Nadbytek tuku i vážné zdravotní problémy. Co dalšího způsobuje přemíra cukru?

Nadbytek tuku i vážné zdravotní problémy. Co dalšího způsobuje přemíra cukru?

Ondřej Klein Ondřej Klein před 3 měsíci

Snad všichni víme, že s cukrem by se to nemělo přehánět a měli bychom si život oslazovat hlavně příjemnými zážitky a v době dovolených také poznáváním nových koutů světa. Vědci z Koreji (naštěstí Jižní) nyní ukázali, že strava bohatá na cukr pro nás není jen slastným opojením, nýbrž má zásadní vliv na naše celkové zdraví, podílí se na vzniku systémového zánětu a může vést až k ztučnělým játrům, i když máme normální váhu, jak je to možné?

Co se dnes dozvíme?

  • Že se cukr podílí na řadě onemocnění a není to jen záležitost prázdných kalorií.
  • Cukr není dobrým palivem pro zdraví prospěšné bakterie, ale naopak pro ty zdraví neprospěšné.
  • Jaký vliv má strava s převahou cukru nebo tuku na váhu a rizika vzniku dalších onemocnění?
  • Více cukru ve stravě = vyšší propustnost střevní bariéry a nemocná játra.

Výživové doporučení pro Českou republiku vybízejí pobídky k omezení příjmu cukru a také k omezení jeho nahrazování fruktózou stejně jako doporučení ke snížení spotřeby přidaných cukrů na maximálních 10 % z celkového energetického příjmu (60 gramů). (Světová zdravotnická organizace WHO zvažuje zpřísnění limitu pro spotřebu přidaných cukrů z 10 % CEP na 5 % CEP (30 gramů)). 

Nadměrná konzumace cukru je spojena s vyšším výskytem obezity stejně jako s negativními změnami metabolismu tuků a sacharidů, proto by měl být příjem cukru držen na uzdě. Nadměrný příjem fruktózy je již spojen s nealkoholickým ztučněním jater (NAFLD), takže o důvod více, proč se fruktózou nepřecpávat (Aeberli et al., 2011; Bovi, 2017; Jensen, 2018; Ludwig, 2001).

obrázek ze shutterstock.com

Může mít cukr vliv i na něco jiného než na váhu?

Ano! Nadmíra cukru ve stravě je úzce spojena s nemocemi, které velmi pravděpodobně souvisí se zdravým stavem naší střevní mikroflóry (mikrobiomu). Stav střevní mikrobioty (všech několika biliónů bakterií) už byl spojen se vznikem několika onemocněními jako je cukrovka, kardiovaskulární onemocnění, NAFLD a samozřejmě obezitou (Boulangé, 2016; Boursier, 2016; Stanhope, 2016).

Korejské vědce zajímal vliv rozdílně zastoupené stravy na váhu, složení kmenů bakterií ve střevním mikrobiomu (dobré vs. zlé bakterie), metabolismus sacharidů (riziko vzniku cukrovky a inzulinové rezistence) a třeba na stav jater. Celkem čtyřem skupinám laboratorním myším byla po dobu 12 týdnů přiřazena experimentální strava tzv. ad libitum (co hrdlo ráčí) (Do, Lee, 2018).

  • Skupina s normální stravou (ND) dostávala stravu složenou z 58 % ze sacharidů, 24 % z bílkovin a 18 z % tuku.
  • Skupina s vysokým obsahem glukózy (HGD) dostávala stravu složenou z 65 % z jednoduchých sacharidů (85 % glukóza a 15 % sacharóza), 18,1 % z bílkovin a 16,9 % z tuku.
  • Skupina s vysokým obsahem fruktózy (HFrD) dostávala stravu složenou z 65 % z jednoduchých sacharidů (85 % fruktóza a 15 % sacharóza), 18,1 % z bílkovin a 16,9 % z tuku.
  • Skupina s vysokým obsahem tuku (HFD) dostávala stravu složenou z 20 % sacharidů, 18,8 % bílkovin a 61,2 % tuku.

