Milan Šádek: "rád bych dokázal, že do PROFI patřím"

Milan Šádek: "rád bych dokázal, že do PROFI patřím"

profesionální debut Milana Šádka se blíží a sním i EVL´s Prague Pro, kde se postaví do kategorie do 212 liber. Pro magazín Aktin.cz ho vyzpovídal Honza Kavalír na víkendové akci. Jak se cítí před profesionálním debutem. 

Milan Šádek: "rád bych dokázal, že do PROFI patřím"

Ahoj Milane! Jak bych asi začal tento rozhovor? Nebudu se tě ptát, jak se máš, protože tuku ubývá, čas se krátí a začíná období, kdy to bude někdy docela fajn a jindy zase boj o přežití. Zajímá mě ale, jak se těšíš. Jsi před svým profi debutem natěšený, nebo nervózní?

Ahoj, musím přiznat, že poslední dobou je to už boj o přežití. Asi poslední 3 týdny.. a to 4 zbývají… Ale není to nic, co by mě překvapilo. Takže se snažím vytěžit z přípravy maximum, dietovat správně, trénovat tvrdě a nepolevovat. Ale abych odpověděl na tvoji otázku, tak mám velmi smíšené pocity. Na jednu stranu jsem strašně natěšený a namotivovaný, ale na stranu druhou mám strach. Dokonce se mi v noci zdá o soutěži, že nejsem připravený, že jsem si zapomněl plavky, nebo že jsem zmeškal prezentaci. Přece jen tohle je profi! Cítím se jako úplný začátečník a když si uvědomím, vedle kterých osobností budu stát na pódiu, tak moc sebevědomím neoplývám.

Svou první profi soutěž absolvuješ jakožto 26 letý závodník. A já se teď usmívám, když tvořím tuto otázku, protože jsem strašně moc rád, že má Česká republika tak mladého profíka. A je super, že jsi to právě ty. Za sebou máš však už 11 let v kulturistice a dost možná se stále nacházíš v první půlce své sportovní kariéry. S jakými cíli jsi jakožto ještě 15 letý kluk začínal s tímto sportem?

V začátcích jsem toužil po tom být nejlepší v ČR. Pak se mé cíle postupně posunovaly a až po mnoha letech se podařilo naplnit něco, co bylo jen v těch nejbláznivějších snech. Stále mi přijde zajímavé, že jsem profík. Vůbec se tak necítím.

Už víme, jak vnímal začátky 15 letý Milan Šádek. Teď mě ale zajímá, jaký je cíl 26 letého Milana Šádka, pokud se máme bavit o EVL’s Prague Pro 2015. Jaké cíle má profi nováček před soutěží, které se dost možná zúčastní ti nejlepší závodníci kategorie do 212 liber? Jdeš si pro určité umístění? Usiluješ o to být nejlepším Čechem na této soutěži? Nebo ti jde o to ukázat se ve formě, díky které tě bude muset každý respektovat a řekne si: „Ten Šádek do té profi prostě patří! Wow!“

Přesně to poslední, co jsi napsal. Rád bych dokázal sobě, fanouškům i haterům, že patřím do této prestižní ligy. Na nějaké umístění nepomýšlím, absolutně netuším, jak budu mezi ostatními vypadat. Hlavně musím přijít vetší a ideálně ještě v lepší formě, než tomu bylo loni na Olympia Amateur. Fajn, nebudu lhát... Top 5 by bylo obrovským úspěchem, ale v té konkurencí, která je obrovská právě na této soutěži, je to spíše nereálný cíl.

Milane, dokoukal jsem třetí díl tvého seriálu videí, který točíš pro Amix, Prep for Pro. Tento díl byl hodně spirituální. Filozofický. Zamýšlíš se takhle nad životem celý rok, nebo tě k tomuto rozjímání nutí fakt, že se blíží největší soutěž tvého života a kalorií je každý den míň a míň?

