Tento článek obsahuje dlouho neaktualizovaná sdělení. Doporučujeme vyhledat článek novějšího data publikace.

Ludovít Major - rozhovor (II. část)

18. 5. 2012
Komentáře
Ludovít Major - rozhovor (II. část)

Pokračování rozhovoru s Ludo Majorem. Šéfredaktorem a zakladatelem tištěného magazínu MUSCLE&FITNESS a ikonou českého a slovenského světa kulturistiky a fitness.

První část rozhovoru naleznete zde: LUDOVÍT MAJOR - ROZHOVOR (I.ČÁST)

Ludovít Major - rozhovor (II. část)

Vaší první novinářskou štací byl deník Šport, můžete nám popsat éru, ve které jste zde publikoval? Mohl jste se věnovat i na těchto stránkách kulturistice?

Jendo, tak na popsání této éry bych potřeboval rozsah tlusté knížky a spoustu času, kterým zatím nedisponuji… Bylo to zkrátka dvacet nezapomenutelných let. S mými tehdejšími žáky, kteří chodili na mé oddělení vypomáhat ještě jako studenti, se stále scházíme u příležitostí životních jubileí. Dnes již vedou redakci Šport  oni a nejmladší z nich, šéf výrobního sekretariátu Janko Ježík, měl právě padesátku…

Deník Šport vycházel v Bratislavě, byl oficiálními novinami slovenské tělovýchovné organizace, zatím co v Praze vycházející deník Československý sport byl tiskovým orgánem Československého svazu tělesné výchovy. Nicméně Šport sledovali a četli také na ústředí v Praze, své početné čtenáře měl i v Čechách a na Moravě, takže náš dosah byl také celorepublikový. Zatímco kolegové-Pražáci kulturistiku prakticky ignorovali, u nás měla několik desetiletí (a dodnes má) perfektní propagaci.

O prostor v novinách se denně „bojovalo“ na redakčních poradách a já vyhrál řadu „bitek“. Také jsem cíleně využíval svoje renomé a kredit třeba z oblasti olympijských sportů, aby se psalo i o kulturistice a dalších silových a bojových sportech z „nižších kategorií“. Jako novinář jsem tím u vrchnosti moc kladných bodů nezískal, spíš naopak, měl jsem i jisté nepříjemnosti (obzvláště po útěku Jožky Grolmusa za hranice), ale mám v povaze nebát se, myslet pozitivně, pracovat houževnaté a na špatné se snažit zapomínat.

Ľudo Major koncem 60. let minulého století, po tréninku na zahradě s malým bráškou.Od roku 1992 vedete česko‑slovenskou edici časopisu Muscle&Fitness. Jak těžké je získat licenci pro vlastní edici a co jste musel pro toto udělat?

V roce 1991 jsem založil časopis FIT‑plus, který byl hned v začátcích mimořádně úspěšný a měl statisíce čtenářů na celém území Československa. Když v létě téhož roku přišel na oficiální návštěvu Československa prezident IFBB Ben Weider  s osobním asistentem Rafaelem Santonjou, konal se „konkurz“ na licenci. Setkali jsme se, promluvili, podívali se na dosavadní čísla. Konkurz jsem vyhrál a bylo domluveno. Od ledna 1992 změnil FIT‑plus název na MUSCLE&FITNESS – Czech&Slovak Edition.  V těchto dnech právě pracujeme na jeho 258. vydání.

Jistě jste se v té době musel velmi často setkávat a komunikovat s Joe a Benem Weidrovými, jaký máte z těchto osobností kulturistiky a fitness pocit?

Bene Weidera jsem potkal jako mladý kluk, začínající žurnalista na M-ČSSR 1969 v Brně, když Ben poprvé navštívil Československo. Jako novinář jsem se pak na kulturistické soutěže do zahraničí nedostal, ale v průběhu dalších roků, až do dalšího setkání u nás v roce 1991, jsme byli v písemném styku. Posílal jsem mu zprávy ze soutěží a fotografie, on mne různé materiály IFBB. Od roku 1992, kdy jsem byl na své první Olympii v Helsinkách, jsme se s Benem pravidelně setkávali na kongresech IFBB, později na Olympia Weekendech. (Naposledy v roce 2007 v Las Vegas, pouhé dva týdny před jeho neočekávanou smrtí.) Ben byl velký diplomat, nesmírně ambiciózní a pracovitý člověk. Mnoho práce dělal i v pozadí, kdybych vzal srovnání z hudby, on byl v „kapele IFBB“ klaviristou  i dirigentem.

