Dosáhněte optimální funkce mozku správnou stravou a suplementací

Petr Loskot
Petr Loskot Poprvé publikováno 2. 7. 2017
Aktualizováno 23. 9. 2019
17 minut čtení
Dosáhněte optimální funkce mozku správnou stravou a suplementací
obrázek z amazonaws.com
7

Každý z nás chce dosahovat co nejlepších výsledků ve sportu, zaměstnání, ve studiu či při jakékoliv jiné činnosti. Co je ale tím nejdůležitějším faktorem, který nám umožní dosahovat co nejlepších výsledků? Podle mého názoru je to dobrá kondice naší CNS (centrální nervové soustavy), v reálném životě například to, jak se dokážeme soustředit, kreativně myslet, učit se novým věcem nebo pomocí vhodně zvoleného tréninku neustále zlepšovat své maximální silové výkony. 

V dnešním článku se podíváme na látky ve stravě a na doplňky stravy, které můžou pomoci s dobrou kondicí naší CNS. Jedná se o látky, jejichž benefity se projeví až po delší době užívání. Měly by proto být alespoň čas od času (ideálně co nejčastěji) součástí našeho jídelníčku.

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Že svaly k růstu potřebují bílkoviny, mozek zase tuk
  • Jaké látky, potraviny a doplňky stravy nám pomůžou zlepšit výkon mozku
  • Proč je důležité jíst ryby a co by v našem jídelníčku nemělo chybět 
  • Jaké látky dokáži podpořit správnou funkci nervového systému 

Chceš větší svaly? Jez bílkoviny. Chceš výkonnější mozek? Jez tuk

Není náhodou, že pro dobrou výkonnost a regeneraci určitého orgánu je potřebné přijímat ty látky, které se vyskytují v jeho struktuře jako pomyslné stavební kameny. Tento vztah můžeme připodobnit též ke svalu a bílkovinám – pro růst a regeneraci svalu je nutné mimo jiné přijímat dostatek kvalitních bílkovin. 

Podobně tomu je i v případě mozku. Jen s tím rozdílem, že namísto bílkovin jsou tou klíčovou látkou lipidy. Určité druhy lipidů se totiž hojně nacházejí v membránách buněk mozku. Ačkoliv je obsah lipidů v mozkové tkáni "pouze" kolem 11 %, tyto látky jsou pro jeho funkci nepostradatelné a my bychom o nich měli něco vědět (Gunstone, 1995). 

1. Fosfolipidy a cholin jsou důležité pro rychlý a kvalitní přenos nervových signálu (vzruchů)

Podobně jako ostatní buňky lidského těla i nervové buňky (neurony) jsou ohraničeny cytoplazmatickou membránou, která obsahuje různé fosfolipidy o určitých podílech různých mastných kyselin. Toto relativně stálé složení membrány zajišťuje stabilitu pro přenos nervových vzruchů, což je jedna z hlavních úloh neuronů. Z toho důvodu bychom na příjem fosfolipidů neměli zapomínat

Zřejmě nejznámějším fosfolipidem je lecitin. Lecitin není označení pouze pro jednu látku, ale jedná se o souhrnné označení různých molekul, které však mají minimálně jednu věc společnou – všechny mohou být součástí buněčných membrán nervových buněk.

Jaké jsou nejbohatší zdroje fosfolipidů ve stravě?

Název potravinyTypicky konzumované množství potravinyObsah fosfolipidů v daném množství
Celé vejce (50 g)50–250 g1,75–8,75 g
Sójové boby (surovina pro výrobu doplňků s obsahem lecitinu)100 g1,8 g
Plnotučné mléko250 ml25–100 mg

Jak jíst dostatek cholinu, který je potřebný pro optimální funkci nervové soustavy? 

Doporučené denní dávky pro příjem fosfolipidů nejsou určeny. Látka, která však adekvátní denní příjem stanovený má a je součástí struktury fosfolipidů, se nazývá cholin. Cholin je také součástí neurotransmiteru acetylcholinu, který je zodpovědný za přenos nervových vzruchů (signálů), a tím se např. podílí i na provedení svalové kontrakce. 

