Co je Nutri-Score a jak pomůže s výběrem potravin?

Na obalech potravin se můžeme setkat s nejrůznějšími logy a výroky, kterými se výrobce snaží říct, že je jeho produkt v něčem lepší než ostatní. Někdy jde jen o marketingový tah, někdy o důvěryhodné značení (Vím, co jím, Klasa, Regionální potravina). V Česku ani jinde na světě však neexistuje žádný jednotný a důvěryhodný způsob značení, který by spotřebiteli jasně řekl – tato potravina je zdravější. A co když nerozumím informacím na obalu a nedokážu rozhodnout, který z těch desítek stejně vypadajících výrobků je zdravější?

Snaha informovat všechny spotřebitele bez rozdílu a napomoci ozdravit populaci v době pandemie nadváhy a obezity, vedla k vývoji nového loga doporučovaného mnoha národními organizacemi – Nutri‑Score.

Co je Nutri‑Score?

Nutri‑Score je nový dobrovolný způsob označování potravin a nápojů, který má spotřebiteli napomoci se lépe orientovat mezi zdravějšími a méně zdravými potravinami v závislosti na jejich složení a výživových hodnotách.

Na potravinách a nápojích ho můžeme nalézt ve formě barevného loga, které se skládá z 5 polí (stylu semaforu) a z písmenného označení (A−E). Zelená barva (známka A) je pro potraviny s nejlepším složením, které se postupně zhoršuje, až se dostaneme k potravinám s červeným označením (známka E), které mají nejméně vhodné složení.

Nutri‑Score vzniklo v roce 2013 ve Francii a oficiálně bylo jeho použití doporučeno ministrem zdravotnictví v roce 2017. Od té doby se použití osvědčilo i v dalších zemích jako je Belgie, Španělsko, Německo, Nizozemsko a jeho používání doporučuje i Evropská komise a Světová zdravotnická organizace.

I v Česku můžeme s logem setkat – především u potravin z dovozu ze zemí, kde bylo užívání Nutri‑Score doporučeno odbornými společnostmi. Mimo to jsou potravinářské podniky, kterým se Nutri‑Score líbí a užívají jej nezávisle na doporučeních. ČR se staví k Nutri‑Score spíše kriticky a řadí se k zemím (Itálie, Řecko, Maďarsko a další), které nechtějí, aby bylo jeho používání povinné a které považují výživu za komplexnější problematiku, kterou nelze takto zjednodušovat.

Účelem Nutri‑Score není jen informovat spotřebitele, ale i motivovat výrobce k produkci kvalitnějších potravin. Například snížením obsahu cukru a použitím kvalitnějších surovin by se výrobek mohl vyšvihnout do lepší skupiny na škále Nutri‑Score, což by mohlo zvýšit prodej dané potraviny. O to se aktivně snaží například společnost Danone či společnost Nestlé, která se zavázala, že do konce roku 2021 budou mít všechny její snídaňové cereálie skóre A a B a že do konce roku 2022 bude všech jejích 7,5 tisíce produktů nést logo Nutri‑Score.

Jak se počítá?

V pozadí tohoto loga se skrývá algoritmus, který hodnotí složení a výživové údaje na 100 gramů nebo 100 ml potraviny, resp. nápoje. Potraviny a nápoje mohou získat skóre od -15 (nejlepší) do +40 (nejhorší). Body se přičítají se zvyšujícím se obsahem energie, nasycených mastných kyselin, cukru a soli. Body se odečítají za % vyšší obsah ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů, vlašského, olivového a řepkového oleje, bílkovin a vlákniny.

Jak mi pomůže rozpoznat zdravější potraviny?

Smyslem Nutri‑Score je porovnávat skóre potravin/nápojů vždy pouze v rámci jedné skupiny. Nemohu tedy porovnávat mražený hrášek s čokoládovými cookies. Pokud si chci k odpolední kávičce dopřát cookies a zároveň koupit výrobek s co nejméně nezdravým složením, porovnám si logo Nutri‑Score na několika výrobcích, jejichž sortiment v obchodě naleznu a vyberu si ten s nejlepším skóre.

Analogicky si pak mohu vybírat další potraviny vždy v rámci jejich potravinové skupiny (jogurt – mléčné výrobky, chléb – pečivo, šunka – masné výrobky, lasagne – hotová jídla, kvašené okurky – sterilovaná zelenina atd). Lze předpokládat, že zmíněné cookies ze supermarketu nebudou mít ideální složení a získají i horší skóre. To nám při občasné konzumaci nevadí. Pokud si ale vybíráme potraviny jako snídaňové cereálie, které plánujeme jíst každý den, je vhodné si vybírat potraviny ze skupiny A (tmavě zelená) a B (světle zelená).

Příklad Nutri‑Score snídaňových cereálií:

Zde vidíme jeden z nedostatků Nutri‑Score – ovesné vločky získaly skóre A stejně jako snídaňové cereálie od Nestlé, které přitom obsahují 11 gramů cukru, méně vlákniny, více soli a jsou vysoce průmyslově zpracované.

