím, jestli je to tréninkem nebo čím, ale je to prostě tak. Prostě to nedotáhne až do konce.

No a ten rozdíl mezi semifinále a finále byl jenom v tom rozcvičení?

Určitě neříkám, že by to bylo jenom tím, do finále si myslím, že mě forma ještě došla.

Semifinále bylo prý docela rychlé.

No určitě, jak dlouho jsme tam mohli stát 4, 5 minut? A pak nás vlastně poslali do šatny. Tam to běží strašně rychle. Na jednu stranu je to dobře, ale pokud si vás nevšimnou, tak je to špatně. Bylo nás tam dvacet závodníků rozdělených na dvě skupiny, z nich vybrali pět závodníků, kteří byli v prvním vyvolání a šli rovnou do finále.

A finále probíhalo úplně stejně nebo…

Ve finále bylo toho porovnání více.

Jak je to vlastně s volnou sestavou? Neviděl jsem žádný záznam.

Někde se volné sestavy objevily. Finále začíná klasickým porovnáním, pak tě pošlou z pódia dolů a jsou volné sestavy.

Očekával jsi ten výsledek nebo spíš ne, měl jsi nějaké zprávy třeba od Standy?

Samozřejmě, že to vnímáš. Lidé kolem tebe tě uklidňují, že to bude v pohodě, ale ty to na pódiu nevidíš, takže nevíš, jak to dopadne. Do poslední chvíle jsem si nebyl jistý, jak to dopadne.

Následovala absolutka se Štefanem Havlíkem a asi největší souboj. Čím myslíš, že tě porazil já závodník téměř o 30 kilogramů lehčí.

Štefan je zkušený závodník, závodí už spoustu let, on je na tom pohybově velice dobře, je takový estét na rozdíl ode mě já jsem takový dřevo takže tady v tom měl prostě navrch.

Já jsem slyšel, že tě ještě Standa na pódiu rozesmíval…

Oni do mě všichni hučeli, abych do finále nastoupil s úsměvem, jinak že mě zaříznou takže, mě začali rozesmívat. Částečně se to povedlo a na pódiu jsem se doopravdy i smál.

Měl jsi pak ještě možnost se před odletem v Americe ještě po něčem podívat…

My jsme skončili docela brzo s těmi závody v sobotu asi kolem třetí čtvrté hodiny, potom jsme šli na steak, do steakhousu všichni. Druhý den byla celá neděle volná, protože jsme odjížděli až v pondělí na letiště. Nebyla ani moc možnost se někam podívat, Columbus není žádné centrum, takže jedna skupinka jela do Chicaga a my jsme odpočívali. Nechtělo se mi zase cestovat dalších šest hodin.

 V Americe takhle jsi byl poprvé, takže nějaký dojem, jaký je tam vztah ke kulturistice?

No je to něco úplně jiného, ty lidi to tam baví, oni tím žijí, mají rádi show, a to kulturistika je. Soutěž byla součástí veletrhu, takže tam to bylo našlapaný, člověk se nemohl prodrat, jednoduše spousta lidí. Je tam jiná atmosféra, vyloženě se jim to líbí a fandí tomu velice, tady tolik lidí takových není.

Takže kdybys měl možnost dělat kulturistiku tam a tady …

No rozhodně tam, ale tam by musel být člověk sólo. Tady mám rodinu, takže těžko začínat někde znovu, ale na kulturistiku samotnou jsou podmínky všude lepší než u nás a to všichni kdo tomu rozumí, vědí. Právě proto ubývá závodníků.

Já vím, že spousta závodníků se připravuje v Německu, Bára ti nenabízela něco podobného? Nemáš takovou možnost

No já myslím, že kdybych chtěl tak by to takový problém nebyl, ale tady je to hlavně o tom zázemí, které by tam člověk neměl. Já nevím, kdyby mi bylo o 10, 15 let míň a byl svobodný, tak by to bylo o něčem jiným.

