Návrat k běžnému životu, nebo střídání karantén? 3 scénáře, jak se může pandemie koronaviru vyvíjet

Petr Loskot
Petr Loskot před 6 měsíci
Návrat k běžnému životu, nebo střídání karantén? 3 scénáře, jak se může pandemie koronaviru vyvíjet

Podle aktuálního vývoje počtu nemocných u nás v ČR a ještě více v Evropě a ve světě je prakticky jisté, že pandemie COVID-19 jako mávnutím proutku sama od sebe jen tak nevymizí.

Jenže každého z nás určitě zajímá, kam se bude současná situace ubírat dále v horizontu týdnů a měsíců, případně let. Zkusme se nad tímto dalším vývojem společně zamyslet.

Co se v dnešním článku dozvíme?

  • Jak dlouho může trvat současná karanténní situace

  • Na čem to bude záležet

  • 3 možné budoucí vývoje aktuální situace

  • Bude nadále trvat zákaz cestování

  • Bude tu koronavirus s námi dále ve formě sezónních epidemií podobných chřipce

Délka zákazu volného pohybu osob se bude odvíjet od růstu počtu nakažených i jeho celkového počtu. Ke zmírnění by mohlo dojít po Velikonocích

  • Zákaz volného pohybu osob na území ČR má zatím platit do 1. dubna 2020, ovšem je prakticky jisté, že toto omezení bude prodlouženo na další týdny. Podle slov předsedy Krizového výboru prof. Prymuly by k jistému uvolnění karantény mělo dojít po Velikonocích.

  • Zdá se, že opatření nesou svoje ovoce. A podle Prymuly je důvod k mírnému optimismu. Počet nových potvrzených případů totiž neroste zdaleka takovým tempem, jak se původně očekávalo, denní procentuální navýšení jsou zkrátka nižší.

  • Na druhou stranu si musíme uvědomit, že nakažených nás je reálně mnohem více, než říká aktuální číslo 2 062, čehož jsou si vědomi i odborníci.

  • Navíc choroba u určitého procenta jedinců probíhá prakticky bezpříznakově, takže ji mohou nevědomky šířit dále. Proto je důležité, abychom nařízení vlády v této podobě dodržovali všichni. Nikoliv pouze ti, kterým byla karanténa nařízena přímo.

Toliko aktuální stav u nás v České republice.

Návrat k běžnému životu, nebo střídání karantén? 3 scénáře, jak se může pandemie koronaviru vyvíjet

Reprodukční číslo R: Co udává a proč je třeba ho sledovat?

  • U každé infekční choroby epidemiologové sledují tzv. reprodukční číslo R. To vyjadřuje, kolik lidí se dále nakazí od již nakaženého jedince. U koronaviru se toto číslo na počátku epidemie uvádělo nejčastěji v rozmezí 2–2,5. Díky současným opatřením však toto číslo klesá někam k hodnotě 1,61,7. To v praxi znamená, že rychlost šíření koronaviru v populaci klesá, čímž můžeme zamezit neúměrnému zatížení našeho zdravotnického systému. Jednoduše si to můžeme vysvětlit tak, že nakažený jedinec v průměru nakazí menší počet lidí kolem sebe než na počátku epidemie. 

  • Pokud toto číslo klesne pod 1,0, znamenalo by to, že by začalo docházet ke stále pomalejšímu nárůstu počtu nemocných, takže by číslo aktuálně nemocných začalo klesat (uzdravovalo by se více lidí, než by se nově nakazilo). Jenže pokles na teoretické číslo 0 je prakticky nemožný a nemá ho ani běžná sezónní chřipka. Proto se zdá, že s koronavirem se zatím budeme potýkat v určité podobě celé měsíce, možná roky.

3 scénáře dalšího možného vývoje současné situace

1. Tvrdá karanténa a významné snížení pohybu osob, než se objeví účinná vakcína

  • Jedním z možných scénářů, který se však zdá nejméně pravděpodobný, je zachování aktuálních nebo velmi podobně přísných opatření celé měsíce a možná roky. Cílem by bylo minimalizovat výskyt nových ohnisek koronaviru a celkově pandemii utlumit, dokud by odborníci nevynalezli účinnou vakcínu, kterou by se provedlo očkování. Omezení by jistě muselo reflektovat i situaci kolem koronaviru v okolních státech, takže by možná trval zákaz vycestovat z ČR. Nelze nepřipomenout, že v jednom z rozhovorů prof. Prymula hovořil až o dvouletém omezení cestování za hranice. 

