Větvené aminokyseliny neboli aminokyseliny s rozvětveným řetězce. Každému z nás to jistě něco řekne, ne však všichni jsou zcela jednotní v názoru na ně. Podívejme se na aminokyseliny trochu podrobněji a rozeberme si dopodrobna velkou trojku, okolo které se velmi často motá i fitness svět. Aminokyseliny jsou jednou ze základních složek výživy.
Větvené aminokyseliny BCAA
Než ale začneme, oživme si trochu to, co jsou vlastně aminokyseliny. Aminokyseliny jsou základním stavebním kamenem bílkovin. V bílkovině nalezneme celou řadu aminokyselin, které jsou mezi sebou propojeny peptidovou vazbou. Bílkoviny tedy připomíná náhrdelník, ve kterém jsou jednotlivé perly náhradou aminokyselin. V žaludku a tenkém střevě se pak tyto perlové náhrdelníky rozpadají na jednotlivé aminokyseliny. Tyto aminokyseliny se poté metabolizují v játrech. Existuje však výjimka a tou jsou aminokyseliny s rozvětveným řetězcem. Stejně tak je řadíme mezi esenciální aminokyseliny, které je nutno dodávat stravou.
BCAA z hlediska sportovní výživy
BCAA – větvené aminokyseliny – jedná se o aminokyselinový přípravek, který v sobě kombinuje účinky tří základních aminokyselin - valin, leucin, isoleucin. Slovo kombinuje je v tomto případě velmi zkreslující, protože všechny tři aminokyseliny působí prakticky stejně, každá z nich má však lehce odlišnou funkci. Tím hlavním co je spojuje a jak jsou pro nás rozeznatelné, je jejich struktura nebo větvení. Aminokyseliny s rozvětveným řetězcem (jak už název napovídá) jsou aminokyselinami, které se větví ve svém strukturálním postranním řetězci. (methylové skupiny). Pro lidský organismus jsou nezbytné, řadíme je tedy společně například s lysinem nebo fenylalaninem mezi esenciální aminokyseliny. Náš organismus si je nedokáže sám syntetizovat, jejich dodávka i v podobě doplňku stravy je tedy nezbytná.
Jak fungují v lidském organismu?
Možná si řeknete, proč vlastně potřebuji tři aminokyseliny, když z komplexních přípravků jich mám hned dvacet, nebo plných osm esenciálních? Je to právě pro jejich unikátnost. Tou je vstřebávání aminokyseliny do organismu a jejich následné zpracování. Co udělá běžná aminokyselina. Je rozložena z bílkoviny v žaludku a tenkém střevě, přestupuje přes střevní stěnu a přestupuje do jater. Zde je vychytána a přetvářena, příp. distribuována k dalšímu zpracování. Ne tak v případě aminokyselin BCAA, ty po přestupu do krevního řečiště nepřechází ke zpracování k játrům, ale jsou přímo použitelné pro pracující svaly a svalovou hmotu. Zde se využijí buď jako energetická složka, nebo složka podporující reparaci svalové tkáně.
V prvním případě chrání svalovou hmotu před devastací, vaše svaly ušetří vlastní aminokyseliny, stejně jako svalový glykogen. Aminokyseliny BCAA jsou během výkonu oxidovány na energii a jsou to právě ony, které tvoří největší objem energeticky využitých aminokyseliny během výkonu. V průběhu diety tak BCAA slouží zejména k udržení více svalové hmoty, a chrání před jejím katabolismem. V objemové fázi zase díky aminokyselině L‑leucin velmi výrazně podporují anabolickou odpověď organismu na stimul, kterým je silový trénink.
Užívání BCAA
Z počátku se velmi lišily názory na to, jak užívat BCAA a jak dokonale využít jejich potenciálu v růstu svalové hmoty. Dnes se již ustálilo efektivní dávkování BCAA na 3‑5 g BCAA dávkovaných před výkonem, a to asi 30 min a 3‑5 g BCAA dávkovaných po výkonu ihned. S tímto dávkováním jste schopni plně využít jak energetický potenciál aminokyselin, tak jejich vliv na podporu růstu svalové hmoty.
Otázka s názvem leucin?
Velmi často se ve spojitosti s BCAA hovoří také o jedné ze tří aminokyselin. A sice o aminokyselině leucinu.
