Představme si Spartan Race!

Představme si Spartan Race!

Jistě jste slyšeli o nejnáročnějším, nejdrsnějším, nejnevyzpytatelnějším a nejšpinavějším závodě všech dob. Ano všechna tahle „nej“ dokonale vystihují Spartan race. Nevíte o co jde? Nevadí, seznámíme vás!

Představme si Spartan Race!

Spartan race je obdobou vojenských opičích drah. Jde o překážkový závod, ve kterém běžíte do kopce, pod kopcem se brodíte blátem či vodou, potom zase kopec a nějaká překážka, jako třeba ručkování nebo něco podobného a tak to jde pořád a pořád dokola až do konce závodu.

Letos proběhly v České republice 3 závody tohoto typu. První dva byly v Monínci, kde se běžel sprint (5 km a víc + minimálně 15 překážek) a super (13 km a víc + minimálně 21 překážek). Poslední závod se běžel v Bořeticích, kde se běžel také „pouze“ sprint. „Pouze“ píši do uvozovek, protože až si přečtete, co závod obnášel, pochopíte sami. Mám to štěstí, že jsem se závodu v Bořeticích osobně zúčastnil, a proto vám můžu popsat celou trasu, tak pojďme na to!

Závod začínal pod mírným, ale táhlým kopcem. Hned po prvních 150 metrech začali odpadat první závodníci. V cca půlce kopce čekala první překážka. Byly to převrácené balíky sena a bylo pouze na závodnících, jak je překonají. Hned za nimi stála v cestě 2 metry vysoká zeď. Po překonání zdi kopec pokračoval a na samém vrcholku kopce čekala železná konstrukce, ručkování! Kdo se dostal přes tuhle překážku, mohl si v klidu odpočinout dlouhou cestou z kopce. Pod kopcem však čekala další překážka, balancování. Po balancování se běželo kousek po rovině, ale ta brzy začala stoupat tak prudce, že i když jsem šel do kopce rovně, skoro jsem se mohl dotknout nataženou rukou země. Ano tak byl ten kopec prudký a ano skoro celý jsem ho pouze vyšel, protože jsem věděl, že tohle je pouze začátek a musím šetřit síly na později. Kousek kopce jsme museli zdolat s pytlem písku na rameni, ale to byla jedna z lehčích překážek. Po pytli následoval dlouhý běh bez překážky, což si později pořadatelé vynahradili. Utíkali jsme do kopce a potom zase z kopce, kde jsme se velmi rychle dostali na pole, na kterém čekala lezecká stěna. Po zdolání stěny se muselo poprvé do vody a bahna! Na poli byly vykopané tři díry, které před sebou měly hromadu hlíny a byly naplněny vodou. Kdo zdolal tyhle díry, musel se vypořádat s promáčenou cestou přes pole, která doslova polykala botasky všem závodníkům. Na konci téhle cesty čekala pneumatika od traktoru jen a pouze na to, až ji převrátíte tam a zpět na vyznačené místo. Po pneumatice následoval menší brod, po kterém zase vedla cesta promáčeným polem. Po cestě se doběhlo na menší plácek, kde bylo úkolem odnést a přitáhnout zpět pneumatiku pomocí lana. Dále na nás čekal brod smradlavým „rybníčkem“ na kraji menšího lesíku. Po přebrodění jsme museli zdolat lanovou síť zavěšenou mezi stromy. Kousek dál na cestě opět stály menší zdi a překonat se daly následovně: přes, pod, skrz. Následně další běh a brod větším potokem.

Zdá se toho moc? Ano, už budeme končit. Blížíme se ke konci tratě, ale to nejhorší má teprve přijít. „Za rohem“ se tyčila do výšky ocelová konstrukce nesoucí lana na šplh. Lana byla nasáklá vodou a bahnem po celém dni, takže si asi dokážete představit, jak se lezlo. Po zdolání šplhu se člověk zašpinil ještě víc, protože trať nemohla pokračovat ničím jiným, než plazením pod ostnatým drátem. Ten komu se podařilo využít posledních sil a překonat nekončící ostnáč se dostal před kluzkou zeď. Zeď byla opravdu kluzká a lana opět nasáklá vodou a bahnem. Po zdi už si každý jenom hodil kopím na terč, přeskočil hořící dřevo, vyhnul se chlapíkům s obřími uchošťoury a proběhl cílem! Hotovo! Vítězství! Vyhrává naprosto každý, kdo zvládl dokončit závod!

Já osobně závod absolvoval v čase 1.06:50 a musím říct, že mám rezervy, které příště hodlám využít! Je sice pravda, že začátkem jsem běžel na hranici kolapsu a cestou jsem si udělal i pauzu na menší zvracení, ale nic mě nemohlo zastavit a já pokračoval dál, seč mi síly stačily! Jediná překážka nad moje síly byl šplh. Lano bylo hrozně kluzké a já se bál pádu, tak jsem z lana slezl a udělal 30 angličáků a pokračoval dále. Myslím, že příští rok se mi podaří umístit nejméně o 300 příček lépe.

Takže moji milí, pokud chcete na Spartan race, tak zvednout zadky od počítačů a televizí a okamžitě ven a běhat! Věřím, že příští rok návštěvnost ještě vzroste a já budu mezi tisíci bláznů, kteří si přišli tento závod užít!

Spartan race

  •