Le Parkour – „Buď silný, abys byl užitečný!“

Le Parkour – „Buď silný, abys byl užitečný!“

Nadpis článku vám nejspíše mnoho neřekl, nebo vás navedl na špatnou cestu a vy si ještě pořád myslíte, že zde budeme řešit hopsání s koníčky. Ale to se pekelně mýlíte! Jde sice o skoky, ale o skoky prováděné samotnými traceury (traceur = ten, kdo dělá parkour). Pokud jsou tu tací, kteří ví o co jde, jsem za to rád, ale předpokládám, že většina z vás nezná tuhle poměrně mladou tréninkovou disciplínu zvanou parkour. A právě proto dnes přicházím s článkem, kterým bych rád představil parkour i nezasvěceným a uvedl vše na pravou míru.

Le Parkour – „Buď silný, abys byl užitečný!“

Spousta lidí si myslí, že jsou to vandalové, kteří neví co s volným časem. Omyl! Sám jsem více jak rok a půl patřil do této komunity a jsem na to patřičně hrdý. Pakourová komunita je velice přátelská i k nováčkům a vzala mě pod svá křídla a pomohla mi na úplném začátku. Hlavní takový můj „trenér“ možná lépe řečeno „průvodce světem parkouru“ byl DarkS. I přesto, že už téměř dva roky neskáču, jsme stále přátelé a já si jeho názorů ohledně parkouru nesmírně vážím. Když jsem přemýšlel o tomto článku, hned mě napadlo, že DarkS je ten pravý, kdo by se na tom měl podílet. Zvedl jsem telefon a zavolal mu. On byl tak hodný a sešel se se mnou. Výsledkem našeho setkání je rozhovor, který vám nastíní pohled očima traceura a dokonale vás seznámí s parkourem! Tak pojďme na to!

„Nazdar Darksi, představ se našim čtenářům a řekni čemu se věnuješ.“

„Zdravím čtenáře Aktinu. Jmenuji se Pavel Petržela , v parkourové komunitě používám přezdívku Darks. Parkouru se věnuji letos již pátým rokem a dostal jsem se k tomu přes dva kamarády. Kamarádi měli informace pouze z internetu, ale tehdy se těžko hledaly i tam. Bylo to vyloženě pro ty, kteří opravdu chtěli!“

„Dobrá, když víme čemu se věnuješ, tak nám zkus přiblížit oč jde.“

„Parkour není sport, jak si spousta lidí chybně myslí. Je to tréninková disciplína, při které se člověk učí pohybovat se přirozeným prostředím. Ve většině případů jde o město, ale parkour se dá dělat kdekoliv. Nedá se říct, že by to byl soubor nějakých technik, ale je to komplexní tréninková metoda. Jde o sebezdokonalování člověka, aby mohl být užitečný ostatním a reagovat s chladnou hlavou v těžkých životních situacích.“

„Říkal jsi, že skáčeš ve městě a s kamarády. Tak s kým nejčastěji trénuješ a kde?“

„Místa, na která chodíme trénovat, kde je třeba více prvků, co můžeme trénovat na jednom místě, jsou spoty. V Brně máme pár větších spotů, kde se dá trénovat ve větších skupinách nebo pořádat parkourové či freerunové jamy (srazy), ale jsou zde pochopitelně i menší spoty, kam chodíme většinou v menším počtu lidí. Z těch větších míst jsou to hlavně Petrov a Pisárky, plus nově postavené parky. Jeden je Lappset park, postavený v Králově Poli na Kartouzské a druhý je na Lesné.“

„Když říkáš jam/meeting, znamená to, že existuje nějaká komunita co se pravidelně schází?“

„Ano, je to tak! V parkouru hraje komunita obrovskou roli a za posledních pár let se velice rozrostla. V cca roce 2005, kdy se k nám parkour dostal, trénovalo pouze pár lidí, ale dneska skáče v podstatě kde kdo. Hrubým odhadem si myslím, že v ČR je kolem 600 aktivně trénujících lidí. Ovšem lidí, co trénuj jen občasně může být až několik tisíc.“

„Takže je to dosti rozšířená disciplína.“

„Dá se říct. Hodně tomu pomáhá internet a videa.“

„A ty sám natáčíš videa?“

„Ano videa natáčím, ale mám to zároveň jako koníček, který jsem spojil s parkourem. Videa dělám hlavně pro osobní účely. Jednak abych měl vzpomínky na přátele a naše srazy, ale také abych mohl sledovat svůj progress. Také pomocí videa hledám chyby při nácviku nových skoků, abych věděl na čem zapracovat.“

