Simona Cahlová - ze 100 kg na 60

Simona Cahlová - ze 100 kg na 60

Skutečný příběh milovnice fitness a zdravého životního stylu o tom, jak se dá změnit vaše postava pokud chcete. Simona Cahlová nyní motivuje svoje následovnice skrze svůj blog stacipochopit.cz. Nechte se inspirovat a přesvědčte se o tom, že to doopravdy jde. 

Simona Cahlová - ze 100 kg na 60

Pokud mám zabrouzdat v paměti až na úplný začátek, kdy jsem začala více řešit svůj vzhled, musím se vrátit na stření školu. V té době má většina dívek tendence k porovnávání se s druhými, stejně starými slečnami. Se svou tehdejší váhou, která se pohybovala kolem 70 kil na výšku 164 centimetrů, v porovnání s „padesátkami“ připadala jako velryba. 
 
Jak se mám stravovat, jsem v té době vůbec netušila a svěřit se někomu do rukou nepřipadalo v úvahu. Svůj problém jsem tedy řešila hladovkami, omezováním se v jídle a denním cvičením na eliptickém trenažeru. Tímto způsobem mi váha klesla až na 58 kilo. Ale za jakou cenu? Byla jsem neustále unavená, podrážděná, a když mě to chytlo, byla jsem schopná vyjíst i celou ledničku. Pak následovaly výčitky a tak pořád dokola.
 
Takový životní styl neměl ale dlouhého trvání a to, co přišlo, bylo logické vyústění celého nesmyslného režimu. Od té doby, co jsem poznala přítele, jsem přestala jídlo řešit. Všechno, co bylo dosud tabu, se stalo denní rutinou - čokolády, brambůrky, rohlíky, pizza, toasty a moje nejoblíbenější – špagety s kečupem, salámem a sýrem. Aneb z extrému do extrému. Za krátkou dobu jsem se začala zakulacovat a jen pouhý pohled na váhu, která sídlila pod postelí, mě dokázal vystresovat na celý den. Donekonečna se jí ale člověk nemůže vyhýbat, zvlášť když na ni neustále myslí. Sebrala jsem odvahu a mrkla na děsivé číslo, které ručička ukázala! Nechybělo moc a váha ukazovala téměř 100 kilo! 
 
Simona dříve Simona nyní



 
 
V tu chvíli jsem si uvědomila, že toto už není žádná sranda. Omezila jsem stravu, začala jíst malé porce jídla, které jsem považovala za zdravé a oprášila trenažér. Tímto stylem se ručička váhy dostala na 75 kilo. Stále jsem ale cítila, že to není ono.  V té době jsem se seznámila s knížkou Antonie Mačingové. Její očista mi pomohla shodit hodně kil, zvykla jsem si na denní vaření, chystání jídel a zhubla na 60 kilo. 
 
Ale ani tento styl mi nevydržel dlouho. Jakmile jsem trochu polevila (na necelých 70kilo), už to bylo na mé tehdejší formě poznat. Cítila jsem, že potřebuji najít svoji cestu a zjistit, jak všechno v těle funguje. Tímto v roce 2014 začalo mé sebevzdělávání v oboru výživy. Pustila jsem se do studia knih o stravování, výživě, ale i motivaci a osobním rozvoji a hltala každou novou informaci. 
 
Do toho všeho tak nějak člověk cítí, že se zdravým životním stylem jde ruku v ruce i sport. Ten jsem vždy brala spíše jako nemilou povinnost, ke které jsem se musela hrozně přemáhat. A to se nejednalo o žádné extra fyzicky náročné cvičení, ale občasné bruslení, plavání, jízdu na kole nebo běh na trenažéru. Nebavilo mě to, a proto jsem u žádné z těchto aktivit nevydržela dlouho. Teď to ale bylo jiné. Toužila jsem po něčem novém, co mě posune ještě dále. Něco, do čeho budu moct investovat svou energii, čas, duši a uvidím nějaký pokrok. Prostě kde překonám sama sebe.
 
Proto jsem přijala (asi desátou) nabídku od přítele, o návštěvě posilovny. Cvičit na strojích a zvedat činky, ne běhat na eliptickém trenažeru. I když jsem se při prvním vstupu cítila nesvá, teď už vím, že nebyl důvod. Cvičit mezi lidmi, kteří chtějí posunovat své hranice a jdou si za svým cílem, je úplně skvělý pocit. Ve fitku se mi hrozně zalíbilo, tak jsem jej začala navštěvovat pravidelně. Aby to bylo zajímavější, jako na zavolanou přišla soutěž o nejlepší změnu postavy. Jelikož miluji výzvy, hned jsem se přihlásila, nechala si udělat plán a pustila se do práce. Výsledky sice byly, ale ne takové, jaké jsem si představovala. Tak jako u výživy jsem zatoužila poznat, jak vše v našem těle funguje, jak často cvičit, které cviky a kolik opakování, abych byla schopna tvořit tréninky sama. 
 
Začalo to jednodenními semináři ve Fitness Institutu, kde jsem se seznámila s lektorem a trenérem Honzou Cahou, který si mě svými znalostmi a projevem naprosto získal. To bylo akorát v době, kdy skončila zmíněná soutěž o nejlepší změnu postavy a já hledala další cíl, za kterým půjdu. 
Jak jsem psala, mám ráda výzvy, a proto jsem si dala celkem vysoký cíl – soutěžit v bikinách v roce 2015. No, a jelikož soutěžní příprava vyžaduje zkušenou ruku, rozhodla jsem se oslovit právě Honzu, který mě od minulého léta na této cestě vede. Moc si toho vážím, protože je jeden z mála, kdo mi věří a dodává motivaci. Na své cestě jsem potkala spoustou negativních a nepřejících lidí, kteří mě od tohoto stylu života spíše odrazovali. Ale člověk musí být silný a jít si za svým. Kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá důvody  
 
Přípravu jsem si naprosto zamilovala. Chystání a vymýšlení různých variací jídla, tréninky, díky kterým jsem den ode dne silnější a to natěšení, když otevírám nové plány. 
Mezi tréninky jsem si ještě stihla udělat trenérský a výživový kurz, které byly to nejlepší, co jsem mohla absolvovat. Jsem si vědoma, že tímto mé vzdělávání v těchto oborech nekončí, naopak. A už se na to moc těším!
 
Abych to shrnula, není to lehká cesta. Člověk musí chtít, věřit a dát do toho všechno. Obětovat svůj volný čas a jít do toho naplno. Ale když máte cíl, jdete si za ním, baví vás to a těšíte se na výsledky, tak to jde. Hlavně to nikdy nevzdávat! 
 

Změna je život - Simona Cahlová

  •