Doba těhotenství a kojení je velmi specifickým obdobím života každé ženy. Existuje totiž mnoho faktorů, kterými matka v tomto období pozitivně i negativně ovlivní vývoj a zdraví dítěte po zbytek jeho života. Jedním z nejdůležitějších faktorů je bezesporu výživa matky, do které řadíme i příjem doplňků stravy. Měla by se žena v takovém případě doplňkům stravy obloukem vyhnout, nebo jí naopak mohou být prospěšné?
Doplňky stravy obsahují stejné živiny jako běžné potraviny, jen jsou zde v koncentrovanější formě
Legislativně spadají doplňky stravy do kategorie potravin, tudíž na ně můžeme nahlížet právě tímto způsobem. Podléhají těm samým požadavkům na bezpečnost a zdravotní nezávadnost jako běžné potraviny. Z toho můžeme usoudit, že výběr doplňků stravy u těhotných a kojících je prakticky ta samá záležitost jako výběr potravin. Máme potraviny horší i lepší kvality, a tak je to i s doplňky stravy. Proto doplňky stravy vždy nakupujte u důvěryhodných společností a vybírejte prověřené značky, u kterých je jistota, že složení deklarované na obalu je skutečně i uvnitř.
- Komplexní článek pojednávající o problematice doplňků stravy a jejich vnímání širokou veřejností si můžete přečíst pod názvem Sype naše babička, když pije protein? Proč si lidé myslí, že jsou doplňky stravy steroidy?
Můžu jako nastávající nebo kojící maminka užívat proteinový doplněk stravy?
Syrovátkový protein je získáván šetrnými procesy z kravského mléka a je pokládán za jednu z nejkvalitnějších bílkovin vůbec, který může maminka zahrnout do jídelníčku. Během těhotenství a kojení je potřeba příjmu bílkovin ve stravě ženy lehce zvýšená a syrovátkový protein může být vhodným prostředkem pro její navýšení obzvláště tehdy, pokud je navíc žena fyzicky aktivní.
Kolik bílkovin by mělo být ve stravě nastávající maminky?
- K základnímu příjmu bílkovin ve stravě 70kg ženy 0,8 g/kg tělesné hmotnost bez větší fyzické aktivity je od 2. trimestru třeba přidat 7 g bílkovin na cca 0,9 g/kg TH
- Ve 3. trimestru je nutné přidat 21 g bílkovin na cca 1,0 g/kg TH
- Během plného kojení se doporučuje přidat 23 g bílkovin až na 1,2 g/kg TH (DACH, 2017)
Z kravského mléka (a tedy i syrovátkového proteinu) jsou navíc vyráběny i formule pro umělou výživu kojenců v případě, že matka dítě nekojí. Proč by tedy měl být kvalitní syrovátkový protein něco, čemu by se měly těhotné a kojící ženy vyhýbat?
- Nevíme, jaký protein si vybrat? Na to nám odpoví článek s názvem Jak vybrat správný protein?
- Jak je to s rostlinnými proteiny s nálepkou vegan? To se dozvíme v článku Rostlinné proteiny: Jak vybrat ten nejlepší?
Jak jsou na tom BCAA a kreatin nebo oblíbené nápoje NOCCO a AminoPro s obsahem kofeinu?
V zásadě i tyto látky jako BCAA nebo kreatin by měly být v těhotenství bezpečné. Pokud ale uvážíme, že doba těhotenství rozhodně není obdobím pro lámání rekordů v posilovně, nastává pak otázka, proč by žena v těhotenství měla takové doplňky stravy vůbec užívat. Ani v době kojení, ať už z důvodu tréninků, nebo kojení samotného, není zvláštní důvod tyto látky doplňovat.
V těhotenství a při kojení by podle EFSA (2015) neměl být problém ani s příjmem kofeinu do 200 mg kofeinu za den, což se rovná obsahu kofeinu v jednom energeťáku nebo 2–3 šálkům kávy. Určitě je ale vhodné sledovat chování a reakce dítěte, kofein se totiž ve velmi malém množství dostává do mateřského mléka. Výborný článek na téma kofeinu si můžete přečíst od Ondry Kleina pod názvem Kolik kofeinu už je přes čáru a co nám může způsobit?
Co ale ta umělá sladidla, které protein a další doplňky stravy obsahují?
Umělá sladidla patří mezi potravinářské přídatné látky (tzv. éčka), která před použitím při výrobě potravin prochází přísným testováním, zda jsou skutečně bezpečná. V případě pochybností o jejich bezpečnosti by bylo jejich používání zakázáno, nebo by se na výrobcích s jejich obsahem mělo objevit varování pro specifickou část obyvatelstva (jako např. v případě konzumace některých umělých barviv dětmi a jejich vliv na činnost a pozornost). Nic takového ve vztahu k příjmu sladidel během těhotenství ani kojení nebylo uskutečněno.
