15 výživových mýtů, kterým jste před deseti lety věřili i vy

Markéta Blahunková
Markéta Blahunková 18. 11. 2021
Uložit článek
15 výživových mýtů, kterým jste před deseti lety věřili i vy

Výživové trendy a dietní doporučení mají kolikrát jepičí životnost a s příchodem sociálních sítí se jejich množství akorát zvyšuje. Najít proto 15 takových, které zpětně snad už působí spíše úsměvné nebylo tak těžké. Věřili jste jim i vy?

Některé mýty nemusí příliš uškodit, jenže mnoho diet a alternativních způsobů stravování považovaných za zdravé vylučuje celou řadu potravin, což sice může zpočátku vést například k redukci hmotnosti, z dlouhodobého hlediska však může vážně poškodit zdraví a vést k rozvoji poruch výživy (nedostatek vitaminů, minerálních látek či dokonce základních živin).

15 výživových mýtů, kterým jste před deseti lety věřili i vy

1. Bílkoviny ničí ledviny

I zde jde o mnoha studiemi vyvrácený mýtus, zvýšení příjmu bílkovin se tedy opravdu nemusíte bát. Ani při dlouhodobém vyšším příjmu bílkovin (definováno jako více než 35 % z celkového energetického příjmu či 3 g/kg tělesné hmotnosti) nebyly pozorovány negativní dopady na ledviny ani jiné orgány. Při zvýšeném množství bílkovin ve stravě sice ledviny více pracují, aby odklidily všechny odpadní metabolity z bílkovin, u zdravého člověk se zdravým životním stylem by to však nemělo vést k poškození ledvin. Samozřejmě u osob, které mají onemocnění ledvin, je nutné příjem bílkovin řešit s lékařem a případně příjem snížit.

Zvýšený příjem bílkovin může naopak pomoci s hubnutím, má sytící efekt, pomáhá s budováním svalové i kostní hmoty a má mnohé další pozitivní přínosy pro zdraví.

15 výživových mýtů, kterým jste před deseti lety věřili i vy

2. Život gluten-free

Lepek si svoje veřejné pranířování užil ve velkém stylu celkem nedávno a není těžké najít člověka, kterého by nestrašil ve dne i v noci. Ví ale, co ten lepek je vlastně zač? Lepek (gluten) je skupinou bílkovin nacházejících se v obilovinách (zejména pšenice, ječmene a žita). S lepkem sice souvisí některá onemocnění a poruchy (celiakie, neceliakální glutenová senzitivita, alergie na bílkoviny pšenice), u kterých je nutné celoživotně vyřazovat lepek ze stravy, není však nutné dodržovat bezlepkovou dietu u zdravých osob. Mnohé z potravin označených jako bezlepkové mohou obsahovat vyšší množství cukru a tuku, nižší množství bílkovin, vlákniny, některých vitaminů a minerálních látek. 

Studie prokázaly pozitivní efekt na zdraví u bezlepkové diety pouze u osob, které mají diagnostikovanou některou z výše uvedených poruch, tedy ne u zdravých jedinců. Některé studie poukazují na vyšší příjem těžkých kovů, vyšší riziko onemocnění cév a častější zácpu u osob stravujících se bezlepkově.

3. Detox je zdravý

Již samotné pojetí detoxů je chybné. Vychází totiž z předpokladu, že tělo není schopné provádět detoxikaci škodlivých látek a zplodin organismu dokonale a potřebuje proto pomoci. Opak je však pravdou. Lidské tělo má opravdu sofistikované nástroje na detoxikaci látek, jedním z nejdůležitějších jsou játra, dále pak ledviny, plíce, střeva. 

Téměř vše, co sníte a vstřebáte ze střeva do zbytku organismu, putuje prvně do jater, které v podstatě rozhodnou, co se s danou látkou bude dále dít. Zdravá játra tuto práci vykonávají poctivě a opravdu vašemu tělu nepomůže provádět nějaké očišťující kúry pomocí smoothies, mnoha litrů vody s citronem či různých dalších způsobů. Raději dbejte na celkový zdravý životní styl s umírněnou konzumací alkoholu, aby vaše játra byla stále ve formě.

4. Červené maso je nezdravé

Spousta lidí říká – já se snažím jíst zdravě, vždyť nejím vepřové a hovězí a jím jen kuřecí maso! Je toto tvrzení ale opodstatněné? Kvalitní libové červené maso je stejně dobré jako to bílé. Je skvělým zdrojem bílkovin, vitaminů a minerálních látek. Navíc pro porovnání – hovězí kýta obsahuje o ⅓ méně energie, 5,5x méně tuku a 3,5x krát méně nasycených mastných kyselin než kuřecí stehno bez kůže.