Většinu roku nemám takové přemýšlející nálady, protože mám tolik práce, že na to není čas. Pořád jsem někde a když je chvíle volna, tak ji trávím s rodinou. Teď je té energie tak málo, že i práci musím omezovat a sem tam to na člověka přijde. Únava, hlad, vyčerpání a tak dále. Tyto stavy dokážou pěkně zamotat hlavu, člověk má chuť se něčeho najíst, lehnout si a odpočívat. Ale to nejde, ne v přípravě. Tělo prochází náročným obdobím, stejně tak mysl. V tu chvíli se potřebuji odreagovat, takže sednu do svého nového auta, užívám si jízdu a někam prostě jedu. Někdy jen tak jezdím, většinou směrem, kde jsem nikdy nebyl a poznávám nová místa. Občas člověk narazí na zajímavé věci, vyhlídky atd. Někdy zastavím a chvíli jen tak koukám a přemýšlím, probírám si v hlavě právě to, co jsem říkal v posledním videu Prep for Pro 3. Dalo by to zkráceně říct takto: „když už nemůžeš, vzpomeň si, proč jsi začal“.

Letošní příprava je zase trošku jiná oproti té loňské, je tomu tak?

Je hodně jiná. Mám jinak jídlo i tréninky. Hlavně letos jsem do přípravy šel v úplně jiném stavu, než loni. Před Olympií amatér jsem na tom byl velmi špatně, co se týče formy. Začínal jsem s 96 kg v tragickém stavu. Letos jsem měl slušnou formu a kolem 102 kg.

Tomáš Bureš se stal součástí tvého trenérského supertýmu. Jaký je to trenér a jaký je to sparing partner? Viděl jsem totiž, že spolu také občas cvičíte.

Abych tě opravil, necvičíme spolu občas, ale téměř pořád. A toho si hrozně vážím. Před začátkem roku jsme se s Igorem Kopčekem domluvili, že zkusíme požádat Tomáše o pomoc. Trénuji a pracuji v jeho fitku na Olympia Opatov, takže jsme se velmi často potkávali a bylo by úžasné, kdyby přípravu mohl mít na starost právě Tomáš Bureš, protože bych mu byl neustále na očích. Tom souhlasil a musím říct, že mi hrozně moc pomohl. Je to nejen výborný kulturista, ale naprosto úžasný člověk. Na začátku přípravy mi dokonce nabídl, že bychom mohli být tréninkoví partneři. Samozřejmě jsem s touhle nabídkou okamžitě souhlasil a od té doby se ty tréninky posunuly na úplně jinou úroveň. Už jenom to, že s ním mohu cvičit je pro mě neskutečná motivace a to, že se zároveň připravuji na první PRO soutěž s Tomášem za zády, je úžasná věc. Za tu dobu jsem taky strašně moc naučil. Moc si ho vážím.

Ještě k těm sparing partnerům. Ty jsi, pokud se nepletu, v minulosti cvičil hodně sám. Letos ale sám necvičíš a trénuješ právě s Tomášem, nebo dalšími lidmi. Je to rozdíl? Je to nezvyk? Cítíš, že je trénink díky tomu produktivnější?

Já dokážu trénink odcvičit velmi dobře i sám. Rozdíl je v tom, že si nemůžu dovolit využít různých intenzifikačních technik, těžkých vah... No a v neposlední řadě je především v přípravě neocenitelná věc, že nemusím nad ničím přemýšlet a jsem neustále pod kontrolou. Tomáš hodně dbá na techniku, zároveň používá těžké váhy a je to nový impulz pro mé tělo. Jinak ano, letos jsem trénoval jedno období s kamarádem a je to super. Určitě je dobrý tréninkový partner výhodou!

Jídelníček během tvé loňské přípravy byl hodně o tresce. Letos se však nacpáváš kuřecím masem i díky tomu, že se o tebe starají Drůbežárny Klatovy. Moje otázka tady bude hodně konkrétní. Zajímá mě, jestli jde na kuřecím mase tuk dolů stejně rychle, jako na rybě. Na internetu někteří koučové propagují myšlenku, že „bílá ryba = tenká kůže“. Jaká je tvá zkušenost?

Nevím, jestli tenká kůže je díky bílé rybě. Zatím tedy opravdu tresku nejím, díky bohu za to. Tresku naprosto nesnáším a loňský příprava byla i díky tomu hrozným utrpením. Zato kuřecí maso je luxus. Především to, které mám já!

