Stáří a výživa

Stáří a výživa

Zdravá výživa a životní styl, dostatek pohybu, to jsou základní předpoklady oddálení procesu stárnutí a představují také prevenci civilizačních chorob. Správný výběr konzumace potravin, kvantitativně i kvalitativně vyvážený, se podílí na zvýšení kvality života ve starším věku.

Stáří a výživa

Výživová doporučení ohledně věku se příliš neodlišují. Zůstává doporučení pestrosti, pravidelnosti, střídmosti a vyváženosti stravy, dostatečný pitný režim plus psychická pohoda a pohybová aktivita. Doporučení se mohou lišit z hlediska zdravotního stavu, fyzické aktivity a dosavadního stavu výživových zvyklostí. Stáří provázejí různé nemoci, i chronického typu, v tomto případě je nutno dodržovat určitá dietní doporučení. Doporučuje se vyvarovat nebo omezit nevhodné tuky (obsahující nasycené mastné kyseliny a zvyšující hladinu cholesterolu), které mohou být obsaženy v uzeninách, másle, sýrech, mléčných výrobcích, vejcích. Dále by se měl omezit přísun především tmavého masa, smažených jídel, tzv. hotových jídel. Co možná nejvíce by se měly omezit cukry, zákusky, sladkosti, slazené nápoje i light nápoje, které obsahují velké množství aditiv. V doporučeních nechybí omezení pití kávy, případného kouření a tvrdého alkoholu.

Přísun bílkovin u seniorů by měl být asi 1,0 g denně, organismus potřebuje větší přísun vápníku až 1,5 g denně. Lehce se zvyšuje potřeba vitaminů B, D a E. Naopak se snižuje potřeba vitaminu A.

Stravovací návyky ve stáří lze ovlivnit mnoha faktory. Měl by se klást důraz na pravidelný přísun potravin a tekutin v malých dávkách. Důležitá je kultura stolování, estetická úprava jídla, tiché a příjemné prostředí, i to, zda se senior stravuje sám nebo ve společnosti. Mezi nejčastější problémy související se stravováním patří malnutrice, tedy obezita a podvýživa, a dehydratace.

Obezita se týká především mladšího a středního věku a počátečního stáří. Jde o nevyváženost mezi příjmem energie a jejím výdejem, kdy dochází k vysokému příjmu kalorií bez odpovídající spotřeby. Obezita představuje rizikový faktor vzniku civilizačních chorob, zejména pro diabetes mellitus II. typu, srdečně-cévní onemocnění, degenerativní onemocnění kloubů, což vede ke snížení pohybu. Výživa bývá mnohdy nadměrná z hlediska množství, naopak kvalitativně může být nedostačující vzhledem k obsahu vitamínů, minerálů, stopových prvků a tekutin. Rozvoj a udržování obezity ve starším věku často souvisí s životními návyky, senior v případě omezené nebo snížené pohybové aktivity stále přijímá nadměrné množství potravy. Problémem v tomto případě je vůle – snížit příjem energie potravou adekvátně k jejímu výdeji.

Podvýživa se týká především seniorů starších, kolem 75 let věku a výš. Příčiny souvisejí s výše zmíněnými změnami v dutině ústní. Další příčiny představují poruchy trávení a vstřebávání, poruchy metabolismu. K příčinám se řadí omezení hybnosti, to má negativní vliv na možnosti samostatného nákupu a přípravy potravin. Senioři, kteří žijí samostatně mají většinou pocit, že nemá smysl si vařit jen pro sebe, proto se odbývají a tím se ochuzují o potřebné živiny, vitamíny a minerály. Zhoršený psychický stav, deprese i demence mohou provázet nechutenství, odmítání stravy a snížený nebo žádný pocit hladu. Podvýživa se také vyskytuje u dlouhodobě nemocných užívajících pravidelně léky. Ve všech popsaných případech dochází k úbytku hmotnosti, což má vliv na celkový zdravotní stav, na tělesnou aktivitu, snížení imunitních reakcí organismu. Jestliže takto oslabený člověk onemocní, dochází u něho častěji ke komplikacím v průběhu základní choroby a jsou oslabeny hojivé schopnosti organismu. Důsledky podvýživy mohou být zvýšená nemocnost, logické prodloužení hospitalizace a rekonvalescence, až smrt nemocného.

Dehydratace přestavuje další problém pro stárnoucí organismus. Dochází k ní velmi snadno a rychle vlivem sníženého pocitu žízně, vlivem některých léků a špatných návyků v oblasti pitného režimu. Nedostatek tekutin a nadbytek minerálů vede ke zvýšenému riziku tvorby kamenů v ledvinách a močových cestách, může dojít k selhání ledvin. Dehydratace ovlivňuje funkci mozku, typické jsou závratě, zmatenost, až cévní mozkové příhody. Nedostatečné hydratování organismu způsobí špatnou prokrvenost orgánů, krev se zahušťuje a mohou se tvořit krevní sraženiny. Je třeba zaměřit pozornost na denní příjem tekutin, aby dosahoval minimálně 2l a byl rozvržen tak, aby maximum bylo přijato nejlépe do časných odpoledních hodin. Večerní příjem tekutin narušuje kvalitu spánku.

  •