Jak jsou na tom Češi s produkcí plynů a co to dělá s životním prostředím?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný před 15 dny
Jak jsou na tom Češi s produkcí plynů a co to dělá s životním prostředím?

Množství skleníkových plynů v atmosféře roste a roste každým rokem. Od začátku průmyslové revoluce do současné doby vzrostla hladina oxidu uhličitého, dusného či methanu v atmosféře o desítky až stovky procent. A konzumace jídla na tom má nejméně čtvrtinový podíl.

Jíst jídlo je neekologické? To zní nejen absurdně, ale také nepřirozeně, jíst se přece musí. Jenže je nás na světě čím dál více (odhady OSN pro rok 2050 hovoří o 9,7 miliardách obyvatel Země) a co víc, vybíráme si potraviny, jejichž způsob produkce či pěstování již úplně přirozený není. Jaká jídla za to mohou a jak si vedou jednotlivé evropské státy?

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Které potraviny nejvíce zatěžují životní prostředí
  • Které potraviny jsou naopak nejvhodnější z hlediska dopadu na životní prostředí
  • Jak jsou na tom Češi s produkcí skleníkových plynů a jak jsou na tom ostatní státy
  • Jaké kroky můžeme udělat, abychom šetřili životní prostředí

Živočišné potraviny jsou problém, ovoce a zelenina mají zelenou

Největším viníkem zátěže životního prostředí z kategorie produkce potravin je konzumace masa a masných výrobků, z celkové tvorby skleníkových plynů zapříčiněných produkcí potravin se maso podílí téměř ze 40 %. Také výroba mléčných výrobků není zcela bez viny, přispívá dalšími 16 %.

Naproti tomu produkce a konzumace ovoce, zeleniny, ořechů, semínek a brambor je vzhledem k životnímu prostředí podstatně mírnější, vyžaduje totiž nejen méně plochy půdy, ale tvoří také podstatně méně skleníkových plynů vztaženo na jednotku energie (při započtení prakticky všech faktorů životního cyklu zkoumaných potravin).

1574586661_a_3921.jpg

Češi se tváří nevinně, ale skleníkovými plyny přispívají také

Kdyby se Greta přijela podívat k nám do Česka, nejspíš by z nás měla docela radost. Ze zkoumaných států (Dánsko, Francie, Itálie a Česká republika) má totiž Česká republika nejmenší podíl skleníkových plynů vztaženo na referenční denní příjem 2000 kcal. I přesto ale v konečném sčítání pošleme do ovzduší podobný ekvivalent oxidu uhličitého jako ostatní státy.

Jak je to možné?

Pokud jde o celkovou produkci skleníkových plynů, je třeba započítat dva faktory:

  1. Kvalita = jak moc jsou námi konzumované potraviny zatěžující vzhledem k tvorbě skleníkových plynů. V Česku konzumujeme takovou skladbu potravin, která skleníkových plynů nevytvoří mnoho, a tak jsme z tohoto pohledu fakt dobří.
  2. Kvantita = kolik potravin jako takových celkově zkonzumujeme. V tom jsme bohužel taky dost dobří, protože zkonzumujeme v průměru o 371–612 kalorií více než ostatní zkoumané státy.

Není to samozřejmě jen o jídle. Prakticky každé lidské chování za sebou zanechává ekologickou stopu a jistě bychom mohli najít podstatně větší ekologické problémy. Postupně jsme ale dospěli do stavu, kdy je potřeba nad neekologickým chováním přemýšlet o trochu více. Vzpomeňte si na to, až si budete kupovat jídlo, které vlastně vůbec nepotřebujete.

1574587349_a_3921.jpg

Francouzi toho moc nesnědí, životní prostředí ale zatěžují nejvíce

  1. Francouzi jedí ze všech zkoumaných států nejméně, v průměru asi jen 1960 kcal denně. Nejvíce jedí Češi, dopřávají si asi 2572 kcal denně.
  2. I přesto jsou Francouzi největším producentem skleníkových plynů ze zkoumaných států, a to především z důvodu hojné konzumace masa. Na druhém místě jsou v celkovém součtu Češi, nejmenší dopad za sebou nechávají Italové.
  3. Nejvíce plochy na produkci potravin potřebují Francouzi, druzí jsou v těsném závěsu Dánové, Češi si vystačí s nejmenším podílem půdní plochy.
  4. S výjimkou Dánů si ženy zpravidla vybírají potraviny s větším vlivem na tvorbu skleníkových plynů než muži. Snědí toho ale za den výrazně méně, a tak větší dopad na životní prostředí za sebou stejně nechávají muži oproti ženám.

Jak se můžeme polepšit a co si z toho vzít?

  • Produkce a spotřeba potravin patří mezi jeden z významných vlivů na produkci skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování. Z množství skleníkových plynů, které produkuje člověk, padá na výrobu potravin celosvětově asi 25 %.
  • Významným problémem je masivní odlesňování lesů, které za normálních podmínek část skleníkových plynů (oxid uhličitý) pohlcují. Zalesňování je proto jednoduchým, dostupným a účinným způsobem, jak je možné ekologický status planety zlepšit.
  • Na tvorbě skleníkových plynů z produkce potravin se nejvíce podílí konzumace masa a masných výrobků či produktů z mléka. Nezanedbatelnou zátěž na životní prostředí činí též konzumace kávy a čaje, a to nejen z důvodu problematické přepravy přes celý svět. Naproti tomu produkce ovoce, zeleniny, brambor a obecně nenáročných rostlinných plodin je vůči životnímu prostředí šetrnější - a to především, pokud sázíte na lokální a sezónní potraviny, které k vám nemusí cestovat přes půl planety.
  • Ze zkoumaných evropských států se na produkci skleníkových plynů (vztaženo na jednu osobu) nejvíce podílejí Francouzi a Češi. Francouzi si vybírají nevhodné potraviny, Češi toho zase snědí moc.
  • Nejlepší možností, jak snížit produkci skleníkových plynů a zvýšit podíl užitné plochy, je snížení množství masa a jeho nahrazení ořechy, semínky, ovocem a zeleninou. Předpokládá se, že s omezením konzumace masa na polovinu se sníží produkce tvorby skleníkových plynů z potravin o 12 %. Pro zachování množství bílkovin ve stravě se nabízí částečné nahrazení masa luštěninami, které představují podstatně menší zátěž na životní prostředí. 
  • Ani rostlinné potraviny a především rostlinné náhražky masa nemusí být ideální, pokud jsou vyrobeny z vysoce průmyslově zpracovaných potravin. Ty v konečném důsledku mohou čítat několik desítek ingrediencí a představovat podobnou zátěž jako živočišné produkty.
  • Nevyhazujte potraviny. Ušetříte nejen svou peněženku, ale také životní prostředí.

Další informace můžete načerpat z našich obsáhlých článků:

[eshoplink]

Mertens E. et al. (2019). Dietary choices and environmental impact in four European countries. Journal of cleaner production 237

Poděkuj autorovi
2 lidé již poděkovali

Diskuze k článku