Adekvátní příjem cholinu je u mužů stanoven na 550 mg a u žen na 425 mg na den. Nejčastěji se vyskytující fosfolipid obsahující cholin (a to fosfatidylcholin, lecitin) jej obsahuje asi 13 % (Canty & Zeisel, 1994; Institute of Medicine US, 1998). 

Z toho si můžeme vypočítat, že pro pokrytí denní potřeby cholinu je třeba přijmout 3,5–4,5 gramu fosfolipidů, což se rovná obsahu fosfolipidů ve 2–3 celých vejcích.

Po tréninku dochází ke snížení hladiny cholinu až o 40 %. Kdy je vhodné zvážit jeho suplementaci?

Cholin si sice může náš organismus vytvořit sám, někdy je však tato látka zařazována do skupiny vitaminů B, neboť při náročných stavech naše vlastní výroba nemusí krýt naše požadavky. Ukázalo se, že hladiny cholinu v krvi se mohou po náročné fyzické aktivitě snížit o 17–40 % (Conlay et al., 1986; von Allwörden et al., 1993). 

To může vést k nedostatku acetylcholinu, a přispívat tak ke zvyšující se únavě a snížení výkonu. Pokud pravidelně nekonzumujeme celá vejce, sójové boby nebo opravdu velké množství mléčných výrobků, přičemž jsou na nás kladeny větší fyzické i psychické nároky, může se jevit doplnění lecitinu prostřednictvím doplňku stravy jako dobrá strategie (Jäger, 2007). 

Typický obsah lecitinu (směsi fosfolipidů) v doplňku stravy je kolem 1,2–1,4 gramu na jednu tobolku. Cholin je také nezbytný pro správný vývoj mozku a roli také hraje v kognitivních procesech a uvažuje se i o vlivu na zlepšení paměti (Ladd et al., 1993; Zeisel, 2004). 

Jaké další další zdravotní benefity zaznamenané ve studiích mohou mít fosfolipidy?

  1. Snížení chronického zánětu u artritidy (Hartmann er al., 2009)
  2. Pozitivní vliv na hladinu krevních lipidů (Kirsten et al., 1994)
  3. Snížení vstřebání cholesterolu ze střeva (Cohn et al., 2010)
  4. Ochranný efekt na mozkové buňky během konzumace alkoholu (Küllenberg et al., 2012)
  5. Podpora regenerace jaterních buněk (Lieber et al., 1990)
  6. Podpora regenerace organismu po fyzické aktivitě (Jäger, Purpura &; Kingsley, 2007)

Výše uvedené pozitivní účinky vyplývají pouze z citovaných studií, nejsou schválené EFSA (Evropským úřadem pro bezpečnost potravin) jako oficiální zdravotní tvrzení.

obrázek ze shutterstock.com

2. Omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA jsou důležité pro zdravý vývoj a udržení optimální funkce mozku a nervové soustavy

Dalšími látkami, které jsou hojně zastoupeny v buněčných membránách nervových buněk (ve struktuře již zmiňovaných fosfolipidů), jsou polynenasycené mastné kyseliny nacházející se v rybím oleji a také v oleji z drobných mořských korýšů (čím dál více populárnějším krill oleji) – kyseliny eikosapentaenová (EPA) a dokosahexaenová (DHA).

V dnešní době je k nalezení velké množství studií zkoumajících vliv omega-3 mastných kyselin a konkrétně EPA a DHA na různé aspekty lidského zdraví. Skoro bychom si mohli s trochou nadsázky a ironie položit otázku: "Je vůbec něco, co EPA a DHA nejsou schopny pozitivně ovlivnit?"

Příjem omega-3 mastných kyselin je důležitý už v těhotenství. Suplemenatce EPA a DHA dokáže ovlivnit i náladu

Za pozitivní vliv na mozek je z těchto dvou mastných kyselin zodpovědná hlavně DHA. Při samotném vývoji mozku je nepostradatelná (důležitost příjmu těchto mastných kyselin během těhotenství) (McCann & Ames, 2005). 