Větší hmotnost, více tuku v těle, horší glykémie. Ještě to nestačí?

  • Váha vzrostla společně s metabolickými riziky

Největšího váhového přírůstku, zhoršeného stavu metabolismu sacharidů, negativních změn hodnot celkového cholesterolu a LDL cholesterolu dosáhla skupina myší, která konzumovala nejvíce tuku a také u ní došlo k nejvyššímu nárůstu tukové tkáně. Skupiny konzumující cukr (glukózu a fruktózu) měly v porovnání se skupinou konzumující normální stravu podobnou váhu, rozdílem byl vyšší obsah tukové tkáně. Špatnou stravu prostě nemáme šanci přetrénovat.

Všechny tyto tři výzkumné skupiny měly významně vyšší hladinu endotoxinů (nežádoucích látek produkovaných "špatnými" bakteriemi ve střevech).

  • Cukrové a tuková skupina vykazovaly nežádoucí změny v druhovém zastoupení střevních bakterií

Vysokotuková strava se podílí na změně složení střevních bakterií a podněcování stavu endotoxémie (zvýšená tvorba škodlivých metabolitů produkovaných střevními bakteriemi). Skupina myší krmena normální stravou měla rozmanitější složení mikrobiomu oproti ostatním skupinám, jejichž mikrobiom si byl dost podobný (obsahoval daleko méně prospěšnějších bakterií). Nedávno jsme si mohli přečíst článek s názvem Imunitní systém reaguje na fast food podobně agresivně jako na bakteriální infekci, potvrdili vědci, který nám ukázal, že podobný vliv na náš mikrobiom má i fast foodové stravování. 

  • Zvýšená propustnost střevní bariéry? Nic, o co byste stáli!

Naše těla si přísně střeží bariéru střevní stěny s krevním oběhem, aby se nám do krve nedostaly škodlivé metabolity a bakterie z obsahu střev. Již nyní je znám tzv. "leaky gut", tedy syndrom zvýšené propustnosti střevní stěny, kdy mohou do organismu pronikat potenciálně škodlivé látky (znáte GAPS dietu, která se požívá k léčbě tohoto onemocnění?). Výzkumné skupiny vykazovaly vyšší hodnoty známek propustnosti střevní bariéry (exprese proteinů jako zonulin a occludin) společně s většími hodnotami zánětlivých cytokinů (TNF-alfa, IL-1beta) ve střevě než u skupiny na konzervativní stravě.

  • Ani játra vám za takovou stravu nepoděkují

Zvýšené hodnoty endotoxémie mohou způsobit zánět jater. U všech tří skupin konzumujících hodně tuku nebo cukru byla zvýšená přítomnost zánětlivých markerů TNF-alfa, IL-1beta, TLR4 a MCP1, což svědčí o zánětu jater u těchto skupin (Chung et al., 2015). 

Ke stavu zánětu nejen jater většinou dojde v případě zmnožení tukové tkáně právě v játrech, k čemuž došlo nejvíce u vysokotukové skupiny následované opět "cukrovými" skupinami, což potvrdil i histologický rozbor tkáně.

obrázek ze shutterstock.com

Co si z toho vzít?

Jednoznačně, že všeho moc škodí a že výživa není jenom o třech hlavních mikroživinách a dalších mikroživinách, ale také o tom, jak tyto živiny ovlivňují náš organismus. Z dnešního článku vidíme, že přemíra tuku ve stravě stejně jako přemíra cukru ve stravě má úzký vztah s celou kaskádou zdravotních problémů začínajících u negativních změn složení střevních bakterií, zvýšením endotoxinů v organismu a končících třeba u zánětu jater a negativních změn v metabolismu sacharidů (blížící se problémy s cukrovkou II. typu). 