  • Podle současných zpráv by tu však vakcína mohla být až v polovině roku 2021. Dopad na světovou i tuzemskou ekonomiku by byl ale obrovský a stav současných opatření by zřejmě nebyl po takovou dobu udržitelný. Za mě a další optimistické odborníky tedy ta nejméně pravděpodobná varianta. Doufejme.

Návrat k běžnému životu, nebo střídání karantén? 3 scénáře, jak se může pandemie koronaviru vyvíjet

2. Střídání mírné a tvrdší karantény a čekání na vakcínu

  • Další možnost se podobá prvému nástřelu vývoje. V praxi by to znamenalo, že při významném poklesu počtu nemocných a poklesu reprodukčního čísla R by se náš život vrátil s jistými omezeními do běžných kolejí, při propuknutí menších ohnisek nákazy by se v těchto oblastech (nebo na úrovní celého státu) na čas opět razantně zpřísnily podmínky karantény. 

  • Určitou výhodou by byl fakt, že takto by do styku s koronavirem postupně přicházelo stále více osob, takže by proti němu získávaly protilátky, čímž by se postupně budovala imunita celé populace a snižoval se potenciál dalšího přenosu a virus by časem zřejmě spontánně vymizel. Spoléhat ale pouze na takové řešení je nesmysl, získání tzv. kolektivní imunity proti koronaviru by vyžadovalo nakažení až 4070 % populace. 

  • Tato druhá možnost však s sebou stále nese i další závažné nevýhody. Takové prostředí by nebylo stabilní a vývoj by byl těžko předvídatelný na nadcházející týdny a měsíce – opět značně nežádoucí pro současnou hospodářskou situaci. Zřejmě bychom se také nevyhnuli alespoň dočasnému omezení cestování mimo ČR. Tento vývoj se zdá být o něco pravděpodobnější, ale pořád bych byl raději, kdyby nenastal a vše se vyvíjelo ještě příznivěji...

3. Návrat k běžnému životu a testovat, testovat...a zase testovat, karanténu nařizovat cíleně kontaktům nakažených

  • Aktuálně zřejmě “nejlepší” vývoj, který se snaží brát v potaz současnou situaci. Nutno podotknout, že by od nás všech vyžadoval obrovskou disciplínu a vědomí, že naše neuvážené chování může přispět ke znovupropuknutí epidemie. O co se jedná? Pokud bychom chtěli tento model uvést do praxe, znamenalo by to ještě navýšit testovací potenciál celého našeho systému. A testovat, testovat a testovat. Museli bychom začít s co nejširším možným testováním populace.

    K čemu by to vedlo:

    • Zjistili bychom, kolik procent populace má proti koronaviru protilátky, tedy kolik z nás se s koronavirem už nějakým způsobem setkalo, a kolik z nás má proti němu vyvinutou imunitu, i když stále není jasné, zda se koronavirem nemůžeme nakazit opakovaně. 

    • Aktivně vyhledávat bezpříznakové případy s aktivní infekcí, které mohou koronavirus nevědomky roznášet. Tyto jedince uvádět do karantény a pečlivě vyhledávat občany, kteří s nimi přišli do bližšího kontaktu. Např. pomocí dat o pohybu prostřednictvím mobilního telefonu nebo platební karty.

    • Pečlivě kontaktovat všechny jedince, kteří s nakaženými nějakým způsobem mohli přijít do styku. Testovat je a uvádět do preventivní karantény.

Jak vidíme, opět poměrně nelehká věc, ale určitě ne nemožná. O tzv. inteligentní karanténě se v posledním rozhovoru zmínil i prof. Prymula, což dává určitou naději o relativně zvládnutelné situaci do budoucna a postupném návratu k běžnému životu. I tento model ale počítá s tím, že se s koronavirem postupně setká nemalé procento z nás.

Návrat k běžnému životu, nebo střídání karantén? 3 scénáře, jak se může pandemie koronaviru vyvíjet

Jak dlouho bude zakázáno běžné cestování z ČR do zahraničí?

V současné době je až na drobné výjimky drasticky omezeno cestování ven z ČR a zpět. Není jasné, jak dlouho budou tato nařízení trvat. V nedávném rozhovoru prof. Prymula hovořil až o dvouletém omezení cestování do zahraničí. Lze tedy předpokládat, že minimálně letošní léto budeme nuceni trávit v naší vlasti. 

