Když chcete mlsat a nepřibrat. Jak umělá sladidla ovlivňují lidské zdraví?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný 5. 12. 2021 Poprvé publikováno 3. 12. 2021
Aktualizováno 5. 12. 2021
Uložit článek
Když chcete mlsat a nepřibrat. Jak umělá sladidla ovlivňují lidské zdraví?

Mlsat a nepřibrat? Pro mnohé ztělesnění životního snu. Jenže on má k realitě docela blízko. Nízkokalorická sladidla tu s námi jsou už od roku 1879 a jelikož se jejich kalorická hodnota blíží k nule, tloustnout po nich nebudete. 

Radost z toho ale překvapivě nemáme. Místo toho sladidla pronásledujeme ze všech možných stran a různými cestami se vracíme zpět ke klasickému cukru, který je přece přírodní a tedy i “zdravější”. Jak to ve skutečnosti je a má smysl se umělých sladidel bát?

Umělým sladidlům se prostě nepodařilo udělat dobrý dojem

Těžko byste ve výživě hledali více kontroverzní látky než nízkokalorická sladidla. Tím v žádném případě nechceme říct, že jde o látky zcela bezproblémové či dokonce zdravé. Některá tvrzení jsou ale daleko za hranou pravdy. Na dezinformačních webech se v kategorii umělá sladidla běžně dočtete o tom, jak jsou sladidla typu aspartam životu nebezpečná, karcinogenní nebo jak byly vyvinuty jako bojové látky. S tím už souhlasit ale rozhodně nelze. 

Aspartam to odnesl za všechna sladidla dohromady

Aspartam byl objevený v roce 1965 náhodou při syntéze jiných léčiv, ale běžně se o něm můžete dočíst jako o neurotoxické bojové látce. Na žádném takovém seznamu sice nikdy nefiguroval, ale to už ne každému vysvětlíte. Korunu tomu nasadila Dr. Strunecká knihou Doba Jedová, kde se proti aspartamu ostře vymezila. Odvolávala se zejména na to, že přijetím aspartamu tělo současně přijme “toxickou dávku” methanolu, která prý za den několikanásobně překračuje limity americké FDA. 

Zapomněla si však limity správně přepočítat, FDA je totiž neuvádí v absolutních číslech, ale vztažené na 1 kg hmotnosti. V jedné sklenici nápoje slazeného aspartamem je tak například šestkrát méně methanolu než v jedné sklenici rajčatového džusu

Aspartam je ve skutečnosti v přiměřených dávkách neškodná látka. Vědci ho po požití dokonce ani nejsou schopni zachytit v krvi, protože se trávicím traktu okamžitě rozkládá (hydrolyzuje) na dvě přirozeně se v těle vyskytující aminokyseliny a stopové množství methanolu (asi 10 mg na 1 plechovku kolového nápoje). 

obrázek z istockphoto.com

Mohou mít sladidla nějaké nežádoucí účinky?

Stále je třeba mít na paměti, že nízkokalorická sladidla jsou sloučeniny, které se v organismu přirozeně nevyskytují. To sice nemusí znamenat nic špatného, ale o to víc bychom je měli zkoumat ze všech možných úhlů pohledu.

Jedna velká série nových studií zkoumajících možné nežádoucí účinky byla nastartována v roce 2014 a trvá do dnešních dnů. 

Narušuje sukralóza střevní mikroflóru?

V roce 2014 byla publikována studie, která ukázala, že užívání umělých sladidel může vést k narušení fungování střevní mikroflóry a ke snížení inzulinové citlivosti, což je rizikový faktor vzhledem k cukrovce druhého typu. Méně už se mluví o tom, že šlo o pozorování na myších, jejichž střevní mikroflóra se od té lidské podstatně odlišuje. Navíc byly použity takové dávky, které 30x převyšují maximální doporučený denní příjem sukralózy dle FDA.

