Je KARNITIN bezpečný?

Karnitin a jeho vliv na lidský organismus je nám téměř všem znám. Jeho historická oblíbenost u sportovců snažících se snížit množství tělesného tuku je téměř unikátní. Není více "profláknuté" látky než karnitinu. Podle nových studií však může být jeho suplementace VELMI NEBEZPEČNÁ. Zkusme si shrnout to, co o karnitinu vlastně víme, jak funguje a jak nefunguje stejně jako to, zda pro nás je nebezpečný nebo ne.

Karnitin stále patří mezi nejoblíbenější spalovače tuku

Už jsem to uvedl v úvodu článku. Karnitin je jedním z nejznámějších doplňků stravy, který se dostal pod kůži i nesportovcům čekajícím zázraky od jeho užívání. 

Jsme tu proto, že nedávno se o karnitinu objevila studie, která dospěla k závěru, že karnitin MŮŽE mít negativní vliv na zdraví, a to dokonce do takové míry, že vede ke zvýšení rizika vzniku kardiovaskulárních chorob (infarkt, ateroskleróza, vysoký krevní tlak...). Tato obava vznikla z nedávno publikované studie o vztahu karnitinu a rozvoji kardiovaskulárních chorob. Co je na této poměrně revoluční zprávě pravdy?

Dokáže si naše tělo karnitin vytvořit samo?

Nejprve mi ale dovolte, abych vůbec osvětlil to, jak karnitin v lidském těle funguje. Neberme nyní karnitin jako doplněk stravy, ale jako látku tělu vlastní. Karnitin je látka odvozená od esenciální aminokyseliny lysinu. Naše tělo si karnitin dokáže vyrobit samo, nicméně jeho potřeby tělo z určité části může krýt i příjmem ze stravy. Nejbohatšími zdroje karnitinu v naší výživě je zejména maso (červené) a v menší míře také mléčné výrobky. Karnitin je syntetizován v játrech, ledvinách a kosterním svalstvu z aminokyselin lysinu a methioninu. K jeho syntéze jsou nutné i vitaminy jako vitamin C nebo vitamin B6.

Jsou všechny karnitiny stejné?

Karnitin je látka, která se vyskytuje ve dvou optických izomerech: D‑karnitin a L‑karnitin. Blíže nespecifikovaným označením karnitin se zpravidla míní L‑antipod a právě tato forma se používá v doplňcích stravy (při hubnutí, sportování či v rámci prevence). D‑antipod nemá v lidském těle žádnou fyziologickou funkci, navíc ve velkých dávkách omezuje funkce L‑karnitinu, a proto by se v doplňcích stravy neměl vyskytovat. Přírodním izomerem s fyziologickým účinkem je pouze L‑karnitin.

Karnitin je významně zapojen do metabolismu tuků a podporuje jejich využití jako zdroje energie. Proto se také přidává do mnoha spalovačů tuku pro redukci tělesné hmotnosti a tělesného tuku. Jeho využití bylo nejdříve pouze ve zdravotnictví. Ve sportu byl poprvé užit v Itálii, kdy ho suplementovali italští běžci a atleti, a to již před zhruba 20 lety.

Karnitin je zapojen do přenosu mastných kyselin v mitochondrii, aby byly efektivně využity jako zdroj energie

Karnitin přenáší mastné kyseliny jako zdroj energie na místo, kde jsou oxidovány (využity na energii). Tím místem oxidace jsou mitochondrie, které bychom mohli pojmenovat jako takové malé buněčné elektrárny. Mitochondrie se nacházejí téměř každé buňky našeho těla (červené krvinky ale například mitochondrie neobsahují). Mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (14 uhlíků a více) totiž nemohou samy projít do mitochondriální matrix, kde jsou využívány jako zdroj energie. 

Karnitin tak působí jako jakýsi přenašeč pro dlouhé mastné kyseliny a umožňuje jim tak dostat se do nitra mitochondrie. Nejvíce mitochondrií je právě ve svalových buňkách, které potřebují v dostatečném množství získávat energii pro fyzický výkon. Tato svalovina se nazývá příčně pruhovaná nebo také kosterní. Určitě vás nepřekvapí, že i buňky srdečního svalu (kardiomyocyty) mají ve svém nitru velké množství mitochondrií, a tak byly kryty energetické požadavky srdečního svalu.

V čem může pro nás být vysoký příjem karnitinu nebezpečný?

