Nikol Raszyková: "bylo to naprosto neuvěřitelné"

Nikol Raszyková: "bylo to naprosto neuvěřitelné"

Nikol Raszyková je bikini fitnesska, která se od ostatních závodnic liší v mnoha ohledech. Ne však tím, jak vypadá, nýbrž tím, co do světa fitness přináší. Jedná se o ženu, která toho má za sebou v životě, ale i v silovém tréninku, podstatně více oproti drtivé většině svých soupeřek.

Nikol Raszyková: "bylo to naprosto neuvěřitelné"

Nikol se v letošním roce povedlo něco, o čem se může tisícům dalších bikini fitnessek jen zdát. Možná právě její vyzrálost jí pomohla k tomu, že prvních 5 měsíců v její soutěžní kariéře bikini fitnessky nemohlo dopadnout lépe. Za pouhých 5 měsíců se totiž z Nikol stala, dle mého názoru, ta nejlepší bikini fitnesska, jakou kdy Česká republika měla. Nikol Raszyková je hvězdička českého bikini fitness a já jsem moc rád, že mi poskytla tento rozhovor.

Nikol, představ se prosím čtenářům serveru Aktin.cz.

Ahoj, děkuji za příležitost představit se čtenářům internetového magazínu Aktin.cz

Jmenuji se Nikol, je mi 41 let a pocházím z Havířova. Pracuji jako kosmetička a vizážistka ve svém salónu a vlastním obchůdek s e-shopem se svíčkami a doplňky YANKEE CANDLE. Po své pracovní době pak vedu skupinové lekce cvičení a tréninky ve fitku.

Máš za sebou neuvěřitelný ani ne půlrok, během kterého jsi absolvovala svůj vůbec první start v bikini fitness a na nakonec to všechno korunovala velikánským úspěchem v Praze. Pochlub se čtenářům, jaké úspěchy jsi na své prozatím krátké cestě v tom soutěžním fitness vybojovala a jak tuhle cestu zatím hodnotíš.

Máš pravdu, bylo to naprosto neuvěřitelné a přitom velmi krásné období. 

Začalo to 21.5.2016 soutěží v Žilině na Diamond Cupu, kde jsem získala:

1. místo  masters bikini fitness

2. místo  bikini fitness do 169cm.

Tři týdny na to Olympia Amateur Spain, tam jsem získala:

1. místo  masters bikini fitness,

1. místo bikini fitness do 169cm

2. místo v boji o absolutní vítězku.

No a poslední závody zde v Praze na EVLS AMATEUR to bylo zase o něco lepší, a to:

1. místo masters bikini fitness

1. místo bikini fitness do 169cm

1. místo overal – absolutní vítězka a zisk PROFI karty

Díky tvému rozhovoru s Igorem Kopčekem vím, že cvičíš už hodně dlouho. Proč jsi nezačala závodit už třeba 5 let zpátky?

Ano, cvičím už od svých asi 18ti let, samozřejmě jsem měla v tomto období i nějaké pauzy. Mimo těhotenství byla také doba, kdy jsem vedla jako instruktorka pouze skupinové lekce a na cvičení ve fitku mi už nezbýval čas. Ale láska k činkám mě stejně vždy přitáhla zpět.

A proč ne dřív? No já vlastně nikdy necvičila s ambicemi závodit, vždy jsem cvičila jen sama pro sebe. Sice okolí mi říkalo, že bych to měla zkusit, ale já si upřímně na závody moc nevěřila. Měla jsem pocit, že holky jsou na tom svalově líp než já, že pokud bych se chtěla postavit na soutěžní prkna, měla bych ještě nabrat víc svalové hmoty. Proto mi bylo doporučeno, ať se zajdu podívat na závody a kouknu na závodní formy holek. Tam jsem na vlastní oči viděla, že ve skutečnosti vlastně nejsou tak velké jak se zdály na fotkách. Ale i přesto jsem odvahu nenašla. Později jsem si ale říkala, ať nelituju, že jsem to nezkusila, že vlastně zas až tak moc o nic nejde. Volba prvního "zkušebního" závodu byla Diamond Cup. A tady to vše začalo. A víš, myslím, že nic se neděje jen tak, a tak si myslím, že teprve teď byl ten správný čas. Možná, že kdyby to bylo dříve, nedopadlo by to vše tak dobře, co já vím.

Soutěžní fitness je ve tvém životě něco nového. Máš svou rodinu, určitě máš i plno dalších koníčků a do toho svou práci. Přinesl do tvého života tento sport něco negativního, nebo přes ty všechny úspěchy vnímáš jen to krásné?

Negativní snad jen to, že mi to vzalo spoustu volného času a peněz. To, že jsme letos ani nikde nebyli na dovolené a veškeré mé volno jsem věnovala přípravě. Ale zase na druhou stranu, když se podívám zpět, tak to, co se stalo za ty 4 a půl měsíce, je něco tak neskutečného a úžasného, že vše negativní se tím maže.

