Je zdravější jíst organická BIO jablka místo klasických supermarketových?

Ovoce a zelenina jsou pro nás bezpochyby takovým pramenem zdraví. Vždyť právě díky nim přijímáme spoustu důležitých mikroživin, vlákniny a antioxidantů. V poslední době se hodně řeší vliv střevního mikrobiomu na naše zdraví a je pak otázkou, jak se mohou lišit organická a konvenční jablka právě z hlediska složení bakterií. Mohou tak být organická jablka zdravější než ta pěstovaná konvenčním způsobem? 

Za vším hledej bakterie. Proč jsou pro naše zdraví důležité a jak s tím souvisí jablka?

Všemožné mikroorganismy nejen v podobě bakterií žijí všude kolem nás a možná naše zdraví ovlivňují více, než si prozatím myslíme. V našem zažívacím systému žije asi 350 trilionů mikrobiálních buněk známých pod pojmem střevní mikrobiom alias střevní mikroflóra. Mikrobiálních buněk je v našem těle zhruba 10krát více než těch našich. Tento mikrobiom se skládá z různých kmenů bakterií, které pozitivně nebo negativně ovlivňují naše zdraví.

Co vše dokážou střevní bakterie ovlivnit?

• Mikrobiom ovlivňuje i to, jak se cítíme, protože sám o sobě vyrábí značnou část serotoninu zodpovědného právě za dobrou náladu. 
• Nadále mikrobiom ovlivňuje i náš imunitní systém a obranyschopnost vůči nemocem. 
• Zajímavé také je, že obézní jedinci mají jiné složení mikrobiomu s převahou bakteriálního kmenu zvaný Firmicutes a naopak u štíhlých jedinců dominuje kmen Bacteroides. 
• Zdá se, že pro naše zdraví je klíčové dobře krmit nejen sebe, ale i tu spoustu prospěšných a hladových krků usídlených převážně v našem tlustém střevě (Althani et al., 2016;Elsen, 2017; Sweeney & Morton, 2013).

A jak do toho všeho zapadají organická nebo konvenční jablka? Přece také obsahují bakterie... 

Jablka jsou pro nás bez debat zdravá. Obsahují vlákninu, kterou se živí zdraví prospěšné bakterie v našem zažívacím traktu, slušnou porci mikroživin a nějakou tu energii. Jablka také obsahují bakterie, které jsou pro ně typické. 

No jo, ale co s takovými bakteriemi dělá způsob pěstování organickým či konvenčním způsobem, tedy bez použití syntetických hnojiv, agrochemikálií a s jejich použitím? Právě tuto otázku si položil i Wassermann (2019), který porovnával složení bakterií u organického a konvenčního jablka.

Rakouští vědci zajistili vzorky organických a konvenčních jablek ihned po sklizni a zkoumali množství bakterií a jejich složení. 

Jaký je rozdíl mezi organickým a konvenčně vypěstovaným jablkem? Hlavně v obsahu zdraví prospěšných látek 

• Průměrné jablko obsahuje zhruba 44 kmenů bakterií ve 325 rodech a 1 755 řádech
• S každým snědeným jablkem přijmeme kolem 100 miliónů bakteriálních buněk
• Celkové množství bakterií i jejich kmenů je u organických i konvenčních jablek téměř stejné
• Organická jablka obsahují větší rozmanitost druhů bakterií s potenciálním pozitivním efektem na zdraví a mají zhruba o 40 % větší pestrost bakteriálních druhů v podobě většího počtu bakteriálních rodů a řádů
• Naopak konvenčně pěstovaná jablka obsahují méně rozmanité druhy bakterií oproti organickým 
• Více rozmanitý mikrobiom organických jablek znamená, že se na těchto jablkách hůře daří bakteriím, které jsou lidskými patogeny (škodlivé mikroorganismy)
• Specifická bakteriální populace organických jablek může dokonce zmírňovat projevy alergií a podporovat růst prospěšných probiotických bakterií v našem zažívacím traktu
• Organická jablka jsou šetrněji pěstována, mají o něco větší pozitivní efekt na lidské zdraví i na zdraví životního prostředí

Jak to celé chápat? Máme vzít obchody s organickými potravinami útokem?

Zpravidla organické potraviny obsahují větší různorodost bakterií s o něco pozitivnějším efektem na lidské zdraví a šetrnějším přístupem k zemědělství. Nicméně preference organických potravin je jen kapka v moři zvaném zdravý životní styl. Nejdříve je zapotřebí celkově optimalizovat a ozdravit životní styl a pak může mít preference organických potravin větší smysl než když budeme žít nezdravě a občas si dáme něco organického.

Co si z toho vzít? 

Základem je mít pestrý a vyvážený jídelníček s dostatkem ovoce a zeleniny, můžeme se řídit heslem: "Jezte svou duhu." Ve výživových doporučení pro Českou republiku zaznívá, že bychom měli za den sníst zhruba 400 gramů zeleniny a 200 gramů ovoce a už je skoro jedno, jestli se jedná o organickou zeleninu a ovoce. Nicméně organické potraviny mohou být takovou nadstavbou zdravého životního stylu. Tato nadstavba může mít pozitivní vliv na naše zdraví i na zdravější kondici zemědělství a životního prostředí.

Jaké ovoce a zeleninu si vybírat?

• Jezte ideálně zeleninu takzvaně ze zahrádky, tu kterou si vypěstujete nebo dostanete od příbuzných. Ta zpravidla bývá opravdu organická. 
• Nakupujte na farmářských trzích a ptejte se na původ potravin.
• Zkuste farmářské bedýnky s jasným původem.
• Ovoce a zelenina ze supermarketů konec konců také nejsou špatnou volbou. Jíst zeleninu a ovoce bychom prostě měli.

•  Více se o vlivu mikrobiomu na naše zdraví dočtete v článku s názvem Střevní bakterie radikálně ovlivňují proces hubnutí, naučte se s nimi pracovat

• Jak si posílit imunitní systém? To se dočtete v článku Průmyslové stravování škodí naší imunitě. Obnovte ji probiotiky a vlákninou

• Co by měla splňovat kvalitní probiotika? To se dočtete v článku s názvem Probiotika, prebiotika a synbiotika, jak se v nich vyznat? 6 tipů pro výběr účinného přípravku

• Co bychom měli udělat se zeleninou a ovoce, abychom se zbavili všech nechtěných látek? To vám prozradí článek s názvem Jak se zbavit všech škodlivých látek na ovoci a zelenině?

• O tom, co znamenají loga na potravinách včetně BIO, se dozvíme v článku s názvem Co znamená označení Vím, co jím, Klasa nebo Fitness vejce?

[eshoplink]