Největší kontroverze Mr. Olympia

Největší kontroverze Mr. Olympia

Další ročník soutěže Mr. Olympia již klepe na dveře. Již jsme se přehoupli k šesté dekádě a tak se můžeme podívat na to, co byly ty největší přešlapy a kontroverze, které jsme mohli na Mr. Olympia sledovat?  

Největší kontroverze Mr. Olympia

Do dnešního dne známe celkem 13 vítězů té nejprestižnější kulturistické soutěže, která se odehrává každým rokem v Las Vegas. Tento rok patří tradičně k největším favoritům úřadující šampion Phil Heath, jeho věčný soupeř Kai Greene, geneticky skvělý The BIG Ramy, Dennis Wolf nebo estetický supertalent Shawn Rhoden. Kdo se stane tím nejlěpším, na to si budeme muset ještě měsíc počkat. Jaké byly ale ty největší přešlapy historie Olympia Weekendu? 

1980 - Arnold opět vítězem

Zatímco o každé Olympii a jejích výsledcích se vede seriózní diskuze. O roce 1980 se tato diskuze vždy velmi vyostří. Tento rok je považován za jeden z nejvíce kontroverzních okamžiků a přešlapů Olympie. Ač se jedná o velikého Arnolda, zařadili jsme výsledek z roku 1980 na první místo v našem žebříčku přešlapů.

Frank Zane - šampión z předchozích 3 let se postavil na pódium Mr. Olympia 1980. Všichni čekali, že opět opanuje tuto soutěž, a to díky separaci, velikosti i tvaru jeho svalů. Tyto přednosti ho zdobily na předchozích Olympiích. Předpokládalo se, že prodlouží svou sérii vítězství a získá 4. sošku Sandowa.

Na pódiu byly i další opravdu velcí kulturisté, kteří pomýšleli na vítězství. Jedním z nich byl Mike Mentzer (disponující na dřívější dobu obrovskou svalovou hmotou) a pozdější šampion Chris Dickerson, u kterého dominoval tvar svalů v kombinaci se separací. Předvedl nejlepší nohy na pódiu.

V Sydney, kde se Olympia konala, se na pódium postavil i Arnold Schwarzenneger. Živoucí legenda už svým jménem převyšovala soupeře. Objevil se takřka odnikud a bez jakéhokoliv předchozího upozornění. Popravdě, když byl Arnold poprvé viděn v Sydney, mnozí si mysleli, že dělá komentář Olympie pro televizní show. On se však postavil na pódium.

Po započetí své herecké kariéry Arnold shodil spoustu svalů a v kombinaci s pozdějším zraněním zdaleka nevypadal tak jak kdysi a nekonkuroval svým soupeřů. Mnozí argumentovali tím, že se dokázal výrazně zlepšit oproti své pozávodní formě, kterou předváděl na stříbrném plátně. Pokrok však není kritériem vítězství. 

Mr. Olympia 1980

Jeho zařazení do prvního vyvolání zvedlo vlnu nevole v publiku. Soutěžící sami cítili křivdu, protože se dlouhou dobu připravovali na tuto chvíli, a byli porovnáváni s "jiným" Arnoldem. Chyběla mu dostatečná hmota a separace nohou, nezbytných k současné úrovni profesionálního bodybuildingu. Sám Arnold ukazoval, že je nervózní ze své připravenosti, a že si není vůbec jistý stupni vítězů. Přesto při vyhlašování Arnold zůstal posledním, jehož jméno nebylo řečeno a zvítězil na Mr. Olympia. Na druhém místě skončil Chris Dickerson a třetí místo bral Frank Zane. Arnold tak po pěti letech získal své sedmé vítězství a spokojeně odešel do soutěžního důchodu. Zároveň však ukázal svým soupeřům, že ne vždy jde o připravenost a kondici.

1981 - Columbu hlásí návrat po pěti letech

 

Danny Padilla vs. Franco Columbu

Hned další rok po návratu Arnolda na trůn, ohlásil svůj návrat i Arnoldův velký kamarád a sparingpartner Franco Columbu. Vítěz Mr. Olympia z roku 1976. Jednalo se o další kontroverzi na Olympii srovnatelné s rokem 1980, kdy zvítězil Arnold Schwarzenneger.

