288 piv a 80 kg masa. Co dalšího ročně spořádá průměrný Čech?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný před 23 dny
12 minut čtení
288 piv a 80 kg masa. Co dalšího ročně spořádá průměrný Čech?
12

Rok se s rokem sešel, a tak tu máme další pohled do tuzemské spotřeby potravin. Jak vypadá jídelníček průměrného Čecha? A kolik toho zvládneme za rok sníst a vypít?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jaké maso mají Češi nejraději, a které naopak moc nemusí
  • Jak jsme na tom s mléčnými výrobky, ovocem a  zeleninou
  • Pijeme více vody, nebo piva? 
  • A kolik jsem toho vlastně za celý rok snědli?

Jak se stravuje typický Čech?

1. Z masa preferujeme vepřové, drůbežímu postupně přicházíme na chuť 

My Češi jsme milovníci masa. Máme ho rádi na všechny možné způsoby. Vždyť každý den sníme z různých zdrojů asi 220 g masa, což pro čtyřčlennou rodinu představuje týdně spotřebu asi 6 kilogramů masa!

  • Nejčastěji si dopřáváme vepřové maso, kterého denně sníme asi 1 porci (116 g), což odpovídá roční spotřebě 42,3 kg masa.
  • Čím dál více přicházíme na chuť masu drůbežímu, toho si denně dopřáváme asi 75 g, to je přibližně jedna třetina steaku z kuřecího prsa denně, ročně to představuje spotřebu asi 27,3 kg.
  • Podstatně méně si pochutnáváme na hovězím mase (23 g denně odpovídá asi jedné porci týdně a 8,4 kg ročně).
  • Vůbec nejméně konzumujeme ryby – průměrný Čech si jednu rybí porci dopřeje jen asi 1 za 10 dní (15 g denně), což ročně činí spotřebu 5,4 kg.

Z výživového hlediska máme stále mnoho co zlepšovat. Vysoká spotřeba vepřového masa je spojena s vyšším příjmem nasycených mastných kyselin, které mohou ve vyšším množství vést k rozvoji kardiovaskulárních chorob. Naopak velkou mezeru máme v rybím mase. To je důležitým zdrojem omega-3 mastných kyselin, které jsou důležitou složkou zdravého jídelníčku. 

1572360194_a_3822.jpg

2. Obliba mléka neklesá

Jen těžko bychom hledali potravinu, která má v jídelníčku typického Čecha pevnější postavení než kravské mléko. Toho každý průměrný Čech v roce 2017 zkonzumoval v různých mléčných výrobcích 246 kg, což představuje denní příjem asi 674 g mléka na každého Čecha.

Máme rádi zejména přírodní sýry, kterých sníme denně asi 31 g (1,5 plátku), nepohrdneme ale ani neblaze proslulým „taveňákům“, kterých denně sníme asi 5 g, tedy asi polovinu jedné porce.

Na chuť jsme zatím nepřišli kozímu mléku, toho vypijeme za rok v průměru asi jen 100 ml. Z nutričního hlediska nás to však trápit nemusí, jelikož kozí mléko nepředstavuje oproti kravskému mléku žádné významné výhody.

1572360372_a_3822.jpg

3. Mezi tuky vede máslo, rostlinné oleje mu začínají šlapat na paty

Českou kuchyni bez másla si málokdo dokáže představit. I přesto s konzumací másla zatřáslo zvýšení cen, a tak došlo mezi roky 2016 a 2017 k poklesu konzumace másla o 7 %. I tak máslo drží první pozici v tukovém souboji a s denním průměrným příjmem 13,7 g (asi 1 namazaný krajíc) patří mezi nejoblíbenější tuky mezi Čechy.

Rostlinných olejů konzumujeme o trochu méně, denně průměrně asi jednu polévkovou lžíci (10,4 g). I tak jde o nejvyšší příjem za posledních 10 let a dá se předpokládat, že brzy budou rostlinné oleje útočit na máselnou pozici. Už teď si nás díky tomu světoví vědci všímají díky poklesu výskytu kardiovaskulárních chorob v české populaci, který je také spojováno se zvýšenou konzumací rostlinných olejů oproti živočišným tukům.

