Móda zvaná lepek

Móda zvaná lepek

Nedávno a stále častěji na svých přednáškách dostávám dotaz na téma pšenice, lepek a jejich vyřazení ze stravy. Pokusím se vám tedy nabídnout svůj názor na celou problematiku. Předem však upozorňuji, celý kolotoč kolem lepku je třeba podrobit ještě dostatečnému výzkumu a vše s ním spojené stejně tak podrobit dostatečné kritice. Teprve poté mohou být učiněny faktické závěry vedoucí ke komplexnímu řešení.

Móda zvaná lepek

Trochu se mi zdá, že v poslední době lepek vyšel z módy. Respektive, že se celá současná generace zastánců zdravého životního stylu uchýlila k vynechání obilovin ze své stravy a považuje to za jedno z nejlepších výživových rozhodnutí, které mohla ve svém jídelníčku učinit. Nevím, zda je to správné, zda se nejedná pouze o další módní vlnu a hledání viníka vlastních výživových prohřešků.

Pokud se podíváme do historie, několik podobných příkladů potravinové restrikce a kompletního výživového zakázání dané potraviny bychom zde našli. Podobně kritičtí jsme dříve bývali k vajíčkům (nebo spíše vaječným žloutkům), které jsou dnes již zpět v běžném potravinovém koši. Stejně tak byla na „black listu“ káva, dnes jedna z velmi funkčních potravin, suplementů a dokonce v určitých případech i náhrada farmaceutik. A stejně tak jsme se chránili před použitím běžného mléčného másla, plně jej nahrazovali ztuženým rostlinným tukem a mysleli si, jak to našemu srdci a cévám prospívá. Opět omyl a po zhruba dvou desetiletích se máslo opět dostává do kurzu.

LepekZ výše uvedeného snad dostáváte již pocit, že by se mohlo jednat o podobný případ. Ano i ne. Běžná populace tažená doporučením výživových poradců se vždy bude klanět k poměrně jednoduchému a radikálnímu řešení. Vždyť proč by měli hledat vinu svých zdravotních problémů, nadváhy a obezity zrovna ve svém životním stylu a globálně ve svém stravování, když se nám nabízí tak jednoduché vysvětlení, jako je vynechání lepku ze stravy.  Takže částečně se může jednat o vlastní alibizmus a hledání jednoduché příčiny.

Na druhou stranu ve však nutno říct, že lepek může mít svá úskalí. Nicméně stále je nutno pohlížet na celou problematiku komplexněji a neházet všechny obilniny do jednoho pytle. Lepek jakožto obilná bílkovina je obsažena zejména v pšenici, žitu a ječmeni. Hlavním zdrojem v naší potravě však zůstává pšenice. Pro středoevropana zcela běžná potravina. Nicméně taková, která se až příliš dlouho šlechtila pro svoji odolnost a tzv. tvrdost. V dnešní době se u nás vyskytuje zejména tvrdá kanadská pšenice, která se vyznačuje právě vysokým obsahem lepku. Ba co více, současný potravinářský průmysl je nastaven tak, že právě pšeničná mouka musí vydržet co nejvíce, musí být tedy zcela zbavena slupek, vlákniny, tuků, vitamínů i minerálních látek, bez kterých nám zůstane pouze na jemno namletý bílý prášek. Pokud bychom tedy shrnuli doporučení, které se zdá být pro náš organismus výhodné, znělo by následovně.  Nemusíte zcela vynechávat lepek, vyhněte se pouze silným zdrojům lepku, a to zejména pšenici a produktům z nich. Mluvím tak zejména o bílém pečivu, koláčích, sušenkách a podobně. Nasnadě je pak i fakt, že se dostaví efekty tak často spojované s vynecháním lepku, tedy snížení hmotnosti, lepší kvalita pokožky nebo snížení zatížení trávícího ústrojí. Je to logické, samozřejmě že vynechání koláčů vede k hubnutí, to si myslím, že není žádný zázrak a tím méně zázrak vynechání lepku ze stravy.  

Pokud tedy budete volit potraviny z kategorie obilovin, dívejte se raději na tyto zdroje: špalda, semolina, oves. Pokud trpíte alergií na lepek, je pro vás samozřejmě striktní omezení a vynechání potravin s obsahem lepku jediným a zřejmě nevratným řešením vašich obtíží.

Jak jsem uvedl na začátku, celý humbuk okolo lepku mi připadne lehce vykonstruovaný. Opět hledáme viníka naší nesprávné životosprávy a zjednodušujeme si celou problematiku zvanou zdravá a kvalitní strava. Co naplat, i zde platí, že je třeba zapojit selský rozum, poznat co je pro vás správné a co nikoliv a v záplavě nových informací si vyselektovat právě to, co je pro vás užitečné.

  •