- Všechna běžně používaná sladidla (sukralóza, aspartam, acesulfam‑K, stevioglykosidy) by měla být během těhotenství i kojení v běžně přijímaném množství bezpečná. Osobně bych ale nedoporučil sladidla jako např. sacharin nebo cyklamát sodný, který je v USA zakázán a panují o něm jisté pochybnosti (EUFIC; FDA).
- Pokud i přesto máte o sladidlech pochybnosti, vybírejte doplňky stravy bez jejich obsahu,
i ten syrovátkový protein tak existuje v neochucené verzi. - Více se o umělých sladidlech dozvíte v článku s názvem Pravda o umělých sladidlech! Tloustne se po nich a zvyšují chuť k jídlu?
Vilgain Whey Protein
Mohou ženy doplňovat vitaminy a minerální látky skrze běžné doplňky stravy?
Při špatně vyřešeném jídelníčku nejenom před početím, ale i během těhotenství nebo kojení, je žena vystavena možnosti nedostatku některých z vitaminů (kyselina listová, vitamin B12, vitamin D), minerálních látek (hořčík, vápník) nebo stopových prvků (železo, jód).
- Během těhotenství i kojení se zvyšuje potřeba těchto látek. Lékař nebo nutriční terapeut by měl na tuto skutečnost upozornit a poradit, jak docílit jejich zvýšeného příjmu. Doplněk stravy s jejich obsahem může být samozřejmě možným řešením (v praxi se takto běžně doplňuje např. jód nebo železo), ideálně je třeba si vybírat takové produkty, kde jsou minerální látky a stopové prvky dobře vstřebatelné. Proto na obalu výrobku vždy sledujme obsah forem minerálních látek.
- Je pak trochu smutné, že dobrá vstřebatelnost vůbec nemusí být splněna ani u multiminerálových formulí koupených v lékárně, o kterých by se myslelo, že budou nejkvalitnější. Opět je tedy kvalitní značka doplňku stravy důležitější než místo, kde si produkt koupíte. Při vhodně sestaveném jídelníčku ale není třeba doplňky stravy s obsahem minerálních látek (kromě jódu předepsaného lékařem) a vitaminů užívat.
- Ženy plánující početí a těhotné ženy v 1. trimestru by si měly dávat pozor na vysoký příjem retinoidů (syntetického vitaminu A). Při běžném dávkování multivitaminu však není pravděpodobné, že by k nebezpečně vysokému příjmu mohlo docházet.
Jsou ořechová másla vhodným doplněním tuků ve stravě těhotných a kojících?
V dřívějších dobách se o ořeších tvrdilo, že jsou během těhotenství a kojení nevhodné, a to zejména z důvodu možnosti vzniku alergie u dětí. Tato tvrzení už jsou v dnešní době vyvrácena, a to dokonce i u nejrizikovějších arašídů, které, jak známo, jsou ve skutečnosti luštěniny. Souhrnná zpráva Food Standards Agency (2009) uzavírá, že je čistě na těhotných a kojících maminkách, zda budou, či nebudou konzumovat arašídy nebo potraviny obsahující arašídy bez ohledu na to, jestli se v jejich rodinné anamnéze vyskytuje alergie.
Arašídy během těhotenství a kojení problémové nejsou. Najdeme však ořechy s výhodnějším složením?
Já osobně bych zvolil ořechy s vyšším obsahem velmi zdraví prospěšných omega‑3 mastných kyselin, což jsou vlašské ořechy nebo máslo z nich v denní porci cca 25 g. I ostatní ořechy (mandle, lískové ořechy, atd.) je však výhodné během těhotenství a kojení do jídelníčku zařadit, ideální je pestrost.
Co si z toho vzít aneb několik rád závěrem
- Doplňky stravy jsou ve skutečnosti velmi podobné potravinám, platí pro ně stejné požadavky na bezpečnost, často jsou v nich živiny ale více koncentrovány než v případě potravin, což vyžaduje naši zvýšenou pozornost.
- Při výběru doplňků stravy klaďte důraz na kvalitu a ověřenost vybrané značky.
- Syrovátkový protein můžete s klidným svědomím zařadit do jídelníčku při těhotenství i kojení. O to více, pokud jste fyzicky aktivní.
- Multivitaminová a multiminerálová formule nebo konkrétní stopový prvek doplňovaný prostřednictvím doplňku stravy může být výhodným způsobem, jak zvýšit příjem těchto látek a doplnit je do organismu. Ideálně se o nutnosti jejich potřeby však poraďte s lékařem nebo nutričním terapeutem.
- Ořechy i ořechová másla mohou být každodenní součástí stravy maminek. Jsou výborným zdrojem zdravých tuků a také např. kyseliny listové.
