Nikola Cihlářová: "nemělo by stačit být jen hubená holčina"

Nikola Cihlářová: "nemělo by stačit být jen hubená holčina"

Nikola Cihlářová se do paměti mnohých zapsala jako jedna z BIKINEK šlapajících si svoji cestu od kondičních závodů, až k dnešním úspěchům. Možná také jako tu krásku po boku kulturisty Lukáše Topinky. Dnes se připravuje na svůj další vstup na soutěžní pódium. Uvidíme ji na EVL´s Prague amateur.  
 

Nikola Cihlářová: "nemělo by stačit být jen hubená holčina"

Nikolo, představ se prosím čtenářům serveru Aktin.

Ahoj, zdravím všechny čtenáře. Jmenuji se Nikola Cihlářová, je mi 24 let a pocházím z Jihlavy. Pracuji jako konzultant u mobilního operátora a zároveň trénuji v místním fitku své klienty.

Nikolo, než se dostaneme k tomu, na co se připravuješ pro podzimní část sezóny, tak se pochlub svými největšími úspěchy v bikini fitness.

Největším úspěchem je pro mě titul mistryně Moravy a Slezska žen v roce 2015, kdy se mi jako juniorské závodnici podařilo vybojovat zlato mezi ženami. Navíc to byly i moje vůbec první závody.

Proč si myslíš, že se ti povedlo uspět takovým způsobem už na první soutěži? Beru i odpověď, která vyzní namyšleně, aspoň bude sranda.

Myslím, že ze všech závodnic jsem byla nejlépe připravená a oproti holkám, které byly sice pěkné, jsem působila tak, že opravdu cvičím s činkami a jsem vysportovaná. A o tom to by to přece mělo být, ne?

Souhlasím. Nemá to být modelling s postavou, kterou holka udělá na kardiu. Má to být postava, která je na první pohled výsledkem silového tréninku. I taková postava může působit něžně. Proč jsi se rozhodla pro soutěžení?

Přesně jak říkáš. Proto také mnohdy kategorie bikiny fitness bývá označována jako sportovní modeling. Nemělo by stačit být jen hubená holčina, kterých po fitku posbíráš mraky.

Je to taková delší historie. Nejdřív jsem začínala právě těmi hodinami kardia, sem tam nějaké sklapovačky a výpady. Poté jsem poznala svého přítele, který už sám závodil v kulturistice a ukázal mi, jak cvičit efektivně na strojích, jak si rozdělit trénink atd. Začalo mě to bavit, ale neřešila jsem stravu. Výsledek byl takový, že jsem nabrala sice svaly a bylo vidět, že tělo dostává tvary, ale působila jsem spíš jako kultík v objemu. Prošla jsem si několika dietami stylem "tak od zítra přísná dieta." Myslím, že si něčím podobným projde snad každá baba, ale víme, že takové diety nefungují. Vždy jsem se po pár týdnech zase "spustila". Jednoho dne jsem si ale řekla, že začnu opravdu pomalu a nebudu to vnímat jako dietu, ale změnu životního stylu. Začala jsem jíst zdravě, nehladověla jsem a výsledky v podobě úbytku váhy se po nějaké, byť delší době, dostavovaly samy. V tomto období jsem už sledovala úspěšné fitnessky a bylo to pro mě natolik motivující, že jsem prostě chtěla víc a zkusit se podívat "pod pokličku," jestli bych také tak mohla vypadat, když vyrýsuji. Přidala jsem kardio, začala počítat živiny a forma lezla. Najednou jsem stála před zrcadlem v soutěžní formě. Blížily se jarní závody, a tak jsem si řekla, že to zkusím. Soutěživý typ se smyslem pro vítězství jsem byla od malička.

Když jsem tě viděl na letošním IFBB Diamond Cup v Žilině, tak jsem ti i říkal, že bych tě moc rád viděl jako bodyfitnessku, protože bys do ní stavbou těla, podle mého názoru, zapadla skvěle. Jaký je tvůj pohled na tuto kategorii a je změna kategorií i nadále něčím, co tě neláká?

Ano, za rok pauzy jsem opravdu nabrala více svalů, než je v bikinách žádoucí. Myslím, že jsem byla opravdu na hranici mezi bikiny a bodyfitness. Musím říct, že to, jak jsem vypadala na jaře, je pro mě v tuto chvíli strop toho, jak se mi to ještě pořád líbí, co se svalového rozvoje u ženy týká. Nad bodyfitness jsem uvažovala právě vzhledem k ohlasům typu: "Je tě do bikin škoda." nebo "Přece nebudeš ničit něco, na čem si tak dlouho pracovala," a tak podobně. Pořád jsem si říkala: "Chtěla bych dřít jako bodyfitnessky, ale vypadat tak nechci." Rozhodla jsem se tedy pro menší rekonstrukci a v tuto chvíli v bikinách zůstávám. Samozřejmě člověk se vyvíjí a jak se říká: "Nikdy neříkej nikdy."

