Imunitní systém reaguje na fast food podobně agresivně jako na bakteriální infekci, potvrdili vědci

Ondřej Klein
Ondřej Klein Poprvé publikováno 20. 1. 2018
Aktualizováno 28. 8. 2019
7 minut čtení
Imunitní systém reaguje na fast food podobně agresivně jako na bakteriální infekci, potvrdili vědci
obrázek z naturallyintense.net
9

Začátkem roku 2018 vyšla v prestižním časopise Cell studie zabývající se vztahem typické západní stravy a imunitních reakcí v závislosti na přijímané potravě. Závěr autorů studie z Německa, USA, Norska a Holandska se nese ve znění, že západní strava bohatá na fast food spouští podobnou imunitní reakci jako infekce a z dlouhodobého hlediska je imunitní systém daleko více "agresivnější". To vyvolává otázku, jak ničivé mohou opravdu být naše návštěvy fast foodových řetězců pro naše zdraví?

Jaké škody může napáchat strava bohatá na tuk, cukr a sůl bez zeleniny, ovoce a vlákniny? 

Stejně jako pro výzkumy mikrobiomu se používají tzv. bezmikrobní myši (nemají na sobě ani v zažívacím systému žádné bakterie), tak pro výzkum specifických cílů (v tomto případě imunitních funkcí a zánětlivosti organismu) se používají i myši s provedenými genetickými změnami. Zde byly použity myši, které byly geneticky předurčeny pro to, aby se u nich projevila ateroskleróza, tedy "ucpávání tepen". Tento fakt mohl výsledky studie umocňovat.

Mezinárodní autoři studie Christ et al., (2018) krmili výzkumné laboratorní myšky stravou bohatou na nasycené mastné kyseliny, cukr a sůl po dobu jednoho měsíce a zkoumali epigenetické působení stravy na organismus, čili jak dokáže strava ovlivňovat chování organismu. V tomto případě se zaměřili na chování imunitního systému. Samozřejmostí byla také absence zeleniny, ovoce a vlákniny stejně tak, jako je tomu v typické fast foodové stravě.

obrázek z unsplash.com

Imunitní systém se brání fast foodové stravě zvýšením počtu bílých krvinek

Imunitní systém laboratorních myšek začal reagovat na tento druh stravy podobně, jako by čelil bakteriální infekci - došlo k aktivaci specifických genů v progenitorových buňkách, na což imunita zareagovala zvýšením počtu bílých krvinek.

Zánět sice za čas zmizet může, ale další setkání s fast foodem může znamenat rychlejší vznik závažnějších nemocí

Zánětlivá reakce organismu odezněla poté, co byly pokusné myšky nadále po dobu jednoho měsíce krmeny zdravou stravou, tedy stravou typickou pro myši, jako je zrní a olejnatá semena. Co ale nezmizelo, byly aktivované specifické geny v progenitorových buňkách, které si pamatovaly původce zánětlivé odpovědi, aby v případě stejné infekce byly připraveny reagovat co nejrychleji. Tyto geny byly v jakémsi pohotovostním režimu, něco jako když je vojsko připraveno čelit útoku, který může přijít kdykoliv.

Existence této buněčné infekční paměti následované zánětlivou odpovědí organismu na opětovné vystavení fast foodu může urychlit například vznik obezity, srdečně-cévních onemocnění, zejména aterosklerózu, kdy se bílé krvinky rychleji zanořují do nánosu plaku ve stěnách cév, nebo cukrovku II. typu.

obrázek z pexels.com

Jídlo je daleko více než jen jídlo! Je bláhové myslet si, že záleží jen na kaloriích... 

Naše jídlo ovlivňuje nejen to, jestli budeme mít několik kilogramů tuku navíc, ale ovlivňuje i to, jestli naše tělo bude v zánětlivém stavu, nebo nikoliv (Minihane et al., 2015).

Je nad slunce jasné, že strava bohatá na zpracované potraviny, které jsou vydatným zdrojem cukru, soli a tuku, vyvolává v organismu chronický zánětlivý stav. 