Fontani a kolegové (2005) zkoumali vliv denního přijmu 4 g rybího oleje (s obsahem 800 mg DHA a 1600 mg EPA) po dobu 35 dní u mladých, zdravých dobrovolníků na různé psychické funkce a procesy jako pociťovanou náladu, udržení pozornosti a reakční dobu. Výsledky výzkumníci shrnuli slovy, že suplementace EPA a DHA vedla k pozitivnímu ovlivnění funkce mozkové kůry zahrnující zlepšení pozornosti, reakčního času, kognitivního výkonu a nálady.

Jaké další benefity suplementace EPA a DHA jsou pozorované ve studiích?

  1. Souvislost mezi zvýšeným příjmem EPA a DHA a nižším rizikem vzniku Alzheimerovy choroby (Morris et al., 2003)
  2. Souvislost mezi zvýšeným příjmem EPA a DHA a nižším úbytkem kognitivních funkcí (van Gelder et al., 2007)
  3. Souvislost mezi sníženými koncentracemi EPA a DHA v krvi a výskytem neurodegenerativních chorob (Dyall, 2015)
  4. Možný pozitivní vliv při léčbě schizofrenie (van Gelder et al., 2007), deprese (Hibbeln, 1998) a dalších psychických onemocnění (Kidd, 2007)

Výše uvedené pozitivní účinky vyplývají pouze z citovaných studií, nejsou schválené EFSA (Evropským úřadem pro bezpečnost potravin) jako oficiální zdravotní tvrzení.

Kolik omega-3 mastných kyselin s obsahem EPA a DHA přijímat? Stačí jíst ryby alespoň dvakrát týdně

  • Za základní doporučený denní příjem EPA + DHA by mohlo být považováno množství 250 mg (EFSA, 2010). Nemusí jít nutně o denní příjem, ale o průměrný příjem, kterého se dá docílit konzumací ryb cca 2x týdně.
  • Jiné doporučení (dle Americké psychiatrické asociace) však hovoří až o 1 gramu EPA + DHA denně (Freeman et al., 2006).
  • Účinky pozorované ve studii výše byly docíleny příjmem 2,4 g EPA + DHA (Fontani et al., 2005).

Vyšší obsah EPA a DHA mají ryby žijící v přirozeném prostředí než ty z farmového chovu

Obsah těchto mastných kyselin v rybím tuku se odvíjí od potravy, kterou ryba přijímá. Měli bychom rozlišovat ryby ulovené v jejich běžných životních podmínkách s přirozenou výživou (mořské řasy, drobní korýši), díky které bude ryba opravdu adekvátním zdrojem mastných kyselin. 

Jinak tomu může být u farmového chovu ryb, kdy krmná směs zapříčiní zcela jiný obsah mastných kyselin téměř bez žádoucích EPA a DHA. Z toho důvodu můžeme suplementaci EPA a DHA skrze doplněk stravy  vřele doporučit. V případě těchto suplementů se vyplatí nešetřit, záleží totiž na tom, aby tyto mastné kyseliny nebyly zoxidované, což některé levnější výrobky nemusí splňovat (Cladis et al., 2014).

Jaké jsou nejbohatší zdroje EPA a DHA mastných kyselin ve stravě?

Potravina Obsah EPA + DHA100 % doporučeného denního příjmu
při 100 % = 250 mg a příjmu jedné / dvou porcí týdně
Losos1,83 g104 % / 208 %
Sleď1,71 g98 % / 196 %
Kaviár (16 g)1,05 g60 % / 120 %
Makrela1,02 g58 % / 116 %
Pstruh0,84 g48 % / 96 %
Krab, humr0,2–0,65 g11–37 % / 22–74 %
Ústřice0,3–0,5 g17–29 % / 34–58 %
Treska0,14 g8 % / 16 %
Tilapie0,11 g6 % / 12 %

Obsah EPA a DHA v nejbohatších potravinových zdrojích (USDA Food Composition Database)

obrázek ze shutterstock.com

3. Kurkumin je silný antioxidant a může pomoci třeba jako součást léčby deprese 

Kurkumin je přírodní žluté až oranžové barvivo získávané z oddenků rostliny kurkumy dlouhé. Rostlina kurkuma dlouhá je poměrně blízce příbuzná s další zajímavou rostlinou s mnoha pozitivními účinky na zdraví, a to se zázvorem. 