To chápu a jsem rád, že se rozhoduješ podle toho, co se líbí tobě. To je podle mě nejdůležitější! Pojďme k tvým plánům pro zbytek roku 2016. Jaké soutěže plánuješ a s jakými ambicemi se připravuješ?

Ano, bikiny jsou pro mě symbolem ženskosti a sportu zároveň, a proto v tuto chvíli svého potenciálu nevyužiji.

Letos na podzim plánuji dva starty. První zastávka bude EVLS a druhá nejspíš Pepa Opava. Na více než dvě soutěže už mi bohužel nezbývá dovolená v práci. Ambice jsou o něco vyšší, než tomu bylo na jaře. Pokud se probojuji do té lepší půlky, budu spokojená. Pokud by dopadlo finále, budu šťastná. Víme, že v bikinách je to někdy těžké, uvidíme jaký bude trend. Nejdůležitější je být spokojený s formou, zbytek už je na rozhodčích.

Zmínila jsi tvého přítele, kulturistu, který tě toho nejen ve cvičení hodně naučil. Jak funguje vaše fitness domácnost? Pokud se nic nezměnilo, tak tvým trenérem není, ale já si nedokážu představit, že by sem tam nějaká ta rada nepadla.

Oba dva chodíme do práce, do toho máme osobní tréninky, připravujeme na závody své svěřence, sami musíme odcvičit své a připravit si jídlo. Máme psa se kterým je třeba chodit denně na procházku. Když se připravujeme na závody, doslova jedeme jak stroje a na osobní život moc času nezbývá. Nicméně vždy si vše vynahradíme po závodech. O to víc se na to těšíme a vážíme si jeden druhého, že spolu umíme fungovat jako partneři, ale i jako sportovci. Ne, Lukáš není můj trenér, ale samozřejmě, že se spolu bavíme co a jak. Víceméně jsem vše odkoukala od něj (a taky to tak dopadlo) ale jinak jsem fungovala dost samostatně. Luky na mě spíš koukl, řekl jak se mu to zdá, pomohl v závěru před soutěží atd.

Jak bys mi popsala svůj trénink, jídelníček a zařazení kardia v předsoutěžní přípravě třeba právě pro letošní podzimní soutěže?

Vzhledem k tomu, že jsem musela popracovat na zmenšení a zjemnění postavy, tak proběhly jak v tréninku, tak i ve stravě, alespoň pro mě, velké změny. Co se týká tréninku, jela jsem klasický split 3+1, kdy jsem trénovala dvojfázově. Ráno 40-50 minut běh, večer silový trénink s 35-40 minutami kardia v podobě výšlapu do kopce na páse. Kardio formou HIT, které naopak svalovinu pomáhá držet a nohy zkvalitňovat, nehrozilo. Takže jsem jela opravdu dlouhá kardia. Silový trénink byl pro mě také jiný. Skončily těžké váhy a základní cviky. Vše bylo o 15 a více opakováních. Některé partie jako je třeba břicho jsem přestala cvičit úplně. Partie jako jsou biceps nebo triceps jen velmi zlehka. Naopak víc jsem se zaměřila na hýžďové svaly, kdy jsem ve splitu odjela samostatně trénink noh, opět cviky v supersériích a trisetech o větším počtu opakování, a navíc ještě při tréninku zad jsem zařazovala 3-4 lehčí cviky, kde jsem zadek procvičila znovu. Co se stravy týká, připravovala jsem se na tucích, nikoliv na klasických sacharidových vlnách, jako tomu bylo dřív. Takže změny proběhly určitě a uvidí se, zda k lepšímu.


 

Kromě fotek zákusků, pizzy a mekáče jsem mezi tvými fotkami na facebooku našel také nějaké výtvory "fitness jídel". Máš nějaký recept, kterým by ses mohla pochlubit a inspirovat tak hlavně asi čtenářky něčím, co se dá mlsat v dietě?

