Bakterie jsou odolnější a antibiotika přestávají fungovat. Na vině je nadužívání!
obrázek z maxmag.com

Bakterie jsou odolnější a antibiotika přestávají fungovat. Na vině je nadužívání!

Když Sir Alexander Fleming v roce 1945 převzal Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství díky svému objevu Penicilinu, pronesl ve své následné řeči, že v případě používání penicilinu neopatrnými způsoby ztratí jeho vynález na účinnosti. A jak se můžeme přesvědčit níže, tento okamžik právě nastává.

Časem se může stát, že budeme mít problém léčit dnes banální infekční onemocnění způsobené bakteriemi, protože bakterie se stávají stále odolnějšími vůči účinné látce obsažené v antibiotikách. S frekvencí užívání antibiotik v celosvětovém měřítku si bakterie vytvářejí rezistenci neboli odolnost na účinné látky. 

Naštěstí zatím pouze v rovinách "science-fiction" je situace vyobrazená McKiem (2017), kdy bude náš život ohrožen každým škrábnutím nebo vážnějším zraněním vyžadujícím chirurgický zákrok, který nebude možné provést díky neexistujícímu účinnému antibiotiku. Ale i tato situace by za několik desítek let mohla být bohužel reálnou, pokud nebudeme držet trumf v boji proti patogenním bakteriím (Rossolini, Arena, Pecile, & Pollini, 2014).

obrázek z terurai.com

Superbakterie vstupují na scénu

Primářka Antibiotického centra Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Václava Adámková pro Lidové Noviny uvádí, že vymyslet něco převratně nového v boji proti bakteriím již skoro nelze. V České republice patříme k evropské špičce z hlediska rezistence bakterií vyvolávajících močové infekce nebo otravu krve. Naštěstí se zatím u nás nevyskytují žádné panrezistentní bakterie (neúčinkuje na ně žádné známé antibiotikum). Velkým problémem jsou však v jiných koutech Evropy, jako je Řecko nebo Itálie, kde se tyto „téměř nezničitelné“ bakterie vyskytují v rozmezí 10–15 % případů (Bartošek, 2017).

V tiskovém prohlášení WHO uvádí, že současné řešení krize spočívající v rezistenci antibiotik je krátkodobé díky pouhé modifikaci současných antibiotik. Například pro nás známá bakterie E.coli, která již několikrát infikovala potravní řetězec v České republice, je odolná i na ta nejnovější antibiotika. Dalším druhem bakterií, pro který je potřebné vyvinout nové antibiotikum, je například stafylokok aureus, salmonela, helicobacter pylori nebo pneumokoky, které vedou k zápalu plic nebo meningitidě. Mezi další pak patří například bakterie Shigella mající na svědomí úplavici („WHO | The world is running out of antibiotics, WHO report confirms", b.r.).

obrázek ze cbcnews.com

Doba post–Flemmingovská?                                               

V USA se objevil případ, kdy u pacientky po vyléčení infekce močového měchýře lékaři zjistili v genetické analýze bakterie gen, jenž ji propůjčuje odolnost proti „superantibiotiku“ kolistinu, který se používá poměrně sporadicky, když všechno ostatní selže, a proto byla jen malá pravděpodobnost, že vůči němu bude bakterie odolná. Bohužel bakterie byla vůči léku rezistentní a je jen otázkou času, než se začneme potýkat se „superbakteriemi“, na které nebudou platit naše nejsilnější antibiotika (McGann et al., 2016).

Ve Spojených státech došlo i k dalšímu případu, kdy pacientka z Nevady zemřela na bakteriální infekci. Od počátku její hospitalizace bylo jasné, že se jedná o nějaký druh superbakterie, u kterého postupně selhala léčba 26 druhy antibiotik a pacientka po dvou týdnech boje o život podlehla onemocnění na septický šok (Chen, 2017).

Nadužívání antibiotik

Obrovským problémem, který urychluje proces, kdy se bakterie stávají rezistentními, je nadužívání antibiotik. Proto bychom měli brát antibiotika pouze v případech, kdy je to opravdu nutné a nechodit za lékařem s prvním kýchnutím a požadovat léčbu antibiotiky. Druhým pólem je používání antibiotik v živočišné výrobě, které do hry zasahuje také velmi výrazně a vstupuje do našeho potravního řetězce. 

obrázek z nypost.com

Co se bude dít v době „post-Flemmingovské“ ukáže čas, ale jisté je, že se budeme čím dal častěji potkávat se superbakteriemi, na které pomalu ztrácí účinnost i antibiotické „atomovky“ v podobě našich prozatím nejúčinnějších léků. Každý se však může podílet na kolektivním oddálení těchto případů tím, že nebudeme užívat antibiotika na malicherné zdravotní problémy, které potřebují jen horký čaj a několik dní v posteli.  

Klíčové údaje k tématu podle Světové zdravotnické organizace:

  • Na infekce způsobené odolnými bakteriemi umírá dnes na 25 000 Evropanů ročně.
  • Podle odborníků nejdéle po roce 2050 budou dva z pěti lidí umírat na infekční onemocnění.
  • Rezistence bakterií na ATB je jednou z největších zdravotních výzev 21. století.
  • Rezistence na ATB může postihnout kohokoliv, kdekoliv a kdykoliv.
  • Nadužívání ATB u lidí a u zvířat vede k celkové eskalaci celé situace.
  • Infekční případy v podobě zápalu plic, tuberkulózy, kapavky a salmonelózy bude stále obtížnější léčit díky snížené efektivitě antibiotik.
  • Rezistence na ATB vede celkově k delší hospitalizační době, vyšším nákladům na léčbu a častějším případům úmrtí na onemocnění.

Podle infografiky WHO můžeme sledovat, že nadužívání antibiotk v době, kdy zrovna není jejich použití nutné, vede k urychlení procesu, kdy se bakterie stávají odolnějšími. I díky tomuto průběhu se stane to, že stejná léčba na totožné onemocnění již nebude za pár let fungovat. Jakmile se bakterie stanou na antibiotika rezistentní, běžné infekční onemocnění již nebude tak snadné vyléčit. To vystavuje riziku celkovou světovou populaci, nikoho nevyjímaje. Bohužel za několik let a desetiletí můžeme být svědky hospitalizace s banálními infekcemi, vyššími zdravotními náklady na jejich léčbu a vyššího počtu případů úmrtí. Proto by antibiotika měla být užívána pouze v případech, kdy je to nezbytně nutné. 

Obrázek nadužívání ATB dle WHO

Zdroje:

Bartošek, P. (2017, listopad 12). Na infekce se bude v budoucnu umírat stejně jako před érou antibiotik. Bakterie jsou stále odolnější | Domov. Lidovky.cz. Získáno z https://www.lidovky.cz/na-infe...

Chen, L. (2017). Notes from the Field: Pan-Resistant New Delhi Metallo-Beta-Lactamase-Producing Klebsiella pneumoniae — Washoe County, Nevada, 2016. MMWR. Morbidity and Mortality Weekly Report, 66. https://doi.org/10.15585/mmwr....

McGann, P., Snesrud, E., Maybank, R., Corey, B., Ong, A. C., Clifford, R., … Schaecher, K. E. (2016). Escherichia coli Harboring mcr-1 and blaCTX-M on a Novel IncF Plasmid: First report of mcr-1 in the USA. Antimicrobial Agents and Chemotherapy, AAC.01103-16. https://doi.org/10.1128/AAC.01...

McKie, R. (2017, únor 12). Antibiotic abuse: the nightmare scenario. The Observer. Získáno z http://www.theguardian.com/sci...

Rossolini, G. M., Arena, F., Pecile, P., & Pollini, S. (2014). Update on the antibiotic resistance crisis. Current Opinion in Pharmacology, 18(Supplement C), 56–60. https://doi.org/10.1016/j.coph...

WHO | Antibiotic resistance. (b.r.). Získáno 14. listopad 2017, z http://www.who.int/mediacentre...

WHO | The world is running out of antibiotics, WHO report confirms. (b.r.). Získáno 14. listopad 2017, z http://www.who.int/mediacentre...

  •