Kurkumin, v potravinářství též známý pod pojmem CI přírodní žluť 3 a na obalech ve složení potravin skrytý za kódem E100, je látka v posledních letech velmi intenzivně studovaná z důvodu proklamovaných pozitivních účinků na širokou paletu aspektů našeho zdraví

Jak se kurkumin dostal do hledáčku vědců? Znala jej už ajurvéda

Užívání kurkuminu se datuje již do dob před naším letopočtem do systému tzv. ajurvédské medicíny. Podstatným impulsem pro hlubší studium této látky mohla být zjištění, že oblasti Indie s nejvyšší konzumací tohoto koření mají pozoruhodně nízký výskyt Alzheimerovy choroby (Ganguli et al., 2000; Ng et al., 2006; Prasad & Aggarwal, 2011). 

Co se týče studií zabývajících se vlivem kurkuminu na psychické funkce a psychický stav obecně, Kulkarni a kolegové (2008) došli k závěru, že suplementace kurkuminu může pomoci při léčbě deprese prostřednictvím pozitivního působení na koncentraci neurotransmiterů serotoninu a dopaminu. 

Tyto látky, jak mnozí z vás možná ví, jsou zodpovědné za vnímání pocitu štěstí a dobré nálady. Za další pozitivní účinky je považován silný antioxidační efekt kurkuminu bránící vzniku volných radikálů, které by mohly poškodit mozkové buňky a protizánětlivé působení (Kalpravidh et al., 2010; Mishra & Palanivelu, 2008). 

Jaké dávky kurkuminu jsou potřebné, aby se tyto účinky mohly projevit? 

Jak to často v těchto případech bývá, přijmout tak vysoké dávky kurkuminu je trochu oříšek. Ve studiích se pohybují zkoumané dávky kurkuminu v řádek stovek miligramů až několika gramů.

  • První možností příjmu kurkuminu je prostřednictvím koření kurkumy, které obsahuje asi 2–5 % kurkuminu. Pokud budeme uvažovat, že poctivá polévková lžíce koření kurkumy může mít kolem 7 gramů, pak obsah čistého kurkuminu bude 140–350 mg (Valizadeh et al., 2016).
  • Druhou možností je pak doplněk stravy, který obsahuje již téměř čistý kurkumin a jehož obsah v kapsli se nejčastěji pohybuje kolem 300 mg. Dávky kurkuminu ve studiích (nejčastěji ve formě čistého kurkuminu) se pohybují v řádech od několika stovek miligramů až po jednotky gramů. 

Vstřebatelnost kurkuminu zvýšíme piperinem z černého pepře. Jídlo si jednoduše okořeníme kurkumou i černým pepřem

Dá se říci, že běžná množství kurkuminu obsažená v kořeních a doplňcích stravy jsou srovnatelná s těmi, která byla používána ve studiích. Podstatný, avšak řešitelný problém kurkuminu je ten, že se velice špatně sám o sobě ve využitelné formě vstřebává z trávicího traktu. Pokud chceme, aby se využitelnost kurkuminu výrazně zvýšila (hovoří se o zvýšení využitelnosti až 2000 %, doporučuje se současně přijmout i látku piperin, která se nachází v černém pepři (Shoba et al., 1998). 

V praxi to může znamenat, že pokud budeme přidávat kurkumu do našeho pokrmu, neměli bychom zapomenout pro lepší využitelnost i ještě lepší chuť celého jídla přidat i menší množství drceného pepře. Kurkumin ale není prospěšný pouze pro náš mozek, ale i pro další orgány a procesy v našem těle.

Jaké další benefity kurkuminu jsou pozorovány ve studiích?

  1. Protinádorové působení (Ravindran, 2009)
  2. Snížení projevů chronických zánětlivých onemocnění trávicího traktu (Gupta, 2012)
  3. Snížení projevů artritidy a bolesti kloubů (Gupta, 2012)
  4. Snížení projevů zánětlivých onemocnění kůže (Gupta, 2012)
  5. Snížení komplikací diabetu II. typu (Gupta, 2012)

Výše uvedené pozitivní účinky vyplývají pouze z citovaných studií, nejsou schválené EFSA (Evropským úřadem pro bezpečnost potravin) jako oficiální zdravotní tvrzení.

obrázek ze shutterstock.com

Není to vše jen o fosfolipidech, omega-3 mastných kyselinách a kurkuminu. Klíčem je přijímat pestrou a výživnou stravu...

