Sodík - minerální látky

Už jste se na našich stránkách setkali s různými látkami. Ať to byly vitamíny nebo jste si přečetli něco o látkách běžně se vyskytujících v doplňcích stravy, vždy to byly látky nějakým způsobem ovlivňující váš organismus, zdraví a koneckonců i výkon v posilovně. Dnešním článkem započneme trochu jiný oddíl, tím budou minerální látky. Určitá shrnutí jste již měli možnost zde vidět, ale my půjdeme trochu více do hloubky a pokusíme se přinést informace, které pro vás nemusí být zcela známé, a nad kterými bychom se měli minimálně zamyslet. V dnešní první části vám přinášíme minerální látku, zařazenou v kategorii makroelementů a nesoucí latinský název natrium. Nejedná se o nic jiného než sodík, dnes nejčastěji reprezentovaný běžnou kuchyňskou solí. Podívejte se na jeho funkci v organismu.

Sodík - minerální látky

Sodík se ve stravě české populace v posledních letech poměrně rozmohl. To je také důvod, proč se mu věnuje stále více studií a proč se zkoumá jeho vliv na organismus běžného člověka i sportovce. Sodík je jedním z globálních problémů současné výživy a na druhou stranu nepostradatelnou nutností potravin.

Sodík (chemická značka Na, latinsky Natrium) je nejběžnějším prvkem z řady alkalických kovů, hojně zastoupený v zemské kůře, mořské vodě i živých organismech. Jedná se o hlavní iont mimobuněčných prostor, důležitý pro udržení osmotického tlaku (zajišťuje přestup látek z okolí buňky přes membránu do buňky‑tedy i živiny, vody a aktivní látky). Má významnou funkci v udržování stálosti vnitřního prostředí, aktivuje některé enzymy, napomáhá řízení svalové činnosti a transportu CO2 (= plyn který vydechujeme) v krvi. Jeho přítomnost v tlustém střevě je důležitá z hlediska resorpce monosacharidů a některých vitaminů (ve vodě rozpustných).

Vzhledem k vysoké rozpustnosti většiny sloučenin sodíku došlo v průběhu geologických přeměn zemské kůry k vyplavení značné části sodíku z povrchových vrstev pevninské zemské kůry do oceánských vod. Obecně je právě chlorid sodný NaCl považován za základní složku mořské soli. Značný obsah sodíkových iontů nalézáme také ve všech podzemních minerálních vodách, které se dostaly do dlouhodobého kontaktu s horninami a sodíkové ionty se do nich vyloužily.

Sůl v lidské výživě

Negativní důsledky nadužívání soli jsou patrné zejména u osob neaktivních a těch, kteří trpí nekvalitní výživou a stravou bohatou na slané potraviny a polotovary.

Adekvátní příjem tohoto prvku je zajištěn v podobě jedlé soli (NaCl). Příjem soli je v různých zemích odlišný (u nás průměrně 12 g), optimální dávkou jsou však 2 g sodíku (to představuje asi 5g soli). Je tedy zřejmé, že cílené doplňování není potřebné a vystačí nám přirozený příjem sodíku z potravy. Vyjmenovávat zde zdroje soli je asi nadbytečné, ale jen pro připomenutí: kuchyňská sůl, uzeniny, instanční polévky, sýry, konzervy, slané pochutiny, polotovary, slané pečivo, omáčky, minerální vody. Při nadbytku tohoto prvku v naší stravě dochází k již zmiňované hypertenzi, otokům, zvyšování krevního tlaku, vzniku ledvinových kamenů. Naopak nedostatek (většinou nehrozí) může způsobit křeče, dehydrataci a pokles krevního tlaku.

Sůl neboli chlorid sodný (NaCl) je chemická sloučenina, vyskytující se v přírodě v podobě nerostu halitu, známého též pod označením sůl kamenná. Je to velmi důležitá sloučenina potřebná pro životní funkce většiny organismů. Při nahřátí plamenem se sůl dá roztavit a uvolňuje přitom chlor.

Kuchyňská sůl normálně prodávaná v běžných obchodech s potravinami bývá ze zdravotních důvodů jodizovaná - je do ní přidáno malé množství jódu ve formě jodidu draselného nebo jodičnanu draselného. Je tím zabezpečeno, že v populaci nevzniká deficit jódu, který by mohl být příčinou vleklých zdravotních poruch či nemocí.

• Sůl v organismu působí velmi dráždivě a zabraňuje vylučování odpadů látkové výměny.
• Choroby ledvin se často projevují otokem, což je důsledek nadměrného množství soli v organismu.
• Chlorid sodný také brání vylučování močoviny a zhoršuje příznaky revmatismu a ekzémy.
• Pokusy prováděné na zvířatech, která měla nadměrný přísun soli v potravě, ukázaly, že jejich játra byla plna krystalů močoviny a jejich selhání příčinou smrti.
• Sůl zvyšuje krevní tlak a povzbuzuje činnost nadledvinek. Důsledkem je pocit tepla, bdělosti a zdánlivě dobrého zdraví.

Problematické potraviny ve slané výživě - velká osmička

• Mrazená hotová jídla – představují rychlé, pohodlné vaření, ale hlídejte na etiketě, kolik čeho obsahují. Mnohdy může být v jedné porci i polovina celodenní dávky soli.
• Cereálie – člověka by nenapadlo, že právě tento výrobek obsahuje velké množství sodíku, ale je to tak. Existují i cereálie s jeho nízkým obsahem, dejte raději přednost těm.
• Zeleninové šťávy – jsou zdravé, ale je nutné hlídat jejich složení, mnohé obsahují nadbytek sodíku.
• Sterilovaná zelenina – sůl je velmi dobrý konzervant, proto raději dávejte přednost čerstvé zelenině. Pokud přece jen kupujete cokoli v nálevu, existují i varianty bez přidané soli.
• Polévky – vyvarujte se polévek ze sáčku, raději si uvařte pravou domácí.
• Marinády a dochucovadla – riziková je především sójová omáčka či kečup. Zkuste sáhnout spíše po citronové šťávě a octu, jídlu dodají zajímavou chuť a sodík neobsahují.
• Hotové omáčky na těstoviny – představují rychlou variantu obědu nebo večeře, ale kontrolujte etikety a vybírejte varianty s nízkým obsahem soli.
• Pochoutky – pražené solené arašídy, mandle a další zkuste nahradit nesolenými, chipsy a podobné vynechte úplně.

Sůl, potažmo sodík do výživy jistě patří a měli bychom sledovat jeho příjem. Ne snad v pozitivním slova směru, tedy dalším doplňováním, ale měli bychom zejména sledovat, zda nepřijímáme sodíku ve své stravě až příliš mnoho. Není jistě jednoduché počítat miligram od miligramu, nicméně jsem pěsvědčen o tom, že pokud budete alespoň zhruba tušit, kolik jste daný den přijali sodíku, vaše tělo a zdraví se vám odvděčí.