Ondřej Kmošťák: "setkalo se ve mě vše tak, abych byl úspěšný"

Ondřej Kmošťák: "setkalo se ve mě vše tak, abych byl úspěšný"

Pokud se pohybujete ve světě fitness, tak jste to nemohli nezaznamenat. V minulém týdnu senzačně Ondřej Kmošťák zvítězil v Žilině na Diamond cupu a zároveň si absolutním vítězstvím v kategorii Men´s physique uzmul profesionální kartu a získal profi status. Co ho čeká nyní a na co se můžeme těšit. 

Autor: Jan Kavalír


Ondřej Kmošťák: "setkalo se ve mě vše tak, abych byl úspěšný"

Ondro, představ se prosím v několika málo větách čtenářům Aktinu.

Ahoj, jmenuji se Ondřej Kmošťák, je mi 21 let a bydlím nedaleko Ostravy, kde působím jako fitness trenér. Jako trenér působím taky v Praze, kam jezdím zpravidla jednou týdně za svými klienty.  Lidé z fitness světa mě mohou znát především díky mým úspěchům, kterých jsem dosáhl za poměrně krátký čas. Je to něco málo přes rok co jsem začal svou soutěžní kariéru v men´s physique. Za tu dobu jsem se stihl stát absolutním mistrem ČR 2015 v mužích i juniorech a vybojovat IFBB PRO kartu.

Máš za sebou Diamond Cup. Pochlub se, jak jsi dopadl (i když už jsi tu Pro kartu zmínil) a jaké máš z tohoto úspěchu pocity a dojmy s odstupem několika málo dnů?

Ano je to tak. Zúčastnil jsem se IFBB Diamond Cupu, na kterém se mi povedl úžasný úspěch, který jsem načal již v předchozí odpovědi. Vyhrál jsem absolutně men´s physique, čímž jsem vybojoval profesionální kartu IFBB. A co se pocitu týče, tak mi to asi teprve začíná docházet. Pořád mi to připadá naprosto neskutečné, že se to povedlo už teď.

Diamond Cup jsi původně v plánu vůbec neměl, je to tak? Proč jste se s trenérem rozhodli, že si tuto soutěž nakonec „zkusíš“?

Rozhodli jsme se tak ze dvou důvodů. Prvním byla forma. Celou přípravu směřujeme na Olympii ve Španělsku, a forma byla velice ucházející už měsíc před Olympií, takže proč to nezkusit. A druhým důvodem byl vysoký cíl, kterého jsme chtěli dosáhnout na Olympii. Tím cílem byla profi karta. Tedy absolutně vyhrát Olympii, což znamená, že vše musí byt naprosto bezchybné (forma, pózování, psychika). No a jak lépe si tohle vše ověřit, vyzkoušet a případně vylepšit, než startem „nanečisto“.
Vyzkoušeli jsme závěr přípravy, odvodnění, pózován a shodli jsme se, že dobrý. Profi karta se povedla už teď, což je naprosto úžasné pro poslední zmiňovaný bod – psychika. Na Olympii pojedu v úplné pohodě a bez stresu, což věřím, že se velmi pozitivně projeví i na formě.  Těším se, že si to tam maximálně užiju. Samozřejmě budu bojovat o co nejlepší výsledek. Bylo by krásné si tu profi kartu „obhájit“.

Jaká je tvá sportovní budoucnost? Hodláš závodit v amatérech, nebo profi kartu přijmeš a uvidíme tě na soutěži třeba ještě letos?

Když jsem se rozhodl soutěžit, tak jsem se rozhodl s jasným cílem: dostat se co nejrychleji mezi ty nejlepší a živit se tím, co mě baví. Tedy být profesionálem. Profi kartu určitě příjmu a už teď se moc těším, až poprvé stanu na profesionální soutěži. Kdy to bude, to teprve budeme s trenérem řešit. Osobně bych moc rád poprvé soutěžil před domácím publikem a EVLS PRAGUE PRO by byl krásný začátek. Zda letos plánují konečně zařadit i men´s physique do soutěže netuším. Stejně tak netuším, jestli ta poměrně krátká doba mezi Olympií a EVLS bude stačit na to, abych si dostatečně odpočinul a znovu připravil na soutěž, ještě k tomu profesionální. Obávám se, že spíše ne.

V čem vidíš své přednosti, díky kterým si tě všimnou rozhodčí mezi profíky? Proč bude Ondra Kmošťák dobrý a úspěšný závodník také v profi divizi?

Ty bláho, těžká otázka. Na tu by měl spíš odpovědět můj trenér. Ale tak já to zkusím.
Troufám si říct, že se ve mně potkalo vše, co je nutné, abych mohl být úspěšný. V prvé řadě genetika. Asi si každý musel všimnout šířky mých ramen a zad, vůči kterým mám poměrně úzký pás, hlavně tedy v boční póze. Což je základní předpoklad pro úspěch v men´s physique. Dále pak symetrie. Na mém těle nevnímám téměř žádnou nesrovnalost mezi pravou a levou polovinou těla. Když jsem mluvil o genetice, tak nejen stavba těla ale i práce s mým tělem je poměrně snadná. Dobře nabírám svaly a docela snadno i hubnu, což je skvělé. K tomu všemu mi na vršku těla vyrostl „jakštakš“ koukatelný xicht, což v men´s physique také hraje svou roli. Důležitá je také má vlastnost rád se ukazovat, díky čemuž mám na pódiu kvalitní prezentaci a nestydím se výše zmiňované přednosti prodat. A tohle vše uceluje skvělý vztah s trenérem. Jeho know-how a má 100% důvěra v něj z nás tvoří skvělý tým a společně dovedeme z mého potenciálu vytěžit maximum.

