Můžu ztloustnout, když jím více tepelně upraveného jídla než syrového?

Tomáš Novotný
Tomáš Novotný před 22 dny
7 minut čtení
Můžu ztloustnout, když jím více tepelně upraveného jídla než syrového?
5

Dnes je již nad slunce jasné, že střevní bakterie (mikrobiom) hrají ve fungování organismu nezastupitelnou úlohu. Pomáhají se zdravým chodem imunitního systému, zpracovávají nestrávené zbytky potravy a třeba i dopomáhají s tvorbou vitaminu K. 

Je možné ovlivnit skladbu fungování těchto bakterií tepelnou úpravou naší stravy? A může nám tento zásah do mikrobiomu pomoci s hubnutím? Na to vše se nám pokusí odpovědět Rachel N. Carmody ve své nové studii.

Tepelně zpracované jídlo se v tlustém střevě chová jinak než syrové. Proč?

Nepotřebujeme mít "Nobelovku" na to, abychom tušili, že vařené jídlo se tráví jinak než syrové. I přesto k tomuto tématu najdeme jen velmi málo vědeckých pokusů, které by tento jev uspokojivě popisovaly. A právě toho se rozhodla využít Rachel N. Carmody se svým týmem z Kalifornské univerzity ve svém novém experimentu.

Využila k tomu pokus na myších, které rozdělila do dvou rozdílných skupin:

  1. Myší skupina 1: dostávala naservírováno syrové jídlo (maso + batáty)
  2. Myší skupina 2: dostávala naservírováno tepelně upravené jídlo (maso + batáty) 

Jak na tuto hostinu myši zareagovaly?

Rozdíly v mikrobiomu byly pozorovány jen u některých jídel

Závěry této myší hry bychom mohli shrnout do několika základních poznatků, které z tohoto pokusu vyplynuly:

  1. V případě konzumace samotného masa nebyly zaznamenány významné rozdíly ve střevním mikrobiomu mezi myšmi konzumujícími syrové a tepelně upravené maso.
  2. Tepelně upravené maso bylo pro myši lépe stravitelné, což není překvapivé – vždyť proto jej také běžně tepelně upravujeme...
  3. U batátů už rozdíly pozorovatelné byly: myši na syrové batátě měly vyšší procentuální zastoupení střevních bakterií rodu Bacteroidetes, které jsou zodpovědné za rozklad polysacharidů (složitých cukrů přítomných v batátech).
  4. Myši na stravě se syrovými batáty snížily po experimentu svou hmotnost, myši na vařené stravě nikoliv.
  5. Po transplantaci střevních bakterií z myší na syrové stravě (které předtím zhubly) do myší na vařené stravě došlo ke ztloustnutí těchto myší.
obrázek ze shutterstock.com

Dělají si z nás legraci?! Jedno vysvětlení se ale nabízí… Co může stát za efektivnějším vstřebáváním živin?

Výše popsané poznatky se zdají být na první pohled zcela nesmyslné a svým způsobem protichůdné. Co ale když se na to podíváme z jiného úhlu pohledu…

  • Myši na syrové stravě byly vystaveny většímu podílu nestravitelných zbytků potravy, kterého by ubylo tepelnou úpravou, jejich střevní mikrobiom se tedy mohl snažit adaptovat na hůře využitelnou stravu, což mohlo mít za následek zvýšení podílu bakterií rodu Bacteroidetes. I přesto nebyly schopny využít tolik živin jako myši na vařené stravě, a tak reálně přijaly méně kalorií a redukovaly svou hmotnost.
  • Myši na vařené stravě, kterým byl předán "adaptovaný" mikrobiom z myší na syrové stravě, se mohly stát takovou továrnou na efektivní zpracování živin – využily prakticky všechnu nabídnutou energii. Tím pádem po podání vařené stravy zvýšily svou hmotnost, jelikož dokázaly využít ještě více živin z podané potravy než předtím.

To vše jsou samozřejmě jen domněnky a hypotézy. Pro lepší pochopení problematiky tepelné úpravy potravin a jejího vlivu na střevní bakterie budeme muset ještě nějaký ten pátek počkat na více studií.

Dají se tyto efekty vztáhnout i na lidský organismus?

Studie na myších bývají často jen velmi orientační, při následných experimentech na lidech se v řadě případů očekávané efekty pozorované na zvířatech nedostaví. 

Zdá se ale, že to není tento případ. Když vědci pokus zopakovali na zdravých lidech středního věku, opět pozorovali rozdílné zastoupení střevních bakterií po konzumaci syrové a vařené stravy. Vypadá to, že se nám otevírá nové pole pro rozsáhlý výzkum…

Při výběru potravin se můžeme odrazit od moderního talíře

[Instagram]

Co si z toho vzít?

  • Podle nové studie se zdá, že vařené jídlo ovlivňuje střevní mikrobiom jiným způsobem než jídlo syrové, tepelně nezpracované, což je ale svým způsobem logické.
  • Složení mikrobiomu velmi úzce souvisí s tím, jakou potravu běžně konzumujeme. Jiné zastoupení bakteriálních kmenů bude mít osoba na ketogenní dietě, vegetarián a všežravec. Skladbu mikrobiomu tak můžeme do jisté míry ovlivňovat i v rámci jednotlivých dnů, týdnů apod.
  • Pestrou stravou a kombinací různých potravin v mnoha pestrých kulinářských variacích můžeme docílit vysoké diverzity lidského mikrobiomu, zároveň zabráníme potenciálnímu vzniku nerovnováhy mezi bakteriálními kmeny. Jako ideální se jeví různé druhy potravin bohatých na vlákninu, vybírat můžeme z listové zeleniny, ořechů, semínek či celozrnných obilovin a luštěnin.
  • Pestrost a diverzita střevního mikrobiomu nám může pomoci od zlepšování sportovních výkonů až po udržování správné funkce imunitního systému a třeba i kontroly hmotnosti, ať už jde o nabírání hmotnosti, či o redukci váhy.
  • Pro lepší pochopení vlivu tepelné úpravy na funkci střevního mikrobiomu je třeba více studií (nejlépe na lidech), které jsou lépe aplikovatelné než studie na zvířecích subjektech.

Další informace můžete načerpat v našich obsáhlých článcích: 

[eshoplink]

Carmody R. N. et al. (2019). Cooking shapes the structure and function of the gut microbiome. Nature microbiology

Byl ti článek užitečný?
Jo, super! Bohužel ne

Diskuze k článku