To zahraničí bude asi hlavně o penězích že.

Samozřejmě, to je zas druhá věc, že tam si člověk vydělá víc než tady…

No to je, když tady trénuješ 4 lidi a pak máš jít na vlastní trénink tak to asi není nic moc.

Ideální podmínky by byly, kdyby člověk měl prostředky na to, aby se mohl věnovat vyloženě jen tomu sportu, tréninku, regeneraci, jídlu všemu. Takhle v podstatě když máš rodinu a ještě chodíš do práce tak toho času na to moc není. Člověk to pak šidí na regeneraci na jídle…

Slyšel jsem, že uvažuješ o profesionální kulturistice?

Dostal jsem ty nabídky, ale je to otázka. U nás když řekneš profesionální kulturista, tak si řekneš, že ho to živí že, musí mít ranec. U nás je jaký rozdíl mezi amatérem a profesionálem. Akorát v tom, že závodí mezi profesionály, ale tady tě to prostě neživí, je to o tom kolik seženeš, kdo ti dá peníze, kdo ti pomůže, ale jednoduše tě to neživí.

No u nás když jsi dobrý amatér tak je to úplně stejné, jako kdybys byl profík.

 Ono pokud jsi amatér, tak už lepší soutěž než je Arnold  Classic není. Už musíš přejít do Profi. Musíš stát tu frontu na to jméno a na všechno. Nemůžeš chtít být hned na prvním závodě ve finále. To trvá tak 3, 4 roky než se dostaneš na takovou úroveň. Ono je to na delší dobu, a když je ti čtyřicet tak už je to těžší.

Když se dostaneš do takového toho, že jsi nejlepší mezi amatéry, tak spadneš do průměru v profi…

Ano, nemůžeš počítat s tím, že bys byl hned na vrcholu, ale postupně se dostávat na horu a někdy potom můžeš uvažovat např. o Olympii a podobně.

Ty jsi říkal, že je v současné době Arnold Classic považována za špičku mezi amatérskými závodníky. Čím si myslíš, že se dostala tak nahoru, není to přece tak dlouho, kdy se uskutečnil její první amatérský ročník?

Já to betu tak, že mezi profesionály je nejvyšší soutěží Olympia a pod Olympií je Arnold Classic. Samozřejmě, že u amatérů máš mistrovství světa a pak následně už je Arnold Classic. V amatérech je ještě Olympia, ale ta se dle mého řadí až pod Arnold Classic Amateur (pozn. Autora – Amateur Olympia se koná nekoná současně s Mr. Olympia, jak je to v případě Arnold Classic). Tento rok jsem původně myslel, že bych mohl startovat na Arnold Classic a poté na amatérské Olympii. Takto to udělal Tomáš Bureš v minulém roce, ale amatérská Olympia se přesunula do podzimní sezóny. Ještě k tomu to přesunuli někam do Indie a tam se nikomu nechce cestovat. Tím to pro mě padlo. Možná ještě evropský Arnold Classic bych mohl uvažovat a příští rok snad i tu Olympii.

A na jakou nejbližší soutěž se teď chystáš, bude FIBO například.

Dostal jsem nabídku startovat jak mezi profesionály, tak mezi amatéry. Do FIBA ale zbývají dva měsíce (od data rozhovoru – FIBO se koná 21. 4.) a je otázka jestli to držet. Ideální by bylo, kdybych si mohl dát měsíc pauzu a následně do toho šlápnout znovu. To jestli na FIBU mezi profesionály nebo amatéry, to se uvidí.

Máš alespoň nějaké zprávy o tom, kdo se tam chystá?

Z amatérů vůbec nevím, kdo by tam mohl být, asi většina co byla na Arnoldu. No a mezi profíkama tam bude jistě Tomáš Bureš.

Nebude startovat třeba Lukáš Osladil?

Lukáš nevím, jak to má namyšlené, jestli se bude chystat právě na FIBO to opravdu nevím. Je to klidně možné, ale zatím se o tom nemluví.

