Umělá sladidla - součást fitness výživy?

Umělá sladidla - součást fitness výživy?

Umělá sladidla a otázka jejich zařazení do fitness výživy jsou jednou z velmi častých témat odborných i laických diskuzí. Mnozí se ptají. Mají být umělá sladidla součástí naší výživy nebo nikoliv? Podívejme se na ně.

Umělá sladidla - součást fitness výživy?

Zadejte slovo "umělé sladidlo" do jakéhokoli internetového vyhledávače a můžete očekávat, že budete doslova zaplaveni smrští zaručených pravd o jejich neblahém vlivu na lidský organismus. Možná se dočtete, že po konzumaci umělého sladidla se můžou dostavit tyto obtíže: úzkost, slepota, obezita, sebevražedné myšlenky, epilepsie, Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza, hypotyreózu, chronická únava, změny osobnosti, zvýšený krevní tlak, migrény, hypoglykémie, menstruační abnormality. Ano, slyšíte správně. Stále hovoříme o umělých sladidlech, nikoliv o biologických zbraních. Co je však na těchto tvrzeních pravdy?

Četné studie zkoumající předpokládanou souvislost mezi spotřebou cukru a výše uvedenými příznaky jsou známé, avšak stále častěji vyvracované odpůrci zdravého životního stylu. Zato o umělých sladidlech se hovoří více než častěji a to hlavně negativně, nehledě na to, že mnoho studií potvrzujících jejich opravdovou škodlivost neexistuje. 

Sladký jed?

Na základě hodnocení chemického vzorce a jejích účinků na zvířatech a lidech (tj., jestli jsou jedovaté, mohly by způsobit rakovinu, nebo by mohly způsobit růst dalších končetin), vědci určili, jaké množství umělých sladidel je člověk schopen zkonzumovat. Podle toho stanovili maximální denní příjem.

FDA v USA nebo u nás Ministerstvo zdravotnictví obvykle maximální hladinu ještě podhodnocuje, a to 100 krát pod dávkou, při které látka může skutečně způsobit zdravotní obtíže. Takže nejen, že máme tu čest s obrovskou mírou bezpečnosti, ale také se nemusíme bát, že dlouhodobé užívání umělých sladidel vede například k rozvoji rakoviny. Alespoň ne v té době, pokud nepřesahujete maximální denní dávky.

K dispozici jsou čtyři umělá sladidla, která se na světovém trhu používají nejčastěji: aspartam, acesulfam draselný, sacharin a sukralosa. Zmínit se můžeme také o novém sladidlu neotamu, které obdrželo nedávno schválení od americké FDA a jeho schválení v EU na sebe jistě nenechá dlouho čekat. Níže vám nabízíme jejich přehled. 

1 / Sacharin

Více než 300 krát sladší než běžný cukr, sacharin je jedním z nejstarších a nejvíce prostudovaných umělých sladidel. Chemik Constantin Fahlberg sacharin objevil v roce 1879, kdy se po dlouhém dni v laboratoři dotkl při večeři svého jídla rukou, a to najednou chutnalo sladce. Přes těžkou kritiku, FDA schválila sacharin na několika kongresech. Mezi lety 1997 a 2000 byly všechny potraviny obsahující sacharid opatřeny výstražný štítkem. Důvodem byla obava ze vzniku nádorů. Po dlouhých a obsáhlých výzkumech se však nenašla žádná souvislost mezi rakovinou a sacharinem. Sacharin byl prohlášen za bezpečné sladidlo a výstražné štítky byly odstraněny. 

Kolik je příliš: 5 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti za den

2 / Sukralóza (splenda)

Více než 100 studií pomohlo potvrdit, že je sukralóza jedním z nejvíce bezpečných sladidel. Sukralóza byla vytvořena v roce 1960, nejprve však panovaly obavy. V jedné studii byli hlodavci vystaveni 16000 mg sukralózy na kilogram tělesné hmotnosti za den, což je ekvivalent vypití 16000 plechovky dietní coly za den. Při této studii se neprokázaly žádné významné vedlejší účinky. Podobně ani u lidí s diabetem, ti spotřebovali každý den 500 mg sukralózy. Bez vedlejšího účinku. Dnes se běžně používá pro slazení v potravinářském průmyslu a svoji oblibu si sukralóza našla i u výrobců doplňků stravy.
 