„A co okolí? Jak se na vás dívá?“

„V poslední době už je to lepší, protože lidé jsou daleko více informovaní. Parkour už začal pronikat do médií, takže lidé už ví o co jde a nemyslí si, že jsem jen nějací „týpci“ co ničí majetek nebo něco záměrně demolují. Dnes prostě lidé ví, že je to náš trénink. Jenže s policií máme problémy pořád. Vždy se najde někdo, komu vadí naše chování nebo mu to přijde nezákonné, a tak na nás volá policii. Jistě se vždy najdou lidé, kteří o sobě tvrdí, že dělají parkour, ale přitom vůbec neví o čem parkour je! Vůbec se neřídí hodnotami parkouru. Jednou z takových hodnot, kterou bych zmínil i v souvislosti s vandalismem, je respekt. Parkour je totiž založený na vzájemném respektu, bez kterého to nemůže fungovat! Snažíme se, aby respekt byl oboustranný. My ctíme jejich názory a nevstupujeme na soukromé pozemky, ale zároveň požadujeme řešit spory jako lidé a v klidu se domluvit. Ne hned volat policii nebo na sebe křičet, to nemá smysl.“

„Zmiňoval jsi pojem hodnot. Můžeš nám říct víc?“

„V poslední době se mluví jen o samotném skákání, ale málo lidí ví, že parkour má vlastní filozofii. Jde o motto „Buď silný, abys byl užitečný.“. I když je dnes parkour rozšířený jako masová zábava, stále jde o tréninkovou disciplínu a hlavní myšlenka je právě ve vzájemné pomoci! Přijde mi, že v dnešní době tyhle informace do médií neproniknou, protože lidé jsou lačni pouze po skocích a nejdou do hloubky, jako lidé kteří se tomu chtějí opravdu věnovat.“

„Mluvil jsi i o freerunu. To je mladší „sestra“ parkouru?“

„Dá se to tak říct. Je to další pohybová disciplína. V tomhle případě jde říct, že jde o sport, který se vyvinul z parkouru, jako reakce na nezařaditelnost parkouru. Aktivně používá určité techniky parkouru, aby se člověk vyjádřil. Ve své podstatě je to jistá forma umění.“

„Můžu se tě teď zeptat na tvoje tréninky? Co, s kým, kde a jak?“

„Mám to podle nálady. Někdy trénuji vyloženě sám na menších spotech a soustředím se na jednotlivé skoky a techniky. Ovšem ve skupinkách trénuji stejně rád. Nejradši mám právě brněnskou komunitu. Velkým akcím, jako jsou jamy moc neholduji, i když jednou za čas se zúčastnit není špatná zkušenost. Každopádně mám daleko raději trénink v cca 10 lidech, kdy vládne ta pravé, pohodová atmosféra. Je to takové osobnější než na velkých akcích.“

„A co bys doporučil začátečníkům? Mohou se na tebe obrátit? Nebo pořádáte někdo tréninky pro začátečníky?“

„Začátečníci, kteří by měli zájem o parkour, mě mohou kontaktovat nebo se obrátit na fungující portál www.parkour.cz, který zajišťuje jednotlivé tréninky v jednotlivých městech po celé české republice. Ovšem portál touhle dobou není plně rozjetý a plánujeme velké reformy (sám jsem součástí). Do budoucna určitě uspořádáme různé wokr-shopy pro širokou veřejnost a tréninky pro různé věkové kategorie.“

Parkour„Takže pokud chce někdo začít, ať chvíli vydrží a parkour.cz se jim budou později věnovat?“

„Buď tímto způsobem nebo mě kdokoliv může kontaktovat a domluvíme se na nějakém tréninku. Případně se můžeme dohodnout na nějaké, nechci říkat konzultaci, protože to zní moc odborně, ale prostě tím chci říct, že se lidí mají ozvat a já jim poradím.“

„Dobře. A nějaká doporučení pro nováčky, co se rozhodnout skákat na vlastní pěst po shlédnutí několika videí?“

„Rozhodně se nebojte a přijďte na nějaký společný trénink, na kterém budu já nebo kdokoli ze zkušenějších borců. Je to dobré pro vaši inspiraci, abyste věděli čemu se vyvarovat a na co se soustředit. Obecně si sežeňte co nejvíce informací ze všech dostupných zdrojů, protože to není jen o tom, že jde člověk ven a skáče. Jsou zde určitá pravidla a rizika, se kterými musí člověk počítat.“

„A co vlastně s sebou?“

„Parkour je docela nenáročná aktivita, co se vybavení týče. Stačí nějaké volné oblečení (tepláky nejlépe), běžecké boty a pití plus ovoce.“

„Takže co nejvíce na lehko a rychlý zdroj energie.“

„Přesně tak.“

„Tak já ti děkuji za tvůj čas. Doufám, že naši čtenáři budou spokojení a třeba se jich i pár ozve a zase někdy příště u nějakého rozhovoru. Zatím se měj hezky a ať to skáče!!“

Snad jsme odpověděli na všechny vaše případné otázky. Pokud nějaké budou, můžete je psát přímo zde, pod článek. Je-li zájem o kontakt na Darkse, zase můžete psát sem pod článek nebo přímo mně na facebooku. Úplným závěrem pár mých slov.

Parkour mi otevřel oči, a zároveň i několik nových cest. Naučil mě postavit se každé překážce. Naučil mě neustupovat a poradit si se vším co mi osud postaví do cesty. Cvičím sice už pátým rokem, ale za pouhý rok a půl parkouru jsem se toho naučil mnohem víc. Opravdu se nebojte a dejte mu šanci!

zdroj: youtube.com
  •