Geneticky modifikované potraviny mohou zachránit statisíce životů. Jsou ale bezpečné?

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková před 14 dny
Geneticky modifikované potraviny mohou zachránit statisíce životů. Jsou ale bezpečné?

S pojmem geneticky modifikovaný organismus (GMO) jste se už jistě setkali. Velmi pravděpodobně to bylo v kontextu s tím, že pokud se na takovou potravinu jen podíváte, vypadají vám vlasy, naroste třetí noha a v horším případě vlastně sežere ona vás. Ať už je váš názor na tuto problematiku takový, nebo makový, každá mince má svůj rub i líc.

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jak je to s produkcí potravin do budoucna
  • Proč a jak vlastně vznikají GMO
  • Jaké postupy zahrnují klasické metody šlechtění rostlin 
  • Jak mohou GMO zachraňovat lidské životy 

Počet lidí na planetě stále narůstá, jídlo nebude stačit

Počet obyvatel se celosvětově neustále zvyšuje. K roku 2019 dosahuje 7,7 miliard, ale nárůst by měl podle předpokladů pokračovat na 8,5 miliard v roce 2030, 9,7 miliard v roce 2050 a 10,8 miliard v roce 2100. Je tedy nadmíru jasné, že současný způsob produkce potravin rozhodně není na takový nárůst připraven. Už nyní si bereme daleko více zdrojů, než je naše planeta schopna obnovit, a zhoršující se klimatická situace neprospívá ani pěstitelským podmínkám.

Český biolog Jiří Friml se svým týmem objevil mechanismus, kterým se rostliny přizpůsobují vnějšímu prostředí a měnícím se podmínkám. Na základě toho pak můžeme zvýšit výtěžnost nebo kvalitu dané plodiny, k čemuž by dle jeho slov mohly významně přispět metody genového inženýrství. 

Jak a proč GMO vlastně vzniká?

Díky možnosti vypnutí nebo zapnutí určitého genu nebo jeho příznivé varianty může genetická modifikace vést ke zvýšení produkce plodiny tím, že se rostlina dokáže přizpůsobit obtížnějším pěstitelským podmínkám. Konkrétně může jít např. o přizpůsobení slanému prostředí, které umožní zavlažování slanou vodou, nebo vyšší odolnost rostlin vůči plísním, parazitům i vnějším vlivům, z čehož logicky vyplývá i nižší potřeba používání ochranných prostředků, jako jsou pesticidy nebo herbicidy. 

Ze studie mapující používání pesticidů v USA však vyplývá, že jejich aplikace v letech 1996–2011 o 7 % vzrostla. Jak je to možné? Díky pěstování tzv. Roundup Ready plodin (rezistentních k herbicidu Roundup) se tento konkrétní přípravek stal nejrozšířenější a nejúčinnější zbraní v boji proti mnoha druhům plevelu. 

Jak to funguje?

V evoluci ale platí, že přežije ten nejsilnější, a plevel si tak kvůli nadužívání Roundupu proti němu časem jednoduše vypěstoval odolnost. Stejný mechanismus pak funguje např. i u některých bakterií a jejich rezistenci na antibiotika (Benbrook, 2012; Bromová 2014; Salava, 2013). 

Pokud by byla pole osázená Roundup Ready rostlinami ošetřována častěji jen proto, že glyfosát jim nijak neublíží, je logické, že plodina pak může obsahovat vyšší množství reziduí tohoto herbicidu. Stále ale existují limity týkající se těchto reziduí v plodinách na výrobu potravin a krmiv. 

Rostliny s vyšším než povoleným množstvím reziduí se pro tyto účely používat nesmějí. U glyfosátu se tyto hodnoty pohybují cca od 0,05 mg/kg po 50 mg/kg v závislosti na druhu potraviny. Například u tuny sójových bobů je tedy horní hranice obsahu reziduí glyfosátu cca 20 g (20mg/kg).

Enzym, na který glyfosát u rostlin působí, není u živočichů přítomen a neměl by pro ně tak představovat riziko. Některé studie však poukazují na možnou genotoxicitu, teratogenitu nebo karcinogenní účinky a IARC (Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny) jej zařadila do skupiny 2A, tedy jako pravděpodobný lidský karcinogen.  

1574696023_a_3964.jpg

Jaké jsou klasické metody šlechtění? Možná budete překvapeni

Téměř žádná plodina, kterou v dnešní době konzumujeme, není původní. To je prostě fakt. K vytvoření nových odrůd a vlastností rostlin se kromě prostého výběru rostlin s vhodnějšími vlastnostmi nebo jejich následným křížením využívá také fyzikální nebo chemické mutageneze (proces, při kterém díky působení mutagenů dochází ke změnám v DNA).