  1. Jedním z možných vývojů bude trvání přísného zákazu cestování do zahraničí, tedy praktické trvání aktuálního stavu. O tom, jak dlouho bude cestování omezeno, rozhodne vývoj počtu nakažených u nás, ale také situace v blízkém středoevropském prostoru, potažmo celé Evropě a světě.
  2. Je tak možné, že do některých zemí bude povoleno cestovat relativně brzy, do jiných bude možné se podívat za mnohem delší dobu. V každém případě by to zřejmě znamenalo po návratu ze zahraničí strávit preventivně 14 dnů v karanténě.
  3. Poslední možnost, kterou bychom si přáli asi nejvíce, by bylo znovuzavedení volného cestování do zahraničí. Vnímejme ale situaci realisticky – k běžnému režimu cestování volně po celém světě se nemusíme navrátit celé měsíce, možná roky.

Budeme se s koronavirem setkávat v určité podobě i dále po vyřešení pandemie?

  • Další otázka, na kterou je těžké odpovědět. Pokud by struktura koronaviru zůstala neměnná a virus nemutoval, pozvolna by na něj narůstala kolektivní imunita způsobená postupnou nákazou části obyvatelstva a získáním protilátek. Za takových podmínek by se virus šířil na zdravé lidi stále obtížněji, neboť by teoreticky bylo stále méně aktuálně nakažených osob, které by mohly virus na dosud zdravé lidi bez protilátek přenést. Na tuto kolektivní imunitu ale nelze dost dobře spoléhat. K vytvoření kolektivní imunity by se muselo nakazit dle odborníků 4070 % populace. Obrovské číslo.

  • Další možností jsou i mutace koronaviru, které můžeme pozorovat u sezónní chřipky. V populaci se tak současně vyskytuje několik kmenů chřipky, a proto je možné, že se chřipkou nakazíme (i přes očkování) každý rok, tedy každý rok jiným kmenem chřipky. A takto by to teoreticky mohlo dopadnout i s koronavirem, který by se mohl zařadit po bok sezónní chřipky. Je však všeobecně známo, že koronaviry mutují ve srovnání s chřipkovými viry o poznání pomaleji, proto je relativně vysoká šance, že jakmile se vyvine vakcína, její imunizační efekt bude dlouhodobější, což by bylo samozřejmě příznivé.

  • Mutace u virů však nemůžeme vnímat jen v tom negativním slova smyslu. Díky mutaci se může snížit nebezpečnosti viru a jeho potenciál snadného šíření nebo závažného průběhu u rizikových osob. Jak vidíte, stále je zde mnoho otázek, na které nemůžeme uspokojivě odpovědět.

Návrat k běžnému životu, nebo střídání karantén? 3 scénáře, jak se může pandemie koronaviru vyvíjet

Co si z toho vzít?

V této turbulentní době není nic pevně dané, proto tyto možnosti vývoje berte jako můj osobní názor podložený aktuálními informacemi z článků a studií. Nakonec může být vše docela jinak. Zkusme si proto nejdůležitější body článku ještě jednou shrnout.

  • O aktuálním vývoji epidemie koronaviru nám může mnohé říci reprodukční číslo R, které udává, kolik se v průměru nakazí lidí od již nakaženého. To aktuálně díky opatřením klesá.

  • Nový typ koronaviru způsobující nemoc COVID-19 z naší populace zřejmě jen tak nezmizí. Je možné, že ho nějakým způsobem prodělá velká část populace, často se mluví až o 40–70 % z nás, aby se vytvořila tzv. kolektivní imunita. 

  • Na tu ale nelze v žádném případě spoléhat. Takže jde o to, aby si nákazou prošla populace pomalu, aby bylo co nejméně těžkých případů vyžadujících pobyt v nemocnici a také aby bylo co nejméně obětí koronaviru. 

  • Je však možné, že současné situaci výhledově uleví vývoj účinné vakcíny a bude se proti koronaviru očkovat. Plány na vývoj vakcíny by však mohly zhatit mutace viru, ke kterým často dochází např. v případě sezónních chřipky. Tuto mutaci však nelze chápat pouze negativně. Je také možné, že virus mutacemi ztratí na nebezpečnosti a bude se zde v pravidelných intervalech vyskytovat podobně jako sezónní chřipka nebo mírné virózy. Koronaviry jsou však známé svojí relativní stabilitou, mutují méně než viry chřipky.

  • V současné situaci je tak důležité dodržovat nařízení stanovená Vládou ČR, dbát na osobní hygienu a ohleduplné chování ke svému okolí (nošení roušek a respirátorů), sledovat další vývoj... a čekat.


Poděkuj autorovi
18
Přidej se k 35 000 odběratelů
Jednou týdně ti pošleme výběr těch nejlepších článků.
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________
  • ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________ ________

    ____________________