Na co si však dát pozor je velikost porce červeného masa, způsob tepelné úpravy a samozřejmě konzumace masných výrobků (nejen) z červeného masa, které obsahují vysoké množství energie, soli, tuku a nasycených mastných kyselin. Nadměrná konzumace červeného masa (především tučných steaků a uzenin) však může souviset s nádory tlustého střeva a dalšími zdravotními potížemi.

5. Po sacharidech se tloustne

Low-carb a low-fat diety jsou stále trendy. Jedna skupina tvrdí, že je lepší konzumovat více sacharidů a naopak snížit příjem tuků, které by mohly vést k přibírání. Druhá skupina naopak tvrdí, že tuky tloustnutí nezpůsobují a na vině jsou sacharidy, a to především cukr a pečivo. Která strana má však pravdu?

Poměr živin sám o sobě není tím nejdůležitějším, co by vás mělo zajímat. Odkud daný nutrient pochází, celková kvalita stravy a pravidelnost v konzumaci jsou stejně důležité. Z hlediska vlivu na zdraví je diametrální rozdíl mezi tím, zda například tuky konzumujete především z živočišných zdrojů (zde bude převažovat příjem nasycených mastných kyselin) a sladkostí (vysoký příjem nasycených a transmastných kyselin) nebo z rostlinných potravin (rostlinné oleje, ořechy, semena, avokádo, luštěniny), u sacharidů je pak rozdíl mezi tím, zda je přijímáte z ovoce a celozrnných obilovin nebo z cukrovinek a podobných potravin.

6. Bulletproof coffee pro nastartování organismu

“Neprůstřelná káva” je populární nápoj, který je tvořen černou kávou, kokosovým olejem, máslem/ghí a případně dalšími složkami (kurkuma, skořice, sůl). Má sloužit jako zdravá náhrada snídaně (populární zejména vyznavači paleo a low-carb diet). Mimo to, že má nápoj vysokou energetickou hodnotu, obsahuje i nasycené tuky, které zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a mají negativní vliv na srdce a cévy.

Jedná se navíc o dosti nevhodnou náhradu snídaně. V podstatě je nápoj tvořen pouze tukem, nezajistí tedy dostatek bílkovin, vlákniny, vitaminů a minerálních látek, což by kvalitně poskládaná snídaně rozhodně zajistit dokázala.

obrázek z istockphoto.com

7. Batáty jsou zdravější než klasické brambory

Možná to některé z vás překvapí, ale z hlediska makroživin jsou batáty a klasické brambory totožné. Jediné, v čem jsou batáty lepší než brambory, je vyšší obsah karotenoidů a lehce vyšší obsah vitaminu C. U průměrného Čecha je spotřeba klasických brambor kolem 200 g na den a je schopna zajistit až 25 % potřeby vitaminu C, zatímco spotřeba batát je velmi malá a má minimální podíl na příjmu vitaminu C.

Preference batát před bramborami je rozhodně na místě, pokud vám více chutnají. Z hlediska zdraví však klidně sáhněte po levnějších obyčejných bramborách.

8. Voda s citronem po probuzení

Do dnešního dne spousta lidí pije sklenici vody s citronem každý den, protože věří, že to pomáhá zlepšit jejich zdraví, podporuje detoxikaci organismu a dokonce jim nápoj může pomoci s hubnutím. Jenže ve skutečnosti nejde o zázračný nápoj, ale pouhou vodu s citronem. 

Samozřejmě pro lidi, kteří mají problém s dodržováním pitného režimu, může být voda s citronem skvělým způsobem, jak během dne příjem tekutin naplnit. Může být i dobrou náhradou za slazené vody. Velká množství citronové šťávy mohou zajistit i příjem bioaktivních látek, mohou však mít i negativní dopady například na zubní sklovinu.

9. Vejce nejsou zdravá a zvyšují cholesterol

V minulosti byla vejce dosti dehonestována a objevila se celá řada mýtů. Jedním z nich je tvrzení, že vejce zvyšují hladinu cholesterolu v krvi, protože obsahují poměrně velké množství cholesterolu. I když je pravdou, že vejce cholesterol obsahují, ve skutečnosti cholesterol přijatý ve stravě nemá příliš vliv na cholesterol v krvi. Na hladinu cholesterolu v krvi mají vliv především nasycené a transmastné kyseliny, cukr, alkohol a kouření.

