Intolerance laktózy - jak na ni?

Intolerance laktózy - jak na ni?

Intolerance na laktosu je velmi častou komplikací u dospělého člověka. Přesto si ji mnoho z nás neuvědomuje a nechává svou zálibu v mléčných produktech směle pokračovat. Podívejme se na to, o co se vlastně jedná. Autorem článku je Jakub Kalus.

Intolerance na laktosu

Jistě mnoho z Vás zažilo pocit, kdy jste se necítili ve své kůži, a okolí Vám radilo, ať si dáte mléko/ jogurt, a poté se budete cítit lépe. Poslechli jste tedy tyto rady, a cítili se po pozření mléčného výrobku ještě hůře, než předtím? Přemýšleli jste, jestli ten zázračný jogurt náhodou nebyl prošlý, a snažili se zjistit, co jste udělali špatně? Možná se nejednalo o chybu výrobce, ani prošlé datum spotřeby, ale jste jednoduše intolerantní na laktosu. V následujím článku si ukážeme, co to vlastně ta laktosa je, a proč nám může způsobovat potíže.

Obecné informace o laktose

Chemicky se jedná o disacharid (je složena ze dvou cukerných složek- galaktosy a glukosy), její triviální název je mléčný cukr. Je obsažena v drtivé většině mléčných výrobků. Na jejím štěpení v trávícím traktu se podílí speciální sada enzymů, které se nazývají laktasy. A právě nedostatek těchto enzymů může vyvolat nepříjemné trávící problémy.
 

Laktosa se nachází hlavně v mateřském mléce, či v mléce kravském. Nejvyšší množství enzymu laktasy má člověk v dětství, a s věkem se toto množství snižuje, což také vysvětluje, proč děti většinou nemají se strávením čerstvého mléka žádné problémy, ale čím je člověk starší, tím je pro něj mléko větším „strašákem“. Nabízí se i logické vysvětlení, protože člověk jako jediný savec na Zemi konzumuje mléko a mléčné výrobky i po odkojení, a evoluce pravděpodobně neprobíhá ještě tak dlouho, aby se naše tělo na tento návyk adaptovalo.

Tolerance laktosy se liší i u jednotlivých ras, národností, či etnik. Například u obyvatel východní Asie je intolerance skoro stoprocentní, stejně jako u Indiánského etnika v Americe, a podobně je tomu tak i u osob tmavé pleti. Na druhou stranu ve Velké Británii, či Německu se počet obyvatel intolerantních na laktosu pohybuje v rozmezí 10-20 %, a podobná čísla budou platit i pro naši zemi.


Co tedy dělat, pokud se budeme snažit vyřadit laktosu z našeho jídelníčku? Prvotně by jsme měli nahradit klasické mléko kefírem, či acidofilním mlékem. U obou těchto výrobků se vlivem fermentace při technologické výrobě množství laktosy značně snižuje, a díky přítomnosti většího počtu bakterií mléčného kvašení, které pomáhají zbylý mléčný cukr štěpit, je množství laktosy, která by mohla vyvolávat potíže, značně omezeno (samozřejmě se v ideálním případě snažíme vybírat výrobky neochucené). V poslední době se můžeme také setkat s mlékem bez laktosy, což je také volba, bohužel trochu dražší. Rostlinná mléka jsou pouze částečným řešením. Neobsahují sice laktosu, ale ani probiotické bakterie, pro naše tělo tak nezbytné. U výběru jogurtů se zaměřímě na to, aby se jednalo o poctivý, hutný jogurt (řecké jogurty, selské), jelikož jogurty, které již na první pohled mají mléčnou konzistenci= nestojí v nich zapíchnutá lžíce, jsou většinou fermentovány jen částečně, takže je tu množství laktosy vyšší. Naopak sýrů se bát nemusíme, obsahují opravdu stopové množství laktosy, ale také tu platí zlaté pravidlo- všeho s mírou, už jen z důvodu velkého obsahu tuků.


Pokud navštěvujeme posilovnu, či z jiných důvodů používáme proteinové přípravky, a klasické syrovátkové proteiny nám působí problémy, za zkoušku stojí syrovátkový hydrolyzát, ale zde záleží na tom, jak moc jsme na laktosu intolerantní. Někteří výrobci do syrovátkových proteinů přidavají i enzym laktasu, který by měl trávení značně usnadnit. Pokud i poté nepocítíme změnu k lepšímu, je nutno sáhnout po proteinu z rostlinných zdrojů, tedy sójovém, hráškovém, či rýžovém. Pokud jsme na laktosu opravdu hodně intolerantní, a mléčným výrobkům se zcela vyhýbáme, je třeba pomocí tablet doplnit probiotické bakterie, které nám pomáhají rozkládat potravu, a jsou nezbytné pro správné fungování našeho zažívání, či pro naši imunitu. Vápník, převážně obsažen v mléčných výrobcích můžeme dodávat pomocí některých druhů zeleniny, jako jsou brokolice, nebo květák.

Na závěr třeba říci, že jako ve všem platí, že každý člověk je unikát, takže se můžeme setkat s extrémy u obou skupin. Není tedy problém potkat osobu v pokročilém věku, která si pravidelně dává skleničku mléka na klidné spaní, stejně jako novorozence, který nesnese mateřské mléko. Obecně ale platí, že čím starší jsme, tím méně laktasy se v našem těle tvoří, a tím větší problémy nám mléko dělá. Doufám, že byl pro Vás článek obohacující, a přínosný. Přeji pěkný den.

Intolerance laktozy

  •