- Chlorofyl je název zeleného barviva, jehož přítomnost je u rostlin, sinic a některých řas nezbytná k procesu zvanému fotosyntéza.
- Některé studie naznačují, že konzumace chlorofylu může mimo jiné pomoci při hojení kůže či hubnutí.
- V podobě doplňků stravy se využívá jeho ve vodě rozpustná forma chlorofylin obsahující měď a sodík.
O chlorofylu a fotosyntéze se učí už na základní škole, ale věděli jste, že se jeho využití pohybuje i na polích přírodního zeleného barviva či podpory zdraví člověka? Tento článek se zaměří na možnou suplementaci, potenciální benefity i rizika tohoto pigmentu.
Opakování ze školy – co to vlastně chlorofyl je?
Chlorofyl je pigment dodávající rostlinám zelenou barvu. Ty ho následně využívají k získávání živin spolu se slunečním zářením. Jedním z nejjednodušších způsobů jeho zahrnutí do stravy je konzumace zelené zeleniny (vojtěška, špenát…). Další potravinou obzvláště bohatou na chlorofyl je pšeničná tráva, kterou lze zakoupit on‑line nebo ve specializovaných obchodech.
- Více vitaminů, více benefitů. Jak jíst více zeleniny? Nabízíme 8 kreativních způsobů článek poradí!
Kde lze chlorofyl či chlorofylin nalézt?
Přirozeně se vyskytují chlorofyl lze nalézt, jak jsme zmínili výše, v zelené zelenině, tedy například: pšeničná tráva, zelené fazole, špenát, petržel, rukola, hrášek či pórek.
Podle Oregonské státní univerzity obsahuje jeden šálek syrového špenátu asi 24 mg chlorofylu. Petržel má zhruba 19 mg na šálek. Ostatní se pohybují v průměru 4 až 15 mg.
TIP: Z hlediska chlorofylu dejte pozor na zeleninu, která je zelená na povrchu, ale ne uvnitř (například brokolice nebo chřest) – bělavý vnitřek poukazuje na menší množství chlorofylu.
- Jarním očistám už dávno odzvonilo. Proč se dozvíte v článku Detox: spása nebo vyhazování peněz s rizikem poškození zdraví?
Dalším oblíbeným způsobem konzumace chlorofylu je jeho suplementace v podobě doplňků stravy, dostupných ve formě kapek, pilulek nebo kapslí. Jak jsme zmiňovali výše, většina doplňků obsahuje ve skutečnosti chlorofylin – ve vodě rozpustný derivát přírodního chlorofylu, který je tělem potenciálně lépe absorbován.
Opět dle Oregon State University se doporučená dávka doplňků chlorofylinu pohybuje mezi 100 a 300 mg denně ve třech rozdělených dávkách. Většina těchto suplementů se ovšem liší v koncentraci i složení. Nejzákladnějšími možnostmi konzumace jsou:
- chlorella
- spirulina
- zelený ječmen
- tekutý chlorofyl
Před zařazením chlorofylu jako doplňku stravy (nebo při zvýšené konzumaci zeleniny, jež ho obsahuje) se vždy poraďte se svým lékařem nebo jiným odborníkem. V extrémních případech by totiž mohly objevit nezamýšlené vedlejší účinky, zejména pokud již pravidelně užíváte jiné léky nebo máte stávající zdravotní problémy.
- Další informace o zelených doplňcích stravy naleznete v článku Zelené potraviny: Jaké jsou účinky chlorelly a spiruliny?
3 potenciální benefity konzumace chlorofylu
- Hojení kůže: chlorofylin prokázal možné účinky na snížení zánětu a růstu bakterií v kožních ranách. Může být také účinný i u jiných kožních onemocnění, jak dokládají výsledky dvou pilotních studií – zdroj z roku 2015 na 10 lidech s akné zaznamenal zlepšení pleti při aplikaci chlorofylinového gelu po dobu 3 týdnů.
- Zpomalení stárnutí: chlorofyl může fungovat jako prostředek proti stárnutí. Výsledky studie reportují, že aplikace gelu obsahujícího chlorofylin na pokožku snižuje známky fotostárnutí (důsledkem vystavení slunci) – pleť ošetřená chlorofylinem se zlepšila podobně jako pleť ošetřená tretinoinem, což je pleťový krém na předpis.
- Snížení rizika nádorového bujení: jedna studie na zvířatech zjistila, že se v závislosti na dávce chlorofylu snížil výskyt nádorů jater o 29 až 63 % a žaludku o 24 až 45 %. Vědci navíc naznačují, že každodenní užívání perorálního chlorofylu významně snížilo velikost nádoru u myší, kterým byly transplantovány lidské buňky rakoviny slinivky břišní. Jenže zatímco výsledky studií na zvířatech jsou slibné, studie s lidskými respondenty proběhly teprve nedávno a je zapotřebí dalších větších výzkumů k ověření této hypotézy.
Jaké studie chtějí ještě čas?
- Regulace hmotnosti: jedním z populárních tvrzení spojených s chlorofylem je redukce váhy. Výzkum na toto téma je však v současnosti velmi omezený: studie z roku 2014 zahrnující 38 účastnic zjistila, že ty, které užívaly doplněk na membránu zelených rostlin zahrnující chlorofyl zaznamenaly větší úbytek hmotnosti než skupina, která doplněk neužívala.
- Pozitivní vliv na krevní elementy: pilotní studie z roku 2004 naznačila, že pšeničná tráva, která obsahuje asi 70 % chlorofylu, snižuje počet krevních transfuzí potřebných u lidí s talasémií. Je však důležité poznamenat, že autoři studie nedošli k závěru, že chlorofyl byl jediným důvodem snížené potřeby transfuzí – přínosy mohou pocházet ze samotné pšeničné trávy spíše než z chlorofylu.
Přestože má chlorofyl řadu potenciálních zdravotních přínosů, existuje jen málo adekvátních vědeckých studií, které by je podpořily, a všechny vyžadují další zkoumání. Mezi další možné zdravotní přínosy, které vyžadují další výzkum, patří: zvýšená energie, hormonální rovnováha či úleva od artritidy a fibromyalgie.
Možná rizika?
Přírodní chlorofyl a chlorofylin se řadí mezi všeobecně bezpečné látky. Existují však některé možné vedlejší účinky, na které si dát pozor včetně:
- zažívacích problémů
- průjmu
- zelené, žluté nebo černé stolice, kterou lze zaměnit za gastrointestinální krvácení
- svědění nebo pálení při místní aplikaci
- (vědci zatím nestudovali účinky užívání chlorofylu u těhotných nebo kojících žen)
Co si z toho vzít?
Chlorofyl lze nalézt v rostlinách, zelenině nebo jej užívat jako doplněk. Kromě vyššího množství vitaminů a antioxidantů podporuje výzkum i určité zdravotní benefity na lidský organismus jako například snížení akné a celkové zlepšení kvality kůže. Ohledně mnohých dalších jsou ovšem poměrně omezená data a k charakterizaci jsou zapotřebí další studie.