Kolik je příliš: hranicí je dávka 5 mg na kilogram tělesné hmotnosti za den

Umělé sladidlo

3 / acesulfam

Další náhodný objev. Toto sladidlo získalo schválení v roce 1983, jen pár let poté, co německý chemik Karl Claus jednoho dne objevil tuto sloučeninu. Dnes se používá spíšev kombinaci se sacharinem nebo aspartamem.

Kolik je příliš: 15 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti

4 / aspartam

Jedná se o nejrozšířenější umělé sladidlo, podobně jako aspartam byl nalezen pouhou náhodou. Aspartam, který může být až 220 krát sladší než cukr, vstoupil do hlavního proudu trhu poté, co získal schválení FDA v roce 1974 a byl upraven na začátku roku 1980 po dalších studiích vyvracejících četné kritiky na jeho nepříznivé účinky na zdraví.

Kolik  je příliš: 50 miligramů na kilogram tělesné hmotnosti

5 / neotam

Blízký příbuzný aspartamu, tato látka se pohybuje na hodnotě 7.000 až 13.000 krát vyšší než je tomu u běžného cukru. Ano, toto už je opravdu neskutečné číslo a pro potravináře znamená velké lákadlo. Mají použít radši 13 kg cukru nebo 1 g netamu? Neotam snáší vyšší teploty a má delší trvanlivost než aspartam, v řadě klinických studiích prováděných na myších, potkanech, psech a králících byla potvrzena jeho zdravotní nezávadnost. Držitelem patentu je společnost NutraSweet, která je původem z Indie.

Jaké jsou tedy závěry?

Nejčastěji zmiňovanou komplikací spojenou s užíváním umělých sladidel je hrozba rakoviny. Toto bylo vyvráceno. Je pravdou, že u některých myší se objevil větší výskyt rakoviny močového měchýře. Nicméně ekvivalent odpovídá u lidí konzumaci 2,5-5 g umělého sladidla na 1 kg tělesné hmotnosti. Druhou nejčastější otázkou je vliv na hmotnost člověka. Zde jsou již výzkumy zajímavější, avšak o to rozporuplnější. Některé studie tvrdí, že umělá sladidla můžou způsobit stejný nárůst tělesné hmotnosti jako běžný cukr. Důvodem je omezená rozpoznávací možnost mozku v případě sladké chuti a regulace výdeje a příjmu kalorií. Ideálem tedy je následující doporučení. Nestavějte na příjmu umělých sladidel svoji dietu. Nemuselo by se vám to vyplatit, pokud ale chcete, klidně si potravinu s obsahem umělého sladidla dejte. Na rozvoj různých onemocnění by to nemělo mít vliv.

Mgr. Jan Caha

Mgr. Jan Caha

Vzdělání:
Fakulta sportovních studií MU, Brno
 
Ostatní vzdělání a praxe
PORADCE VÝŽIVY (5 let praxe)

fitness trenér - licence B
VÝŽIVA ve sportu (titul Bc.)
rekondiční a regenerační masér
8 let praxe v oblasti fitness, kulturistiky a doplňků stravy

aktivní naturální kulturista (vítěz Natural Universe, Mistr ČR juniorů)

 
šéfredaktor magazínu Aktin.cz
externí redaktor MUSCLE&FITNESS
reprezentační poradce, vedoucí trenérsko-metodické komise a komise mládeže ČSNS o.s.
přednášková činnost - Nutris, Vitaland, ČSNS o.s., Fitness Institut Brno
 
Zájmy a sporty
kulturistika, sport obecně, zdravý životní styl, výživa a suplementace
 
  •