Syntéza bílkovin se odkazuje na proces novotvorby svalových bílkovin (proteinů). Výstavby nových svalových bílkovin je dosaženo přepisem DNA do mRNA molekuly. mRNA je jednovláknová nukleová kyselina (RNA), která slouží jako předpis pro výrobu bílkoviny na základě genetické informace přepsané podle genetického kódu. Zkratka „mRNA“ pochází z angličtiny, ve které se tato molekula označuje jako messenger RNA, což znamená „poslíček“. mRNA poté cestuje do buněk, kde se připojí k ribozomům a dále k původním ribozomálním proteinům. Poté je již proces tvorby bílkoviny dokončen. Tento proces je známý jako translace.
Syntéza bílkovin se může měnit v průběhu cvičení, po jídle nebo při absenci stravy. Tyto změny jsou známé pod názvem iniciace translace, tedy zahájení přepisu. K tomu dochází z mnoha různých příčin. Tyto příčiny nazýváme zahajovací faktory. Zahajovací faktory vedou k vazbě mRNA na ribozom a dávají tak pokyny ke stavbě svalové hmoty. Zvýšená koncetrace leucinu v krevní plazmě vede k nárůstu zahajovacích faktorů. Leucin také aktivuje protein známý jako ribosomální protein S6, ten taktéž zapříčiňuje nárůst zahajovacích faktorů. Jinými slovy, S6 zvyšuje schopnost buněk k produkci proteinů.
Abychom leucin pouze nevychvalovali, je nutno říct, že leucin samotný není schopen stimulovat tvorbu zahajovacích procesů. Ale děje spojené s jeho vyšším příjmem jsou pro nárůst svalové hmoty pozitivní. Vyšší hladina leucinu stimuluje molekuly zvané mTOR (mammalian target of rapamycin). Zvýšená dávka leucinu aktivuje mTOR signální cestu, přes kterou je proteosyntéza spouštěna. mTOR je citlivý na hladinu leucinu v organismu stejně jako na růstové faktory a míru energetizace buňky.
Leucin je považován za aminokyselinu s nejvyšším anabolickým účinkem a s největším vlivem na nárůst svalové hmoty. Je přímo zodpovědný za navození anabolického prostředí v organismu.
Jak jsme si již řekli, leucin hraje zřejmě rozhodující roli ve stimulaci růstu svalové hmoty. Může však působit také na rozpad svalové hmoty, a sice tak, že tento negativní proces inhibuje. Podle nedávných studií, dokáže leucin snižovat množství odbourané svalové hmoty při zátěži. Pro tento efekt existují různé teorie.
Jedna teorie dává do vztahu antikatabolického působení leucinu a jeho konverzi na HMB (beta‑hydroxy beta‑methylbutyrát). Právě tento převod by mohl vysvětlit některé efekty suplementace leucinem. Jak jste jistě obeznámeni, HMB je metabolit leucinu a HMB je velmi známé jako inhibitor katabolismu svalových bílkovin, které bylo prokázáno i vědeckými studiemi. Problémem je, že na HMB se mění zhruba 2‑10% přijatého leucinu. Pokud však předpokládáme, že kulturista konzumuje 200 g bílkovin. Přijme teoreticky (dle zdrojů bílkovin) 20 g leucinu. Pokud se průměrně převede 5 % leucinu na HMB, můžeme předpokládat, že touto cestou získáme cca 1 g HMB. To není příliš mnoho, je tedy pouze málo pravděpodobné, že by právě konverze na HMB měla za následek antikatabolickou funkci leucinu.
Druhá teorie předpokládá, že leucin přímo ovlivňuje cesty a mechanizmy, které vedou k rozpadu svalové hmoty. Tyto procesy nejsou zcela prozkoumány, nicméně předpovídá se, že leucin zastavuje procesy opět prostřednictvím látek, na které konvertuje (HMB a jiné).
Nebojte se tedy ppoužívání jak BCAA, tak i leucinu samotného. Jistě si naleznete právě ten suplement, který vám bude vyhovovat. Osobně bych dal přednost BCAA v období diety a leucinu v objemovce.
Mgr. Jan Caha |
Vzdělání:
Fakulta sportovních studií MU, Brno
Ostatní vzdělání a praxe
fitness trenér - licence B aktivní naturální kulturista (vítěz Natural Universe, Mistr ČR juniorů)
šéfredaktor magazínu Aktin.cz
externí redaktor MUSCLE&FITNESS
reprezentační poradce, vedoucí trenérsko‑metodické komise a komise mládeže ČSNS o.s.
přednášková činnost - Nutris, Vitaland, ČSNS o.s., Fitness Institut Brno
Zájmy a sporty
kulturistika, sport obecně, zdravý životní styl, výživa a suplementace
|