Tvé úspěchy potvrzují, že věk je opravdu jen číslo. Jaký je to pocit porážet holky, kterým je třeba 24 let? Vnímáš z reakcí fanoušků a hlavně fanynek to, že inspiruješ k zdravému životnímu stylu lidi, kteří by si při pohledu na hvězdičky, jakými jsou Sabina Pleváková, Timea Trajteľová nebo Nikola Cihlářová řekli, že je to sport pro mladé?

Upřímně jsem se této kategorie velmi bála, přeci jenom postavit se na stage mezi holky o tolik let mladší než já, v podstatě některé by mohly být i mé dcery, byla pro mne výzva. Ale stejně obavy tam byly pořád. Jen je zajímavé, že pouze před závody a v zákulisí. Když jsme vstoupily na pódium, tak ze mne vše spadlo a já si to užívala a nekoukala na to, že vedle mne je mladší slečna. Naopak, říkala jsem si, že je to přeci moje výhoda, že jsem starší, že mám víc natrénováno a víc zkušeností. Sice ne ty ze závodění, ale ty životní s nadhledem. A ty se dají taky moc hezky zužitkovat při prezentaci. Možná i proto jsem neměla takovou trému na pódiu a byla klidná. Přiznám se ale, že můj klid byl fuč při soutěži o overall, tam jsem už měla obavy, trému i trochu strachu. Tady jsem věděla, že soutěžím s těmi nejlepšími. Že sranda jde už opravdu stranou a jde do tuhého. Navíc ještě před domácím publikem. A co se týče inspirace a reakcí, tak ano, reakce jsou fakt úžasné. Moc mě těší, že mi píšou maminky a dokonce i mladší slečny, že jsem je tímto strašně inspirovala, že je to neuvěřitelné, že v mém věku jsem dokázala takový úspěch. Nebo reakce typu: "Opravdu je ti tolik? Tak teď si pro mne ještě větší motivací a inspirací. Jsi důkazem toho, že když člověk něco opravdu chce, tak ani věk v tom nezabrání." A ještě krásnější byla doslova tato zpráva: "Takovou mamku mít tak to je super!" Tohle všechno jsou slova, co potěší strašně moc.

Absolutní vítězství na soutěži jakou je EVLS Prague Amateur sebou přináší možnost přestupu do profi divize federace IFBB. Už ses rozhodla, co bude dál?

Ano, rozhodla jsem se, že přijmu možnost přestoupit do PROFI federace. I vzhledem k mému věku si myslím, že nemám na co čekat. Takže teď se budu snažit připravit na profi závody s co nejlepší formou.

Tak v tom případě gratuluji k profi kartě! Kvůli čemu ses rozhodla pokračovat v profi? Je to tedy o tom, že nemáš na co čekat, nebo je to pro tebe další motivace navíc?

Upřímně v první řadě jsem zohledňovala můj věk. Kdyby mi bylo třeba o 10 let míň, tak mám ještě čas užít si závodění v amatérech. Já si ale myslím, že v mém případě, tedy pokud chci ještě chvíli závodit, není moc na co čekat. Proto jsem využila této možnosti a budu se snažit připravit tak, ať já jsem s formou spokojená (i když si myslím, že člověk je málokdy se sebou 100% spokojen) a budu se tak moct s čistým svědomím postavit na stage. Je mi jasné, že to nebude vůbec jednoduché a že v profi hrají hlavní roli i jména, ale já se toho nebojím. Pro mne je úspěch už to, že jsem se po tak krátké době dostala mezi profi závodnice a to, že budu mít příležitost postavit se mezi ně a porovnat se s nimi. To si myslím, že je skvělé. Víš, jak jsem už zmiňovala, já jsem tento sport dělala jen pro sebe bez závodních ambicí, tak to kde se teď vše posunulo, je pro mne takový ten bonus. Neříkám, že bych se chtěla těchto závodů jen zúčastnit a to mi stačí, to ne. Samozřejmě že bych se ráda umístila, ale taky je mi jasné, že to hned nepůjde, už vzhledem k tomu, že jména hrají v profi asi velkou roli. Ale kdybych k tomu přistupovala takto, tak jsem nešla nikdy na žádné závody…

Máš už vybranou soutěž nebo více soutěží? Hodláš závodit ze začátku v Evropě, nebo to zkusíš rovnou v USA?

Určitě bych chtěla začít v Evropě, i když USA asi láká spoustu závodníků. Já pořád stojím nohami na zemi a USA zatím opravdu neplánuji. Ale nikdy neříkej nikdy, třeba někdy, jednou, možná… Ale v nadcházející sezóně opravdu určitě ne.

A co se týče výběru soutěží, no zatím vybírám a zvažuji, jestli to ještě letos zkusit pouze pro porovnání, abych měla představu na co se víc zaměřit a co zlepšit na jarní sezónu. Anebo to nechat až na příští rok a opřít se do přípravy už teď a na plno.