Co dělat, když potravina na sobě nemá Nutri‑Score?

Výhodou Nutri‑Score je, že při výpočtu využívá hodnot, které jsou na obalu uváděny povinně (zakotveno v legislativě), takže si jej můžeme sami vypočítat. Abychom to ale neměli příliš složité, lze si stáhnout některou z mnoha nabízených aplikací do mobilu. 

Například OpenFoodFacts je webový prohlížeč a mobilní aplikace (lze stáhnout na Google Play i v App Store), kde nalezneme databázi potravin a nápojů a jejich Nutri‑Score. Daný výrobek buď vyhledáme nebo oskenujeme čárový kód nacházející se na obalu. Pokud hledaná potravina není v databázi, lze ji přidat vyplněním základních údajů o výrobku, výživových údajů a vyfocením složení. Aplikace nám poté zobrazí získané skóre. Výhodou této konkrétní aplikace je, že hodnotí i úroveň zpracování výrobků (NOVA klasifikace) a ekologickou zátěž.

Logo může být uvedeno na všech typech potravin a nápojů, nepoužívá se však pro alkoholické nápoje a příkrmy určené pro děti do 3 let.

Pozitiva Nutri‑Score

Nutri‑Score je perspektivním způsobem, jak informovat všechny spotřebitele o nutriční kvalitě výrobku a to i bez potřeby rozumět složení a výživovým hodnotám. I přes povinnost uvádět na obalu složení a výživové údaje, jsou tyto informace bohužel převážnou částí spotřebitelů přehlíženy. 

Cílem zdravotní a výživové politiky každé země je spotřebitele co nejvíce informovat o složení výrobků a edukovat ho o nutnosti číst informace na obalu, přesto je těžké takového cíle dosáhnout na celospolečenské úrovni. K částečnému vyřešení tohoto problému by mohla zjednodušená značení (jako je i Nutri‑Score) pomoci. Což samozřejmě neznamená, že by spotřebitel nemusel číst složení potravin, ale pro rychlou orientaci a pro některé skupiny populace jsou tato zjednodušení užitečná.

Dle studie se díky používání Nutri‑Score zvýšil prodej zdravých potravin a zároveň nedošlo k poklesu prodeje těch s méně vhodným složením (čehož se obávají výrobci). Také bylo zjištěno, že Nutri‑Score mělo největší vliv na spotřebitele bez znalostí o výživě, což je i záměrem tohoto zjednodušeného systému. Při hodnocení nákupních košíků bylo zjištěno, že užívání Nutri‑Score vedlo k výběru potravin s nižším množstvím nasycených mastných kyselin a soli.

Negativa Nutri‑Score

Některé potraviny, které jsou všeobecně považovány za zdravé, mohou získat horší skóre. Jedná se o kvalitní oleje (skóre C, D), sýry (skóre D), kvalitní šunky (skóre C a D) a mnoho dalších, a to kvůli vyšší energetické hodnotě, vyššímu obsahu nasycených mastných kyselin a soli. Nutri‑Score je totiž počítáno na 100 gramů potraviny, nikoliv na porci, přestože v některých případech může porce tvořit jen několik gramů až desítek gramů. Nutri‑Score nelze používat bez kritického přístupu spotřebitele. 

Abychom ho mohli plně využívat, je nutné, aby logo bylo uvedeno na co nejvíce výrobcích, jinak jeho užívání postrádá smysl. Pro některé výrobce není jeho uvedení na obalu výhodné. Zejména se bojí, že budou jejich výrobky diskriminovány, protože nemají dle skóre vhodné složení – což, jak je uvedeno výše, nemusí být pravdou.

Problematika výživy je komplexní a Nutri‑Score sleduje jen některé parametry výrobků. Neřeší se však úroveň zpracování a používání aditivních látek, kdy i vysoce průmyslově zpracovaný výrobek může získat skóre A, přestože existují jasné důkazy o tom, že častá konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin škodí zdraví a zvyšuje riziko nadváhy a obezity. Dalším parametrem, který Nutri‑Score neřeší, je ekologické hledisko – regionální potravina nezíská vyšší skóre než ta, která k nám cestuje přes půlku planety.

Co si z toho vzít?

I když se tento nový způsob označování potravin jeví jako velmi perspektivní, je stále nutné číst obaly potravin a ke skóre přistupovat kriticky. I potraviny, které jsou všeobecně považovány za zdravé, mohou získat horší skóre. To je dáno tím, že skóre je hodnoceno na 100 g/100 ml a ne na velikost porce.

Přesto, že mají zjednodušená značení na obalech řadu nevýhod, mohou být pro běžného spotřebitele, který často jeví malý zájem o zdraví a výživu, alespoň nějakou pomůckou, jak si vybrat potraviny s nižší energetickou denzitou, nižším obsahem nasycených mastných kyselin, cukru a soli.