Ben mne představil svému bratrovi Joeovi na Mr. Olympia 1993 v Atlantě. Joe byl zajisté frontmanem „kapely“, vizionář, ale také obrovský dříč. Teď už má po devadesátce a stále se ještě drží. Mám od něj celou sbírku tradičních novoročních pohledů, na kterých je na fotce se svou ženou Betty. Byl i na posledním Olympia Weekendu ve Vegas, ale zůstal pouze v zákulisí.

Můžete nám popsat začátky, které provázely vydávání časopisu? Nebylo jistě jednoduché začít tisknout každým měsícem nové informace z kulturistiky.

Začátky byly nesmírně hektické, situace si vyvinula tak, že jsem nejenom celou koncepci, ale i první číslo časopisu musel dát dohromady za pár týdnů. Jelikož všechno jsem měl důkladně promyšleno, problémem bylo „jenom“ všechno fyzicky stihnout.

Kromě toho, že jsem byl s posilovnou a hnutím propojen mnoha způsoby a kontakty, stále jsem sledoval odbornou literaturu, psal knížky, vedl poradnu v časopisu Tréner, v každé Ročence kulturistiky od roku 1970 mám články nebo překlady. Takže to nebyl problém.

Velkou výhodou byla také praxe z deníku, kde jsme někdy i „uměle“ vyráběli různé frmoly a „nestíhačky“, protože to byl adrenalin a bavilo nás to. Ono v podstatě celý život jsem pracoval s velkým nasazením a bavilo mne extrémní vypětí a vyhrocené pracovní situace. Možná to souvisí se sportem a mou mentalitou „šáhnout si až na dno“…

Z jiného pohledu lze říci, že i za tzv. socializmu, kdy mnozí činnost jenom předstírali, jsem makal naplno, protože jsem našel seberealizaci. Takže pak, s nástupem tzv. kapitalizmu pro mne v tomto nenastala žádná změna. Jak napsal Thomas Carlyle: „Šťasten ten, kdo nalezl svou práci, ať si již nežádá víc štěstí.“

V roce 1970.Jaké bylo složení redaktorského teamu v počátcích a jak byste to srovnal s dneškem?

První číslo FIT‑plus jsem dal dohromady s kolegou‑novinářem a kondičním cvičencem Mariánem Plavcem a grafikem Dušanem Rogelem. Postupně přibývali další, už za pár měsíců třeba Zlatka Klaučová, která je dodnes spolehlivou editorkou M&F. Velkou posilou se na dlouhá léta jako redaktorka stala jedna z prvních úspěšných kulturistek v Československu Marta Horáčková-Kostková. Takřka od začátku jsou členy našeho týmu takové autorské pojmy  v naší tematické oblasti jako Josef Švub, Ivan Mach a mnoho dalších... Za ta léta jich byli autorů doslova stovky a jsme rádi, že přibývají i talenty z nových generací – jako například autor tohoto interview Jenda Caha, který se specializuje zejména na výživu.

Rovněž máme dobře pokrytou a kvalitní síť fotografů. (Kompletní jmenný seznam je v každém čísle M&F v tiráži u úvodníku.) Nechybí mezi nimi ani legendární Josef Adlt, který začínal na stránkách našeho časopisu. Tohoto času je číslem jedna Zdeněk Dryák, se zajímavými náměty přicházejí Ivan Pavlisko, Marian Čambal a další...

Lze říci, že v současnosti máme dlouhodobě stabilizovaný kádr interních i externích spolupracovníků. Grafik Peter Kohút i odborný redaktor Boris Bárdoš profesně ohromně vyrostli a dnes jsou velkými oporami redakce. Podobně i v oblasti propagace a reklamy Petra Šišková-Kobezdová a staronová kolegyně v Praze Xénia Křížová-Lettrichová. O obchodně-administrativní servis v SR a ČR se starají zejména Ľubica Vavrincová, Jana Endlicherová Miriam Havelková a Daniel Libezňuk. Fungujeme vlastně jako jedna velká rodina, včetně rozsáhlého „příbuzenství“ kolem ní.

Můžete nám popsat, jak probíhá takový normální den šéfredaktora největšího magazínu o kulturistice v ČR?

Jendo, prakticky celý život mne to baví kromě jiného právě proto, že „normální“ nebo „typický“ den pro mne vlastně neexistuje. Vždy jsem se usiloval o samostatnost, nezávislost a svobodu. Už více než dvacet let nemám žádného šéfa (kromě toho nad námi všemi) a jsem svým pánem. Rád se ale začleňuji do dobře fungujícího kolektivu, nikdy jsem však nešel tím směrem jako celé „stádo“, vždycky jsem se snažil být svůj. 

Jasně, dny nějaký řád mít musí, nemám ale rád stereotyp. V současném stadiu mého života je mým prvořadým cílem, aby dominovali radostné chvíle a pozitivně myslící a jednající lidé. I když , nějaké „povinné jízdy“ v administrativě, plánování, komunikaci, organizování a podobně jsou nevyhnutelné, svou práci beru především jako inspirativní a užitečnou zábavu. (I když navenek se to může jevit tak, že vlastně stále pracuji.) Nějaký čas mí zabírají i pomocná média k časopisu – naše web‑stránky M&F ONLINE, také studium zahraničních periodik apod.  A samozřejmě přitom mám stálé předsevzetí myslet také na rodinu, kamarády, zasportovat si a držet obecně kontakt s děním v mém oboru i obecně s vývojem ve světě.

Na mistrovství Československa v roce 1972 obsadil 5. místo v kategorii mužů nad 175 cm.Jak brzo před vydáním musí být jedno dané číslo hotové a připravené do tisku?

Plánování a příprava měsíčníku o rozsahu téměř 150 stránek je dlouhodobý proces. (Opticky se to zkresluje i běžnou praxi, že v poslední dekádě daného měsíce už vychází číslo s označením dalšího měsíce.)  Nicméně mám ověřené, že mezi kulturistickými a fitness časopisy celého světa držíme v tomto směru stále prioritu a přinášíme ze všech i relativně nejčerstvější informace. Příklad: Letos končí Olympia Weekend v Las Vegas 30. 9. My máme podle výrobního harmonogramu uzávěrku čísla 11 dne  12. 10. a týden na to už vychází číslo s kompletní reportáží na dvaceti stránkách. V jiných časopisech je to o měsíc a víc později.

Měl jste možnost setkat se s mnoha osobnostmi kulturistiky, kdo ve vás zanechal největší dojem?

Jsou to kolegové-vydavatelé ze „staré školy“ .  Všechno pozoruhodní profesionálové, zároveň entusiasti  a svérázné osobnosti: Joe Weider, Peter McGough (bývalý šéfredaktor M&F a FLEX USA) John Balik (Iron Man), nedávno zesnulý Robert Kennedy (MuscleMag )‚ Albert Busek (M&F – Německo), Rafael Santonja (M&F-Španělsko).

Na titulní stránce se již od roku 1991 vždy v lednu objevuje Arnold Schwarzenegger, jaký je důvod? Měl jste možnost se s ním setkat, a jak na vás působil?

Důvod spočívá v úctě k tomu, co Arnold pro propagaci kulturistiky, a fitness udělal po celém světě svými výsledky, úspěchy, osobností a celým dosavadním životem.

Osobně jsem se s Arnoldem setkal v roce 2005, kdy mi Ben Weider v rámci finálového večerního programu Olympia Weekendu na pódiu Orleans Areny v Las Vegas předával vysoké vyznamenání  IFBB Achievement Medal. Tak jsem se před programem dostal do VIP salónku haly v zákulisí, kde se s bratři Weiderovými a početnou ochrankou objevil i Arnold. (Tenkrát už byl guvernérem státu Kalifornie.)  Když mne Ben Weider představil a uvedl, odkud jsem, Arnold se zasmál a pozdravil „Hello Nachbar!“ (Ahoj sousede!). Pak se vyptával, co a jak trénuji a kolik mi je let. (Tehdy mi bylo 56, jsem  od něj o rok mladší.) Co k němu říci? Dominantní muž a sálá z něj charisma. Když s vámi mluví, máte pocit, že jste pro něj ten nejdůležitější člověk na světě.

Pokračování již ze nedlouho. Ludovít Major je šéfredaktorem magazínu MUSCLE&FITNESS

Foto: Archiv Ludovít Major - M&F

1.Ľudo Major koncem 60. let minulého století, po tréninku na zahradě s malým bráškou.

2.V roce 1970.

3.Na mistrovství Československa v roce 1972 obsadil 5. místo v kategorii mužů nad 175 cm.

8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
8 cviků pro posílení a uvolnění bederní páteře
Bolesti zad dokážou poměrně snadno narušovat každodenní aktivity běžného života. Pokud trápí i vás, konkrétně ty v bederní části, je tento článek přesně pro vás. Zabývá se technikami protahování i posilování, které pomohou s bolestí, ztuhlostí a zároveň fungují jako prevence proti budoucím potížím.
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
8 cviků na uvolnění i posílení krční páteře
Bolest krční páteře patří mezi nepříjemný stav ovlivňující fyzickou a psychickou pohodu. Podle studií se navíc předpovídá, že až 7 z 10 lidí tuto bolest zažije. Jak se proti tomu bránit? Dnešní článek prozradí 8 cviků nejen na uvolnění, ale také posilnění krční páteře, které pravidelným cvičením omezí nebo úplně eliminuje bolest.
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit: jak jej vypočítat a správně nastavit?
Kalorický deficit je základem úspěšného hubnutí – co si ale pod tímto pojmem představit, a jak vědomosti poté uvést do praxe?
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
Nafouklé břicho? Toto je 7 nejčastějších příčin
S nafouknutým břichem se setkal téměř každý a všichni se shodnou, že dokáže pořádně znepříjemnit den. Pokud se ovšem obtíže s trávením opakují nebo vás dokonce trápí trvale, je potřeba zakročit. V dnešním článku vám představíme 7 možných příčin nafouklého břicha společně s jejich řešeními!
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
8 věcí, které se stanou po vysazení hormonální antikoncepce
Hormonální antikoncepce je jednou z metod zabraňujících nechtěnému početí. Do jaké míry ale mění přirozené pochody v ženském cyklu, a co můžete očekávat po jejím vysazení?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé skvrny na nehtech: co je způsobuje?
Bílé tečky na nehtech jsou pro mnohé z nás synonymem pro nedostatek vápníku. Je to ale vždy ta správná příčina?
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence: co vypovídá o našem těle?
Klidová tepová frekvence je jednoduchý ukazatel, který mnoho vypovídá o našem organismu. Jaké hodnoty jsou normální a co tepová frekvence prozradí sportovcům?
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Nejlepší cviky na triceps v posilovně i doma!
Triceps tvoří většinu svalové hmoty paže. Pokud chcete, aby vaše ruce připomínaly medvědí tlapy, máme pro vás zásobník cviků, který vám s tím pomůže!
Nejlepší cviky na střed těla! TOP 5 cviků pro pevný core
Nejlepší cviky na střed těla! TOP 5 cviků pro pevný core
Svalům středu těla (CORE) a jejich správnému procvičení by měla věnovat dostatečnou pozornost celá populace. Víte, jakým způsobem střed těla cvičit?
Kegelovy cviky: posílení svalů pánevního dna snadno a efektivně
Kegelovy cviky: posílení svalů pánevního dna snadno a efektivně
Co je v těle, to se počítá. Přesně toto poupravené rčení by se dalo použít pro posilování pánevního dna pomocí Kegelových cviků. Nejenom, že tím podpoříte normální funkci močového měchýře a střev, navíc zpevníte core či zlepšíte své sexuální zdraví! Tento článek vám představí další benefity i jednoduchý návod k jejich realizaci.
Krabičkujete? 9 tipů na rychlá a zdravá jídla do 20 minut
Krabičkujete? 9 tipů na rychlá a zdravá jídla do 20 minut
Že příprava jídel a krabičkování trvá dlouho? S našimi doporučeními se vejdete v pohodě do 20 minut a máte připravené jídlo na celý další následující den!
Dopamin: jakou funkci má v těle a proč je tak důležitý?
Dopamin: jakou funkci má v těle a proč je tak důležitý?
Už jste někdy slyšeli o dopaminu? Tento neurotransmiter má ohromný vliv na naši psychiku a stojí také za dlouhodobou motivací. Jaké další funkce v lidském těle má?
6 skupin potravin, které pomohou při zácpě
6 skupin potravin, které pomohou při zácpě
Zácpa občas potká každého z nás a není to nic příjemného. Dá se jí ale zbavit, stejně jako je možné jí předcházet. V článku si řekneme, které potraviny bychom měli v jídelníčku mít, aby nás trápila co nejméně.
6 jednoduchých tipů, jak na nafouknuté břicho
6 jednoduchých tipů, jak na nafouknuté břicho
Věděli jste, že proti nadýmání můžete bojovat i jinak, než vyřazením luštěnin? Přečtěte si všech 6 tipů a zjistěte, který je ten správný pro vás. Připojili jsme i několik tipů na jednoduché snacky, kterými potěšíte vaše trávení.
Puriny ve stravě a dna: kdy je potřeba dát si pozor?
Puriny ve stravě a dna: kdy je potřeba dát si pozor?
Při zvýšené hladiny kyseliny močové v organismu je vhodné omezit příjem purinů ve stravě. Jakých potravin se to týká a co bychom ve stravě naopak neměli vynechat?