Anabolické steroidy pohledem práva II.

Anabolické steroidy jsou v kulturistice a ve společnosti pohybující se okolo ní tématem a problémem číslo jedna. Velmi často se setkáme s různými dohady ohledně jejich užívání a zneužívání, stejně jako se zkoušením účinků od sportovců různých výkonnostních a věkových kategorií. Jak se na celou situaci dívá právo? Zeptali jsme se Petra Ševčíka., dnes vám nabízíme druhé pokračování celkem čtyřdílného článku.

První část článku o anabolckých steroiedech pohledem práva naleznete zde: ANABOLICKÉ STEROIDY POHLEDEM PRÁVA I.

Anabolické steroidy pohledem práva II.

III. Jak lze tento trestný čin spáchat?

Možná jedno z nejžhavějších témat k (nejen) akademické diskuzi. Pouhým jazykovým výkladem daného ustanovení totiž zjistíme, že skutková podstata tohoto trestného činu bude naplněna v případech, kdy anabolické steroidy potencionální pachatel vyrábí, přechovává, vyveze, proveze, nabízí, prodá, jinému poskytne. A kde je slovo „užívá“? Nikde. Plně souhlasím s názorem vysloveným PhDr. Jaroslavem Nekolou v dopingovém okénku na webových stránkách společnosti Nutrend, který tvrdí, že:„skutková podstata trestného činu se netýká vlastního užití zakázané látky nebo metody účastníkem sportu nebo cvičení zjištěné v antidopingové laboratoři. Trestní odpovědnost však může i v takovémto případě nastat, pokud se při vyšetřování porušení antidopingových pravidel současně sportovci prokáže, že zakázanou látku měl v držení nebo aktivně působil při její aplikaci.“[1]

Řečeno jinak, skutková podstata trestného činu se expressis verbis (výslovně) nevztahuje na užívání anabolických steroidů. Nevztahuje, ale může se vztahovat. Lze užívat anabolické steroidy bez toho, abych je měl v držení (slovy zákona abych je přechovával)? Lze si to představit, ale dost stěží. Dovolím si vyslovit názor, že tato úprava je chybná. Přináší velkou právní nejistotu, složitě se to bude v trestním řízení dokazovat, jednoduše řečeno, slovo „užívá“ v daném ustanovení být má, chceme‑li s dopingem úspěšně bojovat. Na druhou stranu – na tomhle se dá perfektně postavit obhajoba někoho, kdo je trestně stíhán za užívání anabolických steroidů. Zkušený advokát si to nechá do hlavního líčení (dospěje‑li se k němu) a tam s pomocí rozsáhlé argumentace (např. s odkazem na judikaturu Ústavního soudu) klienta buď tzv. „vyseká“ nebo minimálně přispěje ke snížení trestní sazby.

Už vůbec se asi nemá cenu zamýšlet nad tím, že podle současného znění analyzovaného ustanovení si lze představit případ, kdy nabídnete‑li kolegovi v posilovně, že mu anabolické steroidy seženete za dobrou cenu, trestně odpovědní budete (viz. znění textu zákona „nabídne“), pokud ale sami anabolické steroidy užíváte, je možné, že trestně odpovědni vůbec nebudete. Napadá mě základní otázka – je právo spravedlivé nebo ne? To je ale otázka spíše do filozofie, státní orgány jsou v trestním řízení vázány zákonem absolutně, Česká republika je totiž právním státem.

IV. Co je větší množství?

Větší množství? Pojem větší množství je na základě zmocnění § 289 odst. 4 trestního zákoníku definován v nařízení vlády č. 454/2009 Sb.[2] Jestli je to v pořádku, to nechme do právnické diskuze, ale ta definice (§2)?

„Větším množstvím se u látek s anabolickým a jiným hormonálním účinkem ve smyslu § 288 trestního zákoníku rozumí více než jeden blistr, injekce nebo podobné obvykle nedělitelné balení léku obsahujícího tyto látky nebo obdobné množství těchto látek ve speciálním dopingovém přípravku.“

Osobně této úpravě nerozumím. Spíše tedy, nevidím ji jako vhodnou a především účelnou.

Kolik tablet musí být v tom blistru? A kolik mililitrů musí mít ta injekce? Tyto otázky mě napadají jako první.Dále také neznámracionální důvod pro to, že má být trestně odpovědný člověk, kdo má u sebe dvě injekce, a naopak nemá být trestně odpovědný ten, kdo má u sebe jen jednu injekci. Pojem speciální dopingový přípravek není nikde definován a nedělitelné balení léku ve mně budí dojem, že pokud tablety z blistrů vydělám do krabice od proteinu, kam se jich vlezou tisíce, trestně odpovědný nebudu. „To jsou věci v českých normách.“ Abych jen nekritizoval, osobně bych pojem větší množství vůbec nezaváděl a trestal jakékoliv množství. Jen tak lze dle mého názoru úspěšně s dopingem bojovat.

V. Léčebný účel

Výjimkou přímo ze zákona (ex lege) je užívání anabolických steroidů na základě předpisu (rozhodnutí) lékaře. Zde je trestněprávní odpovědnost logicky vyloučena. A v jakých případech jsou anabolické steroidy předepisovány lékaři?

VI.  Trestní sazba – až jeden rok

Trestní sazba je u každého trestného činu kapitolou na diplomovou práci. Zde bych to vzal ale spíše prakticky a stručně. Až na jeden rok znamená maximálně jeden rok. U soudu probíhá tzv. individualizace trestu, kdy soudce především za použití polehčujících a přitěžujících okolností je povinen trest obviněnému „ušít na míru“. Recidiva, okolnosti spáchání…atd. V praxi tak padají a budou padat v případě této skutkové podstaty tresty velmi nízké. A co víc? Uloženítzv. nepodmíněného trestu odnětí svobody v tomto případě není příliš pravděpodobné, při slušné práci obhájce jsou a budou ve většině případů ukládány tzv. podmíněné tresty. Jinak řečeno, odnětí svobody – nejpřísnější sankce v demokratickém právním státě, patří spíše až k § 288/odst. 2‑4, kterými se bude zabývat příště.

VI. Závěrem a pozvánka na příště

Česká republika jako stát vázaný mezinárodním právem musí proti dopingu bojovat prostředky nejpřísnějšími – tedy trestněprávně. To je zcela v pořádku, namístě. Analyzovaný § 288 odst. 1 trestního zákoníku obsahuje spoustu otázek, zde je třeba vyčkat na judikaturu soudů, jak se s ním vypořádají. Fundamentálně nesouhlasím s vyhláškou 454/2009 Sb., a to především s definicí většího množství. Jde o věc absolutně odtrženou od praxe. To je ale jen můj názor.

První článek jsem se snažil pojmout akademicky i prakticky, máte dotazy? Odpovídám (odpovídáme) na všechny v diskuzi pod článkem.

V pokračování této série článku bych se rád věnoval § 288 odst. 2 - 4, tedy tzv. kvalifikovaným skutkovým podstatám, kde hrozí opravdu větší tresty. Podíváme se také na křivé obviňování, které je mezi kulturisty zcela běžné nejen na sociálních sítích pod fotkami.