Koronavirus: Skutečně horší než chřipka. Je ale nutné shromažďovat potraviny?

Petr Loskot
Petr Loskot před 5 měsíci
Koronavirus: Skutečně horší než chřipka. Je ale nutné shromažďovat potraviny?
obrázek ze sciencemag.org

Zprávy o celosvětovém šíření koronaviru, Českou republiku nevyjímaje, zabírají titulní listy největších tištěných novin i hlavní vysílací časy televizních zpravodajských relací. Společnost tak pomalu začíná propadat panice – rychle vykoupené zásoby ústních roušek, prázdnotou zející regály s moukou a těstovinami i zavřené vysoké školy. To celkové atmosféře, i když ve skutečnosti nemusí být vůbec tak závažná, rozhodně nepřidá. 

Jak střízlivě a objektivně vnímat zprávy o celkovém riziku nákazy koronavirem? Na to vám poskytne odpověď dnešní článek!

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Co je to vlastně koronavirus a kde má původ
  • Jak se virus přenáší a jaké jsou projevy nemoci
  • Jaké jsou aktuální počty nemocných a kolik lidí zemřelo
  • Jak je koronavirus ve srovnání s chřipkou rizikový
  • Jak se proti koronaviru chránit

Koronaviry jsou skupiny virů, které způsobují zdravotní obtíže u zvířat i lidí

Koronavirus je kapénkovou infekcí, její projevy se takřka neliší od běžného nachlazení nebo chřipky

  • Koronavirus se přenáší pomocí kapének, které nemocný vykašlává nebo vydýchává, podobně jako u nachlazení či chřipky. Nejrizikovější z pohledu nákazy je tak prostor zhruba do 1 metru od nakaženého. Přenos vzduchem na delší vzdálenost se zatím neprokázal.
  • Určitým nebezpečím současného koronaviru je fakt, že postižený dlouhou dobu nemusí vědět, že je nakažen. Inkubační doba (období mezi vstupem nákazy do organismu a prvními projevy nemoci) se totiž udává v rozmezí 2–14 dní, průměrně 5 dní.
  • Projevy onemocnění jsou různorodé a prakticky totožné jako u běžné chřipky či nachlazení – celková únava a teplota, suchý kašel, dušnost, rýma a bolest v krku. Přidat se mohou i bolesti svalů a kloubů. U mnohých případů se však jedná o mírný průběh. Podle jedné z nejnovějších studií tak např. v Číně mělo mírný průběh bez nutnosti speciální léčby 81 % nemocných jedinců.

Pokud trpíte těmito projevy a v posledních 2 týdnech jste se nacházeli v ohnisku nákazy s výskytem koronaviru, případně jste byli ve styku s osobami, které byly na těchto místech, neodkladně kontaktuje telefonicky svého praktického lékaře, aby s vámi domluvil další postup. Zároveň je však třeba říci, že při aktuálním počtu pěti potvrzených případů koronaviru v ČR je pravděpodobnost výskytu koronaviru právě u vás blízká nule.

Koronavirus: Skutečně horší než chřipka. Je ale nutné shromažďovat potraviny?

Aktuální počty nemocných i úmrtí naštěstí nejsou tak závažné, jak se nám média snaží naservírovat. Stále je však nutné situaci nepodceňovat

  • Podle aktuálních statistik celosvětově prokazatelně onemocnělo 90 306 jedinců.
  • Plně se uzdravilo 45 707 případů, na nemoc zatím zemřelo 3087 lidí (všechny údaje z 2. března 2020, 22:00).
  • Epidemiologové u infekčních chorob mimo jiné stanovují 2 důležité veličiny, které nám mohou mnohé napovědět o rizikovosti dané choroby.
  • Tou první je počet osob, které se v průměru nakazí od již infikované osoby (tzv. transmission rate). V případě koronaviru je toto číslo podle dosavadního průběhu odhadováno na 2–3 osoby. Běžná “sezónní chřipka” má toto číslo asi 1,3 osoby. Z toho by se dalo usuzovat, že koronavirus se šíří o něco jednodušeji než chřipka.
  • Druhým základním faktorem je smrtnost (fatality rate), což je procentuální vyjádření počtu nakažených lidí, kteří na danou chorobu zemřou. U koronaviru je toto číslo zatím kolem 2 %. Chřipka má toto číslo 0,05 %.

Je větší zabiják běžná sezónní chřipka, nebo koronavirus?

