- Blue monday je známý termín, který označuje nejdepresivnější den v roce.
- Některé faktory typické pro zimní měsíce mohou skutečně zvyšovat riziko psychické nepohody.
- Odpočinek je nejefektivnější strategií pro zvládání stresu a předcházení vyhoření – ne každý však umí skutečně odpočívat.
Co je Blue monday?
Možná jste už slyšeli o tzv. Blue monday, nebo‑li Modrém pondělí. Má se jednat o vůbec nejdepresivnější den celého roku a připadá vždy na 3. pondělí v lednu. V roce 2025 se tedy jedná o pondělí 20. 1. Tento pojem zavedl v roce 2005 velšský psycholog Cliff Arnal, podle kterého je tento den průsečíkem nepříznivých vlivů pocházejících z meteorologických, psychologických a ekonomických sfér.
Odborníci však aktuálně tento pojem nepovažují za relevantní, jelikož se ukázalo, že Blue monday bylo spojeno s marketingovou strategií, která měla zajistit navýšení prodeje letních dovolených. Ani samotný Arnal si ale podle všeho nedovedl představit, jaký boom koncept Blue monday způsobí, a později se za svůj výrok omluvil a dokonce proti němu i částečně vystoupil.
Kde je pravda?
Přestože Arnalovu rovnici pro výpočet jediného konkrétního dne vyznačujícího se neutuchajími depresivními stavy nelze brát zcela vážně, v širším měřítku lze na tomto konceptu najít trochu vědecky ověřené pravdy.
Leden je totiž charakteristický studeným počasím, krátkými dny a nedostatkem slunečního světla – faktory, které jsou jako stvořené pro rozvoj sezónní afektivní poruchy (SAD). Tento stav postihuje cca 6–20 % populace a typické jsou pro jeho výskyt právě zimní nebo podzimní měsíce. Nenechte se ale zmást, jelikož SAD můžete zažívat např. i na jaře. Pokud vás téma SAD nebo také cirkadiánního rytmu zajímá více do hloubky, přečtěte si náš článek Jak ráno pohodlně vstávat, když je venku tma.
Další nezpochybnitelnou rovinou je, že po prvních pár týdnech nového roku na vás může začít naplno doléhat tíha velkého obnosu financí investovaných o vánočních svátcích nebo rozčarování z novoročních předsevzetí. Chcete si svá předsevzetí skutečně udržet? Poradíme vám jak na to! Jak dodržet novoroční předsevzetí po celý rok?
Jsou tedy vaše potíže “normální”?
Pokud tedy zrovna pociťujete zvýšenou míru stresu nebo pocity úzkosti, může to být vzhledem k výše zmíněným faktorům poměrně logický jev. Rozhodně byste se však neměli upínat na teorii, že tyto negativní prožitky jsou důsledkem Blue monday. Namísto toho zkuste odhalit příčinu svých potíží a v závažnějších případech se neváhejte poradit s odborníkem. Pomoci vám mohou i některé naše články:
Jak předcházet hromadění stresu a zahlcení? Naučte se odpočívat
Odborníci i většina laické veřejnosti dnes už s jistotou ví, že stresu se nelze úplně “zbavit”. Jediný způsob, jak s ním efektivně pracovat, je tedy naučit se jej ovládat a korigovat, do jaké míry vás může ovlivnit.
Teoreticky je to vlastně úplně jednoduché – jestliže při plnění svých denních povinností potřebujete být kreativní, produktivní a musíte zvládnout nejednu stresovou situaci, vaše tělo i mysl potřebují čas i na to, aby si mohly “vydechnout” a mobilizovat další síly.
Kromě kontinuálního nočního odpočinku, který by zkrátka měl být v žebříčku priorit na prvním místě, byste však neměli zapomínat ani na vědomý odpočinek během dne. Právě tyto krátké úseky určené pro relaxaci vám totiž pomohou vyčistit si hlavu pro další úkoly, utišit svou mysl po náročné schůzce nebo připravit se na důležitou zkoušku. Odpočinek během dne může navíc pozitivně ovlivnit i samotný spánek – a to zejména skrze schopnost celkového zklidnění.
Odpočinek vám dále může pomoci
- efektivně řešit problémy
- kriticky myslet
- mít vyšší míru trpělivosti a schopnost empatie (zde budou nepochybně individuální rozdíly)
- snížit míru stresu a napětí
- zlepšit náladu
- zvýšit kreativitu (zde budou nepochybně individuální rozdíly)
- lépe kontrolovat své emoce
Umíte odpočívat?
