Může zdraví vašich střev za vaši špatnou náladu?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný 11. 8. 2021 Poprvé publikováno 21. 10. 2020
Aktualizováno 11. 8. 2021
Uložit článek
Může zdraví vašich střev za vaši špatnou náladu?
obrázek z gettyimages.com

Je čím dál tím jasnější, že pokud chceme fungování lidského těla detailně pochopit, musíme se jím zabývat jako celkem. Jednotlivé systémy organismu spolu totiž často velmi úzce spolupracují a porozumět funkci jednoho systému bez druhého je tak takřka nemožné.

Mnoho takových spoluprací je již na první pohled zcela zřejmých. Tak například k čemu by byla transportní funkce cévní soustavy bez soustavy dýchací (zdroj kyslíku) a trávicí (zdroj živin). Jiné kooperace ale zas tak samozřejmé nejsou. Jedním takovým případem je komunikace mezi naším zažívacím traktem a mozkem (tzv. brain-gut axis). Mohou střeva a procesy v nich opravdu ovlivňovat naši psychiku, náladu a třeba i kognitivní funkce?

Jak spolu mluví mozek se střevem?

Za vším hledejme střevní mikrobiom. Četné kmeny bakterií nacházejících se v tlustém střevě toho totiž v těle dost pravděpodobně ovlivňují mnohem víc, než jsme si dříve mysleli. A že tito malí „neřádi“ mají páky i na mozek, již dnes víme moc dobře:

  1. Serotonin – hormon štěstí. Málo se to ví, ale asi 95 % produkce serotoninu v těle probíhá v trávícím traktu (pouze zbylých 5 % se tvoří v samotném mozku). Tento serotonin se sice do mozku nedostává, ale působí jako neurotransmiter a v těle ovlivňuje celou řadu dalších procesů.

  2. GABA – kyselina gama-aminomáselná. Další z neurotransmiterů produkovaných střevním mikrobiomem, který působí především proti strachu a úzkosti. Ukazuje se, že tento neurotransmiter může v malých množstvích přecházet přes hematoencefalickou bariéru do mozku, kde může mít na psychiku řadu pozitivních benefitů.

  3. SCFA – krátké mastné kyseliny. Střevní mikrobiom zná recept i na tyto sloučeniny, které produkuje z přijaté vlákniny. Jejich produkce nejen že ovlivňuje samotné trávení, ale má vliv třeba také na nasycení po konzumaci jídla.

  4. Bloudivý nerv – nervus vagus. Asi 500 milionů neuronů je napojených na trávicí soustavu, čímž umožňují přímou komunikaci s centrální nervovou soustavou. Klíčovým je z tohoto pohledu zejména bloudivý nerv, který přímo zajišťuje propojení trávicí soustavy s mozkem.

Komunikace ale funguje i z druhé strany. Tak například prožívaný stres indukuje v trávicím traktu změny v zastoupení jednotlivých kmenů bakterií a může vyvolat také vyšší propustnost střeva. To se následně odráží v prozánětlivých procesech, ve větší náchylnosti k onemocnění a třeba i v potravinové alergie, kdy proteiny z potravin mohou pronikat do vnitřního prostředí přes střevní stěnu. 

obrázek z istockphoto.com

Co to pro nás znamená?

To nejdůležitější, co z těchto poznatků pro nás vyplývá, je skutečnost, že lidské tělo jen tak snadno neošálíme. V praxi to můžeme pozorovat z obou stran:

  • Pokud budeme jíst nutričně málo hodnotnou stravu s nízkým podílem vlákniny, může se stát, že se to negativně projeví na naší psychice a kognitivních funkcích (paměť, pozornost, schopnost se učit).

  • Pokud jsme často ve stresu, můžeme být náchylnější k infekcím z důvodu změn vyvolaných v trávicím traktu.

Jak správně pečovat o náš systém komunikace mezi střevem a mozkem?

Žádné zázraky, jen dodržování několika jednoduchých zásad životního stylu – asi tak by se dalo popsat ono „pečování“ o zdraví. Pojďme si je rozebrat v jednotlivých bodech:

  1. Jezte dostatek prebiotické vlákniny –ta slouží jako potrava pro střevní mikrobiom, díky které mohou bakterie prosperovat a tvořit látky potřebné pro komunikaci s centrální nervovou soustavou. Ve stravě dbejte na dostatek ovoce, zeleniny, celozrnných obilovin a snažte se za den nasbírat celkem asi 30–35 g vlákniny z různých zdrojů. Zvlášť účinnými pro účely vyživení střevních bakterií se zdají být galaktooligosacharidy (GOS)

  2. Pravidelně si dopřejte také probiotika z potravy –tím pomůžete udržovat ve střevě zdravý poměr mezi „hodnými“ a „zlými“ kmeny bakterií. Sáhnout můžete například po kysaných mléčných výrobcích (kefír, jogurty), fermentované sóje nebo po nakládané zelenině (okurky, zelí).

  3. Pomoci mohou také probiotika z doplňků stravy – probiotika nejsou vhodná pouze po dobrání antibiotik, ale podporují zdravé osídlení střeva i kdykoliv jindy během roku, třeba i pro podporu psychického zdraví. Vybírejte takové výrobky, které obsahují alespoň 5 miliard probiotických bakterií na 1 porci.

  4. Dbejte na dostatečný spánek – kvalitní spánek optimalizuje hladinu hormonů hladu a v neposlední řadě slouží jako prevence před chronickým stresem, který může snižovat naši obranyschopnost. Pokud se přes den často cítíte unavení a bez energie, jste často nemocní a zároveň víte, že spánku moc nedáváte, potom rozhodně víte, kde začít. 

    obrázek z freepik.com

Probiotika pomůžou s dobrou náladou - opravdu to tak funguje?

Současný výzkum ukazuje, že podávání probiotik může vést k pozitivnímu ovlivnění lidské psychiky, kvůli čemuž někteří vědci nazývají vybrané kmeny bakterií jako tzv. “psychobiotika”. To samozřejmě neznamená, že by antidepresiva měla být vytlačena probiotiky, ale je možné, že právě tyto symbiotické bakterie mohou mít na lidskou psychiku řadu pozitivních účinků.

Nejprostudovanější kmeny v tomto směru jsou Laktobacily (L. helveticus) a Bifidobakterie (B. longum). A jsou to právě také tyto dva kmeny, u kterých byly tyto účinky pozorovány na lidských subjektech i v rámci studií, kde dokázaly snížit symptomy deprese a úzkosti. Vypadá to, že právě v těchto dvou probiotických kmenech leží zajímavý potenciál vzhledem k jejich vlivu na psychiku, který bude v budoucnu zcela jistě ještě předmětem řady studií.

V některých studiích nalezneme také zmínku o pozitivním vlivu probiotik na kognitivní funkce, tj. na paměť, schopnost se učit nebo na pozornost. Většina těchto experimentů však vychází ze studií na lidech s neurodegenerativními chorobami (např. s Alzheimerovou chorobou), takže otázkou stále zůstává, do jaké míry lze tyto nadějné výsledky vztahovat na zdravé osoby. 

Co si z toho vzít?

Náš trávicí systém pracuje v úzké spolupráci s centrální nervovou soustavou, díky čemuž mohou obě soustavy mezi sebou komunikovat a navzájem se ovlivňovat. V dnešní době víme, že tato komunikace funguje oboustranně – stav zažívacího ústrojí ovlivňuje naši centrální nervovou soustavu, a naopak naše psychika ovlivňuje dění v trávicím traktu.

Není proto překvapením, že nevhodná strava chudá na obsah prebiotické vlákniny může mít na náš mozek negativní vliv, což se může projevit například chronickou únavou či sníženými kognitivními funkcemi. Stejně tak stresové situace mohou ovlivňovat činnost střev a třeba i snižovat imunitní schopnost z důvodu zvýšené propustnosti střevní stěny.

Dbejte proto na dodržování zdravého životního stylu, z pohledu výživy poté především na konzumaci přirozených potravin s vysokým podílem vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Naopak vyhýbat byste se měli průmyslově zpracovaným potravinám, které jsou často chudé na cenné mikroživiny a nedokáží tak střevní mikrobiom dostatečně vyživovat.

Přidej se k 31 tis. odběratelů

Každému z nich jednou týdně vybíráme ty nejlepší články, které jsou určeny 100% právě jemu.

Odebírat
4 Líbí se mi Uložit článek
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________