Imunitní systém reaguje na fast food podobně agresivně jako na bakteriální infekci, potvrdili vědci
obrázek z naturallyintense.net

Imunitní systém reaguje na fast food podobně agresivně jako na bakteriální infekci, potvrdili vědci

Ondřej Klein Ondřej Klein před 11 měsíci

Na začátku roku vyšla v prestižním časopise Cell studie zabývající se vztahem typické západní stravy a imunitních reakcí v závislosti na přijímané potravě. V nejbližších dnech si určitě masová média nenechají utéct příležitost informovat veřejnost o téměř „šokujících“ zjištěních této studie. Závěr autorů studie z Německa, USA, Norska a Holandska se nese ve znění, že západní strava bohatá na fast food spouští podobnou imunitní reakci jako infekce a z dlouhodobého hlediska je imunitní systém daleko více "agresivnější". To vyvolává otázku, jak ničivé mohou opravdu být naše návštěvy fastfoodových řetězců pro naše zdraví?

Studie od mezinárodního týmu vědců napodobující fast food

Stejně jako pro výzkumy mikrobiomu se používají tzv. bezmikrobní myši (nemají na sobě ani v zažívacím systému žádné bakterie), tak pro výzkum specifických cílů (v tomto případě imunitních funkcí a zánětlivosti organismu) se používají i myši s provedenými genetickými změnami. Zde byly použity myši, které byly geneticky předurčeny pro to, aby se u nich projevila ateroskleróza, tedy „ucpávání tepen“. Tento fakt mohl umocňovat výsledky studie.

Mezinárodní autoři studie Christ et al., (2018) krmili výzkumné laboratorní myšky stravou bohatou na nasycené mastné kyseliny, cukr a sůl po dobu jednoho měsíce a zkoumali epigenetické působení stravy na organismus, čili jak dokáže strava ovlivňovat chování organismu. V tomto případě se zaměřili na chování imunitního systému. Samozřejmostí byla také absence zeleniny, ovoce a vlákniny, stejně tak jako je tomu v typické fastfoodové stravě.

obrázek z unsplash.com

Co se stalo?

Imunitní systém laboratorních myšek začal reagovat na tento druh stravy podobně, jako by čelil bakteriální infekci, tedy zvýšeným počtem bílých krvinek v krvi. Aktivita těchto bílých krvinek (granulocytů a monocytů) ukázala výzkumníkům směrem ke specifickým genům v progenitorových buňkách, které aktivovala změna stravy a ty „nastartovaly“ imunitní odpověď v podobě zvýšeného počtu bílých krvinek.

Zánětlivá reakce organismu odezněla poté, co byly pokusné myšky nadále po dobu jednoho měsíce krmeny zdravou stravou, tedy stravou typickou pro myši, jako je zrní a olejnatá semena. Co ale nezmizelo, byly aktivované specifické geny v progenitorových buňkách, které si pamatovaly původce zánětlivé odpovědi, aby v případě stejné infekce byly připraveny reagovat co nejrychleji. Tyto geny byly tedy v jakémsi pohotovostním režimu, něco jako když je vojsko připraveno čelit útoku, který může přijít kdykoliv.

Existence této buněčné infekční paměti následována zánětlivou odpovědí organismu na opětovné vystavení fast foodu může urychlit například vznik obezity, srdečně-cévních onemocnění, zejména aterosklerózu, kdy se bílé krvinky rychleji zanořují do nánosu plaku ve stěnách cév, nebo cukrovku II. typu.

obrázek z pexels.com

Jídlo je daleko více než jen jídlo 

Naše jídlo ovlivňuje nejen to, jestli budeme mít několik kilogramů tuku navíc, ale ovlivňuje i to, jestli naše tělo bude v zánětlivém stavu, nebo nikoliv (Minihane et al., 2015).

Je nad slunce jasné, že strava bohatá na zpracované potraviny, které jsou vydatným zdrojem cukru, soli a tuku, vyvolává v organismu chronický zánětlivý stav. 

Jaké je řešení? Podle Searse, (2015) je zapotřebí:

  • Vrátit se k co nejméně zpracovaným potravinám. Namísto hamburgeru ve fast foodu si raději koupíme kvalitní maso a uděláme si hamburger sami nebo místo cukrem nacpaných donutů koláčků si můžeme doma upéci třeba zdravé muffiny.
  • Snížit příjem omega-6 a zvýšit příjem omega-3 mastných kyselin. To znamená, že do jídelníčku zařadíme ryby, mořské plody nebo vejce od slepic z volného chovu. Omezením konzumace fast food pokrmů značně snížíme i příjem ω6 mastných kyselin, tuku a soli. Celkově bychom měli dosáhnout poměru příjmu omega-6:omega-3 v rozmezí 3–5:1.
  • Vrátit do jídelníčku vlákninu a její příjem udržovat kolem 30 gramů za den. Díky ovoci a zelenině také přijmeme spoustu biologicky aktivních látek, které mají protizánětlivé působení, jako třeba antokyany v hroznovém víně nebo kurkumin z kurkumy.

Sečteno a podtrženo nejedná se o nic jiného než se naučit správným stravovacím návykům a kvalitnímu výběru potravin před kvantitativním. 

S navedením správným směrem vám pomohou základní články na téma zdravé stravy Proč být hned dietolog, když chci jen sexy tělo! Jednoduché základy stravování a Co jíst pro vysněnou postavu? Stravovací základy pro pokročilé. Pokud se budeme z drtivé většiny řídit například Zdravým talířem z Harvardu, tak nám občasná návštěva fast foodu pravděpodobně neublíží, protože zároveň v potravě přijímáme spoustu protizánětlivých látek, které jednorázovou návštěvu fast foodu dokáží eliminovat.  

obrázek ze strong4life.com

Co si z toho vzít?

Nyní máme důkazy, že dlouhodobé stravování podle vzoru západní stravy s bohatým zastoupením cukru, soli a tuku s absencí vlákniny, ovoce a zeleniny vede u myší k zánětlivému stavu, který zrychluje chronická onemocnění, jako je obezita, cukrovka II. typu a srdečně-cévní onemocnění. Pokud se stejná reakce odehrává i uvnitř našich těl, i když v daleko pomalejší manifestaci (což je velmi pravděpodobné, ale je to potřeba ověřit dalším výzkumem), stravovací návyky mají daleko větší podíl na zdravém duchu a zdravém těle, než jsme si doposud mysleli. Osvojením si principů základů stravy, pravidelným sportováním a kvalitním odpočinkem docílíme skvělých zdravotních změn a díky tomu si jednou za čas nemusíme vyčítat návštěvu fast foodu, i když do koncepce zdravého životního stylu rozhodně nepatří.

Jak vypadá 2 000 kcal (8 400 kJ) v menu fastfoodových řetězců? Na objem málo, na energii nevídaně mnoho.

Zdroje:

Christ, A., Günther, P., Lauterbach, M. A. R., Duewell, P., Biswas, D., Pelka, K., … Latz, E. (2018). Western Diet Triggers NLRP3-Dependent Innate Immune Reprogramming. Cell, 172(1), 162–175.e14. https://doi.org/10.1016/j.cell...

Minihane, A. M., Vinoy, S., Russell, W. R., Baka, A., Roche, H. M., Tuohy, K. M., … Calder, P. C. (2015). Low-grade inflammation, diet composition and health: current research evidence and its translation. The British Journal of Nutrition, 114(7), 999–1012. https://doi.org/10.1017/S00071...

Sears, B. (2015). Anti-inflammatory Diets. Journal of the American College of Nutrition, 34 Suppl 1, 14–21. https://doi.org/10.1080/073157...

  •