Má další otázka směřuje na trénink. Ti nejlepší profíci v kategorii do 212 liber mají brutální hloubku svalů. Podle videí je docela znát, že jsi vylepšil prsní svaly a celkově záda. Zaměřoval ses v poslední době hlavně na tyto dvě partie? A jak popřípadě takové tréninky vypadaly?

Na záda jsme se s Tomem hodně zaměřili, trénoval jsem 2x častěji než ostatní partie. Jeden trénink byl složený z těžkých cviků a druhému jsme říkali „technická záda“. Myslím, že nějaký progres to přineslo. A hrudník? Nevím, možná svoji práci odvedli hammer strength stroje, které hodně využívám hlavně v tréninku prsních svalů.

Marian Čambal byl jedním z tvých trenérů v loňském roce, teď jste oba v profi, zároveň se o vás stará společnost AMIX. Je možné, že byste se letos utkali na EVL’s? Mluvil jsi o tom s Marianem? Pro mě by bylo strašně moc zajímavé vidět vás spolu na prknech.

Musím přiznat, že i pro mě by to bylo velmi zajímavé a určitě by to pro mě hodně znamenalo, stát vedle někoho, kdo mě pomohl právě k pro kartě. Nemluvili jsme ale o tom, poslední informace, které jsou pár měsíců staré, byly, že Majo odsoutěží na Olympii a ukončí kariéru. Ale znáš to, on tu kariéru končí už deset roků.

Díky za tvůj čas a vůli rozepsat se, Milane! Je mi jasné, že pár týdnů před soutěží už máš dny, kdy se ti nechce dělat vůbec nic. Vím, že máš okolo sebe strašně moc lidí, kteří tě podporují a tlačí k úspěchu třeba i tehdy, když ty sám jsi psychicky dole, nebo máš v ten den tak málo sacharidů, že je to jen o přežití. Pokud chceš fanouškům něco vzkázat a poděkovat lidem, kteří si tvé díky zaslouží, tak máš možnost.

Určitě chci poděkovat všem, kteří ve mě věří a fandí mi. Je to teď hodně drsné, v těchto dnech pracujeme na tom, abych stáhl hmotnost, protože tělo prostě chce růst. Kromě toho, že mám 50g sacharidů, tak jsme přikročili k tomu, že jsme utáhli i bílkoviny na 150g denně. Nemám problém to vydržet, vím, co chci, a vím, že musím tohle zvládnout. Hlavní je se vtlačit do 212ky. Tímto chci poděkovat Tomášovi Burešovi, který se mnou každý den řeší můj postup, každý den se mnou trénuje a kontroluje mě. Poděkování patří mnoha, mnoha lidem, určitě tady všechny nezvládnu vyjmenovat, ale aspoň většinu zkusím. Díky patří Igoru Kopčekovi, s kterým jsem začal spolupracovat před Olympia amateur a doslova mi nastavil celé období tak, jak teď směřuje. Radíme se s ním, je to úžasný, chytrý a hodný člověk. A taky velmi upřímný. Určitě obrovské díky si zaslouží moje snoubenka Janynka, už jen za to, že ji mám. Pomáhá mi se vším, psychicky mě podporuje. Vážím si toho, že si uvědomuje váhu celé přípravy a snaží se mi vše maximálně ulehčit. Prožívá to se mnou, miluju ji. Velkou podporou jsou mi sponzoři Amix Nutrition, NEBBIA, DZ Klatovy, Lepicol ProActive. Po EVLS jedu ještě soutěžit do Phoenixu a tady musím zmínit pomoc od Vita Sana Clubu Zlín a firmy SOME Jindřichův Hradec. Těch lidí je opravdu hodně, ale vypíchnout musím mého dobrého kamaráda Marka. Díky patří samozřejmě i tobě Honzo, za pomoc s propagací na zahraničních serverech. Radši končím, ten seznam by byl moc velký. Prostě děkuji všem, kteří si to jakkoliv zaslouží, oni už vědí.

Aktuální forma Milana Šádka

Milan Šádek Milan Šádek Milan Šádek
   
  •