V roce 1981 stanul Franco Columbu na Mr. Olympia po zranění nohy a v řadě 17 závodníků působil nevýrazně. Nikdo by ho v té době na titul netipoval, protože mnoho současných kulturistů se objevilo v nejlepší kondici svého života. Viditelné zvýšení kvality závodníků oproti rokům předešlým dávalo najevo, že Franco i díky svému jménu bude rád za TOP 5. On však vyhrál.

Porazil již tak dost nešťastného závodníka Chrise Dickersona, který se o rok dříve utkal na kontroverzní Olympii s Arnoldem i Toma Platze, který předvedl fenomenální rozvoj dolních končetin a měl nejlepší tvary své kariéry. Na pátém místě se umístil Danny Padilla, který disponoval krásnými vyrýsovanými svaly a mnoho diváků ho vidělo jako vítěze soutěže.

Opět se mluvilo o tom, že vyhrál díky svému zlepšení od roku 1976. V podstatě byl na Olympii 1981 porovnáván se svou kondicí v roce 1976. Nad touto formou vyhrál! Byl o 5 kg těžší, a měl hustší svaly než při svém prvním vítězství na Olympii.

 

1990 - Haneyho sedmý titul

Roku 1984 začala legendární série vítězství Lee Haneye. Ten na osmi po sobě jdoucích Olympiích získal osm prvenství,  ustanovil tak rekord v počtu sošek Sandowa, který nebyl doposud překonán. Lee vynikal zejména širokými rameny, hlubokým břichem a úzkým pasem. To vše korunované symetrií a připraveností.

V roce 1990 však přišel Lee hůře připraven než obvykle. Na pódium se postavil proti takovým závodníkům, jakými byl Lee Labrada, Shawn Ray nebo Rich Gaspari. Právě první jmenovaný přišel ve skvělých proporcích, postavou sice menší avšak výborně připravený Lee Labrada válcoval Haneyho ve většině póz a zdálo se, že si to o prvenství naplno rozdá se Shawnem Rayem, který se zde také objevil v nejlepší kondici svého života. Mnozí tipovali Haneyho nejlépe na čtvrtém místě. Při vyhlašování bylo Rayovo jméno oznámeno na třetím místě. Lee Labrada skončil druhý a Lee Haney získal své sedmé prvenství. Jeho série skončila roku 1991 v Orlandu, kdy získal rekordní osmý titul.

 

1997 - Dorian odchází neporažen

V době, kdy již měl Dorian Yaes na svém kontě pět titulů Mr. Olympia, se odehrál jeho největší a nejtěžší souboj. Již rok před tím se těžce potýkal s Nasserem El Sonbatym a tento souboj tu byl zpět. Dorian v roce 1997 nepřišel v nejlepší formě. Navíc byl sužován množícími se zraněními, které ho limitovaly při jeho těžkém stylu tréninku.

Na Long Beach se tedy v roce 1997 rozhodovalo o Mr. Olympia. Tím se po těsném boji stal opět Dorian, získal šesté prvenství na Olympii a odešel ze scény. Nasser se již po jeho odchodu nedokázal vrátit a jeho výkonnost šla dolů. Startoval ještě na dalších Olympiích, výrazného úspěchu však nedosáhl. Dnes je již bohužel po smrti. 

 

2001 - Semifinále pro Cutlera, vítězem Coleman

V roce 2001 byl favorit soutěže jasný, tím byl Ronnie Coleman. Na pódiu se však objevil i Jay Cutler. Závodník, který se rok před tím umístil na osmém místě, porazil Colemana v prvních dvou semifinálových kolech. Coleman  byl v šoku a s ním i celé publiku. Mladičký Jay Cutler se objevil vyrýsovaný a veliký, jako nikdy před tím. Ve finále Coleman využil všech svých zbraní a zvítězil o pouhých 5 bodů. Mnozí však viděli Cutlera jako šampiona. Nikdy poté již nebyl Cutler a Coleman v tak těsném souboji. Jejich souboje trvaly až do roku 2006, kdy se Jay Cutler stal Mr. Olympia před druhým Ronnie Colemanem.

O dalších kontroverzích by se dalo velmi slušně spekulovat. Nicméně toto byly ty největší. Osobně bych z poslední doby viděl i jako velmi kontroverzní šesté místo Jaye Cutlera z jeho poslední Olympie, nebo některá umístění závodníků typu Dennis Wolf nebo Shawn Rhoden. Nicméně nikde zde nešlo o titut a tak se těšme, co nám přinese letošní Olympia Weekend. 

zdroj: bodybuilding.com
  •