S pojmem "aminokyseliny" jste se již určitě setkali. Představují základní stavební jednotku bílkovin a mají mnoho velmi důležitých fyziologických funkcí, které ve fitness můžeme jejich zvýšeným příjmem využít ve svůj prospěch. Pojďme se dnes zaměřit na ty nepříliš známé aminokyseliny, které však mají na lidský organismus neméně důležitý vliv.
Význam netradičních aminokyselin ve výživě
Naznačil jsem, že se budeme věnovat těm méně tradičním aminokyselinám. Nicméně mi to nedá, zmíním se i o těch tradičních. Ty ne zcela známé by měly mít v jídelníčku nebo suplementačním plánu také svoje místo, a měli byste sledovat jejich obsah nebo alespoň zastoupení v potravinovém zdroji.
Aminokyseliny (AMK) přijímá člověk potravou nejčastěji ve formě bílkovin. Ty se musí nejprve rozštěpit na menší molekuly, což se děje v žaludku a tenkém střevě, protože střevní stěnou dokážou prostoupit jen jednotlivé aminokyseliny. To ovšem neplatí stoprocentně, a tak se malé množství "řetízků" navzájem spojených AMK (tzv. peptidů) čas od času dostane do těla, což vyvolá tvorbu protilátek a na světě je například alergická reakce, v tomto případě na určitou potravinu, z níž peptid či protein pochází.
Struktura proteinů výrazně ovlivňuje dobu štěpení. Zatímco některé jsou rozloženy na své základní stavební jednotky během pár desítek minut, jiné leží v žaludku podstatně déle a pomalu uvolňují jednotlivé frakce sebe samého ke vstřebání. Pro zajímavost: rychlost absorpce aminokyselin je vysoká pro alanin, valin, methionin a glycin, naopak nízká pro aminokyseliny lysin a arginin.
Jakmile se dostanou aminokyseliny do krve, jsou zachyceny především játry. Dále se pak o ně starají různé další tkáně, hlavně příčně pruhované svaly. Tělo si však nedokáže vytvořit z aminokyselin podobnou rezervu, jako to zvládá se sacharidy a tuky, tudíž musí rozebírat vlastní bílkoviny, existuje‑li jich v těle nedostatek. První na ráně je, bohužel, kosterní svalstvo.
Existuje však skupina aminokyselin, které si tělo nedokáže vytvořit ani rozebráním sebe sama a musí je přijmout potravou. Ta se označuje jako esenciální a obsahuje osm aminokyselin: valin, leucin, isoleucin, methionin, threonin, tryptofan, fenylalanin a lysin. Dále se ještě někdy řadí do této skupiny histidin a arginin, které jsou esenciální v období růstu. Člověk je sice vyrobit dokáže, ale efektivita vlastní výroby je příliš malá, a proto je třeba v tomto období přijímat je i potravou. U dospělého už jejich vlastní tvorba dokáže uspokojit poptávku, proto se mezi esenciální neřadí. To se však mění za chorobných stavů, např. při rozsáhlých poraněních a obecně katabolických stavech, kdy člověk aminokyseliny potřebuje ve zvýšené míře a vlastní tvorba často nestačí. Taková situace se označuje termínem metabolický stres, a poté se esenciálními stávají i alanin a glutamin.
Fenylalanin a tyrosin
- slouží k tvorbě adrenalinu (hormon dřeně nadledvin), noradrenalinu (také hormon dřeně nadledvin, navíc zastává úlohu neurotransmiteru) a dopaminu (neurotransmiter, jehož nedostatek vyvolává Parkinsonovu chorobu); dále z nich vzniká pigment melanin (kůže, sítnice), prekurzory hormonů štítné žlázy hrající klíčovou roli v regulaci metabolismu
Histidin
- z histidinu vzniká histamin, mediátor alergických reakcí, který může způsobit širokou škálu příznaků, od pouhé kopřivky po život ohrožující stavy; histamin vyvolává vazodilataci (rozšíření cév) a hraje úlohu v sekreci kyseliny chlorovodíkové v žaludku
Tryptofan
- představuje prekurzor pro melatonin, který v šišince (epifýza) reguluje biorytmus
- dále z něj vzniká serotonin, látka vyvolávající např. vazokonstrikci (zúžení cév) a funguje jako stimulační neurotransmiter
Ornithin
- dává vzniknout polyaminům uplatňujícím se jako růstové faktory
Glutamát
- hraje klíčovou roli v detoxikaci amoniaku (vratná přeměna na glutamin)
- zdroj GABA (kyselina gama aminomáselná, uplatňuje se jako neurotransmiter)
- tvorba prolinu a hydroxyprolinu, aminokyselin důležitých v tvorbě kolagenu (šlachy)
Alanin, glutamin
- dvě nejdůležitější aminokyseliny pro svaly a zároveň dvě nejhojněji zastoupené AMK v oběhu
BCAA (valin, leucin, isoleucin)
- představují palivo pro svaly, jsou dále využívány i mozkem
- mají ze všech aminokyselin nejvyšší antikatabolický efekt
- působí zvýšené zachycování aminokyselin svaly a snížení odpadu dusíku
Arginin
- lukogenní AMK, může být tvořen z glutamátu
- prekurzor pro agmatin (neurotransmiter)
- prekurzor pro polyaminy spermidin a spermin – působí růst a proliferaci buněk
- uplatňuje se v tvorbě kreatinu (ten vzniká z argininu, glycinu a methioninu)
- tvorba oxidu dusnatého (NO), klíčové vazodilatační látky v organismu
Alanin
- druhá nejhojnější AMK v krvi
- výrazný antikatabolický efekt, důležité palivo pro svaly
- při metabolickém stresu je podmíněně esenciální – díky glukoneogenezi z něj organismus dokáže získat energii, což vede k jeho zvýšené spotřebě (hlavně ze svalů)
Methionin, cystein, cystin
- aminokyseliny s obsahem síry
- z cysteinu vzniká taurin
- cystein dále s glutamátem a glycinem tvoří glutathion, glutathion chrání buňky před nežádoucími oxidacemi
- funguje jako antioxidant
Lysin
- prekurzor pro karnitin, látku zajišťující v buňce transport mastných kyselin z cytoplazmy do mitochondrie – místa jejich zpracování
Aminokyseliny ovlivňují veškeré fyziologické procesy ve vašem organismu. Sledujte tedy jejich příjem a zařaďte je vhodně do suplementačního plánu.
