Miloš Pavlů - otevřeně o kulturistice (III.)

Miloš Pavlů - otevřeně o kulturistice (III.)

Poslední a závěrečná část autentického rozhovoru s Milošem Pavlů. Brněnským ostříleným kulturistou, který se chystá na další svoje vystoupení mezi kulturistickou elitou. Otevřeně hovoří o soutěžích, zranění i kulturistech z Brna.

První část rozhovoru s Milošem Pavlů naleznete zde: MILOŠ PAVLŮ - otevřeně o kulturistice I. část

Druhou část rozhovoru s Milošem Pavlů naleznete zde: MILOŠ PAVLŮ - otevřeně o kulturistice II. část

Vyjádření redakce Aktin: Ještě dříve než vás nadchneme nebo rozhořčíme rozhovorem s tímto brněnským matadorem, prosím přečtěte si následující řádky. Rozhovor s Milošem Pavlů je autentickým přepisem rozhovoru, který vznikl na jaře letošního roku. Dlouho jsme přemýšleli nad tím, zda přepis upravit, aby byl dle pravopisných norem, bez vulgarit a kontroverzí. Neuděláme to, právě takový přepis by vytratil osobnost námi zpovídaného sportovce. Pokud tedy někoho rozhovor urazí, omlouváme se. Nyní si však vychutnejte surový naturel Miloše Pavlů. Autory a zpovídajícími jsou Petr Juriga a Jan Caha.

MILOŠ PAVLŮ - OTEVŘENĚ O KULTURISTICE (ZÁVĚR)

Musíš se nějak nominovat na tyto soutěže?

Já nevím, to je mě jedno. Určitě ne, jestli na podzim někde? Ale tady na jaře to stejně nestihnu, takže na podzim…

Není tam povinný monitoring od ADV?

U masters ne …

Takže se ti s tím ani nechce obtěžovat. Chápu to dobře tak, že tvůj názor je takový, že tahleta kulturistika rovná se určité věci, a vy (myšleno ADV) si tady hrajete na nějaké divadélko a mě to otravuje nebo …

Ne, mě to prostě úplně uráží jako člověka, to takhle přece nikde není, tam se vyčuráš a nazdar. To  by mě nevadilo, ale ta buzerace taková. Nejsme olympijský sport přece. Oni nám nedávají dotace ten svaz (ČSTV). Nejsme olympijský sport, tak co kdo proč do toho sere… Až nám budou dávat peníze, tak můžou dělat testy.

Miloš Pavlů

OK. Takže chápu dobře, že příprava probíhá jak má. Od kdy?

V podstatě od prosince…

To znamená startovní váha byla?

72 nebo 73 kg …

A teďka je aktuální váha? Když jsme se začali potkávat v tom MišMaši tak tě byl kus.

To ne, to jsem vážil maximálně 70 kilo.

Ty jsi v té době začal cvičit po nějaké odmlce, nebo jak to bylo?

Ta vlastně nějaká odmlka byla. To jsem jezdil vlastně s tím autem. Osobní přepravu jsem jezdil, a to jsem nalítal okolo 11 tisíc měsíčně. Takže tam čas moc nebyl. Tak jsem pocvičoval tam na hotelu, tam na hotelu. Pak jsem se na to vykašlal. Respektive mi vzali řidičák, tak jsem si řekl. Když nemůžu jezdit, tak budu cvičit. A chci prostě vyzkoušet soutěž. Takže jsem se začal chystat a v prosinci jsem začal pořádně.

A jaká je tedy současná hmotnost.

Teď je to nahoře. Vlastně už někdy v březnu jsem tam měl devadesát. A teď mám osmdesát sedm a půl osmdesát osm, nějak tak… ale teďka to půjde zase nahoru.

A nějaká cílová váha?

Chci se dostat  na nějakých 92 …

To znamená, že jsi za půl roku zaznamenal rozdíl nějakých 20-22 kilo. To je slušná porce, slušný progres. To bychom ještě mohli dodat, kolik tobě vlastně je?

To ty přece víš. Ne. Je mi čtyřiapadesát …

A je vidět, že těch zkušeností máš asi kopec, protože tohle by asi málokdo svedl, v tak krátké době. Zkus nám říct, kolik jsi měl vlastně kdy nejvyšší váhu.

