Martina Bečičková: "Největším potěšením byl nízkotučný tvaroh"

Martina Bečičková: "Největším potěšením byl nízkotučný tvaroh"

Martina Bečičková nastoupila letos do bikini fitness a nutno říct, že uchvátila nejednoho porotce, který se na soutěžích objevil. Tato maminka dvou dětí se nechala vyzpovídat od Honzy Kavalíra pro náš magazín. 

Ahoj Martino, představ se prosím stručně v několika málo větách našim čtenářům.

Ahoj, jmenuji se Martina Bečičková, letos mi bude 31 let, jsem vdaná a mám dvě krásné holčičky, které mají 3 a půl a 6 a půl roku. Pocházím z Frenštátu pod Radhoštěm a před pěti lety jsem se přestěhovala do manželova rodného města Valašského Meziříčí. Zde také cvičím ve Fitness Abacie.

Na tvém facebooku jsem se dočetl, že máš jarní část sezóny za sebou. Pochlub se prosím tím, kde jsi letos závodila a jak jsi na soutěžích uspěla. Jak pak tyto výsledky, ale i formu, hodnotíš?

Letos jsem se rozhodla zúčastnit se na Mistrovství Moravy a Slezska a zde jsem vybojovala 2. místo v kategorii bikini fitness nad 168 cm, na což jsem velmi hrdá, protože jsem takový úspěch absolutně nečekala. Na mistrovství republiky, jsem šla již s vervou a nadějí na opětovné medailové umístění, jelikož vítězství na Moravě mi uniklo o pouhý jeden bod. Nakonec jsem skončila na neoblíbeném 4. místě, což pro mne bylo, uznávám, trochu zklamáním. Nicméně jsem kritickým okem zhodnotila, že mi prostě ty ramena chybí, a to byl taky jeden z důvodů, proč jsem letošní sezónu odpískala. Tím hlavním důvodem byly však děti, které jsem kvůli soutěžím dost odbývala a nevěnovala se jim tak, jak bych chtěla. 

Mým snem bylo od začátku vstoupit na slavná prkna EVL‘s Prague, což prozatím taky tím snem zůstává. Chtěla bych ještě zmínit, že jsem člověk, kterého motivuje kritika, a tak jsem se taky dostala ke cvičení a do světa bikini fitness. Když mi manžel kdysi řekl, že mám na bikinu široké boky a nebo že jsem přibrala, tak přesně tyhle věty mě v podstatě dotlačily tam, kde jsem teď, a to i přesto, že mám dvě děti, dům, zahradu a starosti jako každý jiný člověk, který ty starosti, děti a ostatní používá jako výmluvy, proč nemůže jít cvičit nebo jíst zdravě a nachystat si jídlo do krabiček. Proto taky v příštím měsíci nastupuji na kurz fitness trenéra a budu se snažit radit lidem, obzvláště ženám, co mají dělat, aby vypadaly dobře a cítily se tak. Chtěla bych, aby mě můj koníček živil, ale reálně se na to dívám tak, že soutěžením se uživit nedá. Hlavně bych musela šidit děti o ten čas, který bych trávila dietou a ve fitku cvičením. A co si budeme namlouvat, je to všechno o nervech z jídla a vyčerpanosti.

Tvou trenérkou je Adél Storzerová, kterou není vůbec nutno představovat. Kdy jste se s Adél daly dohromady a jaké změny ve tvé přípravě musela udělat, aby to přineslo ty správné výsledky?

Před rokem a půl jsem se poprvé zúčastnila fitness závodů v kategorii bikini fitness a to na GP Ostrava, kde jsem se umístila jako pátá z deseti děvčat. Tehdy mi s přípravou pomáhal manžel, který závodí v kulturistice od roku 2005 a taky mou formu konzultoval s panem Stanislavem Pešátem, kterého jistě všichni znáte (super člověk). Dodnes jsem mu vděčná za rady a zkušenosti, které mi předal. Tehdy jsem si myslela, že to byly moje první a poslední závody, ale jak už to tak bývá, chtěla jsem se vrátit na místo činu a napravit chyby, které jsem udělala. A to ve všem. Byly to jak plavky, tak pózování a v neposlední řadě, jak se říká, pořádný objem, bez kterého to ani u té bikini nejde. To všechno mi chybělo a já si toho byla vědoma. V té době probíhaly jarní soutěže, na kterých jsem byla podporovat manžela, když závodil. A tam jsem si taky všimla Adušky, která zde vystřelila na pódium s top nepřekonatelnou formou. Proto jsem jí tehdy kontaktovala a domluvila si s ní svůj první trénink a konzultaci. Zhodnotili jsme, že na podzimní kondiční soutěže je ještě příliš brzy a snažili jsme se, abych nabrala co nejvíce svalové hmoty a mohla jít letos na jaro. 