Mluvíš o tvém trenérovi. O koho se jedná, jaká je jeho role ve tvé přípravě a proč sis vybral právě jeho?
Mým trenérem je Vjačeslav Vinogradov. Seznámili jsme se na Mistrovství Evropy 2015. Po ukončení jarních soutěží jsem ho poprosil o radu ohledně trenéra, který by mě dovedl kvalitně připravovat na mezinárodní soutěže. Zeptal jsem se ho, jestli ví o někom, koho by doporučil, nebo jestli by se mě neujmul on sám. Samozřejmě jsem tiše doufal, že se mě ujme právě on. A stalo se.  Zahájili jsme spolupráci, která přetrvává. Těžko bych si představil lepší spolupráci, než jakou mám právě se Slávkem.  Jak významnou roli hraje v mé přípravě, myslím, vystihuje odpověď na předchozí otázku.

Bez toho, abys vyzrazoval nějaké to know-how, které ti Slávek předal, můžeš popsat jak tvůj jídelníček, tak i trénink? Zajímá mě, jestli jsi v dietě jel třeba vlny, nebo konstantní sacharidy, kolik gramů jakých makroživin jsi přijímal třeba 2-4 týdny před soutěží. Podobně pak trénink, kde mě hlavně zajímá to, jaký trénink ti sestavil člověk, který přesně ví, jak má vypadat ten správný závodník v kategorii physique. Podle mě ten trénink totiž vypadá jinak, než trénink kulturisty.

Jídelníček je si myslím prostý. Sacharidy i tuky se snažíme držet na minimu. Převažují dny, kdy mám 50g sacharidů na den. Cca 2x týdně jdeme se sacharidy trošku nahoru, nikdy ne však nad 100g. A zpravidla jednou týdně, když se už cítím úplně nejhůř, zařadím do jídelníčku lososa, který mi vždy pomůže se zase postavit na nohy a vydržet ten tvrdý režim. Bílkoviny držím okolo 2,5g na kg hmotnosti. Co se těch tuků týče, tak mimo lososa používám jen minimální množství kokosového oleje pro přípravu masa, převážně tedy krůtího.
Trénink taky žádná věda. Ráno kardio, odpoledne silový trénink zaměřen téměř vždy jen na jednu svalovou partii + břicho + opět kardio. Důraz klademe hlavně na precizní provedení každého opakování, maximální procítění se zacílením na slabiny každé konkrétní partie. A tam přichází Slávkovo know-how. Před jeho dovedností tvarovat moje tělo smekám.

Můžeš zmínit nějaké věci, jaké jsi dělal špatně, nebo ne optimálně, do té doby, než jsi poznal Slávka? Co pro tebe byla třeba ta vůbec největší změna?

Nemyslím si, že bych dříve něco dělal vyloženě špatně. Už dříve, než jsem začal spolupráci se Slávkem, si myslím, že jsem vypadal dobře a esteticky. Slávek mě naučil si pohrávat s těmi nejmenšími detaily na mém těle. Já dříve míval dojem, že moje záda mají nějakou drobnou slabinu. Takovou třešničku na dortu, která tam chybí. Slávek koukl a hned přesně věděl, že jeden docela malý sval lehce zaostává. A rovnou mi řekl, který cvik to napraví. A takto to bylo s celým mým tělem. Největší změnu jsem tedy vnímal v těch nejmenších detailech.

Ondro, tvé sportovní úspěchy v men’s physique sebou samozřejmě přinášejí svá pozitiva. Vnímáš ale ve světě fitness a kulturistiky nějaká negativa? Pozoruješ něco, co ti třeba vadí?

Negativ by se asi našla celá řada. Naštěstí přímo mé osoby se dotýkají jen málo a samozřejmě to k úspěchům patří. Daleko více mi vadí jakým způsobem se někteří „závodníci“ prezentují a co vše si dovolují. A kategorie men´s physique mi připadá nejzvrhlejší. Kluci mají před svými vůbec prvními závody a už mají fanpage na facebooku, drzost ucházet se o sponzoring atd. V případě neúspěchu na jejich první soutěži si dovolí nařknout rozhodčí, že neumějí kategorii men‘s physique hodnotit, mnohdy i obvinit z korupce. Výroky typu: „V české republice už nezávodím, musím na mezinárodní soutěž“ mě baví nejvíc.  Kluci, proberte se!  Když jsem začínal soutěžit u nás v ČR, sklízel jsem úspěchy. A když jsem přešel na mezinárodní scénu, sklízím je také. Možná, že rozhodčí u nás rozhodovat umí.  Nebo to potom neumí ani ti zahraniční…? Pokud neuspěješ na domácí scéně, těžko se dočkáš úspěchu na scéně mezinárodní. Řekl bych, že pokora se stala velkou vzácností. A to našemu sportu zbytečně ubírá na kráse.

Díky za rozhovor a ještě jednou gratuluji k úspěchu, kterého jsi dosáhl na Slovensku. Ta konkurence tam byla na evropské poměry opravdu silná. Britové byli skvělí. Pokud bys chtěl závěrem něco vzkázat nejen svým fanouškům, ale celkově všem, co si tento rozhovor přečetli, tak máš možnost. Můžeš samozřejmě poděkovat i všem, kteří si tvé díky zaslouží.

Děkuji i já. Fanouškům chci moc poděkovat za podporu, která je zejména v posledních dnech obrovská a neskutečně mě to naplňuje.  Mou cestu na Olympii a přípravu na první profesionální soutěž sledujte na mých facebookových stránkách nebo na instagramu @ondrej_kmostak


Závěrem obrovské díky mému kouči Vjačeslavu Vinogradovovi a celé mé rodině za to, že společně tvoříme úžasný tým, bez kterého bych určitě nebyl tam, kde jsem.
 

  •