RYBY - proč po nich sáhnout i ve fitness kuchyni?

RYBY - proč po nich sáhnout i ve fitness kuchyni?

Jan Caha Jan Caha

Ryby, ryby, rybičky... proč jsou pro nás tak důležité? Možná si to neuvědomujete, ale ryby jsou jednou z nejdůležitějších potravin v našem jídelníčku. Nebo by alespoň měly být. Bohužel Češi, a dokonce ani fitness komunita, na to ještě zcela nepřišli, což s sebou nese opravdové výživové a zdravotní zlo. 

RYBY - proč po nich sáhnout i ve fitness kuchyni?

Možná dnes začnu trochu depresivně. Nejsme přímořský stát. No dobrá, to víme už od základní školy, a ač bychom sebevíce chtěli, nic se s tímto faktem zřejmě nestane. Škoda. Možná pokud bychom byli přímořským státem, stali bychom se zdravějším národem. 

Trocha filosofie

Rád jezdívám každý rok k moři. Počkejte, teď se asi zamyslíte a podíváte se nahoru, jestli jste opravdu na fitness stránce. Ano, ještě jednou, jezdívám rád v létě k moři. Jedním z důvodů je fakt, že je tu prostě trochu zdravěji, než v našem prostředí knedlíků, těžkých omáček a vepřového masa. Miluji ty chvilky, kdy si ráno vyskočím na rybí trh a hned vedle si koupím čerstvou zeleninu, o které se nám doma může jen zdát. To je právě ta chvíle, kdy si uvědomím, že je s naší stravou něco špatně. Pokud pominu doporučení v příjmu zeleniny, tak je to právě v příjmu ryb. Jejích minimální konzumace v ČR může být totiž jedním z hlavních důvodů nejen proto, že jsme tak tlustí, ale také pro to, že nás "klepne" v šedesáti letech, poněvadž jsou naše tepny cholesterolem tak zanesené, že připomínají spíše starý vykotlaný strom, než statný vodovod. 

Jasnou chybou je, že v naší stravě chybí ryby. A to hlavně ty mořské. Mimo trochu olova a těžkých kovů, které jsou bohužel zase pouze naším zaviněním, obsahují také prospěšné omega-3 mastné kyseliny. Právě ty jsou lékem na dlouhověkost a tím, co bychom měli zařazovat do jídelníčku takřka denně. Podívejme se na ně trochu podrobněji. 

Co jsou omega-3?

Omega-3 mastné kyseliny (někdy též označované jako n-3 PUFA) jsou organické kyseliny, které se vyznačují dvojnou vazbou na třetím uhlíku v jejich řetězci. Mají nepostradatelnou funkci v těle jako složky membrán buněk a produkty jejich metabolismu mají protizánětlivé účinky.

Z omega-3 mastných kyselin vznikají v těle další produkty, souhrnně označované jako eikosanoidy (prostaglandiny, tromboxany, leukotrieny). Vedle jiných funkcí mají tyto látky v těle roli prozánětlivých, respektive protizánětlivých spouštěčů. Organismus, ať už lidský nebo jiný, jejich přítomnost ve stravě potřebuje. Omega-3 mastné kyseliny jdou ruku  v ruce se svými polynenasycenými kolegy, a sice s mastnými kyselinami omega-6.
Obě tyto mastné kyseliny omega-3 a omega-6 tvoří důležitou složku buněčných membrán a jsou prekurzory mnoha dalších sloučenin v organismu, např. těch, které se podílejí na regulaci tlaku krve a na projevech zánětlivých procesů. Omega-3 mastné kyseliny mají také ochranný účinek proti onemocnění srdce.
 

Proč je tedy jíst? 

V poslední době vzrůstá zájem o poznání úlohy omega-3 mastných kyselin při prevenci cukrovky a některých typů rakoviny. Lidské tělo je schopné si vytvořit všechny mastné kyseliny, které potřebuje s výjimkou dvou - linolenové kyseliny (dále LA), což je omega-6 mastná kyselina a alfa-linolová kyselina (dále ALA) - omega-3 mastná kyselina. Tyto mastné kyseliny musí organismus získat z potravy, proto jsou označovány jako „esenciální mastné kyseliny“ - tedy pro tělo nezbytné. Obě tyto mastné kyseliny jsou nutné k zajištění růstu, mohou být však užity i k syntéze dalších mastných kyselin (např. arachidonová kyselina (AA) je tvořena z LA). Vzhledem k tomu, že konverze na omega-3 mastné kyseliny - kyselinu eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA) - je omezena, doporučuje se do stravy zařadit i zdroje těchto mastných kyselin.
 

Doporučený příjem omega-3 je v jednotlivých zemích různý od 0,5 do 2 % přijaté energie: doporučený příjem ALA se pohybuje mezi 0,6 až 1,2 % energie, nebo 1 – 2 g denně. Studie příjmu různých typů tuku prokázala, že aktuální příjem ALA se pohybuje od 0,6 g/den (Francie a Řecko) do 2,5 g/den (Island) u mužů a od 0,5 g/den (Francie) do 2,1 g/den (Dánsko), u žen. Ve většině případů jsou tyto příjmy velmi nízké a zvýšení spotřeby potravin s vyšším obsahem omega-3 by bylo ve všech případech žádoucí a prospěšné. Bylo by možno toho dosáhnout například konzumací tučných ryb jedenkrát až dvakrát týdně a příležitostnou náhradou slunečnicového oleje olejem řepkovým.

Sami vidíte, že důležitost omega-3 mastných kyselin pro zdraví vysoká. Měli byste tedy sledovat, jaké potraviny a hlavně ryby přijímáte a zaměřit se na příjem těch vhodných s omega-3 mastnými kyselinami. A vězte - vánoční kapr vás nezachrání. 

 
  •