Čistíme sklady! Slevy až 75 % – TPW, Bodylab, Biotech, Go Nutrition, Nebbia, ...

Zavřít upozornění

Jak se zbavit všech škodlivých látek na ovoci a zelenině?
obrázek ze shutterstock.com

Jak se zbavit všech škodlivých látek na ovoci a zelenině?

Ondřej Klein Ondřej Klein před 26 dny

Pokud si nekupujeme BIO potraviny zaručující minimální obsah látek pro zefektivnění zemědělské produkce, je takřka nemožné se pesticidům vyhnout. Dnes je globální zemědělská produkce doslova závislá na používání látek proti škůdcům a na šlechtění odolnějších a výnosnějších odrůd. V neposlední řadě se ovoce voskuje a ošetřuje, aby bylo pro zákazníka atraktivnější ke koupi a vydrželo déle čerstvé. Jak ale snížit množství pesticidů, které možná i nevědomě každý den konzumujeme?

Jak se ale zbavit co největšího množství pesticidů z ovoce, zeleniny a srazit jejich příjem na minimum?

Podle zprávy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin nemáme důvod obávat se, protože příjem pesticidů je prý pod jejich akceptovatelným denním příjmem (ADI). To mně osobně ale nestačí, protože pesticidy nejsou zrovna látky, po kterých bych byl zdravý jako řípa. 

Asi ani nemusím podotýkat, že zbavení se například dvou karcinogenních látek používaných k pěstování rajčat, je zdravou strategií i ve světle toho, že 5 % rajčat na evropském trhu má jejich nadlimitní výskyt. Přítomnost těchto látek u zeleniny a ovoce můžeme snížit, nebo dokonce eliminovat. Proč to neudělat, když si tím snížíme riziko vzniku onemocnění? Řešení jsou celkem jednoduchá a možná vás překvapí (Chavarri, 2005; Randhawa et al., 2007)

Svoje ovoce a zeleninu alespoň omývejme vlažnou vodou

  • Zhruba minutu umývejte oblíbené ovoce/zeleninu v misce s kohoutkovou vodou o vlažné teplotě (28-32°C) a následně ovoce/zeleninu utřete čistou utěrkou nebo papírovým ubrouskem. Snížíte tak obsah endosulfanu o 25 % u rajčat a o 22 % u špenátu.
  • Následnou tepelnou úpravou v podobě vaření, spaření, pečení nebo osmahnutí dokážeme nadále snížit obsah škodlivých látek až o zhruba 20 % u rajčat a špenátu v případě endosulfanu. Vyvařenou vodu raději vylejte a na zeleninový vývar si připravte omytou a oškrábanou zeleninu.

Vodní lázeň s jedlou sodou odstraní drtivou většinu nebezpečných látek

  • Po ponechání jablka v misce s vodou a jedlou sodou (10mg/ml) na 12 minut a následném osušení nebyly na jablku detekovány žádné zbytky pesticidů (Yang et al., 2017)!
obrázek ze shutterstock.com

Praktická doporučení:

  • Běžná expozice pesticidům je podle současného poznání podlimitní, tudíž by nám nemělo hrozit zvýšené riziko vzniku onemocnění, nicméně je otázkou, jestli jsou stanovené limity natolik přísné, aby opravdu žádné riziko nehrozilo.
  • Snažte si zajistit ovoce a zeleninu ze zahrádky "od strýčka nebo prarodičů", kde je kontaminace pesticidy téměř nulová.  
  • BIO potraviny jsou charakteristické minimálním množství zbytkových pesticidů, proto je jejich upřednostnění v tomto kontextu vhodnou alternativou.
  • Svoje ovoce a zeleninu ze supermarketu si před zpracováním pečlivě umyjte vlažnou kohoutkovou vodou (28-32°C) po dobu jedné minuty nebo nechte ležet zhruba 12 minut v misce s vodou a jedlou sodou pro největší efekt.
  • Tepelným zpracováním se zbavíme téměř všech zbytků pesticidů na ovoci a zelenině.

Co si z toho vzít?

I když prakticky nemáme šanci se škodlivým látkám úplně vyhnout, můžeme jejich příjem minimalizovat a jejich dopad omezit tím, že budeme jíst hodně zdraví prospěšného ovoce, zeleniny a vlákniny. I přes to, že množství přijatých pesticidů je podlimitní, stojí za to se jim vyhýbat co nejvíce. 

Vystavení se pesticidům snížíme preferencí BIO potravin nebo důkladným omytím ovoce či zeleniny a následnou tepelnou úpravou, která se jeví jako nejefektivnější strategie v boji proti pesticidům.

Zdroje:

Aris, A., & Leblanc, S. (2011). Maternal and fetal exposure to pesticides associated to genetically modified foods in Eastern Townships of Quebec, Canada. Reproductive Toxicology, 31(4), 528–533. https://doi.org/10.1016/j.repr...

Houeto, P., Bindoula, G., & Hoffman, J. R. (1995). Ethylenebisdithiocarbamates and ethylenethiourea: possible human health hazards. Environmental Health Perspectives, 103(6), 568–573. https://doi.org/10.1289/ehp.95...

Chavarri, M. J., Herrera, A., & Ariño, A. (2005). The decrease in pesticides in fruit and vegetables during commercial processing. International Journal of Food Science & Technology, 40(2), 205–211. https://doi.org/10.1111/j.1365...

Nasreddine, L., & Parent-Massin, D. (2002). Food contamination by metals and pesticides in the European Union. Should we worry? Toxicology Letters, 127(1–3), 29–41.

Randhawa, M. A., Anjum, F. M., Asi, M. R., Butt, M. S., Ahmed, A., & Randhawa, M. S. (2007). Removal of endosulfan residues from vegetables by household processing. JSIR Vol.66(10) [October 2007]. Získáno z http://nopr.niscair.res.in/han...

Yang, T., Doherty, J., Zhao, B., Kinchla, A. J., Clark, J. M., & He, L. (2017). Effectiveness of Commercial and Homemade Washing Agents in Removing Pesticide Residues on and in Apples. Journal of Agricultural and Food Chemistry, 65(44), 9744–9752. https://doi.org/10.1021/acs.ja...