Tento proces spočívá ve vystavení semínek rostliny různě vysokému stupni ionizujícího záření (záření, které při průchodu hmotou vytváří reaktivní ionty) nebo chemickým látkám, čímž dochází k určitým změnám v DNA a vytvoření odlišných vlastností plodiny. 

U nás v ČR bylo mimo jiné vyšlechtěno také mnoho odrůd ječmene, přičemž některé z nich se používají i pro výrobu moku, který je bezpochyby blízký srdci nejednomu z nás – piva. Jak tyto nové odrůdy vznikly? Semena ječmene byla vystavena rentgenovému záření o velikosti nejčastěji 100 Gy (MVD-Variety). Dalším příkladem jsou i jablka odrůdy James Grieve Double Red, která vznikla ozářením gamma paprsky o velikosti 62 Gy. 

2IPT_Uv9gD2JIavKiusmDRVuQExBps24AXzn_jlCmGzBjvndqiJpyPfAYPpb11SQJmtuz_OuyGm0Gptkj7rSpf7MissJTcCpxsQ3-r-ExxoFK4r59GAO3e-QJF_kHOFLyC4trTTD
V případě ozáření však nemáme ani páru o tom, co se v genomu rostliny vlastně stalo a kolik se toho stalo. Ale veřejnost tuto klasickou metodu akceptuje.

[Instagram]

Zlatá rýže může zachránit statisíce životů

Díky dokonalé znalosti genomu dané plodiny a jeho přesně cíleným změnám jsme u geneticky modifikovaných rostlin schopni měnit také složení makro a mikronutrientů. Např. tzv. “zlatá rýže” je takto upravena k produkci β-karotenu, tedy prekurzoru vitaminu A. 

Z důvodu nedostatku tohoto vitaminu v rozvojových zemích Afriky a jihovýchodní Asie ročně oslepne až půl milionu dětí a polovina z nich do roka od ztráty zraku umírá. Zlatá rýže by tedy mohla zachránit mnoho životů. Z toho důvodu se pod její povolení podepsalo 107 laureátů Nobelovy ceny a přijetí GMO na území EU by uvítal i již zmiňovaný český biolog. 

GMO podle vědců nejsou pro lidi rizikové

Velký potenciál mají také tzv. jedlé vakcíny. Rostliny mohou být pomocí genového inženýrství stimulovány k produkci specifických bílkovin a nahradit tak klasické vakcíny tam, kde jejich transport nebo aplikace nejsou z nějakého důvodu možné. Tato metoda je prozatím ještě v plenkách, ale v blízké budoucnosti by se v zachraňování lidských životů mohla hrdě postavit po bok zlaté rýže. (WHO; Řehořová, 2017; Savage, 2016). 

Bezpečnost GMO sledovala v roce 2000 a 2004 také Národní akademie věd Spojených států amerických, která došla k závěru, že GMO nepředstavují pro lidské zdraví žádné riziko

Může se však stát, že kvůli změně genetické informace (a tím pádem syntéze nových proteinů) mohou během procesu vzniknout nové alergeny. V porovnání s konvenčními plodinami však nebyly tyto rozdíly nijak významné a co se týče kontroly kvality a bezpečnosti, jsou GMO jednou z nejvíce regulovaných skupin potravin na světě (Landrigan, 2015; National Research Council, 2004, Graf, 2014; Strauss, 2016). 

Co si z toho vzít?

Produkce geneticky modifikovaných organismů se celosvětově stále zvyšuje a i na území EU je pro potravinářské a krmné účely povoleno používat některé druhy geneticky modifikované kukuřice, sóji, řepky, bavlníku, cukrové řepy a také některých mikroorganismů pro výrobu léčiv

Pokud by však při výrobě potraviny byl skutečně použit jakýkoliv organismus, který byl geneticky modifikován, toto upozornění musí být vždy čitelně uvedeno na obale výrobku. Nemůže se tedy stát, že byste si koupili tzv. zajíce v pytli. V České republice se k roku 2019 pěstuje GM sója, ječmen a slivoň.

Kvůli neustále se zvyšující populaci je zřejmé, že současná produkce potravin nám v budoucnu jednoduše nebude stačit. Za hromadou hoaxů a důvodů proti povolení GMO se skrývají pozitivní faktory, na které se velmi často zapomíná, a právě v případě řešení celosvětového hladu a deficitu makro i mikronutrientů by mohly právě GMO svou troškou do mlýna výrazně přispět.

