DRASLÍK - MINERÁLNÍ LÁTKY

Jednou z nejpodstatnějších minerálních látek v našem organismu a minerální látky, která se řadí mezi tzv. makroelementy, je DRASLÍK. Tato minerální látka hraje velmi důležitou roli při udržení rovnováhy vodní bilance a osmotického tlaku. Jak ji můžeme charakterizovat?

DRASLÍK - MINERÁLNÍ LÁTKY

V našem prvním článku, který jsme věnovali minerálním látkám, jsme nahlédli pod pokličku sodíku. ten se ve stravě objevuje velmi často a je hlavní minerální látkou, která se dnes v jídleníčku běžného člověka objevuje. Dnes se podíváme na protiváhu sodíku, a sice na draslík, ten ve společnosti se sodíkem udržuje rovnováhu tekutin v lidském organismu a nejen to, má celou řadu velmi podstatných funkcí pro člověka.

Draslík obecně

Draslík (chemická značka K, latinsky Kalium) je důležitým prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organizmech. Autorem jeho českého a slovenského názvu je Jan Svatopluk Presl.

Draslík je důležitý stopový prvek v našem organismu. Po chemické stránce se jedná o měkký alkalický kov, který všichni dobře známe zejména z rostlinných hnojiv. V našem těle ovšem nenajdeme kousky kovu, ale právě malá množství odpovídající zhruba 5‑ti gramům (g). Draslík řadíme mezi ty nejdůležitější prvky, ze všech alkalických prvků, které lidský organismus obsahuje a využívá. Jeho největší část nalezneme v buňkách – cca celých 86 %.

Draslík spolu se sodíkem patří mezi biogenní prvky a poměr jejich koncentrací v buněčných tekutinách je významným faktorem pro zdravý vývoj organizmu. Obvykle je zdůrazňována významná role draslíku, naopak vysoká konzumace sodných solí je pokládána za zdraví ohrožující. Vyšší koncentrace draslíku je v lidském těle uvnitř buněk, k uvolňování ven dochází pomocí draslíkových kanálů při přenosu vzruchu.

Účinky draslíku v organismu

Draslík zajišťuje prakticky veškeré funkce v lidském organismu. Podílí se na přesné funkci kardiovaskulárního systému, snižuje krevní tlak (při poruchách v zásobování těla draslíkem může dojít až k poruchám srdečního rytmu), zajišťuje svalový tonus, napomáhá celkové stabilitě vnitřního prostředí a v neposlední řadě ovlivňuje náš nervový systém.

Spolu s ostatními elektrolyty vede draslík nervové vzruchy, zahajuje svalový stah a reguluje srdeční tep a tlak. Udržuje také množství tekutiny v buňkách; sodík reguluje množství mimobuněčné tekutiny, takže oba tyto minerály upravují rovnováhu tekutin v organismu. Draslík rovněž umožňuje přeměnu krevního cukru - primárního paliva organismu - na glykogen, skladovatelnou formu energie, ukládaný v játrech a ve svalech. Je také přirozeným diuretikem, takže pomáhá odstraňovat z těla škodlivé látky a toxické zplodiny metabolismu.

Nevýhodou draslíku je, že se z těla vylučuje krom moči i potem. Proto je nesmírně důležité draslík doplňovat a to zejména při velké fyzické námaze, nebo v letních měsících. K tomu, aby byla hladina nitrobuněčného draslíku stálá, napomáhá speciální mechanismus v těle, „sodík‑draslíková pumpa“, která je poháněna energií z ATP (adenosintrifos­fát). Tato pumpa neustále čerpá ionty draslíku do buňky a ionty sodíku ven z buňky, čímž upravuje klidový potenciál buněk. Kromě této pumpy regulují množství draslíku také naše ledviny.

Nedostatek draslíku je paradoxně poměrně běžný a to od roku 1910, kdy byl vynalezen stroj na vymílání mouky. Jednou z příčin je totiž právě nahrazení celozrnné mouky moukou bílou, které chybí vitamín E, hořčík a draslík.

Nedostatek může způsobit nadměrnou únavu, netečnost, nespavost, nízkou hladinu cukru v krvi, svalovou ochablost a bolestivé větry. Při nedostatku draslíku se také zvyšuje krevní tlak, který může ve svém důsledku poškozovat srdce. Srdeční mrtvice u osob mladších 50‑ti let často není zapříčiněna krevní sraženinou, ale právě nedostatkem draslíku.

Doporučené dávkování draslíku

Doporučená denní dávka draslíku je od 2000 do 3500 mg pro ženy i pro muže. Minerál je obsažen ve většině potravin, ale hlavním zdrojem je ovoce a zelenina. Mnozí lidé však nejedí dostatek právě těchto životně důležitých potravin, proto je v některých zemích (například v Anglii) příjem draslíku nejméně o 1000 mg menší než doporučená denní dávka.

Pokud to s dávkování přeženete, můžete se dostat až do stavu toxického předávkování. Toxické působení draslíku je velmi nepravděpodobné, protože většina lidí ho může bezpečně konzumovat až 18 g denně. K toxicitě může dojít u nemocných s ledvinovým onemocněním nebo u lidi, kteří užívají nadměrné množství potravinového doplňku s tímto minerálem. Mezi známky nadbytku draslíku patří svalová únava a nepravidelná akce srdeční. Potravinové doplňky s draslíkem mohou i v malém množství působit podráždění žaludku a nevolnost.