Látek přijímaných v potravě majících vztah k dobré funkci CNS může být celá řada. Nyní už jenom stručně zmíním další látky se vztahem k dobré funkci CNS (pomocí tabulky níže), jak je uvádí jeden výborný souhrnný článek s příznačným názvem Brain foods (Gómez-Pinilla, 2008).

Jaké další látky a potraviny nám pomůžou zlepšit výkon mozkových funkcí? 

LátkaPozorovaný účinekZdroj v potravě
FlavonoidyPodpora kognitivních funkcí v kombinaci se cvičenímKakao, zelený čaj, citrusové plody, hořká čokoláda, víno
Vitamin ERedukce úbytku kognitivních funkcí u starších lidí, antioxidační působeníAvokádo, ořechy, obilné klíčky, oleje, semena
Vitamin C, karotenoidyRedukce úbytku kognitivních funkcí u starších lidí, antioxidační působeníCitrusové plody, ovoce, zelenina
Vitamin DZachování kognitivních funkcí u starších lidí a podíl na vývoji CNS u dětí Tučné ryby, olej z tresčích jater, mléčné výrobky
SelenNižší hladiny selenu v krvi jsou spojovány s nižšími kognitivními funkcemi u člověka, antioxidační působeníPara ořechy, tuňák, hovězí, kuřecí, vejce
ŽelezoLéčba deficitu železa normalizuje kognitivní funkce u mladých žen, podpora přenosu kyslíkuČervené maso, světlé maso, luštěniny
MěďÚbytek kognitivních funkcí u Alzheimerovy choroby je spojován s nízkými hladinami mědi v krvi, podíl na krvetvorběÚstřice, vnitřnosti, celozrnné obiloviny, luštěniny

Co si z toho vzít?

Jak asi správně tušíte, výkonný mozek není zdaleka jen o výživě. Za dobrou kondici mozku jsou zodpovědné další aspekty životního stylu jako dostatečná délka spánku, celková duševní pohoda a míra stresu, vhodně zvolená fyzická aktivita, umírněná konzumace alkoholu nebo absence kouření. O těchto aspektech zase třeba někdy příště...

[eshoplink]

von Allwörden, H.N., Horn, S., Kahl, J. & Feldheim, W. (1993) The influence of lecithin on plasma choline concentrations in triathletes and adolescent runners during exercise. European Journal of Applied Physiology and Occupational Physiology. 67 (1), 87–91.

Anon (n.d.) USDA Food Composition Database. [Online]. Available from: https://ndb.nal.usda.gov/ndb/ [Accessed: 23 April 2017].

Canty, D.J. & Zeisel, S.H. (1994) Lecithin and choline in human health and disease. Nutrition Reviews. 52 (10), 327–339.

Cladis, D.P., Kleiner, A.C., Freiser, H.H. & Santerre, C.R. (2014) Fatty acid profiles of commercially available finfish fillets in the United States. Lipids. [Online] 49 (10), 1005–1018. Available from: doi:10.1007/s11745-014-3932-5.

Cohn, J.S., Kamili, A., Wat, E., Chung, R.W.S., et al. (2010) Dietary Phospholipids and Intestinal Cholesterol Absorption. Nutrients. [Online] 2 (2), 116–127. Available from: doi:10.3390/nu2020116 [Accessed: 22 April 2017].

Conlay, L.A., Wurtman, R.J., Blusztajn, K., Coviella, I.L., et al. (1986) Decreased plasma choline concentrations in marathon runners. The New England Journal of Medicine. 315 (14), 892.

Dyall, S.C. (2015) Long-chain omega-3 fatty acids and the brain: a review of the independent and shared effects of EPA, DPA and DHA. Frontiers in Aging Neuroscience. [Online] 7. Available from: doi:10.3389/fnagi.2015.00052 [Accessed: 22 April 2017].