Já tvrdím, že na velké většině profi soutěží jsou v bikinách výsledky výsměch těm dobrým bikinám. Neplatí to vždy, například Christina Strøm Fjære vyhrála Mozolani Pro Classic zaslouženě. Ale americké soutěže a hlavně třeba americký Arnold i Olympia, prostě smysl nedávají. Úspěchy například Indie Paulino jsem nikdy pochopit nedokázal. Doposud jsi profi sledovala jako fanoušek, jak vnímáš rozhodování ty? Že to je o jménech jsi už zmiňovala.

Opravdu nechci kritizovat práci rozhodčích v Americe, ale asi máš pravdu, závody v bikinách v Americe jsou nejspíš o jménech a sponzorech, bohužel. Nevím co k tomu víc říct. Je to těžké, ale snad se to někdy změní…? Možná proto mne ZATÍM Amerika opravdu neláká, co já vím. Asi se teď někdo nad tím pozastaví a řekne si: "Tak proč bere profi kartu, když nechce jet závodit do Ameriky? Každý profi závodník chce přeci dobýt Ameriku." Já ale neříkám, že tam nechci jet nikdy, určitě bych se opravdu hrozně ráda postavila vedle světových top závodnic, je to ta nevyšší meta a i můj sen, ale nadcházející sezónu to ZATÍM nemám v plánu, ale člověk míní a příroda mění. Situace se třeba může změnit a já příští rok poletím, ale bohužel, co si budeme nalhávat, vše se točí jen okolo peněz a bez sponzorů lze jen velmi těžko takové závody uskutečnit. Neříkám, že je to nemožné, ale je to opravdu těžké a finančně náročné. No a tak jako jsem nikdy neměla v plánu závodit a nakonec to dopadlo takto, tak stejně tak to může skončit i s tou Amerikou … Každopádně teď bych chtěla na sobě ještě víc zamakat, ať se předvedu s ještě lepší formou. Nechme se překvapit, život nám přináší samá překvápka.

Jsi bikini fitnesska, která má na sobě hodně svalů, což ještě umocňuje tvá stavba těla. Jak se ti líbí tvá postava a jakou na ni máš v současnosti kritiku? Co bys třeba chtěla zlepšit, abys byla lepší na prknech a sama sobě se líbila ještě víc?

Ty jo, no, tak toho je opravdu hodně. Já jsem k sobě nesmírně kritická, vidím se úplně jinak, než mě asi vnímá okolí. A co se týče množství svalů, tak zrovna mně by se líbilo i víc, ale to by asi už nepatřilo do bikin, nicméně na bodyfitness by to bylo asi málo. Spíš bych chtěla své svaly ještě víc zkvalitnit. Chtěla bych trochu nabrat na stehnech, takže kvadricepsy, hamstringy a i zadek. Chci mít také kulatější ramena. Vše samozřejmě v kvalitní svalové hmotě. A celkově symetrii ještě doladit. Pořád je na čem pracovat, pořád je co zlepšovat a dolaďovat. Člověk se sebou asi nikdy spokojen nebude, ale to je dobře, jinak by totiž usnul na vavřínech.

Nikol, pověz mi o jednom momentu, který tě na fitness obecně, za poslední půlrok co soutěžíš, překvapil vůbec nejvíc. Máš něco, co tě šokovalo - ať už v tom dobrém nebo v tom zlém slova smyslu?

Upřímně nevím, co v tenhle moment odpovědět. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, nějak mne nenapadá nic, co by mne šokovalo nebo překvapilo. Mne asi překvapilo jen to, jak drahý je tento koníček, co se týče přípravy a závodění. Tedy pokud člověk závodí na mezinárodních závodech. Přiznám se, že jsem vůbec netušila, že je to tak finančně náročné.

Chtěla bys na závěr cokoliv vzkázat komukoliv, kdo si tento rozhovor přečte, popřípadě poděkovat těm, co si to zaslouží? Já ti tímto děkuji rozhovor.

Na závěr bych určitě v první řadě chtěla poděkovat mé rodině, mému manželovi a dceři, za jejich podporu. Za to, že se mnou vydrželi celou mou přípravu, mé občasné výkyvy nálad a to, že jsem na ně neměla tolik času, jak bych chtěla. Děkuji také Karolíně Bělohlávkové - Karnabel - za krásné soutěžní plavky a Vjačeslavovi Vinogradovi a Ekatarině Abramové za týmovou spolupráci.

Ráda bych ještě vzkázala všem čtenářům, že pokud mají v životě nějaký sen a opravdu v něj věří, ať si za ním jdou a nevzdávají to ani přes překážky. Ať věří v to, že pokud si něco opravdu přejí, tak se jim to splní. A pokud ne, nepřáli si to asi opravdu tak strašně moc.

Rozhovor pro vás připravil Honza Kavalír. Nikol můžete sledovat na instagramu nebo facebooku.

  •