Když by tedy byla možnost a startoval jsi mezi amatéry, uvažoval bys i mistrovství Evropy. To se koná dva týdny po FIBO Power?

Z mistrovství Evropy medaili nemám. Startoval jsem v roce 2004. O tom bych musel popřemýšlet, je pravda, že jsem o tom zatím příliš neuvažoval.

Vraťme se ale ještě k Arnold Classic, v kategorii s tebou startoval ještě Petr Března, kde si myslíš, že byla chyba?

Petr je mladý kluk, těch závodů má hodně před sebou a naopak málo za sebou. Myslím, že mu chybí hlavně zkušenosti a trochu aby vyzrál. Když to děláš dobře a máš za sebou hodně závodů, tak jsi vyzrálejší. On má zatím čas.

Ale jinak jste neměli možnost se bavit o tom, kvůli čemu se mu nepovedla forma?

Samozřejmě jsme se bavili. On dělal chyby v úplných základech. Nemá jednoduše ty zkušenosti nebo někoho, kdo by mu poradil tak, jak by to měl dělat správně. Protože on svaly má velké, ty předpoklady má.

On skončil někde tuším osmý?

Osmý nebo devátý, ale myslím, že to trošku podcenil, mohl více zabrat. Jednak měl pouze jednu vrstvu barvy a byl zalitý tzv. pod vodou. Na evropském Arnoldu mně připadal lepší. Ono vždycky se ti nepovede, tělo přestane poslouchat nebo reaguje jinak a je to.

Když jsme u toho, tobě radí kdo?

Já si nechávám poradit od Viktora Hela. Měl jsem ho celou dobu na telefonu, takže jsme řešili spolu, protože vždycky se tam něco najde. Když si člověk neví rady, tak je potřeba se poradit.

Ty jsi měl na přípravu tuším o měsíc méně. Jak se ti tedy podvedla?

Měl jsem takové složitější období, kdy to bylo horší. Do toho se nám narodilo dítě, navíc stavíme dům, takže jsem hodně přemýšlel, jestli do toho mám jít. Samozřejmě, že někteří lidi mě přemlouvali, tak jsem nakonec řekl, že ano, ale bylo to o měsíc později. Neměl jsem teď moc klidu, takže jsem tu přípravu lepil, jak to šlo.

Příprava tedy trvala jak dlouho, dva měsíce, nebo jak?

Zhruba tři měsíce.

To mě nepřipadá zase tak málo…

Já jsem zvyklý se chystat 4‑5 měsíců. Pomaličku, v klidu, aby v tom nebyla žádná křeč a abys měl možnost ještě poupravovat malé chyby. Když skončíš později, tak je to všechno takové narychlo a nic moc.

Musel jsi tedy udělat nějakou změnu, tak abys to všechno dohnal?

Nedělal jsem žádnou změnu, jel jsem tak, jak jsme zvyklý. V podstatě jsem to pouze zkrátil. Forma vyšla, i když je pravda, že jsem toho na sobě měl méně než dřív. Někdo říká, že to bylo ke prospěchu. Jinak jsem navážil o čtyři kilogramy méně, než jsem předpokládal.

Takže kdybys srovnával formu na Arnold Classic a na mistrovství světa?

Teď na Arnoldu to bylo ostřejší, takové tvrdší.

Ještě se vrátím k soutěži, byl přítomen i Arnold Schwarzenegger, mel jsi možnost se s ním setkat?

Vždycky bylo zvykem, že Arnold předával prvním místa všem závodníkům. Já jsem si strašně přál, že když už tam jsem tak aby mě tu cenu nebo to první místo předal on a já si s ním alespoň podal ruku. Letos to bylo tak, že měl ruku zlomenou a na závěsu. Takže letos to bylo tak, že předával pouze absolutnu Štefanu Havlíkovi. Já jsem tu možnost tedy neměl, ale viděl jsem ho v zákulisí. Je to takový idol, se kterým by se chtěl každý setkat.