EFSA (2010) Scientific Opinion on Dietary Reference Values for fats, including saturated fatty acids, polyunsaturated fatty acids, monounsaturated fatty acids, trans fatty acids, and cholesterol. EFSA Journal. [Online] 8. Available from: doi:10.2903/j.efsa.2010.1461 [Accessed: 23 April 2017].

Fontani, G., Corradeschi, F., Felici, A., Alfatti, F., et al. (2005) Cognitive and physiological effects of Omega-3 polyunsaturated fatty acid supplementation in healthy subjects. European Journal of Clinical Investigation. [Online] 35 (11), 691–699. Available from: doi:10.1111/j.1365-2362.2005.01570.x.

Freeman, M.P., Hibbeln, J.R., Wisner, K.L., Davis, J.M., et al. (2006) Omega-3 fatty acids: evidence basis for treatment and future research in psychiatry. The Journal of Clinical Psychiatry. 67 (12), 1954–1967.

Ganguli, M., Chandra, V., Kamboh, M.I., Johnston, J.M., et al. (2000) Apolipoprotein E polymorphism and Alzheimer disease: The Indo-US Cross-National Dementia Study. Archives of Neurology. 57 (6), 824–830.

van Gelder, B.M., Tijhuis, M., Kalmijn, S. & Kromhout, D. (2007) Fish consumption, n-3 fatty acids, and subsequent 5-y cognitive decline in elderly men: the Zutphen Elderly Study. The American Journal of Clinical Nutrition. 85 (4), 1142–1147.

Gómez-Pinilla, F. (2008) Brain foods: the effects of nutrients on brain function. Nature reviews. Neuroscience. [Online] 9 (7), 568–578. Available from: doi:10.1038/nrn2421 [Accessed: 20 May 2017].

Gunstone, F.D., Harwood, J.L. & Padley, F.B. (1995) The lipid handbook. 2. ed., reprinted. London, Chapman & Hall.

Gupta, S.C., Patchva, S. & Aggarwal, B.B. (2012) Therapeutic Roles of Curcumin: Lessons Learned from Clinical Trials. The AAPS Journal. [Online] 15 (1), 195–218. Available from: doi:10.1208/s12248-012-9432-8 [Accessed: 20 May 2017].

Hartmann, P., Szabó, A., Erős, G., Gurabi, D., et al. (2009) Anti-inflammatory effects of phosphatidylcholine in neutrophil leukocyte-dependent acute arthritis in rats. European Journal of Pharmacology. [Online] 622 (1–3), 58–64. Available from: doi:10.1016/j.ejphar.2009.09.012 [Accessed: 22 April 2017].

Hibbeln, J.R. (1998) Fish consumption and major depression. Lancet (London, England). [Online] 351 (9110), 1213. Available from: doi:10.1016/S0140-6736(05)79168-6.

Institute of Medicine (US) Standing Committee on the Scientific Evaluation of Dietary Reference Intakes and its Panel on Folate, Other B Vitamins, and Choline (1998) Dietary Reference Intakes for Thiamin, Riboflavin, Niacin, Vitamin B6, Folate, Vitamin B12, Pantothenic Acid, Biotin, and Choline. The National Academies Collection: Reports funded by National Institutes of Health. [Online]. Washington (DC), National Academies Press (US). Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bo... [Accessed: 22 April 2017].

Jäger, R., Purpura, M. & Kingsley, M. (2007) Phospholipids and sports performance. Journal of the International Society of Sports Nutrition. [Online] 4, 5. Available from: doi:10.1186/1550-2783-4-5 [Accessed: 22 April 2017].

Kalpravidh, R.W., Siritanaratkul, N., Insain, P., Charoensakdi, R., et al. (2010) Improvement in oxidative stress and antioxidant parameters in beta-thalassemia/Hb E patients treated with curcuminoids. Clinical Biochemistry. [Online] 43 (4–5), 424–429. Available from: doi:10.1016/j.clinbiochem.2009.10.057.

Kidd, P.M. (2007) Omega-3 DHA and EPA for cognition, behavior, and mood: clinical findings and structural-functional synergies with cell membrane phospholipids. Alternative Medicine Review: A Journal of Clinical Therapeutic. 12 (3), 207–227.