Na výživu je tedy potřeba hledět komplexně v celé své šíři, kráse a pestrosti a vždy se snažit nahradit složku stravy, která nám chybí nebo odstranit tu, která nám škodí jako v případě přemíry cukru. Studie byla provedena na myších, a ne všechny výsledky na myších lze přesně vztáhnout na lidi, ale trend je však jasný. V závěru je potřeba říci, že výsledky této studie nebudou mít stejný negativní dopad na lidský organismus (kdo by jedl 65 % svého energetického příjmu dobrovolně ve formě cukru?), ale ke stejným změnám dojde, i když v menším měřítku než u zkoumaných myší.

[eshoplink]

Zdroje:

Aeberli, I., Gerber, P. A., Hochuli, M., Kohler, S., Haile, S. R., Gouni-Berthold, I., … Berneis, K. (2011). Low to moderate sugar-sweetened beverage consumption impairs glucose and lipid metabolism and promotes inflammation in healthy young men: a randomized controlled trial. The American Journal of Clinical Nutrition, 94(2), 479–485. https://doi.org/10.3945/ajcn.1...

Boulangé, C. L., Neves, A. L., Chilloux, J., Nicholson, J. K., & Dumas, M.-E. (2016). Impact of the gut microbiota on inflammation, obesity, and metabolic disease. Genome Medicine, 8(1), 42. https://doi.org/10.1186/s13073...

Boursier, J., Mueller, O., Barret, M., Machado, M., Fizanne, L., Araujo-Perez, F., … Diehl, A. M. (2016). The severity of nonalcoholic fatty liver disease is associated with gut dysbiosis and shift in the metabolic function of the gut microbiota. Hepatology (Baltimore, Md.), 63(3), 764–775. https://doi.org/10.1002/hep.28...

Bovi, A. P. D., Michele, L. D., Laino, G., & Vajro, P. (2017). Obesity and Obesity Related Diseases, Sugar Consumption and Bad Oral Health: A Fatal Epidemic Mixtures: The Pediatric and Odontologist Point of View. Translational Medicine @ UniSa, 16, 11.

Cani, P. D., Bibiloni, R., Knauf, C., Waget, A., Neyrinck, A. M., Delzenne, N. M., & Burcelin, R. (2008). Changes in gut microbiota control metabolic endotoxemia-induced inflammation in high-fat diet-induced obesity and diabetes in mice. Diabetes, 57(6), 1470–1481. https://doi.org/10.2337/db07-1...

Do, M. H., Lee, E., Oh, M.-J., Kim, Y., & Park, H.-Y. (2018). High-Glucose or -Fructose Diet Cause Changes of the Gut Microbiota and Metabolic Disorders in Mice without Body Weight Change. Nutrients, 10(6), 761. https://doi.org/10.3390/nu1006...

Chung, K. W., Lee, E. K., Kim, D. H., An, H. J., Kim, N. D., Im, D. S., … Chung, H. Y. (2015). Age-related sensitivity to endotoxin-induced liver inflammation: Implication of inflammasome/IL-1β for steatohepatitis. Aging Cell, 14(4), 524–533. https://doi.org/10.1111/acel.12305

Jensen, T., Abdelmalek, M. F., Sullivan, S., Nadeau, K. J., Green, M., Roncal, C., … Johnson, R. J. (2018). Fructose and Sugar: A Major Mediator of Nonalcoholic Fatty Liver Disease. Journal of hepatology, 68(5), 1063–1075. https://doi.org/10.1016/j.jhep...

Ludwig, D. S., Peterson, K. E., & Gortmaker, S. L. (2001). Relation between consumption of sugar-sweetened drinks and childhood obesity: a prospective, observational analysis. The Lancet, 357(9255), 505–508. https://doi.org/10.1016/S0140-...

Stanhope, K. L. (2016). Sugar consumption, metabolic disease and obesity: The state of the controversy. Critical Reviews in Clinical Laboratory Sciences, 53(1), 52–67. https://doi.org/10.3109/104083...

  •