[Instagram]

4. Tuzemské ovoce nás tolik nebaví, se zeleninou ale nešetříme

Ovoce máme rádi, denně si dopřáváme asi 225 g, což odpovídá asi 2 menším porcím ovoce. Společnost pro výživu doporučuje denně konzumovat 600 g ovoce a zeleniny v poměru 1:2 – v případě ovoce tak máme splněno...

I přesto konzumace tuzemského ovoce meziročně poklesla, za rok 2017 jsme snědli o 2,1 kg méně než za rok 2016. Nejraději máme jablka (61 g denně; 22,3 kg ročně), švestky (13,7 g denně; 5 kg ročně) a broskve (11,2 g denně; 4,1 kg ročně). 

Tropické ovoce si drží stále silné postavení a jeho průměrný denní příjem neklesá. Preferujeme zejména banány (31,5 g denně; 11,5 kg ročně) a citrusové plody (45,2 g denně, což je asi jeden plod každé tři dny, za rok poté 16,5 kg).

Porci ovoce zvládáme. Jak je na tom zelenina?

Naproti tomu přicházíme na chuť nejrůznějším druhům zeleniny. Té snědl každý Čech v průměru 242 g denně, což sice stále vázne za doporučením Společnosti pro výživu (ta doporučuje denně asi 400 g), ale je to nejvíce za posledních 10 let

Zelenina je bohatým zdrojem vitaminů, minerálních látek, antioxidantů a vlákniny, které společně udržují zdravé prostředí organismu a snižují riziko vzniku civilizačních onemocnění. Jsme proto nakročeni správným směrem, ale stále máme stále co dohánět...

Holdujeme zejména rajčatům (30,7 g denně), stabilně máme rádi cibuli (27,9 g denně) a dominantní pozici si již mnoho let drží brambory – těch denně zkonzumuje každý průměrný Čech asi 188 g, což z nich činí nejoblíbenější českou přílohu.

1572360760_a_3822.jpg

5. Tekutiny doplňujeme zejména vodou, pivo se ale v pitném režimu stále neztratí

Pivo je náš národní poklad, jeho obliba však rok od roku klesá. V roce 2017 vypil každý průměrný Čech denně asi 395 ml piva (ročně 144,3 litrů), což je nejméně za posledních 10 let. Oblibu si udržuje víno, jednu sklenku si dopřeje průměrný Čech asi jednou za 4 dny (za rok 19,4 litrů). Ještě méně konzumujeme tvrdého alkoholu, denně v průměru asi 18,9 ml, což představuje roční spotřebu 6,9 l. 

I přes klesající tendence však stále patříme do světové špičky, když denně zkonzumuje v průměru 21,5 g alkoholu. A jelikož je do průměru zahrnuta i populace dětí, abstinentů či příležitostných konzumentů alkoholu, je zřejmé, že mnoho osob holdujících alkoholu na pravidelné bázi je za hranou maximální tolerovatelné denní dávky (dle výživových doporučení 20 g pro muže a 10 g pro ženy), takže si zvyšují riziko vzniku kardiovaskulárních, nádorových či neurodegenerativních onemocnění.

Mimo kohoutkovou vodu pijeme často limonády, denně si dopřejeme více než jednu sklenici (v průměru asi 245 ml). Minerálních vod si kupujeme rok od roku méně, v roce 2017 to bylo jen 152 ml denně, což je o 19 % méně než v roce 2008.

[Instagram]

Podtrženo a sečteno… Kolik jsme toho snědli za rok?

Průměrný denní a roční příjem včetně srovnání s rokem minulým si můžeme ukázat v níže uvedené tabulce, která vychází z dat Českého statistického úřadu pro rok 2017:

Potravinová skupina Spotřeba na osobu na rok Spotřeba na osobu na den  Meziroční změna (2016/2017)
Obiloviny (v hodnotě zrna) 143,5 kg 393 g -1,4 %
Maso (včetně kosti) 80,3 kg 220 g +0 %
Ryby celkem 5,4 kg 15 g +6,3 %
Mléko a mléčné výrobky 246,5 kg 675 g -0,4 %
Tuky a oleje 27,1 kg 74 g -0,5 %
Čerstvé ovoce 82 kg 225 g -2,4 %
Čerstvá zelenina 88,2 kg 242 g +1 %
Brambory 68,5 kg 188 g -1 %
Cukr 34,9 kg 96 g +2,4 %
Alkoholické nápoje 170,6 litru 467 ml -1,6 %

Za rok sníme až 742 kilogramů potravin. Odráží ale statistika realitu?