To se nám myslím docela povedlo, protože progres, co se týče svalové hmoty, tam je. Pamatuji si na první trénink s Adél, kdy jsem nemohla po tréningu nohou dojít ani do auta. A to už jsem si myslela, jak drsně jsem do té doby cvičila. Až když mi dala do rukou při tlacích na ramena 12 kg činky, jsem pochopila, že s trojkami na tlaky to asi nenaroste. Začala jsem se tedy snažit cvičit s mnohem většími váhami a snažila jsem se překonávat svoje limity. Potom jsme začali pracovat na prezentaci a musela jsem našetřit docela balík peněz na nové ale 100% dokonalé plavky, protože ty jsou stejně tak důležité, jako forma. Dieta pak probíhala podobně jako v mojí první přípravě, akorát jsem se snažila cvičit co nejvíce kardio. Díky tomu jsem nemusela trpět hlady jako kdysi. Adela přistupuje ke každé své závodnici velmi individuálně, tak je to správně.

Takže z holky, která si tak na pocit pumpovala svalíky ramen s 3kg jednoručkami, se z ničeho nic stala žena, která doopravdy cvičí a bere si do ruky činky, které jsou opravdu výzvou. To se mi líbí a doufám, že si z toho čtenářky vezmou ponaučení. Jak na tom byly ostatní základní cviky a na jaké váhy ses dostala třeba na konci objemovky?

Ostatní základní cviky se nějak nezměnily, akorát postupem času jsem přišla na to, že některé cviky dělám špatně. Stačilo jen malinko upravit pozici těla a hned jsem cítila sval, který jsem chtěla procvičit. Mluvím především o zádovém svalstvu, se kterým máme my ženy většinou problém. Vyloženě u mě je šířka zad dost chabá, a tak mi vždy dělaly problém například takové shyby. I s dopomocí to sotva šlo. Ve vrcholné fázi objemu jsem se však už zcela sama přitáhla hned pětkrát! Co se týče například klasických dřepu, můj rekord je asi 80 kg v deseti opakováních.

Už máš nějaké ty týdny po soutěžích. Svěříš se s tím, kolik kg máš od soutěže nahoře? Držíš se, nebo teď musíš jíst všechno, co sis nemohla dopřát během diety?

Od poslední soutěže už jsem samozřejmě přibrala nějaké to kilečko, proběhlo už několik „žracích“ dní a následně dny dietní stravy. Nechci být ale v létě u bazénu jako vyvržený vorvaň, takže budu muset zatnout zuby a přejít opět do režimu dieta. Zatím se mi to dařilo díky plánované exhibici na Slováckém Trojboji v Hluku. Nechtěla jsem se tam ukázat jako prasátko, a tak jsem se držela.  

Teď už mně drží jen motivace letních plavek a ta není tak silná. Nicméně jsem si už stihla dát všechny dobrůtky, které jsem v dietě chtěla ochutnat, a tak se opět vrátím ke svým normálním stravovacím návykům, které jsou podle mě velmi zdravé. Snažím se přijímat jen kvalitní stravu a k vaření používat ty nejlepší a nutričně vyvážené suroviny. Baví mně vymýšlet nové zdravé recepty, takže pořád něco nového zkouším a vymýšlím. Nikdo mi to nevěří, ale vařím kolikrát i třikrát denně. Takže z pohledu muže dokonalá manželka.

Baví tě vymýšlet nové zdravé recepty, čímž mi nahráváš na další otázku. Jaký byl tvůj oblíbený recept, který ti dietu udělal o něco snadnější, protože sis mohla v kalorickém deficitu pochutnat na něčem vážně dobrém? Vytvořila sis něco takového, na co ses opravdu těšila třeba každý den?

Když je nejhůř, začnou vám chutnat i jídla, která jste doposud nesnášeli. Hlavně když jsou sladká! Pro mně největším potěšením byl nízkotučný tvaroh s bezkalorickými sirupy a hrstkou oříšku, které jsem mohla vždy před spaním. Potom jsou také super shirataki nudle a konjacová moučka. Tyto dvě suroviny jsem používala v dietě velmi často. Je to vlastně jen vláknina. Z moučky jsem si pekla takové ty hrníčkové buchty z mikrovlnky. V posledním týdnu diety, kdy už nemůžete ani tvaroh ani žádné sachry, jsem ujížděla na cuketě se skořicí opečené v troubě. A taky žvýkačky, to je pro mně vždycky poslední záchrana.

Děti už máš ve věku, kdy mohou začínat sportovat. Nebo ne úplně sportovat. Učit se všestrannosti, pohybu a mít zájem o aktivní život. Vedete je s manželem k pohybu a třeba i celkově zdravému životnímu stylu? Můžete si udělat třeba nějaký domácí trénink, ze kterého mají holky radost a ty s manželem si smysluplně zacvičíš?

Ke sportu určitě vedeme obě děti. Když je to v rodině, tak se to ani jinak nedá. Vidí to všude. Starší hraje tenis. To ji baví a jde jí to. Nejvíc to ale baví manžela, který ji v tom velmi podporuje a hlásí ji na kdejaký turnaj. Mladší dcera zatím žádný sport nedělá, takže je možné, že i ona odkouká něco od rodičů nebo od sestry. Já jsem například začínala u volejbalu. Uvidíme. Jinak ten smysluplný trénink, to by asi nešlo. Maximálně to kardio, když přijdu večer domů a rozčiluji se nad úkolem s tou starší. To mi ta tepovka kolikrát vystřelí až na 200 tepů.

Ještě k tvé motivaci a cílům. Zmiňovala jsi EVL’s v Praze, kde si chceš zasoutěžit. Motivuje tě i to, když ti někdo nevěří. Máš motivaci spojenou i s nějakým fitness idolem, kterému se chceš v nějakém směru přiblížit?

Mou první motivací byla, co si pamatuji, Olivia Pohanková. Teď je to Adéla. S tím EVL‘s to začalo, když jsem se chystala na ty svoje první kondiční závody. Byli jsme se podívat v Praze na soutěži. Tehdy jsem měla poslední týdny diety a únava byla hodně veliká. Bylo to náročné. Když jsem v té Praze ale viděla to obří podium, ty davy lidí a ty nádherné ženské, tak v tehdy sem si řekla, že bych tam jednou chtěla stát taky. A to mám teď před očima pokaždé, když už si myslím, že nemůžu. Že už těch pět minut kardia prostě neodběhnu. Když ty poslední opakování tlačí i důlky mých očí. Jinak je pro mě největší motivací kritika, jak jsem již zmiňovala. Prostě mi když někdo řekne, že něco nejde, tak to prostě jde!

U tebe to jde, ten pokrok do současného roku je vážně vidět! Poslední otázka mě napadla až teď. Řekni mi jednu věc, která tě na tomhle fitness životě baví nejvíc?

Když nad tím tak přemýšlím, tak musím napsat, že mě na tom prostě baví to, že jsem jiná než ostatní. A také to, že když vstoupím na podium, tak všichni koukají. Prostě cítíš, že ta vynaložená snaha, veškeré úsilí a všechen volný čas, který trávíš ve fitku, nebyly zbytečné. Shodíš tepláky dolů a ukážeš všem výsledek toho, na čem tak dlouho makáš.

Martino, díky za část tvého volného času, který jsi mi věnovala. Pokud bys ráda závěrem někomu něco vzkázala nebo poslala děkovačky, tak máš prostor.

Já především děkuji vám, serveru Aktin, že jste mě oslovili, abych vám poskytla rozhovor.

Děkuji svojí rodině za podporu, především manželovi. Mé díky patří také Adélce, která mně provedla celou přípravou a do poslední chvíle věřila a neskutečně mně tím motivovala.

Díky všem babičkám a kámoškám za hlídání dětí, protože jinak bych se do fitka nedostala. Mé díky posílám i do Fitness Abacie a holkám, co tam dělají, že mi držely palce a byly na mě milé, i když já jsem byla protivná. Díky.

  •