Během následujících let byly publikovány další 4 preklinické studie na myších, které se tomuto tématu věnovaly. Bylo ukázáno, že i podstatně nižší dávky sukralózy v intervalu, který FDA i EFSA považují za bezpečný, pozměnily složení střevní mikroflóry. Stále jsme ale jen u myší

  • Více se o vlivu umělých sladidel na střevní mikrobiom dozvíte tady.

Vliv konzumace sukralózy na lidský mikrobiom je stále nejasný

V roce 2019 byla publikována studie, která se konečně také věnovala lidem. Subjekty zahrnuté ve studii užívali denně 780 mg sukralózy, což odpovídá přibližně 10 porcím proteinových nápojů. Po týdnu užívání nebyly pozorovány žádné rozdíly ve složení střevní mikroflóry, stejně tak nebyla nijak ovlivněna inzulinová citlivost daných jedinců. 

I kdyby ale v nějaké další studii byl pozorovaný vliv na složení střevní mikroflóry, stále to nemusí ještě nic znamenat. Že složení stravy ovlivňuje zastoupení jednotlivých bakteriálních kmenů v tlustém střevě je dlouho známá věc. To ovšem ještě automaticky neznamená, že jakákoliv změna vždy vede k narušení zdraví. 

obrázek z istockphoto.com

Jaký vliv mají sladidla na zdraví cév?

Existuje hned několik observačních studií, které poukázaly na to, že lidé konzumující umělá sladidla ve velkém, mají častěji zvýšený krevní tlak a vyšší procento srdečních chorob. Ačkoliv to samo o sobě nemusí nic znamenat (observační studie se nezabývají samotnou příčinou problému), rozhodně to stojí za zvýšenou pozornost

Do současné doby byly provedeny tři studie, které se na lidech zabývaly vlivem konzumace sukralózy na kardiovaskulární zdraví. V té první vědci zkoumali změny krevního tlaku a došli k závěru, že sukralóza na něj nemá žádný vliv

Ani ve druhé a třetí studii odborníci nedošli k tomu, že by užívání sukralózy mělo negativní vliv na zdraví cévního systému. Naopak u starších osob, které trpí na náhlý pokles tlaku v době po jídle (postprandiální hypotenze), odborníci doporučili běžný cukr vyměnit právě za sukralózu. 

Jak je to se sukralózou během těhotenství?

Ačkoliv vstřebatelnost sukralózy je v porovnání s ostatními nízkokalorickými sladidly velmi nízká (udává se jen asi 14 %), setrvává v našem těle po dobu více než 18 hodin. Bylo také ukázáno, že během této doby může u těhotných žen přes placentu přecházet až k plodu, stejně tak byla její přítomnost nalezena i v mateřském mléce kojících žen. To samozřejmě vzbuzuje řadu otázek. 

Ačkoliv studií v tomto směru není mnoho, jedna z loňského roku mimo jiné ukazuje, že konzumace sukralózy v těhotenství může vést k ovlivnění vývoje střevní mikroflóry u dítěte. V této studii bylo zjištěno nižší zastoupení bakterií, které ve střevě tvoří kyselinu máselnou. U těhotných a kojících žen je proto na místě obezřetnost. Zatímco občasná konzumace nízkokalorických sladidel pravděpodobně nemá negativní vliv, rozhodně není na místě to se sladidly v tomto období přehánět. 

Co si z toho vzít?

Nízkokalorická sladidla v čele s čím dál populárnější sukralózou mají na míle daleko k tomu být nutričně hodnotnými látkami ve stravě. To ovšem neznamená, že nemohou být při občasné konzumaci součástí nutričně vyvážené a zdravé stravy

Ačkoliv jsou nízkokalorická sladidla pronásledována ze všech stran a stala se z nich bez přehánění jedna z nejkontroverznějších oblastí výživy, z jejich občasné konzumace strach mít nemusíte. Stále však myslete na to, že sladidla jsou všechno jen ne potřebná. Mohou vám pomoci zhubnout, ale nepomáhají budovat zdravé stravovací návyky založené na přirozených potravinách. Není potřeba se jim vyhýbat, ale základ vašeho stravování by měl stát na úplně jiných potravinách.

Přidej se k 33 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
Líbí se mi Uložit článek
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________