Danox MČR v naturální kulturistice a fitness 2016 - reportáž

Danox MČR v naturální kulturistice a fitness 2016 - reportáž

V sobotu 4. června se v Chocni pod taktovkou pořadatelského teamu v čele se Slávkem Nermuťem konalo další Mezinárodní mistrovství České republiky v naturální kulturistice a fitness. Letos přivítalo rekordní počet českých závodníků. 

 

Danox MČR v naturální kulturistice a fitness 2016 - reportáž

Již od roku 2006 se pravidelně v jarní části sezóny koná Mistrovství České republiky v naturální kulturistice a fitness, které vždy hostí ty nejlepší sportovce, aby se utkali o nejvyšší republikové tituly. Nejinak tomu bylo i tento rok, pročež jsme mohli v městské sportovní hale v Chocni sledovat slušné sportovní výkony i napínavé medailové souboje mezi českými i zahraničními závodníky. Dohromady jich do Chocně přijelo více než 100. Jak jsem již zmínil, dle prezidenta ČSNS Tomáše Procházky se letos utkal o tituly rekordní počet závodníků z ČR. Jarní obroda naturální kulturistiky v podobě nového promotérského teamu je znát, a to nejen množstvím nových závodníků, ale také aktivitou jednotlivých sportovců ve vztahu k jejich sportovní výkonnosti a prezentaci naturální kulturistiky. Dobré jméno tito sportovci udělali i na soutěži v Chocni. Abychom si ale celé soutěžní klání trochu shrnuli, pojďme se podívat na krátký report z mého šéfredaktorského, účastnického a rozhodčího pohledu.  

Na soutěž jsem se velmi těšil. Ne snad z důvodu, že jsem na pódiu před rokem stál a bojoval i já, ale proto, že jsem pomáhal se soutěžní přípravou spoustě brněnských závodníků závodících za Fitness Institut ve spolupráci s Aktin.cz. Těm jsem samozřejmě poskytoval podporu i přímo na závodech. V pro mě "nekonfliktních" kategoriích jsem navíc měl i rozhodovat.

Vše začalo ráno v osm hodin prezentací. Po příjemné cestě spojené s ranní kávou a skvělou partou závodníků, jsme měli díky novému registračnímu systému velmi rychle odprezentováno. Zápolení s natíráním mohlo začít. Nevím, jestli jste někdy viděli, jak se natírají kulturisté, nicméně je to čím dál tím složitější - a jak se zdá, tak i do budoucna bude. Celkem jsem měl na natírání 8 závodníků.

Poté jsme již mohli směle vyskočit na pódium. Začali jsme kategorií juniorů do 23 let. Jsem rád, že se tito mladíci objevují na pódiu čím dál častěji, mají zde své místo a měli by být tradiční ozdobou mistrovských klání. Jak doufám, bude jejich počet narůstat i nadále. Tradičně vlažnější a unavenější projev diváků doraziv hned na ranní souboje vystřídal velmi dynamický a profesionální projev Petra Jurigy, který nemohl chybět v moderátorské roli. Bez něj si naturální souboje již nedokážeme představit. 

Na pódiu se to střídalo rychlostí nošovických dělníků v Hyundaice. Šlo to kategorie za kategorií, vše spělo k velkému závěru semifinálových kol v podobě kulturistických kategorií. Osobně bych vypíchl největší hvězdy, jež jsem sám vnímal na pódiu. Skvělou prezentaci předvedly bikinky Monika Melčáková, Janča Vaňková, Natálka Hrubá i Vaneska Sedliačiková, na které je vždy radost pohledět. Stejně tak zářili kulturisté a zároveň ostřílení závodníci Richard Soja, Radek Málek, domácí šampion Slávek Nermuť, Tomáš Ďurán nebo největší hvězda Franta Hofman. Ostatní kategorie nezůstaly pozadu. Petra Slabá bojovala v mezinárodním souboji se svou slovenskou sokyní, physique závodník Marek Lahoda opět ukázal svou dominanci v této kategorii. 

Dopoledne bylo velmi příjemné, obohacené o nádherné volné sestavy a skvělou prezentaci s třešničkou na dortu v podobě vystoupení ve fitness dětí. Odpoledne pak již bylo v režii finálového večera a vyhlašování vítězů. Od minule se tradice trochu změnila. Do finále postupovali všichni závodníci, tudíž nebylo třeba, aby se volné sestavy opakovaly. Byla to trochu škoda, protože sestavy Přemka Pekárka nebo Timura Islamiho stály za opakované zhlédnutí. Co naplat. Drobnou náplastí nám mohla být alespoň "absolutka", kde jsme měli možnost vidět čtyři nejlepší kulturisty, s bonusem v podobě pózování mezi diváky. Absolutní prvenství získal opět František Hofman. 

Myslím, že nebudu mluvit jen za sebe, když prohlásím závody v Chocni za povedené. Organizovat soutěž takové velikosti není vždy jednoduché - o to více, pokud sami závodíte. Slávek Nermuť si tak zaslouží jeden velký dík a poctu za organizaci soutěže. Já osobně jsem si mimo natírání závodníků připsal i další zkušenost, která mi nyní mírně změnila pohled na práci rozhodčích. Měl jsem možnost rozhodovat pár kategorií a musím uznat, že se nejedná o zrovna jednoduchou pozic. Obzvlášť pokud před vámi stojí dvanáct krásných žen.

Na podzim (konkrétně 8.10.) nás čeká soutěž v Brně, a tak se nyní těšte i vy. Jsem rád, že se po dalších dvou letech můžeme postarat o to, abyste měli alespoň drobnou zábavu v podání pohárové naturální soutěže v kulturistice a fitness. Jak věřím, zase o kousek posuneme hranice standardu pro pohárové soutěže u nás. 

  •