Fitness vs. kulturistika

Fitness vs. kulturistika

Stále rostoucí obliba fitness lehce upozaďuje termín kulturistika. Jaká je vlastně rozdílnost těchto dvou ne zcela stejných sportů a v čem můžeme hledat ty nejzásadnější rozdíly například ve výživě?

Fitness vs. kulturistika

Než se podíváme na obě tyto kategorie, podívejme se nejprve na vymezení těchto sportovních kategorií. Upřímně se přiznám, kulturistiku mám velmi rád. Dala mi mnoho nezapomenutelných chvil, naučila mě sebezapření a dokázala mne dostat z mnoha problémů. V poslední době si však připadám, že se vše mění na fitness,  a to zejména veřejnou oblibou kategorie BIKINI. Proč tomu tak je a jsou opravdu tyto dvě kategorie stejné?

Kulturistika

Kulturistika je sportovním odvětvím zaměřeným na posílení svalových partií celého těla. Jako samostatná sportovní disciplína se vyčlenila ze vzpírání. Kulturistika ve své rekreační (kondiční) formě je provozována ve fitness centrech či posilovnách. Můžeme ji charakterizovat jako cílené cvičení s činkami či jiným přidaným odporem, s cílem zatížit rovnoměrně všechny svalové partie těla. Toto zatížení vede k hypertrofii svalstva, redukci tuku, zlepšení nervosvalové koordinace. Dále ke zvýšení síly, zlepšení hormonálních funkcí apod. Cvičení v posilovně by mělo být doplněno vhodnou aerobní aktivitou za účelem redukce tuku a zlepšení kardiovaskulárního systému.

Fitness

Jedná se o označení aktuálního dobrého zdravotního stavu a především relativně vysoké úrovně fyzické zdatnosti. Základní filosofií fitness je dosažení stavu, odpovídajícímu starořeckému pojmu „kalokaghatia“ (soulad fyzické a duševní krásy). Zpočátku bylo fitness charakteristické typickými aerobními, tedy vytrvalostními, aktivitami, zatěžujícími organismus jen mírnou až střední intenzitou. Pod vlivem komercionalizace a soutěživosti, se část vyznavačů fitness oddělila a vznikl výkonnostní sport např.: aerobik, fitness, fitness družstev apod. V současnosti je fitness aktivita typická pravidelným relativně fyzicky velmi náročným tréninkem, který vede k mimořádně dobré fyzické kondici, pohybující se, na hranici mezi výkonnostním a rekreačním sportem. Samotný trénink může být realizován v podobě intenzivního joggingu, běhu, rychlé chůze, aerobiku, spinningu apod. Velmi často to bývá kombinace různých sportovních aktivit.

Soutěžní kulturistika a fitness


Kulturistika a fitness jsou primárně zaměřeny na budování svalstva a flexibility svalů tzn., jako jedny z mála sportů jsou pro ně svaly hlavním cílem snažení. Svalstvo je poté prezentováno na kulturistických a fitness soutěžích.
Kulturistika v soutěžní podobě je sportem, kde svaly nejsou prostředkem k dosažení cíle, ale jejich tvar a velikost jsou vrcholem snažení závodníka. Svaly jsou prezentovány na soutěžním podiu. Zde se hodnotí symetrie, velikost svalů a jejich celková vyrýsovanost tj. zbavení se podkožního tuku a vody. V kulturistice se závodí jak v mužské tak ženské kategorii, a závody jsou pořádány pro věkové skupiny od dorosteneckého věku až po super masters (nad 60 let) i starší.
Fitness soutěže jsou zpravidla tříkolové, jednotlivá kola se nazývají: čtvrtobraty, svalový rozvoj a volná sestava. Rozdíl mezi fitness volnou sestavou a kulturistickou sestavou je v provádění gymnastických prvků u fitness sestavy. Provedení a technika těchto prvků jsou rozhodující pro výsledné bodové hodnocení volné sestavy ve fitness.

FitnessOtázka výživy v kulturistice a fitness?

Výživa v kulturistice


Výživa v kulturistice se řídí zásadami racionálního stravování s určitými změnami. Velký důraz je zde kladen na příjem bílkovin. Ty jsou přijímány v množství 1,8-2 g/kg tělesné hmotnosti. Zdravotní výživové doporučení je cca do 1,2 g/kg. Vyšší příjem je však v kulturistice a fitness důležitý, z důvodu optimální regenerace a růstu svalstva po silovém tréninku. Bílkoviny tak tvoří asi 25-30 % celkové přijaté energie. Podle doporučení by však měly tvořit 12-15 %. Sacharidy tvoří asi 50-60 % přijaté energie, a to jak dle doporučení, tak i v kulturistické dietě. U kulturistů je vysokosacharidová strava neopodstatněná z důvodu převážně silového zatížení. Příjem tuků je asi 10-25 %, tj. 30-100 g/den. Samozřejmostí je dostatečný pitný režim. V kulturistice je velmi časté použití doplňkové výživy. V největším zastoupení jsou to proteinové přípravky a gainery, multivitaminové, multiminerální doplňky, kloubní výživa, kreatin, aminokyseliny apod. Doplňkům výživy a jejich účinku na výkon se budeme věnovat v samostatné kapitole.

Výživa ve fitness


Výživa v kondičním i soutěžním pojetí fitness (mimo předsoutěžní období) se velmi podobá zásadám racionální výživy. Při tvorbě stravovacího plánu pro vyznavače fitness se vždy držíme zásad potravinové pyramidy. Toto pravidlo nám zajišťuje vyvážený příjem energie z jednotlivých zdrojů v poměru: 55- 60 % sacharidy, 12-15 % bílkoviny, 25-30 % tuky. Značné množství času je ve fitness věnováno aerobním aktivitám. Při těchto sportech se jako zdroj energie využívají hlavně cukry. Jejich dodávka v podobě komplexních sacharidů je tedy na prvním místě. Nejvhodnějšími zdroji jsou obiloviny, rýže, ovoce, těstoviny apod. Při fitness dochází také k zatěžování svalstva, pro jeho obnovu a celkovou regeneraci je nutný dostatečný příjem bílkovin. Tyto proteiny jsou přijímány hlavně z netučných zdrojů, jako jsou drůbeží maso, výběrové hovězí, mléčné výrobky, vejce, luštěniny, sója a speciální přípravky. V neposlední řadě stojí příjem tuku. Ten by měl tvořit cca 25 % energie. U tuků je důležité vyhýbat se zdrojům živočišných tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny. Naopak vhodné je přijímat tuk z ryb, olivového oleje, ořechů a semen a jiných rostlinných zdrojů. Dostatečná dodávka vitaminů a minerálů je mimo jiné zajištěna konzumací ovoce, zeleniny a smíšené stravy.
 

  •