Jak hlad ovlivňuje výběr jídla a tloustnutí?

Kristýna Dvořáková
Kristýna Dvořáková před 28 dny
Jak hlad ovlivňuje výběr jídla a tloustnutí?

Asi to sami dobře znáte, celý den nemáte ve všem tom shonu na jídlo čas ani pomyšlení a po cestě domů vás pak chytne takový hlad, že si naporoučíte málem celou nabídku u Mekáče, navrch si dáte dortík a korunujete to minimálně půllitrem koly. 

Za normálních okolností bychom samozřejmě dali přednost zdravějšímu a nutričně vyváženému jídlu, naše chutě a preference jsou však ovlivňovány naším zdravotním stavem, stresem, emocemi nebo právě i hladem. Proč tomu tak ale je?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Co se děje v naše těle, když dlouho hladovíme
  • Proč hladoví upřednostňujeme sladkosti
  • Když máme hlad, sníme i jídlo, které jinak nejíme. Jak je to možné
  • Jak se bránit nezvladatelným chutím na jídlo

Hlad způsobuje intenzivnější vnímání sladké chuti a snižuje odpor k hořkým potravinám

Evolučně máme dáno, že v případě nedostatku potravy, a tím pádem i energie vždy vyhledáváme takové potraviny, které vykazují sladkou chuť, protože jsou většinou energeticky bohaté. 

Hořkost a kyselost byly vždy spojovány s nevhodnými a nebezpečnými (dokonce i jedovatými) potravinami, takže je docela logické, že k těmto chutím máme jak my lidé, tak i zvířata přirozený odpor (Fu, 2019; Yarmolinsky, 2009). 

Fu s kolegy však ve své letos zveřejněné studii zjistili, že u hladovějících myší se oproti myším normálně krmeným preference ke sladké chuti ještě zvýšila a naopak klesla míra averze (odporu) k chuti hořké

1573576396_a_3873.jpg

Hladoví sníme téměř vše, na co přijdeme. Proč? 

Vědci se zaměřili výhradně na tzv. agouti-releated peptid-exprimující neurony (AgRP neurony), což jsou nervové buňky, které se nachází v hypotalamu. Hypotalamus je část mozku, která se velkou měrou podílí na regulaci chuti a potravinových preferencí. AgRP neurony pak produkují agouti-related peptid (AgRP), což je  látka, která zvyšuje chuť k jídlu.

AgRP pak ovlivňuje další neurony nacházející se v mozku, a zvýší tak potřebu příjmu potravy a preferenci sladké chuti. To způsobí, že rázem máme nutkání spást všechno, co doma najdeme. Současně se zvyšuje tolerance hořké chuti, proti které máme přirozený odpor, a v případě hladu jsme tak schopni sníst i to, co bychom za normálních podmínek odmítli (Fu, 2019; Stamatakis, 2016).

Obézní lidé vnímají některé chutě intenzivněji jí i více sladkého či slaného

Autoři studie také zmínili, že jejich dalším krokem bude zjistit, zda se tyto hypotalamické dráhy podobně chovají i při onemocněních jako obezita nebo cukrovka.

Bylo totiž potvrzeno, že obézní lidé mají oproti populaci s normální hmotností zvýšené preference ke sladkým i slaným potravinám a sladké, slané a kyselé chutě vnímají intenzivněji (Hardikar, 2017).

Hlad nás nutí vybírat si vysoce kalorické potraviny

Přestože byla výše zmíněná studie provedena pouze na myších a aplikace jejích výsledků na člověka se tak může lišit, je velmi pravděpodobné, že naše mozkové procesy budou podobné. Zkuste si sami sebe představit v situaci, kdy máte hlad a dostanete na výběr mezi nějakou sladkou potravinou a salátem. 

Pravděpodobně sáhnete po takovém jídle, které vám rychle a spolehlivě doplní chybějící energii, že? Není náhodou, že za rychlý zdroj energie považujeme právě sladké potraviny, ideálně ještě bohaté na jednoduché cukry, evolučně to tak totiž máme nastaveno od samého počátku. 

Jak se bránit nezvladatelným chutím na sladké?

  1. S ohledem na výsledky studie je nejlepší obranou proti úmorným chutím na sladké nenechat se vyhladovět
  2. I při hektickém zaměstnání si proto těch pár minut na jídlo najděte, nemusíte si hned s kolegy uspořádat piknik, ale bohatě postačí např. proteinová tyčinka s nějakým ovocem, která vás ochrání před večerním útokem na ledničku.

I z tohoto důvodu jsou diety založené na přehnaném hladovění a neodborně sestavených příjmech holé nesmysly, za které vám vaše tělo nepoděkuje ani po stránce estetické, ani po stránce zdravotního stavu. Nejlepší cestou ke zdraví a sexy křivkám je pravidelná, vyvážená strava, dostatek pohybu a také spánku. 

1573576663_a_3873.jpg

Co si z toho vzít?

Dnešní doba nám nabízí téměř neomezenou dostupnost veškerých potravin, na které si jen vzpomeneme. Jejich výběr je u každého z nás ovlivňován náladou, zdravotním stavem a v neposlední řadě také hladem. Ten způsobí, že při rozhodování mezi sladkou a méně sladkou potravinou většinou sáhneme po té s vyšším obsahem cukru a zároveň také oslabuje náš přirozený odpor k hořké chuti. 

Nejlepším způsobem, jak se vyhnout situacím, kdy spráskáme všechno, co doma najdeme, je nenechat se pohltit pocitem hladu. Udělejte si na jídlo čas i v průběhu dne nebo s sebou mějte nějaké pohotové svačinky s vysokým obsahem bílkovin, které vás spolehlivě zasytí. A pokud vás nic nenapadá, můžete se inspirovat našimi bílkovinami nabitými recepty.

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků:


FU, Ou, et al. Hypothalamic neuronal circuits regulating hunger-induced taste modification. Nature communications, 2019, 10.1: 1-14.

YARMOLINSKY, David A.; ZUKER, Charles S.; RYBA, Nicholas JP. Common sense about taste: from mammals to insects. Cell, 2009, 139.2: 234-244.

STAMATAKIS, Alice M., et al. Lateral hypothalamic area glutamatergic neurons and their projections to the lateral habenula regulate feeding and reward. Journal of Neuroscience, 2016, 36.2: 302-311.

SWEENEY, Patrick; YANG, Yunlei. An excitatory ventral hippocampus to lateral septum circuit that suppresses feeding. Nature communications, 2015, 6: 10188.

HARDIKAR, Samyogita, et al. Higher sensitivity to sweet and salty taste in obese compared to lean individuals. Appetite, 2017, 111: 158-165.

Poděkuj autorovi
2 lidé již poděkovali

Diskuze k článku