V té přípravě jsem měl vždycky tak maximálně nějakých 86 kg …

Takže teď jsi v podstatě na vrcholu?

Teď jsem na vrcholu ano. Váhově, ale asi hlavně silově. Jsem na tom nikdy tak dobře silově nebyl, jako teď. To znamená třeba dřepy s 200 kg.

Takže jedeš ve svém věku ještě těžké dřepy?

To nejde bez toho…

Tak se nám zkus pochlubit ještě nějakými silovými výkony teďka.

Tak já nevím teďka. Tak třeba kladku, jako záda, tam kolem těch 100-110. Hackeny, tam vlastně když jsem si to urval, tak jsem tam měl 290 kg.

Miloš Pavlů

Jako teďka tady, nedávno? To jsem nevěděl.

No, jel jsem hackeny a praskl mě sval tady a tady … natrhl jsem si ho dvakrát. Jel jsem hackeny a říkám, dám si to…protože už jsem je měl skoro odjetý. Šel jsem teda předposlední sérii a dal jsem si tam těch 290 kg. Odjel jsem těžkých 6-7 opakování. A říkám si, přidám si, to jsem ještě nejel a přidal jsem pět kilo. Při jednom opakování to udělalo „prásk“. Já jsem to cítil normálně a říkám: ty krávo? Jako co to je. Tak jsem zkusil ještě tři opakování a bolelo to. Slezl jsem a řekl si, že zkusím legpress. Tam jsem dělával 410 kg, tak jsem si tam dal ten základ 390 kg, no a už jsem s tím nehnul, protože to bolelo.

Měl jsi to oteklé nebo něco?

No to bylo v sobotu večer, to jsem sotva dolezl domů, teď jsem se podíval, nafouklá noha jak prase. Nevěděl jsem co s tím je. Celé čtyři dny jsem to ledoval, v neděli jsem ležel doma, nohy nahoře a led. V pondělí jsem volal doktorovi a on, že mám přijet. Já říkal, že nemůžu, musím do práce. Tak mě řekl po telefonu, co mám dělat, tak jsem to dělal. Ledování, masti a tak a za týden jsem začal normálně chodit.

Trénink jsi teda musel upravit…

No dneska jsem začal po třech týdnech cvičit nohy. Pak, když jsem šel zpětně na kontrolu, tak ten sval byl tady zepředu asi 4 cm prasklý, stejně tak tady na boku.

Takže teďka máš postup jaký, nechat to zacelit, odpočinek.

To už je hotový, už je to scelený. Dneska jsem byl na kontrole a mám to hezky zarostlé, už můžu normálně cvičit.

Co další cviky…

Biceps s pětapadesátkou jsem dříve nedělal, dnes jo…

Co tradiční benchpress…

Ten mám slabej a vždycky jsem měl. Tam maximálně stovka. Nikdy mě to nešlo. Ani když jsme dělali soutěže na tlak, tak jsem měl vždycky nejméně…

Jsme na BOBY, tady dělá Ondra Mlaka. Znáte se nějak více…

No samozřejmě, on mě tady dělal trenéra, pode mnou. Když jsem tady byl, tak jsem ho vzal jako trenéra. To jsem neměl, protože jsem tady dělal sám. Ty tři měsíce to byl taky mazec. Vlastně každý den, třicet dní v měsíci. To jsem se vlastně chystal na soutěži, tak jsem tady začal v osm ráno. O půl jedenácté nebo v jedenáct (večer) jsem zavřel, do půl dvanácté jsem trénovat, pak vířivka, pak domů. Takže to bylo večer trénink, ráno do práce, večer trénink, ráno do práce a takhle to šlo tři měsíce.

Jinak s těmi současnými kulturisty z Brna se nějak stýkáš, nebo vůbec ne?

Ani ne, protože v podstatě ani není kde. Každý je někde a já ani vlastně nevím kde. Ty mladý kluky už moc neznám právě.

S Viktorem, s Daliborem …

No hodně málo, spíše náhodně někde…

OK, my děkujeme za rozhovor a přejeme mnoho úspěchu do letošní soutěžní sezóny. Jistě nejen my budeme držet palce.

KOMPLETNÍ FOTOGALERIE

  •