O geneticky modifikovaných organismech v budoucnu ještě nepochybně uslyšíme a mnohé postupy vylepšíme, lépe objasníme a ověříme. Je ale zapotřebí pochopit jejich pravou podstatu a podívat se na ně bez jakýchkoliv předsudků a ze všech stran.

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků:

ROSER, Max, Hannah RITCHIE a Esteban ORTIZ-OSPINA. World Population Growth. Our World in Data [online]. 2013 [vid. 2019-11-11]. Dostupné z: https://ourworldindata.org…

VANNESTE, Steffen a Jiří FRIML. Auxin: A Trigger for Change in Plant Development. Cell [online]. 2009, 136(6), 1005–1016 [vid. 2019-11-11]. ISSN 0092-8674. Dostupné z: doi:10.1016/j.cell.2009.03.001

LANDRIGAN, Philip J.; BENBROOK, Charles. GMOs, herbicides, and public health. N Engl J Med, 2015, 373.8: 693-695.

ČESKÁ TELEVIZE. Geneticky modifikované plodiny zachraňují životy, říká biolog. Chtěl by jejich povolení v EU. ČT24 - Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR - Česká televize [online]. [vid. 2019-11-11]. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz…

National Research Council, Committee on Identifying and Assessing Unintended Effects of Genetically Engineered Foods on Human Health. Safety of genetically engi-neered foods: approaches to assessing un-intended health effects. Washington, DC: National Academies Press, 2004

SAVAGE, Steven. More Than 100 Nobel Laureates Call Out Greenpeace For Anti-GMO Obstruction In Developing World [online]. [vid. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.forbes.com/sites…

BENBROOK, Charles M. Impacts of genetically engineered crops on pesticide use in the US--the first sixteen years. Environmental Sciences Europe, 2012, 24.1: 24.

MVD - Variety [online]. [vid. 2019-11-11]. Dostupné z: https://mvd.iaea.org/#!Variety/3408

WHO | Micronutrient deficiencies. WHO [online]. [vid. 2019-11-11]. Dostupné z: https://www.who.int/nutrition…

MACEK, Tomáš, Kateřina ŘEHOŘOVÁ a Jitka VIKTOROVÁ. Současná situace v oblasti užití geneticky modifikovaných rostlin. Chemické listy. nedatováno, 2017(111).

GRAF, Lynda, Hikmat HAYDER a Utz MUELLER. Endogenous allergens in the regulatory assessment of genetically engineered crops. Food and Chemical Toxicology[online]. 2014, roč.73, s.17–20. ISSN0278-6915. Dostupné z:doi:10.1016/j.fct.2014.08.001

STRAUSS, Steven H a Joanna K SAX. Ending event-based regulation of GMO crops. Nature Biotechnology [online]. 2016, 34(5), 474–477 [vid. 2019-11-11]. ISSN 1087-0156, 1546-1696. Dostupné z: doi:10.1038/nbt.3541

SALAVA, Jaroslav. Postřehy z prvních sedmnácti let pěstování transgenních plodin. http://www.gate2biotech.cz/[online]. 27.květen 2013 [vid.2016-červen-02]. Dostupné z:http://www.gate2biotech.cz…

BROMOVÁ, Edita. Roundup Ready plevel. 3pol [online]. 2013. ISSN 2464-7888. Dostupné z: https://www.3pol.cz/cz…

ŘEHOŘOVÁ, Kateřina, Jitka VIKTOROVÁ a Tomáš MACEK. Současná situace v oblasti užití geneticky modifikovaných rostlin. Chemické listy. nedatováno, 2017(111), 307–313.

Evropská komise. Politika EU v oblasti pěstování a dovozu GMO: otázky a odpovědi [online]. 6. listopad 2013. Dostupné z: https://ec.europa.eu…

Ministerstvo životního prostředí. Registr povolených GMO - souhrn [online]. [vid. 2019-11-16]. Dostupné z: https://www.mzp.cz/_…

78/2004 Sb. Zákon o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty. Zákony pro lidi [online]. [vid. 2019-11-16]. Dostupné z: https://www.zakonyprolidi.cz…

World Health Organization a International Agency for Research on Cancer. Q&A on Glyphosate [online]. 1. březen 2016. Dostupné z: https://www.iarc.fr/wp…

Poděkuj autorovi
1 člověk již poděkoval

Diskuze k článku