Podle jedné z nejnovějších studií ročně zemře na dýchací problémy spojené s chřipkou celosvětově odhadem až 600 tisíc lidí. To je na hony vzdálené prozatimnímu počtu zemřelých na koronavirus. Jenže tato čísla nelze mezi sebou úplně přímo srovnávat. Případů běžné chřipky se totiž ve světě zcela přirozeně objevuje mnohem více než současného koronaviru.

  • No a to je ten důvod, proč koronavirus nemůžeme brát na lehkou váhu – právě v případě, kdy by jeho šíření dosáhlo pandemických rozměrů jako např. viru způsobujícího Španělskou chřipku na konci 20. let minulého století, kdy bylo celosvětově nakaženo až půl miliardy lidí a zemřelo 30–50 milionů lidí. Díky dnešní vyspělosti zdravotnictví, efektivnějšímu podchycení ohnisek nákazy i celkové informovanosti obyvatelstva a zatím odlišnému chování obou virů (na Španělskou chřipku umíralo překvapivě vysoké procento mladých zdravých lidí) se však takových hrozivých číslech s velmi vysokou pravděpodobností nemusíme obávat.

Jak si současný koronavirus SARS-CoV-2 stojí ve smrtnosti při porovnání s dalšími známými chorobami z nedávné minulosti i současnosti?

ChorobaPočet případů ve světě
Smrtnost (Fatality Rate)
Ebola
33 577
40,4 %
Ptačí chřipka H5N1
861
52,8 %
Nipah
51377,6 %
SARS
80969,6 %
Prasečí chřipka H1N1
více než 700 milionů0,02 %
MERS
249434,4 %

                                                                                                  zdroj: https://www.sciencealert.com/t...

Nejvíce rizikový je koronavirus pro starší a nemocné jedince, riziko úmrtí pro běžného mladého zdravého člověka je velmi nízké

  • Zajímavý pohled na podrobnější čísla ohledně koronaviru nám poskytují další tabulky, které smrtnost ukazují podle věku nakažených lidí. Z tabulky vyplývá, že zdaleka nejrizikovější je virus pro velmi staré lidi. U lidí nad 80 let tak v této věkové kategorii na vir zemřel takřka každý sedmý nakažený. V případě mladší věkové skupiny 10–40 let je smrtnost pouhá 0,2 %, což představuje 2 zemřelé lidi na 1000 nemocných (údaje z 29.2.2020).
Rozmezí věku
Smrtnost (Fatality Rate)
nad 80 let
14,8 %
70–79 let
8 %
60–69 let
3,6 %
50–59 let
1,3 %
40–49 let
0,4 %
10–39 let
všechny skupiny 0,2 %
0–9 let
0 %
  • Dalšími rizikovými faktory pro úmrtí na infekci koronaviru jsou existující závažné choroby. Smrtnost u jedinců s onemocněním srdce a cév je asi 10,5 %, diabetem 7,3 %, chronickým onemocněním dýchacího systému 6,3 %, vysokým krevním tlakem 6 % a nádorovým onemocněním 5,6 %. U lidí, kteří jsou kompletně zdraví a onemocněli by koronavirem, se jedná o smrtnost pouhých 0,9 %.
Koronavirus: Skutečně horší než chřipka. Je ale nutné shromažďovat potraviny?

Co si z toho vzít?

Jak jsme si ukázali, koronavirus není tak nebezpečný, jak by se mohlo na základě zpráv senzacechtivých novinářů zdát. Ve vyjádření naší vlády jasně zaznělo, že je nesmyslné nakupovat potraviny do zásoby a rutinně při pobytu venku nosit ústní roušku. 

Počet úmrtí na koronavirus je relativně nízký a vyšší riziko představuje zejména pro starší a nemocné jedince, nikoliv pro zdravé mladé lidi.

Zároveň je ale třeba být opatrný a uvědomovat si možná rizika v podobě vyšší smrtnosti než u běžné chřipky a situace, která by nastala, pokud by se šíření koronaviru vyvinulo v nekontrolovatelnou světovou pandemii s velmi vysokým počtem nakažených. To by však nemělo při současné situaci nastat. 

V každém případě nic nezkazíme, pokud se budeme snažit dodržovat následující doporučení, která vydala WHO (Světová zdravotnická organizace) pro snížení rizika nákazy koronavirem.

Doporučení WHO pro snížení rizika nákazy koronavirem

Koronavirus: Skutečně horší než chřipka. Je ale nutné shromažďovat potraviny?
Obrázek z http://www.mzcr.cz/dokumenty/k...


Poděkuj autorovi
41
Přidej se k 35 000 odběratelů
Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________