Vejce jsou naopak skvělou součástí jídelníčku – jsou zdrojem kvalitních bílkovin, vitaminů a minerálních látek.

10. Kuřecí maso obsahuje antibiotika

Mnoho lidí je přesvědčeno, že je drůbež krmena růstovými hormony a antibiotiky, které přecházejí do masa. Používání růstových hormonů u nosnic a kuřat chovaných na maso je legislativně zakázáno. Používání antibiotik je povoleno pouze k léčebným účelům a je vždy nutné dodržet ochranné lhůty, než může být kuře poraženo. Rychlý růst brojlerů a vysoká snáška vajec jsou výsledkem šlechtění a vyvážených krmných směsí.

11. Ghí je zdravější než máslo

Co je to vlastně ghí? Jedná se o máslo, u kterého došlo k odstranění bílkovin a vody. Jeho jedinou výhodou je, že je více chemicky a tepelně stabilní.Naopak má řadu nevýhod – jedná se v podstatě o koncentrovaný tuk, má tedy vyšší energetickou hodnotu, obsahuje více nasycených tuků než původní máslo (na jednotku objemu) a obsahuje 2x více transmastných kyselin.

Při tepelné úpravě navíc z přítomného cholesterolu vzniká pro zdraví nebezpečný oxycholesterol, a to v několikanásobně vyšším množství v porovnání s máslem. Při občasné konzumaci nemusí mít žádné negativní dopady na zdraví, ale nelze tuto potravinu považovat za zázračnou ani významně zlepšující zdraví.

15 výživových mýtů, kterým jste před deseti lety věřili i vy
obrázek z time.com

12. Jablečný ocet ničí tuk na břiše

Opravdu existují studie, potvrzující určité pozitivní účinky konzumace jablečného octa, i když se v mnoha případech jedná o studie s velmi malým počtem účastníků. Bylo například zjištěno, že může snižovat glykemický index pokrmu bohatého na sacharidy, zlepšovat inzulinovou senzitivitu či zvyšovat pocit sytosti a tím pomáhat s redukcí hmotnosti (i když jen mírně). Nemá však vliv na tukovou tkáň jako takovou a určitě neničí tukové buňky.

13. Mléko zahleňuje

Na základě studií víme, že po konzumaci mléka nebyla zjištěna přítomnost hlenu v dýchacích cestách ani u zdravých, ani u nemocných osob. Proč má tedy někdo pocit zahlenění? Mléko je emulze tuku ve vodě, po napití se tato emulze smíchá se slinným mucinem, dojde k agregaci částeček emulze a zvýšení viskozity a objemu sliny. Slina je poté spolknuta, avšak malé množství může zůstat v ústech a způsobovat pocit hlenu.

14. Po 18. hodině už nesmím jíst

Konkrétní čas posledního jídla dne není pro každého člověka stejný. Odvíjí se například od toho, v kolik hodin vstáváte a chodíte spát. Příjem stravy se doporučuje nejpozději 2 až 3 hodiny před spánkem, aby se nenarušila jeho kvalita. Pro někoho to tedy skutečně může být kolem 18. hodiny, pro jiného člověka klidně i ve 20 hodin. 

Pokud tedy budete jíst po 18. hodině, neznamená to hned, že budete přibírat. Můžete si však narušit kvalitu a délku spánku, což může tělesnou hmotnost ovlivnit.

15. Ovoce jen dopoledne

I v dnešní době jde o stále omílaný mýtus. Většinou se dává do souvislosti příjem ovoce (respektive sacharidů a cukrů) odpoledne a večer s přibíráním. Tělu je však jedno, v kolik hodin si ovoce dáte. Při přibírání je problémem pozitivní energetická bilance, tedy příjem energie větší než výdej, nikolik příjem ovoce v odpoledních hodinách.

15 výživových mýtů, kterým jste před deseti lety věřili i vy

Stejně jako trendy vlny zavalují pravidelně svět módy, jinak tomu není ani v případě výživy. Bohužel ale dietní úlety často dokážou napáchat víc škody než jen úsměvné fotky v šílených outfitech. Nenechte se unést každou zázračnou dietou, která se zrovna objeví v médiích, a volte raději cestu udržitelného zdravotní stylu. A jestli vás napadají další mýty, které nás poslední dekádu potkali, nezapomeňte nás doplnit! 

Přidej se k 32 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Líbí se mi Uložit článek
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________