Jaké změny v jídelníčku pomohou zlepšit náš zdravotní stav i kondici?  

  • Vrátit se k co nejméně zpracovaným potravinám. Namísto hamburgeru ve fast foodu si raději koupíme kvalitní maso a uděláme si hamburger sami nebo místo cukrem nacpaných donutů a koláčků si můžeme doma upéct zdravé muffiny. Vyzkoušet můžeme třeba zdravé a vyladěné recepty z Aktin kuchyně.
  • Snížit příjem omega-6 a zvýšit příjem omega-3 mastných kyselin. To znamená, že do jídelníčku zařadíme ryby, mořské plody nebo vejce od slepic z volného chovu. Omezením konzumace fast food pokrmů značně snížíme i příjem omega-6 mastných kyselin, tuku a soli. Celkově bychom měli dosáhnout poměru příjmu omega-6:omega-3 v rozmezí 3–5:1. S tím nám mohou pomoci i doplňky stravy s obsahem omega-3 mastných kyselin.
  • Vrátit do jídelníčku vlákninu a její příjem udržovat kolem 30 gramů za den. Díky ovoci a zelenině také přijmeme spoustu biologicky aktivních látek, které mají protizánětlivé působení, jako jsou třeba antokyany v hroznovém víně nebo kurkumin z kurkumy. S příjmem vlákniny nám může pomoci třeba i Psyllium.

Nejedná se o nic jiného, než naučit se správným stravovacím návykům a kvalitnímu výběru potravin (Sears, 2015).

Naučit se zdravě jíst, je jednoduché! 

Co když do fast foodu zajdeme jednou za čas, je to problém? 

Pokud se budeme z drtivé většiny řídit například zdravým talířem z Harvardu, tak nám občasná návštěva fast foodu pravděpodobně neublíží, protože zároveň v potravě přijímáme spoustu protizánětlivých látek, které jednorázovou návštěvu fast foodu dokáží eliminovat.  

obrázek ze strong4life.com

Co si z toho vzít?

Nyní máme důkazy, že dlouhodobé stravování s bohatým zastoupením cukru, soli a tuku s absencí vlákniny, ovoce a zeleniny vede u myší k zánětlivému stavu, který zrychluje chronická onemocnění, jako je obezita, cukrovka II. typu a srdečně-cévní onemocnění. Pokud se stejná reakce odehrává i uvnitř našich těl, i když v daleko pomalejší manifestaci (což je velmi pravděpodobné, ale je to potřeba ověřit dalším výzkumem), stravovací návyky mají daleko větší podíl na zdravém duchu a zdravém těle, než jsme si doposud mysleli. 

Osvojením si principů základů stravy, pravidelným sportováním a kvalitním odpočinkem docílíme skvělých zdravotních změn a díky tomu si jednou za čas nemusíme vyčítat návštěvu fast foodu, i když do koncepce zdravého životního stylu rozhodně nepatří.

Jak vypadá 2 000 kcal (8 400 kJ) v menu fast foodových řetězců? Na objem málo, na energii nevídaně mnoho.

[eshoplink]

Christ, A., Günther, P., Lauterbach, M. A. R., Duewell, P., Biswas, D., Pelka, K., … Latz, E. (2018). Western Diet Triggers NLRP3-Dependent Innate Immune Reprogramming. Cell, 172(1), 162–175.e14. https://doi.org/10.1016/j…

Minihane, A. M., Vinoy, S., Russell, W. R., Baka, A., Roche, H. M., Tuohy, K. M., … Calder, P. C. (2015). Low-grade inflammation, diet composition and health: current research evidence and its translation. The British Journal of Nutrition, 114(7), 999–1012. https://doi.org/10.1017…

Sears, B. (2015). Anti-inflammatory Diets. Journal of the American College of Nutrition, 34 Suppl 1, 14–21. https://doi.org/10.1080…

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku