Maso je výživná potravina, ale netřeba to s ním přehánět. I to znovu potvrdila nedávno provedená přehledová studie. Nadměrný příjem masa nám může spíše uškodit než pomoci. Vysoký příjem zpracovaného a nezpracovaného červeného masa totiž může zvyšovat riziko srdečně-cévních onemocnění.
Co se v dnešním článku dozvíme?
Jaký je rozdíl mezi zpracovaným a nezpracovaným masem.
Co je doteď známé o zdravotních účincích masa.
Co zjistila studie o vlivu masa na zdraví našeho srdce, cév a míru úmrtnosti.
Kolik masa bychom měli konzumovat.
Zpracované maso není doma upečené kuře
Co si představit pod pojmem zpracované maso? Ne, pečené kuře není správná odpověď. Jde o masné výrobky všeho druhu – salámy, párky, klobásy, paštiky, maso v konzervě, dokonce i tolik oblíbená šunka.
Jsou to potraviny z masa, které jsou nějakým způsobem konzervovány, aby déle vydržely – solí, uzením, přidáním konzervantů (dusitanů a dusičnanů) apod.
Nezpracovaná masa jsou kuřecí prsa, kousky hovězího nebo vepřového, které si koupíme za syrova a doma připravíme.
Zpracované červené maso zvyšuje riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku
Již nějakou dobu je známo, že nadměrný příjem zpracovaného červeného masa není žádná sláva a může přispět třeba k rozvoji kolorektálního karcinomu (nádor tlustého střeva a konečníku) nebo srdečně-cévního onemocnění.
Může za to obsah kuchyňské soli, tuk s vysokým obsahem nasycených mastných kyselin nebo třeba zmiňované konzervanty. Jak je na tom nezpracované maso, ale nebylo tak jasné.
Studie sledovala vliv masa na úmrtnost a riziko srdečně-cévních nemocí
Přehledová studie hodnotila výsledky 6 prospektivních kohortových studií. Slovíčko kohortová je docela klíčové, říká nám totiž, že studie sledovaly lidi v průběhu dlouhého období jejich života a cíleně pozorovaly vývoj jejich zdravotního stavu související s konzumací masa.
Zaměřili se jak na zpracované, tak i nezpracované maso – červené maso (hovězí, vepřové, telecí…), drůbež a ryby. Cílem bylo zjistit, jak tato masa působí na riziko vzniku srdečně-cévních onemocnění a celkovou úmrtnost z jakékoliv příčiny.
Nejhůř je na tom červené maso, nejlépe ryby
Studie potvrdila, že zpracované a nezpracované červené maso významně přispívá k úmrtnosti a je rizikové pro naše srdce a cévy.
- Každou konzumací 2 porcí zpracovaného masa týdně se zvýší riziko srdečně-cévního onemocnění o 1,74 % a riziko úmrtnosti o 0,9 %.
- U nezpracovaného masa je riziko nemoci srdce a cév vyšší o 0,62 % a riziko úmrtnosti je vyšší o 0,76 %.
Drůbež a ryby jsou na tom o něco lépe.
- Na nadměrný příjem drůbeže je třeba si dát trochu pozor, protože každou konzumací 2 porcí týdně se může riziko vzniku nemoci srdce a cév pravděpodobně zvýšit o 1,03 %. Na úmrtnost nemá vliv.
- Ryby nám nehrozí ani zvýšenou úmrtností, ani rizikem srdečně cévních onemocnění.
Záleží, kolik porcí masa si dopřejeme a co dalšího jíme
V riziku není samozřejmě každý, kdo si dá občas na talíř maso. Dle studie tyto závěry platí v případě, že člověk týdně sní 2 porce konkrétního typu masa.
- 1 porce nezpracovaného červeného masa nebo drůbeže je dle autorů cca 110 g. Porce zpracovaného masa jsou třeba 2 nožičky párku. Riziko je větší v případě, že si ho dáme na talíř ještě více nebo častěji.
- S každými zkonzumovanými 90 g celozrnných obilovin denně si snížíme riziko vzniku rakoviny tlustého střeva a konečníku o celých 17 %, v případě 400 g mléčných výrobků o 13 % a při doporučovaném příjmu 500 g zeleniny denně o dalších 10 % (Vieira et al., 2017).
Co si z toho vzít?
I napříč těmto zjištěním je maso důležitá potravina. Je zdrojem plnohodnotných bílkovin, železa, zinku, vitaminu B12 a tak dále. Není proto ideální ho úplně vyřazovat. Je třeba ale myslet na jeho přiměřený příjem a vybírat si to správné.
- Masné výrobky se snažit úplně minimalizovat.
- Nezpracované červené maso si dopřát maximálně dvakrát týdně, stejně jako drůbež.
- Není to ale nutnost, běžnému človeku postačí 1‑2 porce masa týdně. Potřebné živiny dokážeme získat i z jiných zdrojů.
- Více zařazovat ryby, které jako jediné nebyly ve studii spojeny ani s vyšším rizikem vzniku srdečně-cévních chorob, ani s vyšší mortalitou.
Jedna konkrétní potravina nezpůsobí, že dostaneme infarkt nebo dřív umřeme. Maso to taky nedokáže. Studie sice sledovala i ostatní důležité faktory životního stylu a zahrnula je do analýzy, aby popsala efekt masa, ale stejně nemůžeme říct, že samotné maso může za naše horší zdraví.
Může k tomu však významně přispět, pokud ho konzumujeme hodně a pokud se s tím pojí i jiné faktory jako málo pohybu, nadváha nebo celkově nesprávně složená strava.
Navíc další potraviny, jako je zelenina, ovoce, luštěniny nebo celozrnné obiloviny, mohou tato rizika snížit. Proto je mějte na talíři denně a zdravému životnímu stylu zdar!