Po sečtení výše zmíněných potravin jsme na roční spotřebě asi 742 kg potravin na hlavu. Jelikož ze spotřeby potravin je dále třeba odečíst ztráty (zkažené, nezpracované či vyhozené potraviny), reálný příjem na průměrného Čecha je spíše mezi 400–500 kg potravin ročně

Kolik kalorií průměrně denně sníme?

  • To se určuje velmi obtížně, protože ztráty potravin nejsou stejné pro všechny druhy. Tak například lze očekávat velké ztráty v případě zkaženého ovoce a zeleniny či v případě jedlých tuků a olejů, které se použily pro fritování a pak se vyhodí.
  • S menšími ztrátami lze počítat třeba v případě obilovin či brambor. Pokud ale vyjdeme z předpokladu, že denní menu se skládá právě z výše zmíněného seznamu a průměrná ztráta činí asi jednu třetinu, dostaneme se k dennímu příjmu přibližně 2400 kcal.
  • Po započtení dalších (výše nezapsaných) potravin je pravděpodobné, že bude reálný průměrný denní energetický příjem ještě o trochu vyšší…
  • V souladu s výše zmíněným výpočtem je zjištění FAO z roku 2013, které odhaduje denní kalorický příjem průměrného Čecha na 3286 kcal, přičemž dominantní podíl hraje příjem tuků (137 g tuků denně, odpovídá 37,5 % z celkového energetického příjmu), naopak příjem bílkovin je spíše nižší (86 g bílkovin denně, odpovídá 10,6 % z celkového energetického příjmu).

Co si z toho vzít?

  • Češi se v příjmu potravin neomezují, dopřávají si stále vysoké množství kalorických potravin, jako je tučné vepřové maso, slanina či tučné mléčné výrobky.
  • Ani na doporučení ohledně omezení cukru a soli Češi příliš nedbají a konzumují stále nadlimitní hodnoty (96 g cukru a 16 g soli denně). Podle Společnosti pro výživu bychom totiž neměli konzumovat více než 90 g cukru a 6 g soli denně.
  • Česko se také přizpůsobuje celosvětovým trendům, jíme více drůbežího masa, více rostlinných olejů a snižujeme příjem alkoholu a pečiva.
  • Stále jíme nedostatečné množství zeleniny, zejména listových a barevných druhů. Vyšší příjem zeleniny spolu s vyšším příjmem vlákniny by mohl mít značný pozitivní dopad na zdraví průměrného Čecha.
  • Konzumace přirozených (průmyslově nezpracovaných potravin) je dobrým krokem, jak vykročit vstříc lepšímu zdravotnímu stavu a prevenci před civilizačními chorobami. Takové potraviny jsou totiž bohaté na vitaminy, minerální látky i vlákninu, a mají tak na lidský organismus pozitivní vliv.
  • Mírnit bychom se také měli v pití alkoholu, kterého konzumujeme stále nadbytek. Jedna porce alkoholu (2 dl vína, velké pivo) by mělo být denním maximem průměrného muže, žena by si měla porci snížit ještě o polovinu.
  • Méně smažit, více vařit či péct. Příprava na tuku totiž značně zvyšuje kalorickou hodnotu konzumované potraviny, nehledě na toxické látky, které při smažení mohou vznikat.

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků: 

[eshoplink]

Zatonski W. et al. (2007). Rapid declines in coronary heart disease mortality in Eastern Europe are associated with increased consumption of oils rich in alpha-linolenic acid. European Journal of Epidemiology 23:1

Český statistický úřad, dostupné online z www.czso.cz [17.10.2019]

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku