Veronika Wisiorková - cesta za snem 4

Veronika Wisiorková - cesta za snem 4

Už se to blíží a amatérské Olympie v Praze je na spadnutí. Verča Wisiorková finišuje se svojí přípravou a již v pátek ráno se můžeme těšit na to, jak její soutěžní vystoupení dopadne. Zde je její pokračování cesty za snem. 

Veronika Wisiorková - cesta za snem 4

Popravdě ani nevím jak začít. Je toho tolik co bych Vám chtěla říct a co se mi hodní právě teď hlavou...nicméně nejlepší bude začít prostě od začátku.

Již tento pátek pro mě začíná podzimní soutěžní sezóna v kategorii bikini fitness. Její začátek má pro mě hned několik zvláštních významů, hned vysvětlím proč.

V této kategorii jsem se prostě našla. Ať si o ní myslí kdo chce co chce, já miluju na sobě pracovat ve fitku. Někdy tahat těžké váhy, někdy rozpálit svaly na maximum. Baví mě držet si disciplínu a mít kontrolu nad tím co jím. Že  se ráda předvádím, že ráda nosím podpatky, že se jako každá holka ráda hezky namaluju a mám ráda blýskavé věci a záři reflektorů...to Vám potvrdí každý, kdo mě dobře zná. A to všechno spojuje právě takto kategorie, proto mě tak baví. První z důvodů proč se tedy tak těším je, že ten pocit na tom podiu, ta chvilička, kterou máte jen pro sebe ta stojí tak strašně moc za to, že se nemůžu dočkat až si ji zase prožiju. Je to návykové. Buď si to zamilujete anebo ne. A já se zamilovala.

Významná také pro mě je samotná soutěž Olympia Amateur (mimo mé závodění, se taky strašně těším na samotnou soutěž i na EVL’s se kterým je spojená). V loňském roce jsem se zúčastnila taky, ale jako divák. Obdivovala jsem krásu vysportovaných těl a atmosféra soutěže si mě naprosto získala. Okouzlená vší tou velkolepostí jsem si slíbila, že na těch prknech jednou taky budu stát. Věděla jsem, že to bude těžké, ale zadarmo jsem to nechtěla. Teď jsi jdu splnit můj loňský sen, postavit se vedle holek, které obdivuju...znáte ten citát „makej tak tvrdě, aby se tvůj vzor stal tvou konkurencí?“ Přesně to se tady teď děje..Teda nemyslete si, že mám nějaké přehnané ambice...ve skutečnosti žádné nemám, možná proto z toho nejsem nervózní a můžu se jen těšit.

Příprava na podzim začala po neúspěšné přípravě na jaro. Nebudu lhát, měla jsem strach. Že to dopadne stejně, dokonce to tak i nějakou dobu vypadalo... Nechce se mi příliš líčit jakým režimem jsem si tuto sezónu prošla, bylo to zatím to nejtvrdší, co jsem ochutnala. Tady se ukáže, jakou důvěru ke svému trenérovi máte a jak pevná je vaše vlastní vůle...i přesto všechno mě to nikdy nepřestalo těšit. Nikdy jsem nepřestala věřit, že to za to stojí a hlavně, i když je to někdy těžší, dělám to protože to mám ráda a protože mě to baví. Bez velké podpory mého krasavce a mých nejbližších bych to zvládla jen s těží.

Takže tato sezóna je pro mě splněním hned tří cílů. Znovu soutěžit, postavit se na prkna Olympie amateur a úspěšně dokončit přípravu. To už je důvod k radosti, co myslíte?

Co se samotné přípravy na soutěž týče, v posledních dnech už mě čekají jen samé milé „povinnosti“. Nechat si upravit nehty, dodělat řasy a přesunout se i s výbavou (rozuměj botama, župánkem, nejkrásnějšíma plavkama, malovátkama a sušeným ovocem) do Prahy. Ve čtvrtek je potřeba provést registraci a zaplatit startovné a dostat snad šťastné číslo.

Pak se přesuneme spolu s mým krasavcem (to je jasný že nesmí chybět) na hotel, poslední kontrola formy s trenérem, nátěr první vrstvy barvy a nohy nahoře (to aby odtekly). Semifinále začíná hned v devět ráno, moje kategorie nejmenších bikinek je na pořadí jako první, takže odpadá zdlouhavé čekání, což je super.  Poslední hrst sušeného ovoce, upravit barvu, vlasy a vytřískat z těch pár minut to maximum pro které jsem se tolik snažila. Až je mi trochu líto, že už bude po všem.

Pokud Vás zajímá technická stránka týdne, pondělí i úterý jsem ještě měla kardio na lačno, ale už kratší než jsem zvyklá (v délce 30 min. ) odpoledne trénink – pondělí vrchní část těla, úterý už jen lehké procvičení spodní části se zaměřením na zadeček s vlastní váhou. Středa už bez ranního kardia s posledním tréninkem vršku. Večer taky přestávám s příjmem tekutin.

Čtvrtek už je ve znamení odpočinku, přejíždění do Prahy a noh nahoře. 

Možná víte, že klasickou superkompenzaci nedělám, celý týden přijímám bílkoviny (kuřecí maso, bílky) a tuky z oříšků a žloutků, k tomu zeleninu spíše vodnatějšího charakteru jako jsou okurky, cukety, rajčata nebo salát. Trocha sacharidů mě čeká jen ve čtvrtek večer v podobě ovesných vloček (mňam) a v pátek ráno sušené ovoce (dvakrát mňam!).

Příjem tekutin byl v pondělí a úterý lehce zvýšený, ale ne nijak zásadně, protože se pak zavodňuji. Jak jsem zmiňovala vodu utínáme ve středu večer, do pátku už pouze z trochy rajčat, max. kávy.

Docela jsem se rozepsala, ale věřím, že mé nadšení pochopíte J Budu se těšit, že se s někým z Vás na této velkolepé akci uvidím, budu moc ráda, když se za mnou zastavíte.

Držte mi prosím palce a plňte si své sny.

Vaše V.

  •