Kirsten, R., Heintz, B., Nelson, K., Hesse, K., et al. (1994) Polyenylphosphatidylcholine improves the lipoprotein profile in diabetic patients. International Journal of Clinical Pharmacology and Therapeutics. 32 (2), 53–56.

Kulkarni, S.K., Bhutani, M.K. & Bishnoi, M. (2008) Antidepressant activity of curcumin: involvement of serotonin and dopamine system. Psychopharmacology. [Online] 201 (3), 435–442. Available from: doi:10.1007/s00213-008-1300-y.

Küllenberg, D., Taylor, L.A., Schneider, M. & Massing, U. (2012) Health effects of dietary phospholipids. Lipids in Health and Disease. [Online] 11, 3. Available from: doi:10.1186/1476-511X-11-3 [Accessed: 22 April 2017].

Ladd, S.L., Sommer, S.A., LaBerge, S. & Toscano, W. (1993) Effect of phosphatidylcholine on explicit memory. Clinical Neuropharmacology. 16 (6), 540–549.

Lieber, C.S., DeCarli, L.M., Mak, K.M., Kim, C.I., et al. (1990) Attenuation of alcohol-induced hepatic fibrosis by polyunsaturated lecithin. Hepatology (Baltimore, Md.). 12 (6), 1390–1398.

McCann, J.C. & Ames, B.N. (2005) Is docosahexaenoic acid, an n-3 long-chain polyunsaturated fatty acid, required for development of normal brain function? An overview of evidence from cognitive and behavioral tests in humans and animals. The American Journal of Clinical Nutrition. 82 (2), 281–295.

Mishra, S. & Palanivelu, K. (2008) The effect of curcumin (turmeric) on Alzheimer’s disease: An overview. Annals of Indian Academy of Neurology. [Online] 11 (1), 13–19. Available from: doi:10.4103/0972-2327.40220 [Accessed: 20 May 2017].

Morris, M.C., Evans, D.A., Bienias, J.L., Tangney, C.C., et al. (2003) Consumption of fish and n-3 fatty acids and risk of incident Alzheimer disease. Archives of Neurology. [Online] 60 (7), 940–946. Available from: doi:10.1001/archneur.60.7.940.

Ng, T.-P., Chiam, P.-C., Lee, T., Chua, H.-C., et al. (2006) Curry consumption and cognitive function in the elderly. American Journal of Epidemiology. [Online] 164 (9), 898–906. Available from: doi:10.1093/aje/kwj267.

Prasad, S. & Aggarwal, B.B. (2011) Turmeric, the Golden Spice: From Traditional Medicine to Modern Medicine. In: Iris F. F. Benzie & Sissi Wachtel-Galor (eds.). Herbal Medicine: Biomolecular and Clinical Aspects. 2nd edition. [Online]. Boca Raton (FL), CRC Press/Taylor & Francis. p. Available from: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/bo... [Accessed: 20 May 2017].

Ravindran, J., Prasad, S. & Aggarwal, B.B. (2009) Curcumin and Cancer Cells: How Many Ways Can Curry Kill Tumor Cells Selectively? The AAPS Journal. [Online] 11 (3), 495–510. Available from: doi:10.1208/s12248-009-9128-x [Accessed: 20 May 2017].

Shoba, G., Joy, D., Joseph, T., Majeed, M., et al. (1998) Influence of piperine on the pharmacokinetics of curcumin in animals and human volunteers. Planta Medica. [Online] 64 (4), 353–356. Available from: doi:10.1055/s-2006-957450.

USDA Food Composition Database. https://ndb.nal.usda.gov/ndb/. Accessed April 23, 2017

Valizadeh Kiamahalleh, M., Najafpour-Darzi, G., Rahimnejad, M., Moghadamnia, A.A., et al. (2016) High performance curcumin subcritical water extraction from turmeric (Curcuma longa L.). Journal of Chromatography. B, Analytical Technologies in the Biomedical and Life Sciences. [Online] 1022, 191–198. Available from: doi:10.1016/j.jchromb.2016.04.021.

Zeisel, S.H. (2004) Nutritional importance of choline for brain development. Journal of the American College of Nutrition. 23 (6 Suppl), 621S–626S.

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku