Ovoce a zelenina jsou pro nás bezpochyby takovým pramenem zdraví. Vždyť právě díky nim přijímáme spoustu důležitých mikroživin, vlákniny a antioxidantů. V poslední době se hodně řeší vliv střevního mikrobiomu na naše zdraví a je pak otázkou, jak se mohou lišit organická a konvenční jablka právě z hlediska složení bakterií. Mohou tak být organická jablka zdravější než ta pěstovaná konvenčním způsobem?
Za vším hledej bakterie. Proč jsou pro naše zdraví důležité a jak s tím souvisí jablka?
Všemožné mikroorganismy nejen v podobě bakterií žijí všude kolem nás a možná naše zdraví ovlivňují více, než si prozatím myslíme. V našem zažívacím systému žije asi 350 trilionů mikrobiálních buněk známých pod pojmem střevní mikrobiom alias střevní mikroflóra. Mikrobiálních buněk je v našem těle zhruba 10krát více než těch našich. Tento mikrobiom se skládá z různých kmenů bakterií, které pozitivně nebo negativně ovlivňují naše zdraví.
Co vše dokážou střevní bakterie ovlivnit?
- Mikrobiom ovlivňuje i to, jak se cítíme, protože sám o sobě vyrábí značnou část serotoninu zodpovědného právě za dobrou náladu.
- Nadále mikrobiom ovlivňuje i náš imunitní systém a obranyschopnost vůči nemocem.
- Zajímavé také je, že obézní jedinci mají jiné složení mikrobiomu s převahou bakteriálního kmenu zvaný Firmicutes a naopak u štíhlých jedinců dominuje kmen Bacteroides.
- Zdá se, že pro naše zdraví je klíčové dobře krmit nejen sebe, ale i tu spoustu prospěšných a hladových krků usídlených převážně v našem tlustém střevě (Althani et al., 2016;Elsen, 2017; Sweeney & Morton, 2013).
A jak do toho všeho zapadají organická nebo konvenční jablka? Přece také obsahují bakterie...
Jablka jsou pro nás bez debat zdravá. Obsahují vlákninu, kterou se živí zdraví prospěšné bakterie v našem zažívacím traktu, slušnou porci mikroživin a nějakou tu energii. Jablka také obsahují bakterie, které jsou pro ně typické.
No jo, ale co s takovými bakteriemi dělá způsob pěstování organickým či konvenčním způsobem, tedy bez použití syntetických hnojiv, agrochemikálií a s jejich použitím? Právě tuto otázku si položil i Wassermann (2019), který porovnával složení bakterií u organického a konvenčního jablka.
Rakouští vědci zajistili vzorky organických a konvenčních jablek ihned po sklizni a zkoumali množství bakterií a jejich složení.
Jaký je rozdíl mezi organickým a konvenčně vypěstovaným jablkem? Hlavně v obsahu zdraví prospěšných látek
- Průměrné jablko obsahuje zhruba 44 kmenů bakterií ve 325 rodech a 1 755 řádech
- S každým snědeným jablkem přijmeme kolem 100 miliónů bakteriálních buněk
- Celkové množství bakterií i jejich kmenů je u organických i konvenčních jablek téměř stejné
- Organická jablka obsahují větší rozmanitost druhů bakterií s potenciálním pozitivním efektem na zdraví a mají zhruba o 40 % větší pestrost bakteriálních druhů v podobě většího počtu bakteriálních rodů a řádů
- Naopak konvenčně pěstovaná jablka obsahují méně rozmanité druhy bakterií oproti organickým
- Více rozmanitý mikrobiom organických jablek znamená, že se na těchto jablkách hůře daří bakteriím, které jsou lidskými patogeny (škodlivé mikroorganismy)
- Specifická bakteriální populace organických jablek může dokonce zmírňovat projevy alergií a podporovat růst prospěšných probiotických bakterií v našem zažívacím traktu
- Organická jablka jsou šetrněji pěstována, mají o něco větší pozitivní efekt na lidské zdraví i na zdraví životního prostředí
Jak to celé chápat? Máme vzít obchody s organickými potravinami útokem?
Zpravidla organické potraviny obsahují větší různorodost bakterií s o něco pozitivnějším efektem na lidské zdraví a šetrnějším přístupem k zemědělství. Nicméně preference organických potravin je jen kapka v moři zvaném zdravý životní styl. Nejdříve je zapotřebí celkově optimalizovat a ozdravit životní styl a pak může mít preference organických potravin větší smysl než když budeme žít nezdravě a občas si dáme něco organického.
Co si z toho vzít?
Základem je mít pestrý a vyvážený jídelníček s dostatkem ovoce a zeleniny, můžeme se řídit heslem: "Jezte svou duhu." Ve výživových doporučení pro Českou republiku zaznívá, že bychom měli za den sníst zhruba 400 gramů zeleniny a 200 gramů ovoce a už je skoro jedno, jestli se jedná o organickou zeleninu a ovoce. Nicméně organické potraviny mohou být takovou nadstavbou zdravého životního stylu. Tato nadstavba může mít pozitivní vliv na naše zdraví i na zdravější kondici zemědělství a životního prostředí.
Jaké ovoce a zeleninu si vybírat?
- Jezte ideálně zeleninu takzvaně ze zahrádky, tu kterou si vypěstujete nebo dostanete od příbuzných. Ta zpravidla bývá opravdu organická.
- Nakupujte na farmářských trzích a ptejte se na původ potravin.
- Zkuste farmářské bedýnky s jasným původem.
- Ovoce a zelenina ze supermarketů konec konců také nejsou špatnou volbou. Jíst zeleninu a ovoce bychom prostě měli.