Vysoká míra povinností často přispívá k tomu, že odpočinek může z vašeho dne zcela vypadnout, nebo se můžete mylně domnívat, že zrovna odpočíváte, ale realita je zcela jiná. Pokud si totiž o obědové pauze mezi jednotlivými sousty pročítáte emaily, nebo cestou z práce projíždíte dnešní zprávy, váš mozek ve skutečnosti neodpočívá.
Setkat se můžete dokonce i s pocity viny a přesvědčením, že namísto odpočinku byste přece měli být produktivní. Pár chvil relaxace vám připadá jako sobecká, neefektivní a zbytečná ztráta času, a to dokonce i o víkendech nebo po skončení času vymezeného pro vaši práci. Ačkoliv je třeba si jasně vymezit a dodržovat dobu určenou pro každodenní povinnosti, znehodnocování důležitosti odpočinku je nebezpečný způsob chování, který může vést až k vyhoření.
Proč nejste schopni odpočívat?
Neschopnost opravdové relaxace je dnes rozšířenějším problémem, než se může zdát. Pokud totiž máte tendence k výše zmíněným pocitům viny a neustálým myšlením na práci, může pro vás odpočinek paradoxně znamenat nepříjemný stav spojený s úzkostí. Kdy může k tomuto stavu docházet?
- Při odpočinku vychází na povrch starosti a potlačené emoce: Někteří lidé mají tendenci neustále zaměstnávat svou hlavu novými a novými úkoly. V neustálém zápřahu se totiž jejich myšlenky nedostanou k závažnějším problémům nebo potlačeným emocím, které v nich vyvolávají pocity strachu a úzkosti. Jakmile se však okolní shon utiší, tyto dojmy se přihlásí o slovo.
- Mozek je přednastaven na stresovou reakci: Tento stav se nejčastěji pojí s posttraumatickou stresovou poruchou, v důsledku které se mozek adaptoval na stále hrozící nebezpečí, a považuje je za novou “normu”. I při snaze o zklidnění přetrvává nadměrná činnost sympatického nervového systému, která vás pak nabádá k ostražitosti a nabuzení.
- Váš mozek neustále touží po informacích: V důsledku strachu ze ztráty kontroly nad nějakou situací jste si možná vytvořili návyk, kdy váš mozek neustále touží po nových a nových informacích, i když už vám nemají co nabídnout a naopak vás zahlcují. Dostatečná informovanost je totiž jedním z běžných mechanismů reagujících na bezmoc – jakmile však tato reakce přesáhne zdravou mez, váš mozek se snaží vyhledávat nové a nové podněty, kterými by se zabýval.
- Nevíte, jak by měl vypadat skutečný odpočinek: Jak již bylo zmíněno výše, projíždění sociálních sítí a hltání stále přicházejících podnětů nelze považovat za skutečný odpočinek. Cílem odpočinku je dostat vaši mysl do přítomnosti a usměrnit ji, jak právě potřebujete.
Jak tedy odpočívat správně?
Jelikož má každý člověk odlišné zájmy a vášně, je obtížné plošně určit činnosti, které by vyhovovaly všem. V zásadě jde ale o to, aby se vaše tělo či mysl (nebo ideálně obojí současně) nemusely příliš namáhat, a spíše se nacházely ve stavu flow.
Základem jsou techniky jako mindfulness, dechová cvičení, meditace, jóga, journaling a nebo jiné zásady psychohygieny, které vám pomohou s uvolněním těla i mysli. Zvolit však můžete i “zcela rutinní” činnosti, jako procházka v přírodě, horká vana, masáž, sauna, četba knihy nebo sledování filmu (zde se vyvarujte multitaskingu a celou svou pozornost skutečně věnujte jeho ději). Stále oblíbenější je také kreativní činnost ve formě kreslení, malování či modelování, které je známá pod názvem arteterapie.
Co si z toho vzít?
Ačkoliv teorie Blue monday není podložena vědou, zimní měsíce mohou být pro psychický stav opravdovou výzvou. Jedním ze základních předpokladů, abyste byli schopni zvládat každodenní stres a vyhnout se zahlcení, je dostatečný odpočinek. Ne každý však odpočívat skutečně umí – a existují i stavy, kdy vám mozek zkrátka nechce uvolnění napětí dovolit. Při výběru relaxace myslete především na to, že by pro vás měla být tato činnost příjemná, a poskytnout úlevu vašemu tělu i mysli.