Jaké máš další současné plány, jistě se toho mnoho nakupilo, nějaké pracovní nabídky?

Nakupilo se akorát to, že každý chce focení nebo nějaký rozhovor. Ale vyloženě pracovní nabídky, že by někdo řekl, tady máš peníze na přípravu, tak to ne. To se musí člověk hodně snažit a s tím já mám problém. Já nejsem takový, že bych jezdil a nabízel se. Musím v tomto směru pověřit ty správné lidi. Ale v Brně konkrétně je to poměrně těžké.

Takže pracovní nabídky zatím nepřišli. Soutěž samotná, ale v sobě nějaké peníze skýtá, jsou zde nějaké price money?

Peníze žádné, dostaneš akorát sošku a bundu. Jinak je to všechno na tobě, letenky, ubytování apod. Tím se to liší například od mistrovství světa, kdy máš vše v režii pořádající země, takže máš hotel, jídlo. Pouze si zaplatíš startovné.

Kolik bylo na Arnoldu závodníků?

Tuším, že uváděli 600 závodníků. Bikini byly hodně našlapané, těch holek tam bylo spousta. V mužských kategoriích většinou 20‑25 závodníků.

Když jsi zmínil kategorii BIKINI, tak co na ni říkáš?

Pěkný…těch krásných holek v plavkách je tam spousta.

Ono se hodně říká, že už to se sportem nemá mnoho společného.

Tak určitě jsou tam holky, které to mají geneticky dané, ale taky jsou tam holky, které jistě musí držet dietu. Pořád jsou to holky, které cvičí, i když to není úplně extrémně.

Pojďme k All‑Stars, jak to s nimi vlastně máš. Letos je tam mnoho sportovců.

Oni si nabrali hromadu nových závodníků. Jeden čas šli směrem spíše takové „masovky“, že nechtěli tolik závodníků z kulturistiky. Já jsem tam od roku 2006. Pak jsem na chvíli přerušil a teď mě opět Bára Benešová kontaktovala, že hledají velké chlapy na FIBO, takže máme opět smlouvu. V podstatě udělali team kulturistů hlavně kvůli FIBU.

Takže je to vyloženě kvůli FIBU a pak vás zase rozpráší někam pryč.

Tak nemusí, někoho si nechají a někoho zase ne. Uvidíme, jak se jim bude chtít. All‑start to dělá dobře. Člověk je pak hodně vidět, a to je dobře.

Ty jsi říkal, že jsi přerušil, tak jak byl důvod?

To bylo po světě, protože mi nepřišlo, že by měli nějak extra zájem. Navíc jsem měl jinou nabídku, zavolal jsem Báře a přerušili jsme to. Nebili jsme ani nijak extra v kontaktu.

Bára teď figuruje v All‑stars jak?

Ta má vyloženě na starosti závodníky. Bude na FIBU a bude nás šéfovat, ona je v tomto taková tvrdá.

Ono je škoda, že si to FIBO nijak neužiješ.

Je to poměrně náročné. Je pravda, že jsi v jednom kole. Čtyři dny jsi na stánku, pózuješ, fotíš se, takže jsi rád, když se může chvilku najíst nebo tak. Byl jsem na FIBU a je to nějaký rok zpátky, tak jsem po příjezdu domů celý týden jenom spal.

Takže kdybys závodil, tak by tě tady toto minulo?

Tak bych třeba dva dny závodil a dva dny tam šaškoval. Bylo by to v podstatě náročnější, ale měl jsem tu myšlenku.

Ještě někdo tady z Brna v All‑Stars figuruje, nebo ne, s někým se stýkáš.

Tuším, že jednu chvíli tam byl Ondra Mlaka. Ale to je z chlapů asi vše.

Děkuji za rozhovor, budeme se těšit na tvoji formu na FIBO Power ať už jako závodníka, nebo jako sportovce na stánku společnosti All‑Stars.

Dalibor Hájek - fotogalerie