Studie, kterou si blíže rozebereme, byla publikována v prestižním vědeckém žurnálu Nature Medicine. Výzkumný tým z Cleveland Clinic v USA způsobil touto studií doslova poprask (Koeth et al., 2013). Uvádí se v ní, že mikroflóra v našich střevech může karnitin metabolizovat na látku s názvem trimethylamin‑N‑oxid (TMAO), organickou sloučeninu, která může podporovat vznik aterosklerózy. V této studii je také uvedeno, že hladina TMAO se zvyšuje u lidí, kteří jedí více červeného masa. Nikoliv však u veganů a vegetariánů z důvodu rozdílu ve střevních bakteriích (mikrobiotě), neboť celková skladba velkou měrou určuje to, jaké bakterie budou v našem zažívacím traktu sídlit. 

Jak tedy tuto studii chápat a interpretovat? Studie nám ukázala zajímavou souvislost mezi příjmem karnitinu a schopností střevních bakterií specifické skladby u lidí (s vysokým příjmem masa ve stravě) metabolizovat karnitin na látky, které urychlují proces aterosklerózy a tím přispívají k vyššímu riziku vzniku chorob srdce a cév. Opět se tak potvrzuje, že střevní mikrobiota může mít obrovský vliv na naše zdraví i v tomto ohledu. 

Jiná studie, jiný výsledek, můžeme ale takové studie vůbec srovnávat...?

Pojďme se podívat na další studii týkající se vztahu mezi příjmem karnitinu a jeho vlivem na kardiovaskulární riziko. Jedná se o meta‑analýzu publikovanou ve vědeckém časopise Mayo Clinic Proceedings, která analyzovala 13 různých studií o účincích karnitinu v sekundární prevenci kardiovaskulárních chorob (Di Nicolantonio, 2013). Jednalo se tedy o pacienty, kteří už infarkt myokardu jednou prodělali a suplementace karnitinem měla docílit toho, aby se další srdeční příhoda již neopakovala. Vědci v této studii prokázali, že podávání karnitinu v sekundární prevenci infarktu má pozitivní vliv na celkový stav pacienta a snížení rizika jeho úmrtí.

Díky suplementaci karnitinu mortalita (úmrnost) v době sledování klesla o 27 % oproti pacientům dostávající placebo, snížil se i počet závažných srdečních arytmií o 65 %, nebo typický výskyt bolesti za hrudní kostí (angina pectoris) byl také snížen o 40 %. 

Tato práce tak ukazuje, že suplementace karnitinu může podporovat přežití pacienta po prodělaném infarktu a snižuje riziko dalších potíží se srdcem. Je však velmi těžké, ba nemožné obě tyto studie srovnávat. Obě mají zcela jiný design a sledují něco jiného.

Co si z článku zapamatovat aneb několik vět závěrem

Jak jsme si ukázali, v dnešní době již bezpečně známe mechanismus, kterým karnitin může podpořit spalování tuku. Vybrat si můžeme z celé řady forem (tekutá forma, kapsle, atd.) i konkrétních chemických sloučenin, které jsou zdrojem karnitinu. Pozor na D‑karnitin a racemickou směs, kde jsou ve stejném poměru zastoupeny obě L- i D- formy.

A jak je to s možným vlivem karnitinu na riziko vzniku kardiovaskulárních chorob? Odpověď je jednoduchá. Opět se potvrzuje, že všeho moc škodí, a tak ani dlouhodobě vysoký příjem karnitinu z masa nebo z doplňků stravy za jistých okolností nemusí být to pravé ořechové, takže je na místě opatrnost a nutnost tento příjem "vyvážit" např. potravinami rostlinného původu bohatých na vlákninu a dalšími ochrannými látkami. I přesto se však rozhodně nebojte využít karnitin jako doplněk stravy na podporu oxidace mastných kyselin (tuku) jako zdroje energie během fyzické zátěže. Karnitin zřejmě může pomoci i našim prarodičům po prodělaném infarktu. Specifická forma acetyl karnitinu (ALCAR) je známá a používaná jako tzv. brain booster. Máme tu tak poměrně zajímavé nutraceutikum s lehkým nádechem léčiva.

Zdroje:

Di Nicolantonio, J.J., Lavie, C.J., Fares, H., Menezes, A.R., et al. (2013) L‑carnitine in the secondary prevention of cardiovascular disease: systematic review and meta‑analysis. Mayo Clinic Proceedings. [Online] 88 (6), 544–551. Available from: doi:10.1016/j.mayocp.2013.02.007.

Koeth, R.A., Wang, Z., Levison, B.S., Buffa, J.A., et al. (2013) Intestinal microbiota metabolism of l‑carnitine, a nutrient in red meat, promotes atherosclerosis. Nature Medicine. [Online] 19 (5), 576–585. Available from: doi:10.1038/nm.3145 [Accessed: 10 October 2018].