Já miluju jídlo. Nevnímám jídlo jen jako palivo a hodnotu (pokud tedy nejsem zrovna v dietě), ale jako něco, co mě dělá v životě šťastnou. Jen ve chvíli, kdy se člověk může najíst, se také může skutečně uvolnit a hodit do té správné pohody. No a od toho se pak odvíjí vlastně všechno. Ale samozřejmě, že to musí mít hranice. Kdybych si dopřávala každý den právě tu pizzu a hambáč (a to mi věř, že já jsem ten typ, co by si to klidně každý den dal), tak si ani nechci představit, jak bych vypadala. Právě proto se snažím vymýšlet alternativy. Nikdy bych si nemyslela, jaké dobroty se dají vykouzlit, skvěle chutnají a přitom mezi ingrediencemi není vůbec nic špatného. Například muffiny z ovesných vloček plněné kolečkem banánu a lžící arašídového másla jsou vynikající. Velmi ráda dělám také koláč, na který potřebuješ opět ovesné vločky, jablečné pyré, oříšky a jogurt. Potřeš jej tvarohem, upečeš a ozdobíš polevou z kvalitní hořké čokošky. Není to samozřejmě vhodné do předsoutěžní diety, ale spíš do offseason, kdy se snažím tělu dopřát to, co mu v přípravě beru.


 

Jak moc si budeš dopřávat těsně po soutěži a o kolik kg si myslíš, že ti stoupne hmotnost oproti té soutěžní? Předpokládám, že pak půjdeš zase jaro. Klidně můžeš zmínit, kolik jsi nabrala po jarních soutěžích před tím, než jsi se vrhla do přípravy na EVLs.

Jestli se budu chystat na jaro opravdu nevím, bude se to odvíjet určitě od toho, jak dopadne podzimní sezóna. Nehledě na to, že by to byla třetí příprava hned za sebou a tahle dieta byla opravdu velmi náročná. Jsem si vědoma, že tělo dostalo zabrat. Možná, že jarní sezónu vynechám, abych si odpočala. Po letošní jarní sezóně jsem nabrala plus mínus 5kg. Ráda bych se v následujícím offseason udržela stejně. Tak sem se cítila dobře, měla dostatek energie jak na tréninky, tak na běžné pracovní fungování. Moje váha v offseason se pohybuje kolem 61kg, aktuální váha je 54kg. Nicméně jak jsem zmínila výše, upálila jsem i nějaké svaly v průběhu přípravy. Na Diamond Cupu jsem startovala s váhou 56,4kg, dnes mám 54kg.

Rozhovor dokončujeme v pondělí před soutěží. Máš nulu, což znamená, že asi jedeš nějakou tu superkompenzaci. Nebudu se tě ptát, jak tvá superkompenzace vypadá, protože by se našel někdo, kdo by ji zkoušel aplikovat na sebe. Zajímá mě však tvůj pohled na finální víkend bikin před soutěží. Proč (ne)cukrovat a proč (ne)pít vodu? Je to potřeba?

Ano, dnes jsem, jak správně říkáš, na nule. Nicméně superkompenzace je přece výrobní tajemství. Dřív jsem jela klasickou kulturistickou superkompenzaci, 3 dny nuly a dva dny spoustu sacharidů. Dnes vím, že u bikin je to jiné. Je samozřejmě potřeba si s vodou pohrát, vyřadit umělá sladila a cukrovat podle toho, jak forma vypadá. Ale není to o kvantech rýže a rýžových chlebících, nejsme kulturisti! Trošku se musíš porozhlídnout, jak vypadá konkurence, jestli jsou holky spíš subtilní, nebo plnější, a podle toho uzpůsobit poslední den před tím, než jdeš na stage.

Nikolo, díky za rozhovor! Pevně věřím, že se ti tvá forma na soutěži zalíbí a stejně tak zaujme i rozhodčí. Pokud bys chtěla závěrem něco komukoliv vzkázat, nebo poděkovat lidem, kteří si to zaslouží, tak ti dávám prostor.

V první řadě patří obrovské díky Lukášovi, jsem si vědoma toho, že to se mnou nebylo v této přípravě vůbec jednoduché a už se těším až mu své "nálady" vynahradím. Samozřejmě děkuji i celé rodině za jejich podporu a porozumění ve chvíli, kdy musíš třeba odmítnout rodinnou oslavu. Jak říká můj taťka: "Přijeď, až se budeš moct najíst." Dále Adél Storzerové za konzultace, na které jsem za ní v průběhu přípravy dojížděla. A také Karolíně Borkovcové za podporu v posledních dnech před soutěží. Děkuji také svému domovskému fitku TopFit Jihlava za podmínky, které tam mám k přípravě. Tobě děkuji za rozhovor a všem svým fandům a přátelům, kteří sledují mou cestu, za jejich přízeň.


 

Nikolu můžete sledovat na Facebooku a Instagramu

Nikolu pro Aktin vyzpovídal Honza Kavalír

  •